Otevřený dopis odborových organizací působících na české železnici předsedovi Vlády České republiky ve věci vládního návrhu ozdravného baličku veřejných financí 2024/2025

Odborové organizace, působících na české železnici, zaslaly 26. června 2023 Otevřený dopis předsedovi vlády České republiky, ve němž odmítají vládní návrhy v rámci tzv. konsolidačního balíčku, jak jej vláda 11. května 2023 představila naší veřejnosti.

Otevřený dopis citujeme níže:

Vážený pane premiére,

vzhledem k tomu, že v rámci připomínkového řízení k návrhu vládního ozdravného baličku veřejných financí, ani při přímém jednání vlády se zástupci odborových svazů ČMKOS a ASO, nedošlo k žádnému posunu ve věci našich připomínek k vládnímu návrhu, obracíme se na Vás tímto otevřeným dopisem.

Shora uvedené odborové centrály působící na české železnici vnímají nutnost snižování deficitu státního rozpočtu a potřebu činit k tomuto účelu ze strany vlády účinné kroky. Zásadně však nesouhlasíme s několika dílčími návrhy tohoto balíčku, které budou mít velmi pravděpodobně jen minimální pozitivní dopad do státního rozpočtu, ale zato zejména v podmínkách největších státních železničních podniků velmi nepříjemný dopad na zaměstnance, jejichž oprávněné zájmy jsme pověřeni hájit.

Zásadně nesouhlasíme s návrhem zdanění zaměstnaneckých benefitů z FKSP a sociálního fondu, stejně jako s návrhem na snížení objemu jejich tvorby ze 2 % na 1 %, a současně ještě s určením poloviny z tohoto sníženého objemu na příspěvek na produkty spoření na stáři zaměstnanců. Objem použitelných prostředků FKSP a sociálního fondu na všechny ostatní účely by se tak oproti současnému stavu prakticky zmenšil na pouhou čtvrtinu.

Je z našeho pohledu až zarážející, s jakou zatvrzelostí vláda prosazuje tyto úpravy, přestože v rámci jednání tripartity, i v rámci připomínkového řízení zástupci obou sociálních partnerů, tj. zaměstnavatelů i odborů, s prakticky shodnými a dlouholetou zkušenosti podloženými argumenty, zdůvodnili škodlivost a nevhodnost těchto navrhovaných opatřeni, které s minimálním efektem pro státní rozpočet velmi negativně zasáhnou do řadu let v rámci kolektivního vyjednávání budovaného nastavení benefitů u dotčených zaměstnavatelů. Příspěvky z FKSP a sociálních fondů zaměstnavatelů na rekreace, dětské tábory, teambuildingové, sportovní a kulturní aktivity významně napomáhají k udržování dobrých mezilidských vztahů a soudržnosti ve firmách. Kromě toho zejména pro zaměstnance s nižšími příjmy a pro mladé rodiny s dětmi jsou tyto příspěvky často jedinou možností, jak v dnešní době vysoké inflace a reálného poklesu mezd, vůbec nějakou rodinnou rekreaci, tábor či sportovní kroužek pořídit, nehledě na možnost využiti např. i na nákup léků. V případě rodin zasažených exekucemi či osobními bankroty to samozřejmě platí dvojnásob. Zástupci zaměstnavatelských organizací také ve svých připomínkách k vládnímu návrhu argumentují, že jen administrativa spojená s případným zdaňováním benefitů velmi pravděpodobně poskytovatele odradí a povede proto ve většině firem k jejich úplnému zrušení.

Důležitým faktorem pro náš zásadní protest je také skutečnost, že zaměstnanci našich největších železničních společností jsou poslední roky vystaveni citelnému poklesu svých reálných mezd, jelikož prudký nárůst nákladů prakticky všech vstupů neumožňuje zaměstnavatelům zvyšovat mzdy tempem, které by se alespoň přibližovalo růstu inflace. Pokud v této situaci alespoň dlouhodobě zavedené benefity zůstávaly zachovány, napomáhalo to udržení sociálního smíru i v této nepříznivé situaci. Jestliže však nyní vláda navrhuje navíc ještě i výraznou redukci prostředků na tyto benefity, těžko asi bude možné od zaměstnanců očekávat, že budou i nadále další zhoršování své situace pokojně a s pochopením akceptovat.

Jen na doplněni ještě upozorňujeme, že na české železnici navíc existuje dlouholetá tradice dobře organizovaného tzv. železničního sportu, kdy zaměstnanci v řadě populárních sportovních disciplín absolvují regionální soutěže s postupem do celostátních mistrovství a následně soutěží mezinárodních. Také náklady těchto aktivit jsou z větší části hrazeny právě z FKSP Správy železnic a sociálního fondu Cd. Pokud se týká mezinárodních soutěži, jsou čeští železničáři členy mezinárodní organizace pro sportovní aktivity železničářů USIC (Union Sportive Internationale des Cheminots), s více než 70tiletou tradicí, a v současné době v ČR sídli také generální sekretariát této organizace. Navržená radikální redukce prostředků FKSP a sociálního fondu může velmi reálně přinést také konec těchto aktivit a ztrátu dlouhodobě budované pozice českých železničářů v rámci evropského železničního sportu, neboť se dostaneme do trapné role nechtěných chudých příbuzných.

Navíc je také sporné, nakolik se při zavedení těchto opatření v oblasti benefitů vůbec nějaký pozitivní dopad do státního rozpočtu dostaví, neboť „uspořené“ prostředky FKSP a sociálních fondů budou z větší části chybět na straně tržeb sportovních, kulturních a rekreačních zařízeni či lékáren, a tedy také výnosů DPH a dalších daní z těchto druhů podnikání. Navíc lze samozřejmě očekávat, že odbory při kolektivním vyjednáváni budou logicky požadovat, aby prostředky uspořené z FKSP a sociálních fondů byly směrovány do nárůstu mezd.

Odborové organizace na železnici také zásadně nesouhlasí se zrušením stávající možnosti odpočtu zaplacených členských příspěvků do max. výše 3000 KČ od základu daně, což činí maximální možnou úsporu členům 450 KČ ročně. Vládní argumentace o vysoce selektivní a neobhajitelné daňové výjimce je velmi nevěrohodná a zavádějící, jelikož například příspěvek poplatníka na činnost politických stran a politických hnuti, nebo na účely náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti je možné odečíst od základu daně až do výše 15 % základu daně, což u zaměstnance s průměrným příjmem 40 tis. KČ hrubé mzdy znamená možnost odpočtu od základu daně více než 50 tis. Kč, a tedy úsporu přes 7,5 tis. KČ, přičemž tyto výjimky kupodivu vládě nevadí. Jako mnohem pravděpodobnější se nám tedy jeví, že za vládním návrhem na zrušení možnosti daňového odpočtu odborových členských příspěvků bude ve skutečnosti více než cokoliv jiného spíše jen negativní vztah některých politiků vládní koalice k odborům.

Vážený pane premiére,

odborové centrály na železnici samozřejmě vnímají nutnost zastavení nebo alespoň zpomalení zadlužování státu. Proto se také nestavíme proti většině ve vládním konsolidačním balíčku navrženým opatřením. Rozhodně však nesouhlasíme s výše zmíněnými návrhy změn v oblasti FKSP a sociálních fondů, neboť jejich přínos pro státní rozpočet je pochybný, zato škodlivý dopad na zaměstnance na železnici značný. Pokud jde o zdaněni členských příspěvků odborů, zde o nějakém rozpočtovém významu už vůbec nelze hovořit, a tento návrh vnímáme jako obyčejnou schválnost, která by neměla mít mezi seriózními partnery místo. Znovu bychom také chtěli zdůraznit, že v těchto záležitostech je naše stanovisko velmi podobné stanoviskům zaměstnavatelů, reprezentovaných např. Svazem průmyslu a dopravy ČR nebo Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

S ohledem na vše výše uvedené se na Vás tedy obracíme se žádostí o zohlednění zásadních připomínek obou sociálních partnerů vlády, tedy odborů i zaměstnavatelů, a přehodnocení vládního návrhu ve výše popsaných bodech, respektive ponechání stávající právní úpravy v oblasti tvorby, zdaňování a používání FKSP a sociálních fondů a pravidel pro odpočet členských příspěvků odborů od základu daně beze změn.“

Otevřený dopis předsedovi Vlády České republiky, ze dne 26. 6. 2023, podepsali předsedové a prezidenti, případně místopředsedové a viceprezidenti, 13 odborových organizací působících na české železnici. Konkrétně se jedná o tyto odborové organizace: Odborové sdružení železničářů, Federace strojvůdců ČR, Svaz Odborářů Služeb a Dopravy, Unie železničních zaměstnanců, Federace vlakových čet, Federace vozmistrů, Federace železničářů ČR, Cech strojvůdců ČR, Aliance drážního provozu, Odborové sdruženi zaměstnanců síťových odvětví, Demokratická unie odborářů, Odborová organizace odpovědných zaměstnanců státu a Pro Libertate.

Přílohy:

Začíná týden protestů proti vládnímu úspornému balíčku

První vlaštovkou týdne protestů proti vládnímu konsolidačnímu balíčku, který začíná až po neděli, je demonstrace ve Strakonicích 20. června. Začíná v 18:00 na parkovišti COOP a pořádá ji Odborový svaz KOVO.
 
 
Co se mimo jiné chystá na přístí týden?
 
  • 27. 6. od 15 hodin demonstrace v Ostravě na náměstí Jiřího z Poděbrad
  • 27. 6. od 16 hodin pochod proti zlým časům ve Zlíně od Baťovy nemocnice
  • 29. 6. od 9:30 protestní mítink odborů ve veřejné službě a správě v kongresovém sále pražského hotelu Olšanka

EU chce být lídrem v ochraně životního prostředí. Ovšem s nereálnými cíli, míní zemědělští odborníci z Česka i Německa

Často nesmyslné požadavky a leckdy i protichůdné záměry. I taková hodnocení zazněla na adresu požadavků EU v rámci Zelené dohody a řady strategií, které ovlivní fungování nejen českých zemědělských podniků. Na konferenci ke strategii EU „Fit For 55“, kterou v úterý 20. června 2023 v pražském Obecním domě zorganizoval Zemědělský svaz ČR, a která byla zaměřena na řešení otázky či spíše cíle EU, to je omezení uhlíkové stopy o 55 %. V průběhu konference se čeští zemědělci, spolu s odborníky z ministerstev zemědělství a životního prostředí, a rovněž za účasti politiků, zabývajících se zemědělstvím, radili, jak se úspěšně vypořádat s požadavky této strategie, a co je možné, při jejím uskutečňování u nás, změnit.

Jedním z hlavních řečníků byl i Stefan Meitinger ze Svazu německých zemědělců (DBV), který nešetřil kritikou na adresu nelogičnosti požadavků EU na zemědělské podniky. Zhodnotil také možnosti, které mají evropští zemědělci k dispozici.

„Evropská unie se podílí na celosvětové produkci emisí CO2 zhruba sedmi procenty a v posledních desetiletích tento podíl i objem výrazně snižuje. To se zdaleka nedá říct o zbytku světa, kde naopak produkce skleníkových plynů stoupá“, řekl na úvod konference předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha, a zároveň dodal: „Přesto před zemědělci stojí řada ambiciózních požadavků EU, které se týkají nejen klimatu, ale také například zadržování vody, eroze, zvýšení biodiverzity, omezení spotřeby pesticidů a průmyslových hnojiv, omezení spotřeby masa. Řada těchto záměrů jde přímo proti sobě, jako například spotřeba minerálních hnojiv a snižování počtu hospodářských zvířat – obojí zároveň splnit nelze.“

Cíle do roku 2023

Do roku 2030 by mělo zemědělství snížit emise CO2 o 310 milionů tun. „Jde o politicky stanovený cíl, jehož nereálnost potvrzují i odborníci na klima,“ upozornil Stefan Meitinger ze Svazu německých zemědělců.

Paradoxní je, že například živočišná produkce v EU má mnohem menší dopad na životní prostředí než v jiných částech světa. Například na produkci litru mléka činí emise v EU 2,6 kg CO2, u jiných významných producentů mléka jde o téměř dvojnásobnou hodnotu. Ve své podstatě tak dojde k vývozu emisí s daleko horším dopadem na globální klima.

Evropská komise představila své strategie, které mají reagovat na změnu klimatu. Mezitím přišla krize s covidem, Rusko napadlo Ukrajinu, ale Komise dál pokračuje bez jakékoli sebereflexe v přípravách na uhlíkovou neutralitu,“ uvedl na konferenci Stefan Meitinger. „Do roku 2035 by mělo být v zemědělství spolu s lesnictvím dosaženo plné uhlíkové neutrality. V zemědělství ale pracujeme s přírodou a kvůli tomu nelze mít vždy všechny procesy pod kontrolou, jako v jiných oborech,“ varoval.

„Hlavní problém ale vidím v tom, že nejsou zdroje pro financování takovéto komplexní změny v zemědělství. Zatím se pouze přehazují peníze z jedné kapsy do druhé. Takže nová opatření jsou financována na úkor již probíhajících,“ řekl Meitinger a dodal: „Jsme pro změny v ochraně klimatu, jehož dopady vidíme každý den na svých polích. Nelze ale srovnávat chov skotu s dopravními prostředky. Bohužel postrádáme cíle, které by byly vědecky podložené a reálně dosažitelné.“

Jaké mají zemědělci možnosti?

Stefan Meitinger také nastínil, co lze pro produkci potravin s neutrální uhlíkovou stopou udělat: Je možné budovat nové mokřady, což naráží na problém s nedostatkem vody. Další možností je zalesňování ploch. To může být obtížné, protože sucho způsobuje kůrovcové kalamity a lesnictví se stalo emitentem uhlíkových plynů – již uhlík nepohlcuje, ale naopak produkuje. „Uhlíkové zemědělství je určitě výzvou, ale je nutné vynaložit velké prostředky na úhradu ztráty příjmů a zajistit, aby se tato úhrada dostala k zemědělcům. Navíc se spolu s klimatickou změnou mění i schopnost půdy vázat uhlík, takže ani propagované směry ukládání uhlíku nepomohou. Ovšem při změně způsobu obdělávání polí dojde k opětovnému uvolnění uhlíku. Je tak třeba dávat pozor, aby nešlo o jednu z činností nazývaných greenwashing (forma dezinformace, která je šířena za účelem zvýšení povědomí o enviromentálně pozitivním dopadu produktu, služby, řešení nebo přístupu – pozn. red.). Můžeme využívat i agrolesnictví a dlouhodobě ukládat uhlík do výrobků,“ míní Stefan Meitinger.

Další možností dosažení požadavků EU je snížení uvolňování uhlíku, které se nejčastěji skloňuje v souvislosti s chovem dobytka. „Velmi diskutovaným problémem je uvolňování metanu hospodářskými zvířaty. Zde si ale musíme si uvědomit souvislosti. Bez dostatečného počtu zvířat nebudeme mít dostatek organických hnojiv a dojde i k poklesu kvality zemědělské půdy. Což je další důvod, proč je jasnou volbou precizní zemědělství, které kromě jiného umožní snížit spotřebu minerálních hnojiv a zefektivní práci zemědělcům,“ doplnil Martin Pýcha.

Pomůže certifikace zemědělců?

Před časem Zemědělský svaz ČR navrhoval dobrovolnou certifikaci zemědělců s ohledem na dopady hospodaření na klima. „Bohužel Ministerstvo zemědělství na tento návrh nepřistoupilo. Výsledkem je, že dnes řada zemědělců vytváří ve spolupráci s různými organizacemi vlastní systémy, které jsou založeny na různých, někdy protichůdných parametrech. Místo jasného systému tak zřejmě budeme mít různé certifikace s nejasným uznáním od dalších partnerů, což našemu zemědělství, ani životnímu prostředí nijak nepomůže,“ zhodnotil současnou situaci Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.

Většina obilí z Ukrajiny zůstává v Evropě i Česku, říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal v rozhovoru pro Mladou frontu DNES komentuje „úsporný“ vládní balíček, který má resortu zemědělství ubrat 10 miliard korun. „Čeští zemědělci mají dnes na základní platbě nejmenší podporu na hektar,“ říká. Čím míní srovnání s konkurencí českých zemědělců v rámci EU.

Na otázku, jestli se nyní mění jeho priority oproti předešlému období, to je kdy v roce 2020 nastoupil do této funkce, odpověděl, že „před třemi roky vstupoval do relativně klidných vod, ty jsou ale dnes silně rozbouřené. Máme za sebou pandemii covidu-19, energetickou krizi a krizi zvýšených nákladů související s válkou na Ukrajině. Náklady zemědělcům loni vystřelily nevídaným způsobem, zejména na pohonné hmoty. U minerálních hnojiv se cena zpětinásobila a došlo i k razantnímu zdražení krmiv pro hospodářská zvířata“.

Podle něho jsou to náklady, které májí čeští zemědělci již zainvestované. Zároveň ale cítí tlak na snižování cen komodit, protože se k nám bezcelně vozí především obiloviny a olejniny z Ukrajiny, které měly původně směřovat k tradičním zákazníkům do třetích zemí.

Druhá otázka směřovala k tomu, aby vysvětlil tzv. Olomouckou výzvu, kterou přijal poslední sněm Agrární komory ČR v květnu 2023. Načež Jan Doležal k tomu uvedl, že čtenáři by měli chápat Olomouckou výzvu jako návrhy Agrární komory ČR pro vládu, které jsou shrnuty na jedné stránce. Přitom dodal, že chápe, že se veřejné finance mají ozdravit a rovněž i smysl konsolidačního balíčku. Jenže, jak dále dodal, k čemu je úprava systému, když do něho nebude mít kdo přispívat peníze? To, že se našim zemědělcům v roce 2022 dařilo, a měli opticky větší zisky, neznamená, že už je budou mít napořád, konstatoval.

Naopak, Jan Doležal dále k tomu poznamenal, že letos mohou být čeští zemědělci v červených číslech. Navíc, zároveň dodal, že zemědělství není sektor, k němuž lze přistupovat paušálně. Zemědělci, kromě podílu na HDP, „vytvářejí i společenské hodnoty. Zejména pro život na venkově, který má tendenci se vylidňovat. V neposlední řadě jde o potravinovou soběstačnost a bezpečnost. Neustále se mluví o energetické bezpečnosti, ale bezpečnost má i jiné aspekty“.

V další otázce redaktor uvedl, že chovatelé prasat prohlásili, že v loňském roce prodělali miliardu korun, přitom nedávná zpráva Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ale říká, že za zdražováním potravin v Česku stojí zejména zemědělci, což mu nějak nevychází…

Jan Doležal ho poopravil s tím, že šetření ÚOHS vyznělo spíše do prázdna. Osobně mu vadí, že se soustředilo jen na některé potraviny. Současně byly v prezentovaných výsledcích opomíjeny vyšší náklady, které zemědělci měli, a které přirozeně promítli do svých cen. Přičemž současně konstatoval, že ne všude se to dařilo, načež zmíněný sektor prasat je toho důkazem. „Když se podíváte na statistiku, tak nám poklesly stavy prasat i drůbeže. Snižují se plochy ovocných sadů i zeleniny,“ dodal.

Podle Jana Doležala, kdyby zemědělství bylo tak výdělečné, jak se veřejnosti někteří lidé u nás snaží tvrdit, čekal by opačný trend. „Musíme vnímat i souvislosti, což platí i o zisku zemědělců, na kterém se loni výrazně podílela jen hrstka rostlinných komodit, přičemž drtivá většina oborů je v krizi. Především živočišná výroba a pěstování citlivých komodit – ovoce, zeleniny, brambor, máku či chmele,“ řekl.

Redaktor poté přešel k tomu, že Agrární komora ČR se obrátila na ÚOHS neboli na antimonopolní úřad ve věci privátních značek obchodních řetězců, tedy potravin, které si řetězce nechají vyrobit pro sebe, a zeptala se, proč to zemědělcům vadí?

Jan Doležal mu odvětil, že jde o nekalou obchodní praktiku. Načež dal příklad, kdy řetězec odebírá mléčné výrobky od jednoho dodavatele. Jde přitom o stejnou výkupní cenu, složení a gramáž. Liší se prakticky jen obal. Pod svojí privátní značkou prodává tyto produkty s přiměřenou obchodní přirážkou. Ty stejné, brandové (značkové – pozn. red.) produkty, mají ale značně vyšší přirážku. Zákazník získává dojem, že se dodavatel chtěl „napakovat“. Brandové produkty jsou, podle Jana Doležala, obchodníkem uměle zdražovány, takže jsou téměř neprodejné. Podle něho je to záměr řetězce, který potom může tlačit na dodavatele s odůvodněním, že jejich produkt se neprodává, a chce ho tudíž vykupovat za méně peněz.

Poté Jan Doležal dodal, že zákazník se naučil kupovat privátní značku, kde je možné kdykoliv dodavatele změnit, i za zahraničního. „Obchodník tak může začít nakupovat v Polsku či Německu. Jen v Polsku zemědělcům vláda vyplatila neuvěřitelné 4 miliardy eur od března 2022. V přepočtu na hektar je to 6.000 korun, u nás jsme na 600 korunách na hektar a bude se dále škrtat, což konkurenceschopnost našich dodavatelů ještě zhorší,“ vysvětlil otázku státní podpory zemědělcům u našich sousedů v Polsku a Německu.

Na otázku, co konkrétně vadí Agrární komoře ČR, Jan Doležal prohlásil, že přístup vlády vůči zemědělcům a ostatním oborům je asymetrický. „Zemědělství má druhé největší škrty po ministerstvu průmyslu a obchodu, ale podívejte se, jaké podnikatelské obory spadají pod MPO. Zadruhé stále nevíme, jakých dotačních titulů se avizované škrty ve výši 10,2 miliard korun mají týkat. Kromě škrtů představuje největší problém zvyšování úrovně zdanění nemovitostí, které se má týkat i zemědělské půdy včetně sadů či rybníků. Vzhledem k tomu, že je běžnou praxí navyšovat pachtovní smlouvy o daň, znamenalo by to dodatečné zdanění pro zemědělce,“ konstatoval Jan Doležal.

Proto také „navrhujeme vyšší zdanění budov a zavedení pravidelného poplatku za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, čímž by se mohly financovat pozemkové úpravy. Dále nesouhlasíme s úpravou systému fungování dohod o provedení práce, které jsou vhodné pro najímání sezonních pracovníků. Nová pravidla budou znamenat více administrativní zátěže a zvýšení nákladů na práci. Uvítali bychom, aby nově do snížené sazby DPH byly zařazeny také osiva, květiny a okrasné rostliny,“ dále řekl Jan Doležal.

Na otázku, že Agrární komora ČR by měla mít určitou představu o plánovaných škrtech v rezortu zemědělství, Jan Doležal odpověděl, že „odcházející ministr Zdeněk Nekula mi k tomu řekl, že finanční prostředky resortu jsou značně omezené a máme se nechat překvapit. Do září máme prý dostat konkrétní obrysy, kde se bude škrtat. K žádnému jednání jsem ale zatím pozvání nedostal. Brzy nás čekají vládní prázdniny a čas kvapí. Zemědělství funguje na základě delšího plánování a nelze ukvapeně měnit plány z měsíce na měsíc. A pak je tu otázka nerovnoměrného rozdělení dotačních podpor v rámci Evropské unie.“

Poté Jan Doležal vysvětlil redaktorovi, že Agrární komoře ČR vadí dotační závody, které v Evropě nedávno doslova odstartovaly. Uvedl, že zmíněné Polsko či Německo vypsalo nové dotační programy, které produkty českých zemědělců znevýhodňují na evropském volném jednotném trhu. Očekával by, že premiér Petr Fiala přijede na Evropskou radu a řekne: „Tak dost, tohle je nezdravé pro všechny“. Načež dodal, že v České republice je údajně pravicová vláda, které dotace nejsou po chuti. „Pokud máme jednotný trh, měla by být i jednotná pravidla,“ zdůraznil.

Na otázku, jestli jsou čeští zemědělci ještě s něčím nespokojeni, Jan Doležal odvětil, že pokud vláda opakovaně hovoří o podpoře menších zemědělců, tito zemědělští podnikatelé mají větší procento půdy ve vlastním držení oproti středním a větším podnikům. Pro ně je to tak přímá daň. „Navíc stále postrádáme vysvětlení, podle čeho se rozdělují zemědělci na malé, střední a velké. Součástí návrhu vládních úspor je i navýšení odvodů za živnostníky,“ dodal.

Zároveň poznamenal, že vláda argumentuje tím, že OSVČ méně platí do systému, a do budoucna budou více závislí na sociálních dávkách. Jenže to, podle Jana Doležala, v zemědělství neplatí. „U rodinných farem funguje něco jako přirozená záchranná síť. A platí, že nová generace, které se farma předává, důstojně zabezpečí předchůdce. To se běžně děje i na Západě,“ upřesnil.

Na otázku, že se Jan Doležal zúčastnil v Bruselu protestů zemědělců proti dovozu obilí, olejnin, vajec a dalších zemědělských komodit z Ukrajiny, tak co tam říkali kolegové zemědělci z jiných zemí EU, Jan Doležal odpověděl, že jde opět o otázku asymetrie. Původním záměrem Evropské komise bylo totiž vytvořit koridory solidarity s tím, že země střední a východní Evropy mají být jen tranzitními zeměmi. „V okamžiku, kdy si připočtete náklady na dopravu zmíněných komodit, zjistíte, že náklady na dopravu tuny produkce z Ukrajiny do přístavu v Hamburku vyjdou na přibližně 2.000 korun, 3.000 korun do italských přístavů,“ konstatoval pro vysvětlení celé situace.

Podle něho čeští zemědělci mají dnes na základní platbě nejmenší podporu na hektar. „Našich 72 eur hodláme ponížit o dalších 20 eur tím, že zavedeme de facto daň na zemědělskou půdu. Premiér bude sice tvrdit, že to není daň na zemědělce, ale vlastníky. Jenže systém funguje tak, že vlastník půdy určuje zemědělci hospodařícímu na této půdě, výši pachtovného jako součet nájmu a této daně. Zemědělci ji tak platí i za vlastníky. Nákladově se to přímo přenese na české zemědělce, a ještě více je znevýhodní,“ vysvětlil.

Poté k tomu Jan Doležal sdělil, že pokud budou zemědělci vyvážet ukrajinskou produkci do severní Afriky nebo jihovýchodní Asie, bude to pro ně nekonkurenceschopné. „Do střední a východní Evropy bylo z Ukrajiny doposud dovezeno zboží asi za šest miliard eur a jen pětina se dostala z Evropy ven. Proto máme vysoké stavy zásob, a to je za pár týdnů sklizeň. Takže netušíme, kde budeme úrodu uskladňovat. To znamená, že se naskladněných obilovin či olejnin budeme muset již v průběhu sklizně obratem zbavovat. Pokud začnou zemědělci prodávat ve stejný okamžik, výsledkem bude brutální propad cen a následný krach některých tuzemských podniků,“ řekl k tomu Jan Doležal.

Načež konstatoval, že Česká republika se k výzvě zemí na východ od Berlína na omezení dovozu ukrajinského obilí a dalších komodit nepřipojilo. Podle ministerstva zemědělství k nám prý produkty a komodity z Ukrajiny ve velkém neproudí.

„S tím nesouhlasím. Když se ukrajinská produkce objeví v sousedním Polsku nebo Maďarsku, tak nikdo neohlídá, jestli nebude převezena i k nám. My to poznáme na stavech zásob. A navíc, my do Polska a Maďarska běžně vyvážíme obiloviny. V současné době ale vyvážejí oni k nám. Paradoxní je, že země, které dovoz z Ukrajiny zakázaly, dostanou od Evropské komise podporu ve výši přibližně 100 milionů eur. My jsme se chovali evropsky, nic nezakázali a budeme o to více tratit,“ prohlásil Jan Doležal.

Na otázku redakce, zda toto nebyl důvod k nespokojenosti s končícím ministrem Nekulou, Jan Doležal odvětil, že by bylo toho asi více. Podle něho byl „Zdeněk Nekula ministrem zemědělství v nelehké době, a kdybychom nežili v době postfaktické a mediokracii, neměla by si ho historie pamatovat jako ministra špatného. Předsednictví České republiky v Radě EU bylo pod jeho taktovkou hodnoceno dobře. Mnoho nepovedeného vyplývalo z ne příliš povedené komunikace k veřejnosti i k samotným zemědělcům. Odcházející ministr také neměl ve vládě jednoduchou pozici a byl vázaný politickými rozhodnutími pětikoalice,“ zhodnotil Jan Doležal roli Zdeňka Nekuly ve funkci ministra zemědělství

Načež pokračoval s tím, že nelehkou pozici odcházejícího ministra a určitou schizofrenii vládní komunikace dokládá skutečnost, že zástupce obchodních řetězců Tomáš Prouza mediálně často a rád „kopal do ministra zemědělství, a přitom je zároveň poradcem jeho kolegy z ministerstva průmyslu a obchodu“. Přičemž dodal, že v gesci ministerstva průmyslu a obchodu přitom je zákon o významné tržní síle, který má teoreticky řešit nekalé obchodní praktiky maloobchodu vůči dodavatelům.

Podle Jan Doležala otázka, že zástupce největších obchodníků u nás je poradcem ministra, který má tuto legislativu v gesci, je ukázkový střet zájmů. „Můžeme jen spekulovat, zda osobní střet odcházejícího ministra s lobbistou zahraničních supermarketů nestál za jeho odchodem. Ať to bylo jakkoliv, bude si pětikoalice muset rozmyslet, jestli chce jít na ruku velkým obchodníkům odvádějícím zisk do zahraničí, nebo se postaví za české zemědělce, kteří tu ročně nechávají desítky miliard na náhradách zaměstnancům, nájemném za zemědělskou půdu a daních z příjmu,“ prohlásil prezident Agrární komory ČR v závěru svého rozhovoru pro Mladou frontu DNES.

  • Zdroj: iDNES.cz, Agrární komora ČR

Začíná týden protestů proti vládnímu úspornému balíčku

První vlaštovkou týdne protestů proti vládnímu konsolidačnímu balíčku, který začíná až po neděli, je demonstrace ve Strakonicích 20. června. Začíná v 18:00 na parkovišti COOP a pořádá ji Odborový svaz KOVO.
 
Co se mimo jiné chystá na přístí týden?
  • 27. 6. od 15 hodin demonstrace v Ostravě na náměstí Jiřího z Poděbrad
  • 27. 6. od 16 hodin pochod proti zlým časům ve Zlíně od Baťovy nemocnice
  • 29. 6. od 9:30 protestní mítink odborů ve veřejné službě a správě v kongresovém sále pražského hotelu Olšanka

Ceny v zemědělství po více než dvou letech meziročně klesly

Meziměsíčně ceny zemědělských výrobců klesly o 5,2 % a meziročně byly nižší o 10,2 %. Ceny průmyslových výrobců se snížily meziměsíčně o 0,8 % a meziročně byly vyšší o 3,6 %. Ceny stavebních prací vzrostly meziměsíčně o 0,3 % a meziročně o 6,9 %. Ceny tržních služeb pro podniky se meziměsíčně nezměnily a meziročně byly vyšší o 6,2 %.

„V květnu vzrostly ceny v průmyslu proti loňskému roku o 3,6 % a svůj meziroční růst zmírňují od října loňského roku. Ceny v zemědělství po více než dvou letech klesly, a to o více než 10 %. Ceny stavebních prací se meziročně zvýšily dle odhadů téměř o 7 % a ceny tržních služeb pro podniky o více než 6 %,“ upozorňuje Vladimír Klimeš, vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ.

Ceny zemědělských výrobců se meziměsíčně snížily o 5,2 %. Klesly ceny vajec o 10,3 %, obilovin o 6,3 %, brambor o 6,0 %, olejnin o 5,4 % a mléka o 5,3 %. Vzrostly ceny ovoce o 11,9 %, drůbeže o 1,7 % a prasat o 0,9 %. Meziročně byly ceny zemědělských výrobců poprvé po 26 měsících nižší, a to o 10,2 % (v dubnu ještě vyšší o 0,1 %). V rostlinné výrobě ceny klesly o 24,4 %. Nižší byly ceny olejnin o 33,7 % a obilovin o 23,6 %. Zvýšily se ceny čerstvé zeleniny o 20,1 % a brambor o 16,4 %. V živočišné výrobě byly ceny vyšší o 11,1 %. Vzrostly ceny vajec o 38,5 %, prasat o 20,7 %, drůbeže o 14,2 % a mléka o 7,5 %.

Meziměsíčně se snížily ceny průmyslových výrobců o 0,8 %. Klesly zejména ceny koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu byly nižší o 1,3 %, z toho ceny elektřiny, přenosu, rozvodu a obchodu s elektřinou o 1,7 %. Ceny dřeva, dřevěných a korkových výrobků se snížily o 5,2 % a chemických látek a chemických přípravků o 1,8 %. Ceny potravinářských výrobků byly nižší o 0,9 %, z toho mlýnských a škrobárenských výrobků o 4,4 % a mléčných výrobků o 2,0 %. Vzrostly ceny ostatní těžby a dobývání nerostných surovin o 2,4 %, nápojů o 1,1 % a oprav, údržby a instalace strojů a zařízení také o 1,1 %. Ceny průmyslových výrobců meziročně vzrostly o 3,6 % (v dubnu o 6,4 %). Ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu se zvýšily o 19,3 %, potravinářských výrobků o 10,6 %, černého a hnědého uhlí a lignitu o 66,5 % a ostatních nekovových minerálních výrobků o 16,2 %. Snížily se především ceny koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny chemických látek a chemických přípravků byly nižší o 13,6 %, základních kovů o 13,0 % a dřeva, dřevěných a korkových výrobků o 15,8 %. Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin byly vyšší zejména ceny zboží krátkodobé spotřeby o 12,1 %, zboží dlouhodobé spotřeby o 6,9 % a energií o 6,6 %. Klesly ceny meziproduktů o 2,5 %. Ceny průmyslových výrobců bez energií se meziročně zvýšily o 2,6 % (v dubnu o 5,7 %). 

Ceny stavebních prací se meziměsíčně dle odhadů zvýšily o 0,3 %, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví klesly o 0,5 %. Ceny stavebních prací se meziročně dle odhadů zvýšily o 6,9 % (v dubnu o 7,8 %), ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly vyšší o 2,4 % (v dubnu o 6,0 %).

Ceny tržních služeb pro podniky se meziměsíčně nezměnily. Vzrostly ceny za skladování a podpůrné služby v dopravě o 0,8 % a za služby v oblasti programování o 0,2 %. Ceny za služby v oblasti zaměstnání a v oblasti operativního leasingu se shodně zvýšily o 0,5 %. Ceny za architektonické služby se snížily o 0,7 %, ceny za služby v pozemní dopravě a za reklamní služby a průzkum trhu shodně klesly o 0,1 %. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby vzrostly o 0,1 %. Ceny tržních služeb pro podniky byly meziročně vyšší o 6,2 % (v dubnu o 6,6 %). Vzrostly ceny za služby v oblasti zaměstnání o 28,4 %, za služby v oblasti programování o 9,6 %, za služby v oblasti nemovitostí o 7,1 %, za reklamní služby a průzkum trhu o 5,6 % a za služby v pozemní dopravě o 5,0 %. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby byly vyšší o 6,3 % (v dubnu o 6,6 %).
 

Ceny průmyslových výrobců v EU – duben 2023 (předběžná data)

V zemích Evropské unie (EU), se podle údajů zveřejněných Eurostatem, ceny průmyslových výrobců v dubnu meziměsíčně snížily o 2,9 % (v březnu o 1,3 %). Nejvíce klesly ceny v Belgii o 9,1 %, v Itálii o 6,5 % a v Irsku o 6,3 %. Na Slovensku byly ceny nižší o 2,8 %, v Rakousku o 2,4 %, v Polsku o 1,7 % a v Česku o 1,2 %. V Německu vzrostly ceny o 0,3 % a v Dánsku o 0,2 %. V dubnu se meziročně zvýšily ceny v EU o 2,3 % (v březnu o 6,7 %). Ceny vzrostly nejvíce v Maďarsku o 41,7 %, v Lotyšsku o 22,7 % a na Slovensku o 18,2 %. V Polsku byly ceny vyšší o 8,4 %, v Rakousku o 7,2 %, v Česku o 6,4 % a v Německu o 4,8 %. Nejvíce meziročně klesly ceny v Irsku o 21,4 % a v Řecku o 13,1 %.

Prohlášení odborových svazů ve veřejných službách a správě: Vládní balíček směřuje k útlumu veřejných služeb!

Procenta sem, procenta tam. Vládní úsporné návrhy sice nemají hlavu a patu, můžou ale nenávratně poškodit českou veřejnou správu a veřejné služby a snížit bezpečnost občanů.

Takzvaný konsolidační balíček a návazně představená opatření ve výhledu státního rozpočtu pro rok 2024 znamenají, že vláda hodí disproporčně velkou část zodpovědnosti za stav veřejných financí na zaměstnance, a v jejich okruhu výrazněji na sektor veřejné správy a služeb. Vláda tvrdí, že šetřit hodlá u sebe. Ve skutečnosti hodlá šetřit na lidech, kteří k rozvalu veřejných financí nijak nepřispěli.Snížení objemu prostředků na platy, snížení platových tarifů pro všechny zaměstnance veřejného sektoru včetně zaměstnanců v regionech pod městy a kraji, snížení přídělu do Fondu kulturních a sociálních potřeb a změna jeho určení, zastavení valorizace úhrad za státní pojištěnce, započtení náhrad za dočasnou pracovní neschopnost do platových prostředků a další změny ve svém souhrnu znamenají, že velké části platem odměňovaných zaměstnanců výrazně klesne příjem, a to v době bezprecedentní inflace a po několika letech stagnace.

Rušení pracovních a služebních míst bez předchozí důkladné analýzy a bez rušení agend a jejich digitalizace může v dnes již přetížených oblastech znamenat kolaps. Vidina dalšího zhoršování platových, pracovních a služebních podmínek nejen že nepřiláká nové kvalitní lidi do tohoto sektoru, ale vyžene ještě řadu zbývajících nadšenců do privátní sféry.

Co to může znamenat pro běžného občana? Například ještě delší čekání na vyřízení a výplaty čehokoli. Ještě horší dostupnost zdravotní péče. Nižší bezpečnost. Zhoršení péče o veřejný prostor. Ohrožení kvality vzdělávání. Další zhoršení dostupnosti kultury a méně možností pro kvalitní trávení volného času.

To vše pouze kvůli nekompetentním a ideologicky zaslepeným návrhům vlády, která se už ani nepokouší předstírat sociální dialog, protože by musela přiznat, že se za roky strávené v opozici nic nového, než tupé škrty nenaučila. Nepoučila se ani z období let recese, kterou v ČR prohloubila přehnaně restriktivní politika tehdejšího koaličního kabinetu ODS, TOP 09 a VV, který v roce 2010 přijal nařízení ke snížení výdajů na platy státních a veřejných zaměstnanců o 10 %. Jak to dopadlo, víme.

Odborové svazy rozpočtové a příspěvkové sféry zastupující zaměstnance a zaměstnankyně ve veřejné a státní správě, školství, zdravotnictví, bezpečnostních sborech, kultuře, ochraně památek, přírody i krajiny, tedy zaměstnance ve veřejném sektoru, prohlašují, že není možné dopustit, aby bezhlavé a nepromyšlené škrty ohrozily nejen situaci těchto zaměstnanců a zaměstnankyň, ale i dostupnost a úroveň veřejné správy a služeb pro všechny obyvatele České republiky.

Došlo k bezprecedentnímu porušení zákoníku práce ze strany vlády, jsme ve stávkové pohotovosti, jsme tedy připraveni bránit se realizaci vládních návrhů všemi možnými prostředky!

Odborové svazy RoPo zastupující odboráře a zaměstnance ve veřejných službách a správě

Praha 7. června 2023

Přílohy:

Negativní stanovisko ASO k návrhu zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů

Vláda ČR 11. května 2023 zveřejnila „Návrh zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů“, který byl dne 15. 5. 2023 projednáván na zasedání Rady hospodářské a sociální tripartity ČR neboli tzv. tripartity. Sociální partneři vlády, tj. zaměstnavatelé a odbory, dostali od vlády lhůtu 5 pracovních dní k projednání a posouzení tohoto návrhu zákona a k vypracování svého stanoviska, které měli, prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí, zaslat zpět vládě ČR.

Učinila tak i Asociace samostatných odborů (ASO), která 29. května adresovala ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi své stanovisko, které obsahovalo řadu nesouhlasných a kritických připomínek k samotnému textu návrhu.

Z mnoha kritických připomínek a negativních stanovisek, které ASO ve svém stanovisku vládě odeslala, zveřejňuje ty nepodstatnější, které se týkají širší části naší společnosti.

Obecné stanovisko ASO

V prvé řadě v dopise ministru Jurečkovi sdělilo své obecné stanovisko, v němž se uvádí, že návrh předloženého zákona je souborem novel 57 zákonů! Přičemž těžiště návrhu zákona spočívá v okruhu zákonů z oblasti daňové, současně však obsahuje rovněž novely zákonů z oblasti rozpočtové, sociálního zabezpečení, dopravy vzdělávání a dalších. Přitom se nabytí účinnosti návrhu zákona, jako celku, předpokládá dnem 1. ledna 2024, pouze vybraná ustanovení by měla nabýt účinnosti k jinému datu, a to především během roku 2025.

ASO dále konstatuje, že na připomínky k tomuto návrhu zákona byla stanovena lhůta pouhých 5 pracovních dnů, tak podle názoru ASO, tato lhůta neodpovídá důležitosti materiálu. Stanovenou lhůtu ASO považuje za naprosto nedostačující, amorální, v rozporu s dobrými mravy. „Jsme přesvědčeni, že tento postup nelze ničím ospravedlnit. Domníváme se, že celá řada řádně neprodiskutovaných změn v jednotlivých zákonech může způsobit (způsobí) negativní celospolečenské důsledky a negativní dopady na všechny dotčené osoby.

K části novel se z důvodu chybějících analýz možných dopadů prozatím nemůžeme vyjádřit.

Navíc, rovněž je zcela nevhodné v médiích přímo panem premiérem předem prohlašovat, že vláda nepřipustí žádné změny předloženého návrhu, pouze pokud by se jednalo o opravy chyb. Materiál má svým rozsahem cca 450 stran (text novely zákonů a důvodová zpráva), a není snadné se v textu změn 57 zákonů orientovat, natož odborně posoudit jeho dopady na všechny sféry společnosti,“ uvádí se v obecném stanovisku ASO.

Ve svém zdůvodnění tohoto obecného stanoviska ASO dále uvádí, že v oblasti působnosti odborových organizací a práv zaměstnanců lze obecně konstatovat, že se „konsolidační balíček“ výrazně dotkne práv zaměstnanců, neboť se sníží jejich ekonomické postavení na trhu, a současně se omezí jejich právo účasti na řízení a kontrole společnosti (zaměstnavatelů). Přijetím „konsolidačního balíčku“ se výrazně zasáhne do míry členství či zapojení zaměstnanců do odborů, a tím i práv na jejich zapojení do řízení společnosti.

ASO dále upozorňuje, že vláda, v rámci omezení a rušení daňových výjimek, navrhuje zrušení osvobození nadlimitních stravenek, odpočtů za členské příspěvky odborovým organizacím i zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům, a to z důvodu, že se jedná o selektivní daňovou výjimku, kterou efektivněji uplatňují především větší zaměstnavatelé.

Přičemž ASO dále uvádí, že v „konsolidačním balíčku“ vlády se dále předpokládají změny v oblasti fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) a jemu obdobných fondů, tj. i sociálního fondu. Vláda navrhuje se snížení prostředků na FKSP o polovinu z 2 % na 1 %. Přitom polovina této částky by měla být určena na přispívání zaměstnavatele na produkty spoření na stáří. Načež ke snížení limitu ve stejném poměru dojde i u obdobných fondů stanovených zákonem.

Vláda rovněž chce, aby se způsob čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb do budoucna stanovil pouze v kolektivní smlouvě, v kolektivní dohodě nebo ve vnitřním předpisu podniku či firmy. Takže, aby byla zachována symetrie těchto institutů, proto se vyhláška č. 114/2002 Sb., o FKSP, zruší.

Podle ASO se zaměstnanců také výrazně dotkne znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců ve snížené výši 0,6 %, a to změnou zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení. Vláda zavedením tohoto opatření očekává vyrovnání bilance účtu nemocenského pojištění, o čemž však odbory pochybují.

Navíc, v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, se v „konsolidačním balíčku“ navrhuje zastropování úlev z odvodů pro dohody o provedení práce. Vláda nově stanoví dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě dohody o provedení práce, což se však týká i limitů pro placení pojistného na sociální zabezpečení. První limit bude stanoven pro dohodu o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy, a druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více dohod o provedení práce u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy. Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude již odvedeno také pojistné. Aby opatření mohlo být kontrolováno, bude zavedena evidence všech dohod o provedení práce a příjmů z těchto dohod. V této souvislosti se ukládají nové povinnosti jak zaměstnanci, tak zejména zaměstnavateli.

Konkrétní připomínky:

Poté ASO ve své zprávě, adresované ministru Marianu Jurečkovi, uvádí konkrétní připomínky ke jednotlivým změnám v případě konkrétní paragrafů v rámci 57 zákonů uvedených v „konsolidačním baličku“.

Změna zákona o dani z nemovitých věcí

ASO dále upozorňuje, že v konsolidačním balíčku vláda navrhuje zvýšení sazeb daně z nemovitých věcí až na dvojnásobek s tím, že zvýšení poplyne plně ve prospěch státního rozpočtu (tzv. státní daň). Od roku 2025 se navrhuje zavést, podle růstu inflace, automatický valorizační mechanismus daně tzv. inflačním koeficientem, vycházejícím z růstu cenové hladiny oproti roku 2023. To bude mít výrazně negativní dopad na odvody daně z nemovitostí sloužících k rekreaci členů či zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků, které jsou ve vlastnictví základních odborových organizací.

ASO uvádí, že s touto navrhovanou změnou v úpravě daně z nemovitostí nesouhlasí, a požaduje ponechat původní zněníZdůvodňuje to tím, jak píše ve svém stanovisku, že „navrhovaná úprava změny daně z nemovitostí je zásadní, a přitom zcela mění dosavadní praxi. Podle ASO daň z nemovitostí by měla být i nadále daní místního charakteru, daní, jejíž výnos náleží samosprávným celkům, tedy v tomto případě obcím, na jejichž katastrálním území se daná nemovitost nachází. Toto je, de facto, krácení příjmů obcí, z nichž většina, zejména malé obce, nemají jiné významnější příjmy a jsou závislé na státním rozpočtu. Dosud mohly obce výši daně z nemovitostí do značné míry ovlivňovat využitím koeficientů pro její zvýšení či snížení, nyní, v rámci vládního návrhu, je toto pro ně omezeno. Obce mohou případně snížit daňovou zátěž svých občanů pouze v části tzv. místní daně, nikoli celkové. ASO k tomu uvádí, že obce zcela jistě mnohem lépe vědí, jaká je sociální situace jejich obyvatel, a nakolik je využití koeficientů důvodné“.

Osvobození od daně v případě nepeněžního plnění či sociální pomoci z FKSP

V návrhu „konsolidačního balíčku“ je rovněž uvedena kapitola, která se, ze širšího pohledu, týká změny zákona o daních z příjmu, přičemž v jejím úvodu je nejprve uveden § 4 Osvobození od daně, který se týká nepeněžního plnění nebo sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) nejbližším pozůstalým nebo sociální výpomoci nejbližším pozůstalým za obdobných podmínek u zaměstnavatele, u kterého se tento fond nezřizuje. Zároveň i příspěvku fyzické osobě poskytovaný podle zákona upravujícího stavební spoření a státní podporu stavebního spoření.

ASO nesouhlasí s navrhovanou změnou, v rámci paragrafu osvobození od daně, a požaduje ponechat dosavadní právní úpravuVe svém zdůvodnění uvádí, že „nepeněžní plnění nebo sociální výpomoci z daných fondů by mělo být nadále osvobozeno od daně z příjmů, tento příjem má jednoznačně sociální charakter a nejedná se o příjem, kterým by byl dosahován jakýkoliv zisk nebo peněžité plnění. Jedná se o výpomoc poskytovanou pozůstalým ve výjimečných případech souvisejících s tragickou událostí v rodině, která má navíc často značné finanční dopady na rodinu pozůstalých., Danění těchto výpomocí považujeme za velmi nemorální.

Pro zrušení osvobození příspěvku podle zákona o stavebním spoření není racionální důvod. Jedná se o peněžité plnění poskytované za účelem podpory stavebního spoření jako nástroje pro zajištění dostupnosti bydlení. S ohledem na dlouhodobě nepříznivý trend v oblasti možnosti pořízení dostupného bydlení, zejména mladých rodin, vyvolává dle našeho přesvědčení jakýkoliv zásah do stávajícího systému podpor další negativní dopady. Argumentem nemůže být ani časté používání naspořených zdrojů pro jiné účely než na pořízení bydlení., Tomu lze zamezit úpravou příslušného zákona.

Změny u dohody o provedení práce

ASO uvádí, že jde o změny, které se týkají především dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10.000 Kč

ASO nesouhlasí se změnou v tomto ustanovení a požaduje ponechat stávající právní úpravu. Ve svém zdůvodnění uvádí, že „v praxi na DPP pracuje průřezově celou ekonomikou značná část osob, mnoho z nich má DPP u více zaměstnavatelů. Běžně se jedná o tzv. brigádníky – studenty, důchodce nebo osoby, které si ke svému hlavnímu příjmu z klasického pracovního poměru jsou nuceny ještě přivydělat. Tuto formu zaměstnávání využívají i zaměstnavatelé tam, kde požadovaný rozsah práce není takový, aby byl nutný klasický pracovní poměr (např. sezónní práce či nárazová pracovní činnost). Pro účastníky DPP vzniká povinnost hlídat vývoj výše průměrné mzdy, což je zvýšením administrativní zátěže.

Práce na DPP se tak stane pro obě strany administrativně náročnější a bude docházet i k jejímu prodražení. Podle dosavadní úpravy je-li odměna z jedné DPP do částky 10.000 Kč, neodvádí se pojistné na sociální zabezpečení ani zdravotní pojištění. Toto platí pro každou DPP jednotlivě. Navrhovaná úprava přináší omezení, vzniká riziko nárůstu práce načerno.

ASO rovněž uvádí, že od daně se osvobozuje příspěvek fyzické osobě, poskytovaný podle zákona upravujícího stavební spoření a státní podporu stavebního spoření.

ASO nesouhlasí se změnou v tomto ustanovení a požaduje ponechat stávající právní úpravu. Ve svém zdůvodnění odmítnutí této navrhované úpravy ASO uvádí, že „pro zrušení osvobození příspěvku, podle zákona o stavebním spoření, není racionální důvod. Jedná se o peněžité plnění poskytované za účelem stavebního spoření, jako nástroje pro zajištění dostupnosti bydlení. S ohledem na dlouhodobě nepříznivý trend v oblasti možnosti pořízení dostupného bydlení, zejména mladých rodin, vyvolává, dle našeho přesvědčení, jakýkoliv zásah do stávajícího systému podpor další negativní dopady. Argumentem nemůže ani časté používání naspořených zdrojů pro jiné účely nežna pořízení bydlení. Tomu lze zamezit úpravou příslušného zákona“.

Zdanění příspěvku na stravování

ASO dále  uvádí, že stávající zákon umožňuje poskytnout zaměstnavatel zaměstnanci příspěvek na stravování s tím, že hodnota stravování, která je poskytována buď jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů či peněžitým příspěvkem, který je poskytován zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu, je stanovena, podle zákoníku práce, do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

ASO ve svém zdůvodnění k tomu uvádí, že „příspěvek na stravování poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci má jednoznačně pozitivní charakter, je určen k přímé spotřebě v rámci úhrady stravného a nejedná se o zisk zaměstnance, který by měl být zdaněn“.

Snížení příspěvku na stavební spoření

ASO nesouhlasí se změnou v tomto ustanovení a požaduje ponechat stávající právní úpravu. Ve svém zdůvodnění odmítnutí této navrhované úpravy ASO uvádí, že pro toto opatření není racionální důvod. „Jedná se o peněžité plnění poskytované za účelem stavebního spoření, jako nástroje pro zajištění dostupnosti bydlení. S ohledem na dlouhodobě nepříznivý trend v oblasti možnosti pořízení dostupného bydlení, zejména mladých rodin, vyvolává, dle našeho přesvědčení, jakýkoliv zásah do stávajícího systému podpor další negativní dopady. Argumentem nemůže ani časté používání naspořených zdrojů pro jiné účely nežna pořízení bydlení. Tomu lze zamezit úpravou příslušného zákona“.

Daňová povinnost u příspěvků z FKSP

Pokud jde o návrh vlády, který zavádí daňovou povinnost u nepeněžního plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo rodinnému příslušníkovi z FKSPze sociálního fonduze zisku (příjmu) po jeho zdanění, a to ve formě:

  1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozen a v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období.
  2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,

3 příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,

  1. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.

ASO ve svém zdůvodnění odmítnutí zavedení tohoto zdanění uvádí, že „poskytování nepeněžních plnění z FKSP má sociální charakter, jde o benefit, který je poskytován nad rámec mzdy nebo platu a přispívá zaměstnanci k úhradě konkrétních sociálně akceptovaných aktivit. Jedná se o benefity vzniklé na základě dlouhodobého vývoje sociálního dialogu, společenské odpovědnosti firem vůči svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům, na podporu zachování duševního a fyzického zdraví těchto osob a potřeby soudržnosti. Zavedením daňové povinnosti (spojené s nižším % finančních prostředků určených na tyto oblasti) dojde k rozbití výše uvedených efektů a možnému vzniku nežádoucích jevů. Tyto negativní vlivy zásadně převýší případný příjem do státního rozpočtu. Jedná se o nesystémové řešení, navíc vůbec nezdůvodněno v důvodové správě“.

Mimochode, uvedený vládní návrh zdanění příspěvku se rovněž týká i dalšího nepeněžního bezúplatného plnění, poskytovaného z FKSP, a to až do úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance.

ASO ve svém zdůvodnění odmítnutí zdanění tohoto příspěvku z FKSP opět uvádí, že „poskytování nepeněžních plnění z FKSP má sociální charakter, jde o benefity, které jsou poskytovány nad rámec mzdy nebo platu a přispívají zaměstnanci k úhradě konkrétních sociálně akceptovaných aktivit, doporučuje se ponechat stávající právní úpravu. Toto plnění vzniklo na základě dlouhodobého vývoje sociálního dialogu, je většinou poskytováno jako ocenění aktivit ve prospěch firem a spoluzaměstnanců. Jako takové není vnímáno za příjem a jeho zdanění nepovažujeme za logické.

Jejich zrušení je neodůvodněným zásahem do problematiky odměňování zaměstnanců, nesporně vyvolá požadavky na zvýšení mezd a učiní složitým kolektivní vyjednávání. V konečném důsledku jejich zrušení povede ke zvýšení mzdových nákladů zaměstnavatelů a na druhé straně k optimalizaci počtů zaměstnanců zaměstnavatele, a tedy snížení zaměstnanosti.

Zrušení nepeněžních benefitů ekonomicky ohrozí společnosti, které benefity dodávají a tím i jejich zaměstnance“.

Zrušení sociální pomoci při živelné pohromě

Zákon dále umožňuje poskytnout zaměstnavatelem zaměstnanci mimořádný příspěvek až do 500.000 Kč, který je mu poskytnut, jako sociální výpomoc, v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav.

ASO uvádí, že zásadně nesouhlasí se zrušením tohoto bodu. Načež dodává, že se „jedná o výpomoci poskytované v souladu s rostoucí společenskou odpovědností firem ke svým zaměstnancům. Pomoc je poskytována pouze v přímé souvislosti s nepředvídatelnou a individuálně těžko řešitelnou situací postižených osob. Částečně tím jednotlivé firmy řeší často nekoordinovaný a pomalý postup státu v těchto případech. Zrušení tohoto bodu považuje za zcela nemorální a necitlivé vůči postiženým“.

Zrušení odpočtu členských příspěvků odborářů

V paragrafu 17, odstavec 7 zákona vláda navrhuje zrušit odpočet členských příspěvků, zaplacených ve zdaňovacím období, členem odborové organizace. Načež dodává, že takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, podle § 6, s výjimkou příjmů, podle § 6, zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3.000 Kč za zdaňovací období.

ASO s touto změnou nesouhlasí a požaduje odpočet členských příspěvků, zaplacených členem odborové organizace, ponechat.

Ve svém zdůvodnění uvádí, že „návrh je směrován k omezení činnosti odborových organizací a jejich role hájení práv zaměstnanců. Je vážným zásahem do práv zaměstnanců účastnit se vedení a kontroly společnosti (zaměstnavatele).

Právo zaměstnanců účastnit se na vedení a kontrole společnosti je právo, které vychází z Evropské sociální charty podepsané v Turínu 18.10.1961 a z Charty Společenství základních sociálních práv pracovníků z roku 1989, k jejímž myšlenkám sociální spravedlnosti a sociálních práv se Evropská unie a jednotlivé členské státy přihlásily. Podle Smlouvy o fungování Evropské unie, ve znění Lisabonské smlouvy (SFEU), Unie podporuje a doplňuje činnost členských států kromě jiného i v oblasti zastupování a kolektivní obrany zájmů pracovníků a zaměstnavatelů včetně spolurozhodování. K naplnění cílů EU, v oblasti sociálních práv, byla přijata Směrnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců. Jednotlivé členské státy by měly zajistit, aby při založení společnosti (podniků) nedocházelo k zániku nebo omezení praxe zapojení zaměstnanců do vedení a kontroly společnosti. Směrnice za tímto účelem stanovuje soubor pravidel pro zapojení zaměstnanců. Konkrétní způsob, jakým se zaměstnanci podílejí na rozhodování v rámci společnosti je ponechán na rozhodnutí jednotlivým členským státům. Pokud se v konsolidačním balíčku předpokládá výrazné snížení reálných příjmů zaměstnanců, zrušení daňových výjimek a zvýšení nákladů pro zaměstnance hradit členské příspěvky odborovým organizacím, tak se výrazně zasahuje ekonomicky do práva účasti zaměstnanců v odborových organizacích a tím i práva účasti na vedení a kontrole společnosti.

Neexistuje jediný relevantní důvod pro zrušení této odečitatelné položky. Současná právní úprava zvýhodňuje členy odborové organizace jako entity chránící a prosazující práva a oprávněné zájmy svých členů.

Stávající daňová úleva (nijak dramatická) je poskytována jako výraz uznání celospolečenské prospěšnosti být členem organizace, která je schopna prezentovat zájmy zaměstnanců vůči firmám a zástupcům státní moci a zásadně přispívá po většinu času k udržení sociálního smíru.

Je zavádějící, že lze od základu daně odečíst např. hodnotu bezúplatného plnění poskytovaného obcím, krajům, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na podporu a ochranu mládeže, na účely náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, politickým stranám a hnutím apod., ale nelze odečíst zaplacené členské příspěvky členem odborové organizace, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců. Upozorňujeme, že již tato stávající právní úprava je v rozporu se zásadou diskriminace, jelikož znevýhodňuje jednu skupinu občanů (zaměstnanců).

Ochrana práv zaměstnanců zřejmě není státem uznaná užitečná činnost“.

Zrušení podpory provozu stravovacího zařízení

ASO dále uvádí, že k nákladům se počítá i provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin nebo na peněžitý příspěvek na stravování. Načež k tomu upřesňuje, že příspěvek na stravování lze uplatnit, jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit, jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny, v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci, podle zvláštního právního předpisu, bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné, podle zvláštního právního předpisu. Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů.

ASO požaduje ponechat stávající právní úpravu. Zdůvodňuje to tím, že „provoz vlastního stravovacího zařízení by měl být i nadále zvýhodněn“. Zásadně nesouhlasíme se zrušením tohoto bodu. Považujeme každou podporu závodního stravování za vysoce pozitivní faktor pro udržení zdraví zaměstnanců. Jakékoliv negativní zásahy do této oblasti mohou mít dlouhodobé škodlivé důsledky do budoucna,“ uvádí ASO ve svém stanovisku.

Zrušení příspěvku na kulturní, sportovní pořady a rekreační činnost

Vláda dále navrhuje, že a výdaje (náklady) vynaložené k dosažením, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě:

  1. příspěvku na kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce a tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,
  2. možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení.

ASO nesouhlasí se touto změnou a požaduje ponechat stávající právní úpravu. Ve svém zdůvodnění odmítnutí zrušení tohoto ustanovení zákona uvádí, že zde platí obdobný argument, jako je tomu v případě § 6, to je u bezúplatného plnění, poskytovaného v z FKSP, neboť i tyto příspěvky mají sociální charakter a jde o benefity, které jsou poskytovány da ráme platu či mzdy a přispívají zaměstnanci k úhradě konkrétních sociálně akceptovatelných aktivit.

Zrušení slevy na manžela

Zákon též umožňuje poskytnout slevu na manžela, a to případě, že poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let. ASO nesouhlasí se zrušením tohoto bodu zákona. Požaduje ponechat stávající právní úpravu, přičemž uvádí, že „není důvodné omezovat slevu na manžela podmínkou domácnosti s vyživovaným dítětem mladším 3 let“.

Snížení výše přídělu FKSP ze 2 na 1 %

V souvislosti vyjádřením ASO k části zákona o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů ASO uvádí, že nesouhlasí se snížením výše přídělu Fondu kulturních a sociálních potřeb a požaduje ponechat příděl ve výši 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů. Načež k tomu dodává, že FKSP je tvořen základním přídělem z rozpočtu organizační složky státu ve výši 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia zaměstnancům na studijních pobytech. Nejméně 50 % ze základního se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců.

Ve svém zdůvodnění odmítnutí tohoto snížení ASO uvádí, že „uvedeným návrhem by došlo ke zhoršení sociální a finanční situace zaměstnanců. Zaměstnavatelé mají k dispozici finanční prostředky, o jejichž určení spolurozhodují s odborovými organizacemi. Jsou využívány na plnění v oblasti se sociálním aspektem (pomoc při řešení tíživé sociální situace zaměstnanců z důvodu nemoci, živelných pohrom atd.), příspěvku na dovolené apod. Pokud by tyto prostředky nebyly k dispozici, uvedená skutečnost vyvolá nekontrolovatelný tlak na růst mezd (platů) a motivaci zaměstnanců“.

Načež k tomu dodává, že „nesouhlasí s navrhovaným snížením ze 50 na 25 % přídělu na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob“. Ve své zdůvodnění uvádí, že „uvedeným návrhem by došlo ke zhoršení sociální a finanční situace zaměstnanců. Zaměstnavatelé mají k dispozici finanční prostředky, o jejichž určení spolurozhodují 14 s odborovými organizacemi. Jsou využívány na plnění v oblasti se sociálním aspektem (pomoc při řešeni tíživé sociální situace zaměstnanců z důvodu nemoci, živelných pohrom atd.), dovolených apod. Pokud by tyto prostředky nebyly k dispozici, uvedená skutečnost vyvolá nekontrolovatelný tlak na růst mezd (platů) a motivaci zaměstnanců. Benefity zaměstnanců jsou důležitým stabilizačním faktorem zaměstnanců na pracovním trhu.“

Vláda změní podmínky podpor v nezaměstnanosti

ASO se vyjadřuje k navrhovaným změnám v rámci podpor v nezaměstnanosti. Přitom ve své podstatě konstatuje, že uchazeči o zaměstnání, kterému vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale odstupné, odbytné nebo odchodné mu nebylo vyplaceno po skončení jeho pracovního nebo služebního poměru v nejbližším výplatním termínu, poskytne krajská pobočka Úřadu práce ČR určitou kompenzaci. Výše kompenzace se stanoví jako násobek doby, za kterou náleží odstupné, odchodné nebo odbytné, a ve výši 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku1, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání.

V případě, že uchazeč o zaměstnání nebude moci průměrný měsíční čistý výdělek doložit, kompenzace se poskytne ve výši násobku doby, za kterou náleží odstupné, odchodné nebo odbytném, a 0,15násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byl uchazeč o zaměstnání zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání.

Náleží-li kompenzace jen po část kalendářního měsíce, stanoví se její výše v poměrné částce odpovídající počtu kalendářních dnů, za které náleží. O poskytnutí kompenzace vydá krajská pobočka Úřadu práce ČR rozhodnutí. Načež o výši vyplacené kompenzace informuje zaměstnavatele do 3 pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Zaměstnavatel je povinen uvedenou částku Úřadu práce ČR uhradit do 10 pracovních dnů od doručení této informace, a to i v případě, že dlužné odstupné již vyplatil. Nesplnění této povinnosti oznamuje krajská pobočka Úřadu práce celnímu úřadu příslušnému, podle sídla zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou. Neuhrazenou částku vyplacené kompenzace vymáhá na zaměstnavateli příslušný celní úřad.

ASO s touto změnou zákona nesouhlasí a odmítá ho. Ve svém zdůvodnění uvádí, že „uchazeč o zaměstnání by byl krácen na svých právech a musel by se domáhat kompenzace soudní cestou, což by bylo časově a finančně náročné“.

Snížení prostředků sociálního fondu u Českých drah

ASO se také vyjádřilo ke změnám v návrhu zákona o akciové společnosti České dráhy — státní organizace, Správy železnic a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. ASO uvádí, že sociální fond je tvořen přídělem ve výši 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na mzdy a náhrady mzdy. Nejméně 25 z přídělu podle se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Načež vláda navrhuje snížení prostředků sociálního fondu ze 2 % na 1 % a zvýšení 25 % přídělu na spoření na stáří z 25 % na 50 %.

ASO nesouhlasí se snížením výše přídělu sociálního fondu a požaduje ponechat příděl ve výši 2 % z ročního objemu zúčtovaných nákladů. Jako zdůvodnění uvádí, že „uvedeným návrhem by došlo ke zhoršení sociální a finanční situace zaměstnanců. Zaměstnavatelé mají k dispozici finanční prostředky, o jejichž určení spolurozhodují s odborovými organizacemi. Jsou využívány na plnění v oblasti se sociálním aspektem (pomoc při řešeni tíživé sociální situace zaměstnanců z důvodu nemoci, živelných pohrom atd.), dovolených apod. Pokud by tyto prostředky nebyly k dispozici, uvedená skutečnost vyvolá nekontrolovatelný tlak na růst mezd (platů) a motivaci zaměstnanců. Benefity zaměstnanců jsou důležitým stabilizačním faktorem zaměstnanců na pracovním trhu.“

ASO dále uvádí, že „stávající výše (2 %) plně odpovídá plněním poskytovaným oprávněným osobám, které vychází z dlouhodobého vývoje sociálního dialogu, společenské odpovědnosti firem vůči svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům, na podporu zachování duševního a fyzického zdraví těchto osob a potřeby soudržnosti.

Zavedením daňové povinnosti (spojené s nižším % finančních prostředků určených na tyto oblasti) dojde k rozbití výše uvedených efektů, a možnému vzniku nežádoucích jevů. Tyto negativní vlivy zásadně převýší případný příjem do státního rozpočtu“.

Načež dodává, že při zachování stávající výše tvorby sociálního fondu sociálního fondu ASO není proti povinnému vyčlenění na příspěvky na produkty spoření na stáří. V tomto případě by však stačilo stanovit limit ve výši minimálně 25 %.

Snížení prostředků sociálního fondu u veřejných výzkumných institucí

K části, která se týká sociálního fondu veřejných výzkumných institucí, ASO uvádí, že zdrojem tohoto sociálního fondu je základní příděl na vrub nákladů veřejné výzkumné instituce ve výši 2 % z ročního objemu nákladů veřejné výzkumné instituce zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a příděl ze zisku. Nejméně 25 % ze základního přídělu se použije na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Užití sociálního fondu se řídí pravidly pro hospodaření s fondy veřejné výzkumné instituce s tím, že se sociální fond veřejné výzkumné instituce považuje za Fond kulturních a sociálních potřeb.

ASO k tomu dále uvádí, že zásadně nesouhlasí se snížením tvorby ze 2 (dvou) % na 1 (jedno) s tím, že argumentuje obdobným způsobem, jako v případě snížení sociálního fondu u Českých drah.

 

  • Zdroj: Asociace samostatných odborů

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR je ve stávkové pohotovosti proti návrhu Ministerstva financí na zrušení valorizace plateb za státní pojištěnce a snížení platů ve veřejných službách

Výkonná rada Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, která je jeho nejvyšším orgánem mezi sjezdy, je pobouřena návrhem Ministerstva financí na zrušení valorizace plateb za státní pojištěnce a na snížení platových tarifů zaměstnanců veřejných služeb a veřejné správy. Proto

  • potvrzuje svoji stávkovou pohotovost, a to proti záměru vlády odložit valorizaci platby za státní pojištěnce o jeden rok a snížit platové tarify od 1. 1. 2024 o 5 %, 
  • schvaluje vytvoření stávkového výboru složeného z členů výkonné rady,
  • vyzývá členy výborů odborových organizací, aby začali vytvářet stávkové výbory ve svých organizacích,
  • deklaruje, že OS využije všech možností, které mu dává český právní řád, abych zabránil negativním dopadům vládních opatření na členy odborů, zaměstnance a občany
  • a vyzývá vládu, aby vedla sociální dialog a dodržovala principy právního státu.
  • Zdroj: Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR