Tripartita

Jednání inicioval předseda Evropské rady v návaznosti na návrhy, které Evropská komise zveřejnila 27. května 2020 v reakci na socioekonomické dopady koronavirové epidemie.

Předsedové vlád V4 si nejprve vyměnili názory na jednotlivé klíčové parametry a prvky navrhovaného dlouhodobého rozpočtu EU a nástroje pro obnovu pouze ve formátu V4. Poté o nich diskutovali s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, který po vydání návrhu Komise zahájil konzultace s členskými státy s cílem připravit jednání Evropské rady 19. června 2020 a dosáhnout jednomyslné shody všech zemí do konce července.

Podle předsedy vlády ČR Andreje Babiše je balík Komise velmi ambiciózní z hlediska celkového objemu finančních prostředků i z hlediska struktury. Za bezprecedentní považuje zejména návrh, aby se členské státy kvůli financování obnovy ekonomiky společně zadlužily na třicet let.

„Suma 750 miliard eur, kterou Komise navrhuje pro nástroj obnovy, je obrovská, jsou to téměř tři čtvrtiny celého sedmiletého rozpočtu. Splácet ji navíc bude muset nová generace,“ uvedl premiér Babiš a dodal „Co se týče objemu, měli bychom být racionálnější a vzít v úvahu, že ekonomika klesne zhruba o 10 %.“

Za naprosto klíčovou otázku označili premiéři V4 alokační kritéria. Zásadnímu ekonomickému propadu čelí všechny členské státy, rozdělení prostředků by tedy nemělo znevýhodňovat země, které pandemii zvládly dobře. „Kritéria nesmí upřednostňovat bohatší státy před chudšími. Musí reagovat na skutečné dopady koronaviru na ekonomiku. Ty se projeví a bude možné je vyhodnotit nejdříve na konci roku 2020. Nesouhlasím například s kritériem míry nezaměstnanosti v letech 2015-2019, protože nesouvisí s problémy způsobenými koronavirovou krizí,“ řekl český premiér.

Předsedové vlád V4 budou v diskusi o společném postoji k návrhům Komise pokračovat na summitu, který se uskuteční 11. června na jižní Moravě.

Program má sportovním organizacím pomoci pokrýt výpadek příjmů během epidemiologické krize. „Včera jsme na vládě schválili navýšení rozpočtu sportu o miliardu, blížíme se tak letos celkem k 9 miliardám. Jsem přesvědčen, že příští rok tuto částku překročíme. To hlavní je, aby sportovaly naše děti. A samozřejmě dotace by měly být hlavně určené pro malé sportovní kluby,“ uvedl premiér.

Pomoc je rozdělena do tří kategorií – první je pro sportovní organizace provozující sportovní zařízení, které jsou postiženy negativními dopady nouzového stavu spočívajícími v nutnosti uzavření či omezení sportovního zařízení, přičemž s provozováním daného sportovního zařízení souvisejí fixní náklady, které musí provozovatel hradit bez ohledu na skutečnost, že je sportovní zařízení zcela či zčásti uzavřené.

Do druhé kategorie spadají sportovní organizace organizující či spoluorganizující sportovní akci, která je postižena negativními dopady nouzového stavu a mimořádných opatření spočívajícími v nutnosti zrušit, odložit či omezit sportovní akci, přičemž na konání dané akce byly sportovní organizací marně vynaloženy nutné náklady, které nelze využít pro odloženou, omezenou či jinou akci v budoucnu.

Třetí kategorie je určena pro sportovní organizace, která musela uhradit nájemné za užívání sportovního zařízení i za dobu, kdy nebylo možné v důsledku vyhlášení nouzového stavu a mimořádných opatření dané sportovní zařízení zcela či zčásti využívat ke sportovní činnosti.

„Cílem programu je zejména udržet sportovní infrastrukturu provozovanou sportovními organizacemi ve funkčním stavu tak, aby po ukončení mimořádných opatření bylo možno navázat na její využití,“ uvedl Milan Hnilička. Žádat o pomoc při restartu sportu mohou také organizátoři národních i mezinárodních akcí za účasti sportovců z více klubů nebo veřejnosti. „Sportovní akcí pro potřeby programu však nejsou ligová či pohárová utkání dvou soupeřů, přátelská utkání, tréninky, soustředění a výcvikové tábory a podobně,“ doplnil Hnilička.

Žádosti bude možné podávat prostřednictvím webových stránek agenturasport.cz zhruba od poloviny června. Schvalovací proces bude průběžný až do vyčerpání celkové částky. Vyplácení by mělo začít v polovině července a organizace mohou žádat i na několik účelů, tedy například na provoz zařízení a zrušenou sportovní akci. Pomoc bude vyplácena přímo žadatelům, tedy sportovním klubům a tělovýchovným jednotám.

Dotační program COVID-Sport připravila Národní sportovní agentura. Cílem programu je finančně pomoci organizátorům sportovních akcí, provozovatelům sportovních zařízení a sportovním organizacím, které musí hradit nájemné za užívání sportovního zařízení. Ti všichni byli závažně ekonomicky postiženi důsledky pandemie koronaviru, když museli naplánované akce zrušit a přišli i o veškeré příjmy z činnosti. Vzhledem k tomu, že se z valné většiny jedná o neziskové organizace, nemohli požádat o pomoc z žádného z dosud vládou spuštěných programů.

Po vyhlášení dotačního programu COVID-SPORT, jehož přípravu vláda vzala na vědomí, budou moci požádat stát o mimořádnou dotaci. Dotační program bude administrovat Národní sportovní agentura ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR, protože NSA nedisponuje systémem elektronického příjmu žádostí. Miliardu korun, schválenou na program, rovným dílem poskytnou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a vláda z vládní rozpočtové rezervy. Více informací o programu na stránkách https://www.agenturasport.cz/dotacni-program-podpory-sportovnich-organizaci-postizenych-celosvetovou-pandemii-covid-19-covid-sport/.

Vláda schválila také návrh novely živnostenského zákona, jehož cílem je pomoci odvětví cestovního ruchu, konkrétně průvodcům turistů. Ti by se měli podle již schválené novely živnostenského zákona, která má vstoupit v platnost od 1. listopadu 2020, prokazovat od 1. ledna 2021 českým národním průkazem průvodce. Vláda teď navrhne další novelou zákona Parlamentu, aby účinnost zákona posunul k 1. lednu 2020 a zavedení nové povinnosti až od 1. března 2021. Tři měsíce navíc mají průvodcům pomoci si v klidu vyřídit potřebné povolení na Ministerstvu pro místní rozvoj po skončení epidemie koronaviru.

Ministři projednali a vzali na vědomí mimořádná opatření ministra zdravotnictví, která upravují některé dosud platné restrikce. Od pondělí 15. června se opět zásadně rozvolní dosavadní režim pro cesty z a do zahraničí. Ministerstvo zdravotnictví nově stanovuje rozdělení států Evropské unie a dalších států schengenského prostoru do tří kategorií. Podle dat Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) budou země označeny zelenou, oranžovou nebo červenou barvou podle rizika nákazy. Češi a cizinci s dlouhodobým pobytem v ČR budou moci po tomto datu vycestovat do zemí všech kategorií, ale po návratu ze zemí s nízkým a středním rizikem nebudou muset prokázat negativní test na koronavirus. Pro cizince ze zemí EU cestující do ČR se povinnost prokázat se testem nebude vztahovat, pokud spadají do země s nízkým rizikem. Do skupiny s největším rizikem ministerstvo zařadilo pouze Švédsko a Velkou Británii. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva zahraničních věcí.

O týden dříve, od 8. června, se zmírní některá opatření pro české občany a podnikatele. Bude například možné uspořádat hromadné akce s účastí do 500 osob, restaurační zahrádky budou moci zůstat otevřené i po 23. hodině bez omezení, na tržištích si bude možné zkoušet oblečení a zvýší se i počet osob, které mohou být v zoo či botanické zahradě či v areálu hradů a zámků (na 250 na hektar plochy), ve výstavních síních, uvnitř hradů a zámků a v hledištích divadel, kin, koncertních síní či cirkusů (na 500 osob). Ruší se zároveň i povinnost rozestupů v hledišti – ob řadu a ob místo. Ministerstvo zruší rovněž povinnost návštěvníků bazénů a koupališť nosit roušku pokud dodrží sociální odstup dva metry od jiné osoby. Přehled mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví naleznete na https://koronavirus.mzcr.cz/category/mimoradna-opatreni/.

Ministři také rozhodli o ukončení cenového moratoria na nájemné z bytů. Cílem moratoria bylo ochránit nájemníky po dobu nouzového stavu, kdy byly omezeny možnosti prohlídek a stěhování. Vzhledem k tomu, že omezení volného pohybu kvůli epidemii již bylo zrušeno, není podle Ministerstva financí již důvod moratorium držet. Více v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda se zabývala také několika legislativními předlohami. Schválila návrh novely zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a návrh zákona o evidenci skutečných majitelů. V obou případech se jednalo o transpozici evropského práva, konkrétně několika přijatých směrnic a nařízení proti praní špinavých peněz. Obě spolu související novely mimo jiné komplexně revidují problematiku boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Podrobnosti k novele zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu obsahuje tisková zpráva Ministerstva financí.

Ministři projednávali i pět poslaneckých návrhů. Podpořili jediný, a to návrh na zrušení Rejstříku trestů jako organizační složky státu s tím, že jeho věcnou agendu, tedy vedení evidence trestních odsouzení, vedení evidence přestupků a poskytování výstupů z těchto evidencí by mělo nově vykonávat Ministerstvo spravedlnosti.

Vláda schválila také nové Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy. Nově znění předpisu umožní mimo jiné poskytovat dotace nestátním neziskovým organizacím nejen na konkrétní projekty, ale i na činnost jako takovou. Vláda zrušila i pravidlo, podle nějž nebylo možné na projekt poskytnout vyšší než sedmdesátiprocentní dotaci. Nově bude možné v odůvodněných případech uhradit až sto procent nákladů.

Kompletní výsledky dnešního jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-1–cervna-2020-181750/.

V prvém bodě jednání se Rada zabývala kontinuálním tématem Implementace Metodiky 2017+. Členové Rady byli informováni o průběhu hodnocení na národní úrovni ve třetím roce implementace, a dále schválili Výzvu k přihlašování vybraných výsledků ve čtvrtém roce – s důrazným apelem na výzkumné organizace, které by měly v rámci základního limitu přihlašovat do hodnocení takové typy výsledků, jež odpovídají jejich zaměření a misi.

„Výkladní skříní výzkumných organizací jsou jejich nejlepší výsledky. Na tom je založena jedna část nového hodnocení výzkumu, podobně jako je tomu například ve Velké Británii. Letošní kolo hodnocení poměrně malého vzorku nejlepších výsledků je důležité, protože je poprvé v náběhu nového způsobu hodnocení výzkumu otevřené jakýmkoliv výsledkům bez omezení. Výzkumné organizace tedy pečlivě vybírají to nejlepší, co vyzkoumaly nebo uplatnily v praxi, a současně hledají to, co nejlépe charakterizuje jejich zaměření. Je to těžký úkol a jde především o prestiž. Jedná se o další důležitý krok ke kultivaci našeho výzkumného prostředí,“ doplnil první místopředseda Rady Petr Dvořák.   

Rada započala neformální diskusi zejm. s představiteli vysokých škol o hodnocení aplikovaného výzkumu, jehož výstupy mají dopad do reálného života společnosti, v rezortech mj. zdravotnictví, průmyslu, zemědělství a ve veřejné správě. V červnu se pod vedením vicepremiéra Karla Havlíčka, který je místopředsedou Rady, bude k této věci konat neformální setkání členů Rady.

Rada taktéž vzala na vědomí jmenování prof. MUDr. Romana Prymuly, CSc., Ph.D. vládním zmocněncem pro vědu a výzkum a očekává vyjasnění kompetencí jednotlivých aktérů v oblasti zdravotnického výzkumu.

Pravidelným tématem zasedání je příprava návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI. Tento zákonný proces je v letošním roce zatížen důsledky dopadu epidemiologické situace a navazující mimořádné situace v oblasti ekonomiky a hospodaření státu. V souvislosti se schváleným posunem termínu přípravy návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2021 se Rada proto vrátí k projednávání návrhu rozpočtu pro oblast vědy a výzkumu na svém červnovém zasedání.

Rada schválila a nyní posílá do vlády významný koncepční dokument Národní politika výzkumu, vývoje a inovací 2021+, připravovaný několik let. Tento dokument byl projednán konsensuálně, včetně doplněného  opatření č. 27, které otevírá možnosti pro redefinici priorit orientovaného výzkumu směrem k podpoře oblastí, jež se stávají aktuální vzhledem k novým výzvám (společenským hrozbám) v globálním i národním rámci.

V dalším z klíčových bodů jednání Rada doporučila svému předsedovi na základě tajné volby dva kandidáty na nové členy Komise pro problematiku klimatu. Jsou jimi Ing. Daniel Beneš, MBA, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a. s., a RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., vedoucí odd. klimatické změny ČHMÚ a zástupce ČR v GEO a IPCC.

„Radim Tolasz je předním odborníkem v oblasti výzkumu klimatu a Radim Beneš je manažerem, který i osobně projevuje o problematiku klimatu už z povahy své práce dlouhodobý zájem. Ve volbě se tak optimálně setkaly dva póly přístupu; jedním z návrhů komise činné od září 2019 bylo ostatně i doporučení k jejímu doplnění o další členy z oblasti klimatologie, ekonomie nebo průmyslu a energetiky,“ sdělil k výsledkům hlasování místopředseda Rady Pavel Baran.

Předseda vlády jmenoval k 30. dubnu členem poradního orgánu Rady, tzv. Mezinárodní rady, prof. Ajaya Kumara Sooda, předního indického fyzika a vědce v oboru nanotechnologií. Profesor Sood působí na Indian Institute of Science (IISc) a Jawaharlal Nehru Centre for Advanced Scientific Research v Bangalore.