Evropská komise přijala dne 20. května 2020 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů
Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy
Zelená dohoda pro Evropu popisuje, jakým způsobem učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent. Mapuje novou, udržitelnou a inkluzivní strategii růstu, jež má nastartovat ekonomiku, zlepšit lidské zdraví a kvalitu života, pečovat o přírodu a nikoho neopomíjet.
Ústředním prvkem Zelené dohody je strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“. Komplexně se zabývá problémy udržitelných potravinových systémů a uznává neoddělitelnou vazbu mezi zdravím lidí, společnosti a planety.
Během pandemie COVID-19 se ukázalo, jak důležité je mít spolehlivý a odolný potravinový systém, který bude fungovat za všech okolností a bude schopen zajistit pro občany přístup k dostatečným dodávkám cenově dostupných potravin. Současná pandemie je pouze jedním příkladem. Období sucha, povodně, lesní požáry a nové škodlivé organismy, které se objevují stále častěji, nám neustále připomínají, že náš potravinový systém je ohrožen a musí se stát udržitelnějším a odolnějším.
Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ je nový komplexní přístup k tomu, jak Evropané oceňují udržitelnost potravin. Představuje příležitost pro zlepšení životního stylu, zdraví a životního prostředí. Pokud vytvoříme příznivé potravinové prostředí, které usnadní volbu zdravého a udržitelného stravování, napomůže to zdraví a kvalitě života spotřebitelů a sníží se náklady na zdravotní péči v celé společnosti.
Evropská komise předloží do září 2020 plán cílů v oblasti klimatu do roku 2030, který má navýšit cíl snižování emisí skleníkových plynů na 50 nebo 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990. Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ představuje nový způsob, jak zajistit, aby zemědělství, rybolov a akvakultura a potravinový hodnotový řetězec k tomuto procesu odpovídajícím způsobem přispěly.
Úplné znění Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy:
Propad výroby, způsobené koronavirovou pandemií, se projevil i na výkonech největšího železničního nákladního přepravce – společnosti ČD Cargo, a. s. Vedení podniku v souvislosti s tím jednalo se zástupci PV OSŽ ČD Cargo o způsobu řešení nové situace. Jak se jednání vyvíjelo, k jakému závěru dospělo a jak se krize projevila na zaměstnanosti? Na tyto a další otázky odpovídá v rozhovoru pro časopis Obzor č. 11 předseda Podnikového výboru OSŽ při ČD Cargo Radek Nekola.
Koronavirová krize pomalu odeznívá a život se vrací do normálních kolejí. Jak se tato výjimečná situace dotkla zaměstnanců ČD Cargo? Podobně jako v jiných odvětvích pocítila i nákladní doprava útlum ekonomiky, což přineslo nutnost urychlit jednání vedení podniku a sociálních partnerů o možných opatření pro zmírnění ekonomického propadu naší společnosti. Jednání probíhalo konstruktivně a efektivně, přestože jsme si museli zvyknout na novou formu jednání prostřednictvím telekonference.
Jaké jsou závěry tohoto jednání? Jednání vyústilo k dohodě o první změně kolektivní smlouvy, která řeší uplatnění institutu částečné nezaměstnanosti (§ 209 Zákoníku práce). Tato změna dává dostatečný prostor k řešení dopadů krize, a má platnost do 1. září 2020. Rozběh tohoto institutu se na začátku neobešel bez problémů, které jsme spolu s personálním odborem podniku museli řešit. Dnes mohu říci, že se tento institut použil za měsíc duben na zhruba deseti procentech zaměstnanců, což v převodu na plně zaměstnané znamená, že jsme nemuseli díky tomu propustit zhruba 650 zaměstnanců a to jak z provozu, tak i z administrativy.
Jak zvládali novou a obtížnou situaci předsedové ZO OSŽ a jejich závodní výbory? Musím především poděkovat předsedům a členům výborů OSŽ, kteří působí v rámci našich provozních jednotek. Přestože se často dostávali do časové tísně a museli zvládnout všechny změny způsobu projednávání všech opatření, které byly vydávány v těchto nelehkých časech, dokázali celou situaci s úspěchem překonat. Na úrovni odborových centrál máme pravidelné (1x za14 dní) telekonference s výkonným ředitelem ing. Tóthem, kde řešíme problémy a podněty z jednotlivých jednotek.
V čem koronavirová krize zasáhla ČD Cargo nejvýrazněji? Na začátku se samozřejmě nejvíce řešila zpráva o uzavření Škody Auto a nošovického Hyundaie, nicméně útlum přepravy se pak rozlil do celé naší republiky. Výrazné snížení poptávky po přepravě nastalo například také u energetického uhlí, které je také významnou komoditou našeho byznysu.
Jaké jsou z pohledu OSŽ vyhlídky do budoucna ohledně oživení nákladní dopravy? Musíme si uvědomit, že nákladní doprava je služba, která se řídí poptávkou. Znamená to tedy, že pokud se co nejrychleji neobnoví průmysl bude i nákladní doprava stagnovat. Základem je tedy co nejdříve rozhýbat ekonomiku a než se tak stane, musíme prosazovat opatření, které železnici umožní přežít. Návrhy ke zmírnění dopadů krize na železniční dopravu jsme popsali v dopise našeho svazu ministru dopravy, který mu OSŽ odeslalo 30. dubna s naléhavou žádostí o poskytnutí pomoci železničním dopravcům.
Co mimořádná situace přinesla jako poučení do budoucna? Věřím, že všechno špatné je k něčemu dobré, takže pokud touto krizí projde naše společnost poučená a správně vyhodnotí její charakter a dopad, můžeme z tohoto období vystoupit ještě větší a silnější.
Koronavirus zastavil v Česku veletržní byznys. Jeho rychlý restart je klíčový pro obnovení obchodních aktivit průmyslových firem. Právě na veletrzích potřebují zákazníkům a veřejnosti prezentovat své nové produkty a technologie a zároveň ukázat, že se český průmysl z krize zotavuje, zaznělo v sedmém díle ze série on-line konferencí, v nichž členové představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR s pozvanými experty hledají cesty k restartu ekonomiky po koronavirové krizi.
Sedmý díl ze seriálu on-line konferencí Svazu průmyslu a dopravy ČR se zaměřil na restart veletrhů, které jsou klíčové pro opětovný rozjezd obchodních aktivit firem. Člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Jiří Holoubek k diskuzi pozval generálního ředitele Veletrhů Brno Jiřího Kuliše, generálního ředitele společnosti ABF Tomáše Kotrče, prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jana Wiesnera a ředitele Svazu strojírenské technologie Oldřicha Paclíka.
Navzdory nynější koronavirové krizi spousta firem dál investuje do nových technologií a do vývoje nových produktů. Chtějí je prezentovat zákazníkům i veřejnosti na výstavách a veletrzích. Tím v nadcházejících měsících ukážou, že se český průmysl z krize postupně zotavuje. Pozitivním signálem je, že na pondělní tripartitě se na výzvu Svazu průmyslu a dopravy ČR shodli vláda, zástupci firem a odborů, že letošní Mezinárodní strojírenský veletrh by se měl uskutečnit.
„Mezinárodní strojírenský veletrh bude nezbytný vzkaz, že česká ekonomika koronavirovou krizi zvládla. Svaz průmyslu a dopravy ho každoročně zahajuje svým Sněmem,“komentuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Stejně jako ostatní vystavovatelé řeší i Svaz průmyslu a dopravy provedení svého stánku. Hygienická opatření, která se budou muset na veletrhu dodržovat, potřebuje znát co nejdříve.
„Apelujeme na vládu, aby uznala důležitost veletrhů pro fungování ekonomiky a vyňala jejich organizování z omezení, která jsou v platnosti pro hromadné akce. Samozřejmě s vědomím toho, že i na veletrzích budou muset vystavovatelé a návštěvníci dodržovat určitá proveditelná hygienická opatření. Jejich výčet potřebujeme znát dopředu, abychom mohli také plánovat doprovodné akce pro obchodní partnery a návštěvníky,“říká Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Organizátoři veletrhů a výstav museli ze dne na den kvůli opatřením proti šíření koronaviru zrušit připravované veletržní akce. Desítky malých a středních výstavářských firem napojených na veletrhy na pomoc z vládních podpůrných programů zpravidla nedosáhlo. „Nejlepší vládní pomocí bude, když vláda veletrhy vyjme dnes či zítra ze zákazu konání hromadných akcí tak, jak to udělali v Německu, a my budeme moci začít připravovat plánované akce na podzim, byť s nějakými opatřeními. I v našem případě platí, že čas jsou peníze,“uvádí Jiří Kuliš, generální ředitel Veletrhy Brno. Veletržní a eventový průmysl má i přes uvolňování opatření ze strany vlády stále červenou. „Jedná se o svébytný ekonomický obor, který byl uzavřen jako první a který počítá ztráty ve stovkách milionů korun,“ uvedl Kuliš.
Konání letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu je důležité pro české výrobce strojů, aby si udrželi středoevropské trhy. „Věříme, že hygienická situace umožní konání MSV, je to klíčová událost pro náš obor. Jsme rádi, že ministerstvo průmyslu a obchodu jeho konání podporuje. Přesvědčujeme i naše členy, aby se MSV zúčastnili. Koronavirová krize přišla v době, kdy už se strojírenství potýkalo s poklesem poptávky. O to více by proto firmy i vláda měly investovat do veletrhů a podobných akcí,“ tvrdí Oldřich Paclík, ředitel Svazu strojírenské technologie.
Podzimní veletržní sezóna začíná už na přelomu srpna a září. „Veletrh není restaurace nebo hotel, který otevře a čeká na zákazníky. My musíme oslovit vystavovatele, zorganizovat veletrh i s doprovodnými akcemi a teprve pak veletrh otevřít. Na to potřebujeme čas. Začít s přípravami musíme už teď. Hygienická opatření zajistit umíme,“dodává Tomáš Kotrč, generální ředitel společnosti ABF, která je pořadatelem mj. největšího stavebního veletrhu FOR ARCH na pražském výstavišti v Letňanech.
Zástupci firem na vládu tlačí, aby se veletrhy mohly na podzim opět rozběhnout. „Už před měsícem jsme žádali vládu, aby udělala vše pro obnovu konání podzimních veletrhů. Na jejich přípravu je třeba minimálně půl roku. Je dobře, že ministr zdravotnictví už dostal za úkol, aby odstranil bariéry pro konání veletrhů a specifikoval hygienicko-epidemiologická podmínky pro organizaci veletrhů,“ říká Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.
Seriál online konferencí bude pokračovat ve čtvrtek, kdy se člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Petr Jonák bude se svými hosty věnovat tématu, jak si firmy v koronavirové krizi navzájem pomáhají. V seriálu členové představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR s pozvanými hosty také hodnotí, jak jsou účinná dosavadní opatření vlády na pomoc firmám a ekonomice.
Hlavním bodem květnového zasedání tripartity byla aktuální ekonomická situace České republiky. Situace ve firmách se v důsledku pandemie nového typu koronaviru neustále zhoršuje. Podniky přicházejí o stále více zakázek a potýkají se častěji se špatnou platební morálkou svých odběratelů. Svaz průmyslu a dopravy ČR proto vyzval vládu, aby co nejdříve spustila programy COVID III a COVID Plus a zároveň umožnila čerpat program Antivirus všem firmám bez ohledu na velikost a prodloužila ho minimálně do konce srpna.
„Charakter koronavirové krize je bezprecedentní. Řadě firem vypadla ze dne na den velká část nebo celé tržby. K tomu se přidaly zvýšené náklady na ochranné pomůcky, hygienická opatření, logistiku či vyšší zásoby. Firmy najednou přišly o část zaměstnanců, kteří zůstali doma s dětmi, nebo nemohli přijet z okolních zemí. Teď je vidět, že přicházejí o zakázky a zdroj budoucích příjmů. V takové situaci je nezbytné, aby stát dal firmám jistotu, že pomoc ze schválených programů bude pokračovat. Tím jim dá prostor pro rychlejší rozjezd a návrat do normálu,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
RYCHLÉ SPUŠTĚNÍ COVID III A COVID PLUS, JEDNODUCHÁ ADMINISTRACE
„Podniky potřebují získat přístup k hotovosti, aby mohly platit své závazky. V tomto ohledu zatím pomoc státu nefungovala rychle a dostatečně. Programy Covid I a Covid II firmám podle našeho průzkumu vůbec nepomohly. Program Covid III se spustil až po dvou měsících od začátku krize,“dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
ZAMĚSTNANOST A PROGRAM ANTIVIRUS
„Řada firem se teprve do problémů dostává. Proto po vládě chceme, aby program Antivirus prodloužila až do konce srpna a zároveň umožnila jeho využívání všem firmám bez ohledu na jejich velikost. Podniky budou mít v následujících měsících problémy různého charakteru. Proto by firmy měly mít možnost si podle své situace vybrat jeden z více možných nástrojů. Aktuálně tedy mezi režimem B a C, tedy příspěvkem na mzdu nebo dočasným prominutím odvodů za zaměstnavatele. Oba režimy by měly dočasně fungovat souběžně. Teprve po několika měsících může vláda důkladně vyhodnotit praktické využívání obou režimů a nastavit finální a dlouhodobý model,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
HYGIENICKÁ PRAVIDLA
„Dlouho jsme vyzývali úřady, aby firmám řekly, jaká hygienická opatření musí na pracovištích zajistit. Nakonec jsme takový manuál sestavili sami na základě best practice z našich členských firem, včetně nadnárodních korporací. Zapracovali jsme do něj i připomínky odborníků z ministerstva zdravotnictví a hygienických stanic. Manuál je dobrovolný, ale věříme, že přispěje k tomu, že se zaměstnanci nebudou bát návratu do práce,“ vysvětluje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
PŘESHRANIČNÍ POHYB
„Svaz průmyslu oceňuje, že mnohá omezení týkající se přeshraničního pohybu zboží a osob byla již zmírněna. Je však o to důležitější, aby kroky byly koordinované se sousedními zeměmi a opatření tak byla plně funkční a ze strany samotných pracovníků a firem splnitelná. Přední podnikatelské svazy Česka, Německa, Slovenska, Rakouska a Polska v minulém týdnu apelovaly na vlády, aby při úpravách a postupném uvolňování režimu na hranicích braly v úvahu popsané požadavky firem, které pro své fungování potřebují hladký pohyb zboží i osob přes hranice. Průchodnost hranic se musí dál zvyšovat,“upozorňuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
POŘÁDÁNÍ VELETRHŮ
„Veletrhy se zatím nenachází v žádné fázi uvolňování, což je pro tento obor devastující. Ztráty veletržních společností jsou již nyní v řádech mnoha set miliónů korun. Prodlužování nejistoty ze strany vlády kolem konání veletrhů vytváří neřešitelnou situaci při přípravě jednotlivých akcí, která trvá několik měsíců. Například MSV a další veletrhy zaměstnávají jen v Brně 1500 – 2000 osob a jsou platformou pro podporu ekonomiky. Je proto třeba vyjmout veletrhy z mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví o zákazu hromadných akcí,“ vysvětluje Jaroslav Hanák.
VZDĚLÁVÁNÍ
„Pravidla pro otevírání škol budou znamenat komplikaci návratu do práce pro mnohé pracovníky a zcela neeliminují dlouhodobé výpadky zaměstnanců. Ne všude totiž pracují rodiče dle časového harmonogramu povolení vstupu žáků do škol, v řadě škol nastavená pravidla odrazují či neumožňují v podstatě žáka do školy reálně dát. Je proto zcela nezbytné zajistit kvalitní online vzdělávání, jako základní veřejnou digitální službu. To umožní zřizovatelům a ředitelům škol flexibilně fyzickou výuku s on-line opatřením podle specifických možností školy. Zamezí také, aby se vzdělávací zátěž přenášela na rodiče pracující v režimu home office, kteří pak nemohou plně věnovat vlastní práci,“ upozorňuje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR zodpovědná za oblast školství.
VALORIZACE ZVLÁŠTNÍHO PŘÍPLATKU A PŘÍPLATKU ZA PRÁCI VE ZTÍŽENÉM PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ
„Jsme pro, aby například zaměstnanci ve zdravotnictví, záchranných složkách nebo sociálních službách dostali mimořádné odměny, protože mnozí z těchto lidí byli v souvislosti s pandemií koronaviru vystaveni nesmírné zátěži. Nesouhlasíme ale s návrhem valorizace zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, protože je navrhováno jako plošné a trvalé opatření namísto jednorázového a cíleného, které by bylo namístě s ohledem na výjimečnost a dočasnost situace,“ komentuje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Současný návrh rekodifikace stavebního práva v České republice nejde dle Svazu průmyslu a dopravy ČR vhodným směrem a nenaplňuje věcný záměr zákona. Svaz průmyslu proto vyzývá k naplnění původních deklarovaných cílů. Česká republika nesmí promeškat tuto příležitost, jelikož tato úprava může zakotvit podobu stavebního práva na mnoho let dopředu. Návrh nového zákona je z výrazné většiny spíše úpravou stávajícího znění. Nejde tak zatím o zásadní rekodifikaci, což se musí napravit.
Rekodifikace stavebního práva měla povolování staveb zásadně zjednodušit a integrovat všechna řízení. Nový přepracovaný návrh ale z velké části nenaplňuje žádný ze čtyř hlavních principů důležitých pro stavebníky, které deklarovala vláda. Svaz průmyslu proto před jednáním ministrů vyzývá vládu, aby hledala řešení, která povedou k původnímu záměru.
„Jsme zklamáni, že zatím nedochází k původně avizované integraci všech agend a zjednodušení povolovacích procesů. Na návrzích řešení se odvedla spousta práce. Vyzýváme vládu, aby neslevovala z původně stanovených cílů a neustupovala odpůrcům integrace povolovacích procesů. Právě komplikovanost a zdlouhavost jednotlivých řízení brzdí stavby soukromníků i těch ve veřejném zájmu. Podpora konkurenceschopnosti či rozvoj investic musí být v této době prioritou, což deklaruje i vláda,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR František Chaloupecký.
STAVEBNÍ ZÁKON MUSÍ SPLNIT ČTYŘI HLAVNÍ PRINCIPY
Svaz průmyslu a dopravy ČR žádá naplnění hlavních principů z původního znění zákona:
Jednotný systém stavebních úřadů – obecní stavební úřady nebudou podřazeny výkonu státní správy
Integraci všech dotčených orgánů do tohoto systému – poslední návrh obsahuje několik výjimek, např. u hasičů či kultury
Jednotné řízení o povolení stavby – nadále jsou vyčleněna některá řízení, která směřují k povolení záměrů (např. vodoprávní povolení – nakládání s vodami, integrované povolení, vyvlastnění)
Stanovení jasných a nepřekročitelných lhůt – bez adekvátní náhrady bylo např. vypuštěno automatické rozhodnutí, které mělo zajistit nepřekročitelnost lhůt
Pokud se nenaplní tyto hlavní principy, může se v některých případech stavební povolení ještě zkomplikovat. „Ukazuje se, že se veřejný sektor a vláda nebyly schopny domluvit a jasně dohodnout. Kompetence tak zatím zůstávají roztříštěné. Příkladem je vodoprávní řízení, které je pro řadu dopravních i průmyslových staveb nezbytné. Ale dokonce se u něj oproti dnešku zcela vyloučí možnost spojení se stavebním povolením,“ říká viceprezident SP ČR František Chaloupecký.
ZACHOVÁNÍ NĚKTERÝCH ÚŘADŮ BUDE DÁLE PRODLUŽOVAT POVOLOVACÍ ŘÍZENÍ
Kromě toho, že nebudou sloučena jednotlivá řízení, mezi další problémy patří např. zachování některých dotčených orgánů a závaznosti jejich stanovisek. Nakonec bylo během vypořádání ustoupeno téměř všem zainteresovaným stranám, které se nechtějí vzdát svých skutečných nebo i domnělých kompetencí. V dnešní praxi jsou přitom výrazným problémem a zdržením u povolovacích procesů právě dotčené orgány a jejich stanoviska, na která žadatelé musí mnohdy dlouho čekat, často jsou navíc protichůdná. Dle původního věcného záměru by jejich integrací byla zajištěna jak ochrana veřejných zájmů (pouze pod novým úřadem), tak jejich vzájemná koordinace a hledání řešení pro stavebníka. Dle posledního návrhu nového stavebního zákona tak jde spíše o další velkou novelu stavebního práva, než o zásadní a ambiciózní rekodifikaci.
V květnu se důvěra firem v ekonomiku oproti dubnu mírně zlepšila. Přesto ale zůstává podle dat Českého statistického úřadu hluboko pod dlouhodobým průměrem. Důvody tohoto stavu popisuje také květnový průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi 242 firmami. Roste počet firem, které meziročně přišly o více než 40 procent zakázek. Navíc se firmy častěji potýkají s neplacením faktur ve lhůtě splatnosti.
Důvěra podnikatelů v průmyslu se oproti dubnu mírně zvýšila. V porovnání s květnem loňského roku je důvěra v průmyslu ale výrazně nižší. Indikátor důvěry vzrostl o 0,9 bodu na hodnotu 72,9, uvádí Český statistický úřad. Negativní dubnové hodnocení současné celkové poptávky se v květnu dále výrazně prohloubilo. Očekávání vývoje ekonomické situace firem v průmyslu jsou pro období příštích tří měsíců stále výrazně pesimistická, pro období příštích šesti měsíců jsou ale ve srovnání s dubnem optimističtější.
„Po počátečním ochromení několika odvětví přísnými opatřeními proti šíření koronaviru se dopady této krize začínají přelévat do celé ekonomiky. Roste podíl firem, kterým objem zakázek meziročně klesá o více než 40 procent. V dubnu jich bylo 23 procent, v květnu jich takto velký propad v našem průzkumu hlásilo 48 procent,“ vysvětluje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Nejvíce ohrožené jsou malé podniky do 50 zaměstnanců. Z firem, které v průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR za celý letošní rok očekávaly výraznou ztrátu ohrožující jejich existenci, bylo 84 procent právě malých podniků.
Kromě omezení výroby a propadu zakázek je klíčová právě důvěra a očekávání firem. „Od důvěry firem v ekonomiku se odvíjí jejich chuť investovat. Pokud podniky nebudou mít jistotu, že podpůrné programy, které schválila vláda, budou spolehlivě fungovat i v dalších měsících, bude ohrožena i obnova investiční aktivity. Čím rychleji se tohoto strachu zbaví, tím rychleji se i díky investiční aktivitě firem postaví na nohy také celá ekonomika,“ dodává Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. Vývoj investic bude v letošním roce jedním z faktorů poklesu HDP.
V reakci na aktuální situaci zařadil Český statistický úřad do podnikatelské části květnového konjunkturálního průzkumu mimořádně otázku ohledně časového horizontu, ve kterém respondenti očekávají návrat poptávky na úroveň běžnou nebo plánovanou před vyhlášením nouzového stavu. Z celkového počtu 1377 podniků, které na otázku odpověděly, 14,2 procenta očekává návrat poptávky po své produkci, zboží nebo službách v horizontu 3 měsíců, téměř 24 procent do 6 měsíců, 21,8 procenta do 12 měsíců a 11,7 procenta za déle než jeden rok. Situaci, že by se poptávka vrátila na předkrizovou úroveň, nepředpokládá 1,4 procenta podniků. Poptávka u 23,6 procenta podniků nebyla krizí vůbec dotčena a 3,3 procenta podniků deklarovalo v květnu vyšší poptávku než před krizí.
Ve spolupráci s Výzkumným ústavem bezpečnosti práce (VÚBP) spustilo MPSV kampaň pro zaměstnavatele s názvem CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA PREVENCI. Cílem této kampaně je upozornit zaměstnavatele na fakt, že investovat do BOZP se vyplatí.
Tato hlavní myšlenka bude propagována prostřednictvím pěti postupně zveřejňovaných ilustračních příběhů popisujících smrtelné nebo závažné pracovní úrazy.
Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP a přijímáním preventivních opatření k předcházení rizikům. Zmíněná kampaň cílí především na ty z nich, kteří považují investici do BOZP za ekonomickou zátěž a pravděpodobnost vzniku pracovního úrazu nebo poškození zdraví zaměstnance bagatelizují.
MPSV proto pověřilo VÚBP grafickým zpracováním příběhů popisujících smrtelné nebo závažné pracovní úrazy, které mají zaměstnavatele upozornit na to, že prevence je velmi důležitá a investovat do BOZP se vyplatí. Propagační příběhy budou poukazovat také na náklady, které zaměstnavatelům v případě nedodržování preventivních bezpečnostních opatření mohou vzniknout (např. náhrada věcné škody, ztráta na výrobě, sankce a pokuty, jednorázové odškodnění pozůstalých, náhrada nákladů na výživu pozůstalých atd.).
Kampaň poběží až do konce roku, přičemž v říjnu, listopadu a prosinci dojde k zopakování příběhů a jejich shrnutí. Záštitu nad kampaní převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Partnery kampaně jsou Výzkumný ústav bezpečnosti práce a Českomoravská konfederace odborových svazů.
Vládní výbor pro jadernou energetiku, který se sejde ve středu, bude jednat mimo jiné o takzvaném bezemisním zákonu, který má zajistit rámec financování stavby nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany. V nedělním diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce to řekl vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Naproti tomu, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, které byla další diskutující, se obává, zda schválení zákona ve Sněmovně, a to zrychleně v prvním čtení, jak je v plánu, není hazardem s vysokou veřejnou podporou, jakou jaderné zdroje v ČR mají.
Návrh zákona je nyní v připomínkovém řízení. Z podkladů k materiálu vyplývá, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) požádalo Legislativní radu vlády (LRV) o zkrácení připomínkového řízení k zákonu na deset dní místo standardních 20. LRV požadavku částečně vyhověla, vyjádřit připomínky lze po dobu 13 dní. Snížil se i počet úřadů, které mohou do normy mluvit. Podobu zákona mohou ovlivnit pouze resorty financí, spravedlnosti, zahraničních věcí, životního prostředí a vedoucí Úřadu vlády.
Ministerstvo průmyslu a obchodu rovněž žádá, aby s ohledem na orientační harmonogram výstavby bloku souhlasila Poslanecká sněmovna s návrhem už v prvním čtení. Podle důvodové zprávy k návrhu zákona je jeho účinnost – vzhledem k urgentnosti řešení přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice – navržena na 1. ledna 2021.
Dana Drábová k tomu zkrátka uvedla, že věcně se možná mnoho nezmění, ale pro ní samotnou je to docela s otazníkem, neboť se domnívá, jestli kvůli tomuto zrychlenému projednání a přijetí zákona není tak trochu zahrávání si s vysokou veřejnou podporou jaderných technologií a elektráren. Mimochodem, tato podpora se pohybuje v současné době někde mezi 62 a 65 procenty. „Ale ve chvíli, kdy se spustí takový kobercový nálet, jaký zcela jistě spustí to, že ten zákon bude protlačen na první čtení, což asi bude – já nevím, jestli to stojí za měsíc, dva, tři urychlení,“ řekla Dana Drábová.
Jaroslav Míl pro změnu argumentoval tím, že Česká republika chce již na začátku července zahájit takzvaný prenotifikační proces v Bruselu a chce mít co nejvíce připravenou potřebnou legislativu. Zmíněný proces ověřuje názor Evropské komise na to, zda je zvolený postup správný z hlediska veřejné podpory. „Zkrácení toho termínu ovlivnit neumím,“ dodal vládní zmocněnec pro jadernou energetiku.
Návrh počítá s tím, že bude-li výkupní cena elektřiny z plánovaného nového bloku JE Dukovany vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Záměr kritizovaly ekologické organizace.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v České republice roky brzdily nejasnosti o financování, obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Ministři na konci dubna přijali návrhy dvou smluv mezi vládou a energetickou firmou ČEZ o stavbě nového bloku pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Vedle zastřešující dohody vláda schválila smlouvu definující územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024, uvedl tehdy ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Stát v ní podle něj dává možnost ČEZ odprodat mu celý projekt.
Ministerstvo financí by v pondělí 25.5.2020 mělo na vládě předložit balíček protikrizových daňových opatření. Svaz průmyslu a dopravy ČR plně podporuje a požaduje zavedení institutu možnosti uplatnění daňové ztráty zpětně. Kromě tohoto balíčku jednáme s Ministerstvem financí o možnosti pokračování dočasných opatření v daňové oblasti k překlenutí důsledků stávající krize či o dalších daňových stimulech pro oživení růstu ekonomiky a průmyslu.
Možnost uplatnění daňové ztráty i zpětně (tzv. loss carry-back)
„V rámci protikrizových opatření od začátku požadujeme zavedení institutu uplatnění daňové ztráty zpětně. Je to standardní a dlouhodobě funkční režim v řadě zemí, který pomáhá rychlejšímu restartu v dobách ekonomického poklesu,“ shrnuje postoj Svazu Andrea Gontkovičková, členka Představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR s gescí pro oblast daní.
Tuto možnost jsme v minulosti doporučovali a navrhovali. Nyní záměr Ministerstva financí, vtělený do daňového protikrizového balíčku, Svaz průmyslu a dopravy ČR plně podporuje. Opatření by mělo napomoci firmám, které aktuální krize letos výrazně postihla, vrátit se rychleji k ziskovosti, vyhnout se propouštění a přelévání problémů jedné firmy směrem k dodavatelům a navazujícím firmám. Rychlé překlenutí krizového období se může pozitivně promítnout i do daňového výnosu a výše odvodů do sociálního a zdravotního systému.
„Pokud firma před krizí byla v zisku a odváděla státu daně, tak by měla mít možnost uplatnit ztrátu i zpětně. Je nutné si uvědomit, že již dnes mají firmy možnost si daňovou ztrátu uplatnit. Pouze je tato možnost stanovena vůči ziskům „dopředu“ pro následujících 5 let. Rozšíření o možnost zpětného uplatnění je jen otázkou časového rozložení s tím, že navíc pomůže obnově firem rychleji a v době, kdy je třeba růst nastartovat. Firma tak může opět dosahovat zisků a využít je pro investice a další růst, z čehož bude profitovat i stát. Ve střednědobém horizontu to tak může být hra s pozitivním součtem jak pro stát, tak pro firmy,“ vysvětluje podstatu Bohuslav Čížek, hlavní ekonom a ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. Zavedení možnosti uplatnění daňové ztráty zpětně nemá tedy smysl nijak limitovat.
Možnost uplatnění ztráty „za tento rok již v tomto roce“
Dle návrhu, pokud bude schválen, budou firmy moci uplatnit ztrátu už za zdaňovací období, která skončí 30. června 2020. S Ministerstvem financí se podařilo odladit ve spolupráci s dalšími asociacemi i řadu konkrétních detailů nastavení tohoto institutu. Významným přínosem pro funkčnost tohoto opatření je přechodné ustanovení, které umožní firmě získat prostředky již například letos tím, že ztrátu za letošní rok (pokud je její účetní rok shodný s kalendářním) odhadne a uplatí zálohově. Firmy samozřejmě musí být v odhadu „opatrné“. Zreálnit odhad bude ale moci firma kdykoliv poté, tedy nemusí čekat na pravomocné stanovení daňové ztráty.
Ostatní opatření protikrizového daňového balíčku MF
Balíček předložený Ministerstvem financí obsahuje i návrh na snížení daně z přidané hodnoty v oblasti ubytovacích služeb a vstupného na kulturní akce. V obou případech by došlo ke snížení sazby DPH na 10 % z nynějších 15 %. Resort financí dále navrhuje zkrátit lhůtu pro vrácení přeplatku spotřební daně z tzv. zelené nafty z 60 dnů od vyměření nebo doměření nároku na 40 dnů. Protikrizový daňový balíček by také měl dát obcím do rukou více možností v oblasti osvobozování od daně z nemovitých věcí.
Svaz se pokoušel Ministerstvo financí přesvědčit i o zavedení snížené sazby DPH na nápoje a jídlo s sebou (tzv. „take-away“), a to také na úrovni 10 %. „Byl by to významný impuls pro to, aby restaurace tuto službu nabízely. Současná krize tento posun uspíšila a pokud by se měly projevy pandemie na podzim vrátit, bude to pro restaurace a jiné provozovny opět jediný způsob podnikaní. Dle ministerstva financí tomu ale brání pravidla EU. S Ministerstvem financí budeme proto o tomto dále jednat,“ zdůvodňuje Andrea Gontkovičková, členka Představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR s gescí pro oblast daní.
2. Pokračování dočasných opatření ministerstva financí
Mimo novelizaci zákonů požádal Svaz ministryni financí rovněž o prodloužení řady stávajících tzv. generálních pardonů ministryně financí a pokynů Finanční správě. Například jsme požádali, aby bylo i nadále možné individuálně požádat o posečkání platby (odvodu) DPH či jiné daně, a to bez poplatku za prodlení apod. Liberační balíčky, které se osvědčily během nástupu pandemie v březnu, by bylo dobré vhodně prodloužit i na dobu očekávaného ekonomického poklesu, kdy řada firem pocítí problémy. Požádali jsme dále také například o prodloužení osvobození DPH u bezúplatně poskytnutých ochranných prostředků. Ministryně financí v tomto přislíbila vstřícnost a aktualizaci (prodloužení) těchto pokynů a pardonů.
3. Další daňová opatření pro restart ekonomiky
Diskuse s Ministerstvem financí probíhají i ohledně dalších „stimulačních“ daňových opatřeních, která mají podpořit investiční a ekonomickou aktivitu. „Mezi taková opatření bezpochyby patří otázky odepisování, kde jako Svaz průmyslu chceme vést diskusi například nad možnostmi zvýšení limitu hranice majetku a technického zhodnocení či o zrychlení odpisů,“ vysvětluje Bohuslav Čížek, hlavní ekonom a ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. Ministryně financí vyjádřila vůli připravit návrhy možných opatření ve spolupráci s odbornou a podnikatelskou veřejností po věcné stránce, které by dále bylo možné přenést do politických jednání.
Senát ve středu 20. 5. 2020 schválil vládní návrh zákona o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení placeného zaměstnavatelem (sněmovní tisk č. 860). Odhlédneme-li od faktu, že je pomoc v rámci tohoto zákona nedostatečná, tak tato schválená norma skrytě a potichu výrazně zkomplikuje přijímání nových zaměstnanců všem zaměstnavatelům.
Vedoucí Sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců, Tomáš Hajdušek, to upřesňuje: „V rámci projednávání této novely v Parlamentu ČR byl poslankyní Hanou Aulickou Jírovcovou načten pozměňovací návrh, připravený Ministerstvem práce a sociálních věcí, na jehož základě dochází ke změně lhůty, ve které má zaměstnavatel povinnost odeslat přihlášku a odhlášku zaměstnance příslušné Správě sociálního zabezpečení. Doposud byla tato lhůta 8 kalendářních dnů. Nově má zaměstnavatel povinnost učinit tyto kroky nejpozději v následující pracovní den. Takto stanovená lhůta je zcela nesmyslná a v praxi téměř nesplnitelná. Pokud zaměstnavatel tuto povinnost nesplní, vystavuje se riziku udělení pokuty až do výše 20 tisíc korun.“
Člen Prezidia Komory daňových poradců, Jiří Nesrovnal doplňuje: „Taková restrikce je zcela neodůvodnitelná, a to zvláště v současné, pro zaměstnavatele komplikované, situaci. Jedná se také o postup, který je zcela v rozporu s vládou opakovaně deklarovanou snahou podnikatelům pomoci.“
Je potřeba také zdůraznit, že jde o jednoznačný přílepek, který s daným návrhem nijak nesouvisí a neprošel žádným připomínkováním. Z odůvodnění pozměňovacího návrhu vyplývá, že jeho cílem má být elektronizace Správy sociálního zabezpečení. Není však zřejmé, jak toto bezprecedentní zkrácení uvedené lhůty souvisí s elektronizací a z jakého důvodu nepostačovalo předložení daných údajů ve lhůtě 8 dnů. „Není také vůbec jasné, proč bylo nezbytné tuto zásadní změnu schválit ve stavu legislativní nouze a neprojednat ji v rámci standardního legislativního procesu,“ uvedl tajemník Hospodářské komory ČR, Tomáš Vrbík.
Již v minulosti se podobný návrh Ministerstvo práce a sociálních věcí snažilo prosadit, ale v rámci standardního legislativního procesu byl zcela jednoznačně odmítnut. „Už z předchozích jednání bylo jasné, že zajistit přenos informací o nástupu do druhého dne je v tak krátké době obtížné. Například při externím vedení mzdové agendy, kdy zaměstnanec nastupuje do provozu ve zcela jiném místě. Není proto jasné, jaké byly důvody pro schválení této úpravy,” reaguje ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, Tomáš Prouza, dodává: „V Poslanecké sněmovně ani v Senátu vůbec nezazněla žádná informace o tom, že předloha zkracuje evidenční lhůtu pro evidenci zaměstnanců. Není k dispozici ani analýza, v jakých lhůtách jsou v praxi přihlášky a odhlášky realizovány, tj. nakolik je lhůta 8 dní využívána. Stát zde zřejmě jen využívá práva silnějšího a ani není schopen obhájit si své požadavky v otevřené veřejné diskusi. Místo toho zneužije výjimečný institut legislativní nouze.“
„Také by byla zajímavá analýza, v jakých částkách a v kolika případech je v současné době pokuta udělována. Z této analýzy by mělo vyplynout, proč je nezbytné takto bezprecedentně a ještě k tomu v této době uvedenou lhůtu zkrátit. Nic takového však k uvedenému návrhu předloženo nebylo,“ uzavírá místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků, Pavla Břečková.
Uvedená restrikce má nabýt účinnosti 1. září 2020. Pevně věříme, že se tak nestane a v čase, který zbývá, bude tato nesmyslná změna zrušena. Také věříme, že žádné podobné návrhy již v budoucnu nebudou předkládány a stav legislativní nouze bude využíván skutečně pouze pro ty případy, pro které je určen. Tato změna mezi ně rozhodně nepatří. V tuto chvíli by stát měl podnikatelům od administrativy ulevovat a ne jim ukládat šibeniční lhůty pro plnění stávajících povinností.
