Nový stavební zákon ve čtvrtek půjde do legislativní rady vlády. Ta ho přes léto projedná a v září by měli návrh posoudit poslanci, uvedl to dnes na tiskové konferenci vlády ČR premiér Andrej Babiš (ANO). Platit by podle něho měl od jara 2021, přičemž jeho účinnost by měla nabíhat postupně do poloviny roku 2023.
Podle vládní analýzy přichází česká ekonomika pomalým povolováním staveb ročně o 7,1 miliardy korun. Jak dále uvedla ve svém zpravodajství Česká televize, novou podobu zákona už v pondělí kritizovaly podnikatelské komory a svazy, nelíbí se ani České komoře architektů.
Podle premiéra Andreje Babiše je nutné udělat vše, aby česká ekonomika nastartoval po koronavirové krizi. V první vlně tohoto nastartování by měly pomoci investice. „Jakmile se firmy postaví na nohy, musí ale přijít také soukromé investice a k tomu bude potřeba mít co nejdříve nový dynamický stavební zákon,“ zdůraznil Andrej Babiš.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO), jejíž úřad za přípravu stavebního zákona odpovídá, doplnila, že není možné, aby investoři čekali na prosazení svých projektů pět let a u dopravní infrastruktury dokonce 13 a více let.
„Tak bychom se z krize nikdy nedostali. Do roka musí firmy vědět, zda mohou stavět, či nikoliv. Hlavním principem je zrychlení stavebního řízení, odstranění přebujelé administrativy, která ho provází, a zajištění dodržování lhůt ze strany státu,“ prohlásila Klára Dostálová.
Podle ní je problémem současné stavební legislativy především roztříštěnost předpisů a stavebních úřadů. Dnes v České republice existuje téměř dvacet typů stavebních řízení a deset typů různých povolovacích procesů.
„To nový stavební zákon vyřeší tím, že do budoucna bude už jen jedno správní řízení a celé řízení o povolení stavby povede jeden stavební úřad. Výsledkem celého řízení tak bude u běžných staveb jedno razítko. Celý proces bude navíc digitalizovaný,“ uvedla ministryně Klára Dostálová.
Neintegrovaní, podle ní, zůstanou pouze částečně památkáři, a to u samotných kulturních a národních památek a památkových rezervací. „Tam je nicméně definitivní slovo památkářů namístě. Stejně tak jako životní prostředí, kde zůstane samostatné postavení Agentuře ochrany přírody a krajiny, a to ve zvláště chráněných územích. U případných staveb v národních parcích a podobně významných územích přece musí mít orgán životního prostředí poslední slovo,“ vysvětlila Klára Dostálová.
Nový stavební zákon dle jejích slov vychází z věcného záměru. Jediné, čím se od něj částečně vzdálil, je dohoda se Svazem měst a obcí ze začátku ledna. Podle ní budou stavební úřady v první linii zachovány na obcích, státní stavební správa vznikne od krajů výš.
„Do ní budou integrovány dotčené orgány. Vznikne tak 14 krajských stavebních úřadů plus jeden specializovaný pro velké strategické stavby typu dálnic. V čele bude stát Nejvyšší stavební úřad,“ konstatovala Klára Dostálová.
Vláda si od nového stavebního zákona slibuje zejména zrychlení dopravních staveb. Ředitelství silnic a dálnic má nyní až třicet různě blokovaných prioritních staveb v různém stádiu příprav. „Dnes dokáže jednotlivec donekonečna zdržovat povolení klíčových staveb, ze kterých by měla prospěch celá společnost. Současný stavební zákon mu dává neskonale široké možnosti jak obstruovat,“ kritizuje tuto skutečnost generální ředitel organizace Radek Mátl s tím, že zdržení trvá i roky.
Podle něho je pozitivním počinem to, že by měl vzniknout také nový specializovaný stavební úřad, který by se zaměřil zejména na stavby velkého infrastrukturálního významu, jako výstavba dálnic apod. Radek Mátl totiž k tomu dodává, že malé stavební úřady, které vyznačují tím, že jsou bez zkušeností s povolováním velkých staveb, totiž zdržují řadu významných dálničních úseků. Jde například o část Pražského okruhu mezi D1 a D11, dále dálnice D11 nebo D35.
Zrychlení příprav by mělo podle vlády i ušetřit náklady na ně. Ministryně Klára Dostálová v této souvislosti zmiňuje úsek Pražského okruhu u Běchovic, kde kvůli průtahům náklady vzrostly už o 1,5 miliardy korun oproti původnímu plánu. Vedle stavebního zákona by měla urychlit přípravu dopravních projektů i novela liniového zákona, kterou bude ve druhém čtení řešit Poslanecká sněmovna.
Česká televize ve svém zpravodajství zároveň informuje i o tom, že o novém stavebním zákonu se hovoří už několik let. Od ledna byl současný návrh normy v meziresortním připomínkovém řízení. Podle ministerstva pro místní rozvoj se k zákonu sešlo přes pět tisíc připomínek, z nichž většinu se úřadu podařilo vypořádat.
Novou podobu zákona ovšem už zkritizovali podnikatelé, podle nichž se odchýlila od původní verze a věcného záměru. Situaci ve stavebnictví místo zjednodušení podle nich naopak zkomplikuje.
„Ze stavebního zákona se tak stala jen nepovedená dílčí novela, která situaci ve stavebnictví výrazně zhorší,“ prohlásil v pondělí prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. O aktuálním návrhu podle něj nikdo s komorou nediskutoval. Bez přepracování pak navrhuje tento návrh odmítnout.
O tom, že nejde o nový zákon, nýbrž spíše novelu toho stávajícího, mluví i prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Legislativa situaci ve stavebnictví ještě více zkomplikuje, je přesvědčen. Navrhuje se proto vrátit k původní podobě předlohy a zapracovat do ní jen některé připomínky. Mimochodem, zde musíme dodat, že právě Hospodářská komora ČR, a její členská organizace Svaz podnikatelů ve stavebnictví, se velmi významně podílely na přípravě původního stavebního zákona, který byl na podzim loňského roku odmítnut Svazem města a obcí ČR a dalšími institucemi, a to především památkáři.
Rovněž podle Svazu průmyslu a dopravy ČR se na návrhu odrazilo, že se představitelé veřejného sektoru a vlády nebyli schopni jasně dohodnout a jednotlivé kompetence tak zůstávají roztříštěné. Příkladem je podle svazu vodoprávní řízení, které prý integrováno nebude, proti dnešku se má navíc vyloučit možnost spojení se stavebním povolením. „Jsme zklamáni, že zatím nedochází k původně avizované integraci všech agend a zjednodušení povolovacích procesů,“ komentuje viceprezident svazu František Chaloupecký.
Podle ministryně Kláry Dostálové však byl předchozí návrh (z podzimu loňského roku – pozn. red.) maximalistickou variantou, kterou bylo nutné podrobit kompromisům. I přesto má ale zákon v této podobě, podle ní, výrazně urychlit pomalé povolování staveb. „Současný stav se tak stoprocentně zlepší,“ míní ministerstvo pro místní rozvoj. Procesy ke stavebním povolením by podleněho měly místo současných až několika let nově trvat v řádu týdnů, maximálně měsíců.
Česká televize dále uvádí, že původní návrh normy měl řadu kritiků. Mezi nejčastější výtky patřilo to, že nahrával developerům a nechránil veřejné zájmy. Kriticky se vyjadřovaly zejména obce, města, ale i kraje.
K tomu je však zapotřebí vysvětlit, že v jejich kritice šlo především o to, že by jednotlivé stavební úřady v obcích a městech přešly ze sféry samosprávy do státní správy a byly by podřízeny Nejvyššímu stavebnímu úřadu. Kompromis spočívá v tom, že stavební úřady pod státní správou budou tedy od kraje výše, zatímco v obcích a městech zůstanou ve sféře samosprávy. Právě tento kompromis vede představitele podnikatelských svazů k tomu, že se domnívají, že vznikne nový hybrid, který ve své podstatě bude ještě horším řešením dané situace, než je stávající stav. Proto doporučují se vrátit k původnímu návrhu novely stavebního zákona s tím, že by byly do něho zapracovány především ty připomínky, a to z více než 2000 připomínek, které se tehdy na podzim loňského roku na ministerstvu pro místní rozvoj sešly, které by procesu zrychlení stavebního řízení prospěly.
