Průmysl v dubnu značně poklesl

Průmyslová produkce v dubnu dle očekávání kvůli restriktivním opatřením meziročně po očištění klesla o 33,7 %. Meziměsíčně šlo o 23,4% pokles. Vzhledem k náběhu pozastavené výroby mohou být květnové výsledky průmyslu sice pozitivnější, nicméně rozběhnutá výroba byla často nižší a firmy, které nepřerušily výrobu, mají méně zakázek. I v květnu proto očekáváme meziroční pokles průmyslu.

Nejvíce k poklesu sektorů průmyslu přispěla, což logicky vyplývá z uzavřené výroby, výroba motorových vozidel (-15,7 p.b.), dále s automobilovým průmyslem svázaná výroba pryžových a plastových výrobků (-3,5 p.b.). Ostatní oblasti (výroba kovových konstrukcí, strojů a zařízení, elektrických zařízení) přispěly k dubnovému poklesu průmyslu vždy zhruba 2 procentními body.

Rovněž tržby meziročně klesly, více se snížily tržby z vývozu (o 41,7 %), ale i domácí tržby zaznamenaly značný pokles (o 27,3 %). Nové zakázky ze zahraniční klesly až o 44,6 %, domácí klesly o 36,3 %.

Je zřejmé, že situace v zahraničí bude nadále ovlivňovat situaci tuzemského průmyslu. „V příštích měsících bude pro české firmy důležité uvolňování epidemiologických opatření v zemích našich obchodních partnerů. Navíc bude klíčové, zda pomoc vlád těchto států zasaženým sektorům bude dostatečná, aby se pozitivní dopad projevil i u jejich českých dodavatelů,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Vzhledem k náběhu pozastavené výroby mohou být květnové výsledky průmyslu sice pozitivnější, nicméně rozběhnutá výroba byla často v menším objemu a firmy, které nepřerušily výrobu, mají méně zakázek. Z květnového průzkumu Svazu průmyslu vyplývá, že v květnu a červnu meziroční pokles zakázek větší než 40 % čeká 48 % firem. V květnu proto očekáváme další pokles průmyslové produkce,“ uvádí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Spíše než numerický výsledek je pro průmysl klíčové, aby vládní pomoc a podpora firmám byly efektivně distribuovány a stávající nejistotu dále neprohlubovaly. Rozhodující je, aby firmy krizové měsíce přežily, udržely si své kmenové zaměstnance a mohly obnovit investiční aktivitu.

kategorie Tiskové zprávy

Český export se v dubnu rekordně propadl

Z květnového průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR vyplynulo, že se ekonomická situace českých firem zhoršuje a exportéři ve většině oborů přicházejí o zakázky. Průzkum ukázal, že naprostá většina firem očekává v letošním roce propad tržeb z exportu v porovnání s rokem 2019. Nižší hodnotu tržeb z vývozu za celý letošní rok očekává 82 % exportérů, propad o více než 20 % očekává přes 60 % exportérů. Největší poklesy předpokládají exportéři v automobilovém průmyslu, ve strojírenství a v oblasti služeb.

Tyto výsledky byly bohužel následně potvrzeny i oficiálními statistikami ČSÚ. V meziročním srovnání klesl v přeshraničním pojetí březnový vývoz českých firem do 50 nejvýznamnějších exportních destinací o více než 10 %. Mnohem horší výsledek byl zaznamenán za duben 2020. Export českých firem do 50 nejvýznamnějších exportních destinací se v tomto měsíci propadl o bezprecedentních 35 %! Z klíčových zemí pro české exportéry nejvíce poklesl export do Francie, Indie, Jižní Afriky, Maroka, Norska, Portugalska a Španělska, kde se propadl o více než polovinu. Nejlépe se dařilo exportérům vyvážejícím do Filipín, Korejské republiky, Mexika, Nizozemska, Saúdské Arábie a Singapuru, kam vývoz za měsíc duben naopak meziročně rostl.

Z výše uvedeného je patrné, že se do ekonomických problémů bude postupně dostávat stále více exportně orientovaných firem. Vedle stávajících vládních programů na podporu ekonomiky v době koronavirové pandemie tak bude třeba zaměřit úsilí i na specifické nástroje na podporu exportu firem. Mezi tyto nástroje řadíme např. podnikatelské mise doprovázející státní a ústavní činitele na jejich cestách do zahraničí. Doprovodné podnikatelské mise pomáhají budovat dlouhodobý obchodní vztah se zahraničními partnery a zásadně přispívají k úspěchu českého exportu. V první fázi by tyto podnikatelské mise mohly směrovat do zemí, které se s pandemií COVID-19 již úspěšně vypořádaly, jako jsou např. Čína, Vietnam, Jordánsko a vybrané evropské země.

Další důležitou součástí balíčku podpory exportérů je podpora účasti firem na mezinárodních výstavách a veletrzích. Účast na mezinárodních veletrzích považujeme za klíčovou součást obchodní a exportní strategie českých společností. Prostřednictvím veletržních a výstavních akcí firmy oslovují nové zákazníky, navazují kontakty v rámci podnikatelských platforem a sdílejí zkušenosti s dalšími subjekty v oboru. V mnoha oborech se jednání bez osobního kontaktu neobejde. V současné době, kdy světová ekonomika čelí zásadní krizi vyvolané šířením onemocnění COVlD-19 a firmám hrozí ztráta obchodních pozic na zahraničních trzích, se účast exportních firem na mezinárodních výstavách a veletrzích jeví jako zvlášť důležitý nástroj k posílení podnikatelských aktivit.

I v České republice mají odborné výstavy a veletrhy dlouhou tradici, velice dobrou marketingovou pozici a speciální význam pro průmyslově zaměřené firmy, pro které představují hlavní komunikační prostředek s odbornou veřejností. Důležité proto bude i konání letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Říjnový veletrh bude pro české firmy nenahraditelnou příležitostí představit své špičkové výrobky domácím a hlavně zahraničním partnerům. V této době bezprecedentního útlumu české ekonomiky bude veletrh důležitým impulzem k dalšímu oživení průmyslové aktivity.

Firmy budou také potřebovat rozšířené portfolio služeb stran institucí zajišťujících státní finanční a institucionální podporu exportérů. Vedle rozšířeného poskytování informací bude důležitá podpora ekonomických diplomatů zastupitelských úřadů a zahraniční sítě kanceláří CzechTrade. Z tohoto důvodu bude nezbytné navýšit kapacity zahraniční ekonomické sítě. Exportéři dlouhodobě volají po otevření nového zastoupení v americkém státu Texas a o posílení zahraniční sítě v Africe, Latinské Americe a jihovýchodní Asii. Jsme také znepokojeni tím, že v rámci probíhající reorganizace agentur systému na podporu českého exportu zaniklo několik zahraničních zastoupení CzechTrade. V oblasti nastavení institucionální reformy státního exportního financování uložila vláda ministryni financí Schillerové realizovat rozhodnutí, kterým bude ČEB začleněna plně pod EGAP. Obáváme se proto postupného omezování služeb ČEB v době kdyby měl stát prostřednictvím obou agentur podporovat proexportní aktivity českých podniků. Konkrétně např. poskytováním exportního finančního a pojišťovacího poradenství zdarma, prodlužováním splatnosti úvěrů a zmírněním ustanovení pojistných smluv.

Export je tahounem české ekonomiky. Zastavení ekonomického růstu u hlavních obchodních partnerů a očekávané oslabení investiční aktivity bude mít negativní dopady na další ekonomickou aktivitu v zemi. V této době je tedy pro firmy maximálně důležité, aby stát věnoval podpoře exportu velkou pozornost. Vedle institucionální podpory je zejména důležitá i podpora finanční, tedy čeští exportéři potřebují dobře fungující systém exportního financování a pojišťování srovnatelný s tím, co mají k dispozici podnikatelé v jiných podobných ekonomikách.

Lukáš Martin
kategorie Proexportní servis

Od pátečního poledne končí kontroly státních hranic, Češi se nemusí prokazovat testem, rozhodla vláda

Premiér Andrej Babiš a ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček oznamují rozvolnění opatření na státních hranicích, 5. června 2020.
Premiér Andrej Babiš a ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček oznamují rozvolnění opatření na státních hranicích, 5. června 2020.
S úderem pátečního poledne končí kontroly státních hranic s Rakouskem a Neměckem, které byly zavedeny na ochranu proti šíření koronaviru. Na mimořádném jednání v pátek 5. června 2020 o tom rozhodla vláda Andreje Babiše. Pro Čechy také přestává platit povinnost prokázat se po návratu z těchto zemí, ale také ze Slovenska a z Maďarska, negativním testem na covid-19 nebo jít do karantény.

Od pátku 5. června 12 hodin skončí stávající omezení volného pohybu na hranicích České republiky s Rakouskem a Německem. Ochrana vnitřních hranic bude nadále platit už jen na vzdušné hranici a Policie ČR už bude provádět jen namátkové kontroly zaměřené zejména na dodržování omezení přeshraničního pohybu osob stanovených Ministerstvem zdravotnictví, tedy na cizince, kteří nepatří mezi ministerstvem stanovené výjimky ze zákazu vstupu do ČR.

Z tohoto zákazu byli současně ke stejnému datu nově vyňati občané Evropské unie s vydaným potvrzením o přechodném pobytu nebo s trvalým pobytem v Maďarsku, Německu, Rakousku a na Slovensku a cizince s přiznaným postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta těmito zeměmi, kteří překročí státní hranici mezi Českou republikou a Německem, Rakouskem nebo Slovenskem.

Češi a cizinci s přechodným, trvalým nebo rezidentním pobytem v ČR se navíc při návratu z těchto zemí nebudou muset prokazovat negativním testem na covid-19. To samé platí i pro české občany, kteří mají v Německu, Maďarsku, Rakousku nebo na Slovensku trvalé bydliště.

„My jsme intenzivně pracovali, ministři Petříček, Vojtěch a Hamáček společně se mnou, na tom, abychom co nejdřív otevřeli hranice s Německem a Rakouskem. S Maďarskem nemáme hranici, ale jde hlavně o to, aby naši občané, když se vrátí domů, nepotřebovali žádný test na koronavir, ani karanténu. Je to v podstatě podle toho semaforu, který jsme avizovali a který bude platit od 15. června. Ale tyto země jsme urychlili a já myslím, že je to dobře. Potřebujeme se vrátit do normálu a myslím si, že to může být prospěšné i pro Českou republiku, když přijedou občané těchto zemí a budou u nás utrácet peníze,“ poznamenal premiér Andrej Babiš.

Ministerstvo zahraničních věcí nicméně upozorňuje, že v případě státních hranic s Německem se zatím jedná o jednostranný krok české vlády. Tudíž při cestě do Německa se musí čeští občané podřídit podmínkám, které aktuálně platí na německém území. Ze sousedních států tak od 12 hodin platí omezený provoz pouze na hranicích s Polskem, který zavedla až do odvolání polská vláda.

Výsledky mimořádného jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-5-cervna-2020-181892/.

Maloobchod – duben 2020 – Prodej v kamenných prodejnách klesl a v internetových obchodech posílil

Meziročně se tržby očištěné o kalendářní vlivy v dubnu snížily reálně o 10,9 %, bez očištění o 10,6 %. Tržby v maloobchodě po očištění o sezónní vlivy meziměsíčně klesly o 4,8 %.

Meziměsíčně se tržby v maloobchodě kromě motorových vozidel1) po očištění o sezónní vlivy snížily v dubnu reálně o 4,8 %, přičemž tržby za pohonné hmoty klesly o 2,3 %, za potraviny o 3,7 % a za nepotravinářské zboží o 6,4 %.

Meziročně se maloobchodní tržby očištěné o kalendářní vlivy (při stejném počtu pracovních dní v dubnu 2020 i 2019) snížily o 10,9 %2), v tom za potraviny klesly o 3,4 %2), za nepotravinářské zboží o 15,3 % a za pohonné hmoty o 17,2 %.

Bez očištění se maloobchodní tržby meziročně snížily o 10,6 %2). Tržby za potraviny klesly o 2,8 %2), za nepotravinářské zboží o 15,3 % a za pohonné hmoty o 17,2 %.

Úplné nebo částečné uzavření prodejen v dubnu omezilo prodej v prodejnách s nepotravinářským zbožím i s potravinami. Nejvýraznější meziroční pokles tržeb ve specializovaných prodejnách s nepotravinářským zbožím se projevil v prodejnách s oděvy a obuví (o 81,1 %) a v prodejnách s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci (o 55,1 %). Tržby klesly také v prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením (o 28,3 %), s farmaceutickým, zdravotnickým a kosmetickým zbožím (o 11,2 %) a s výrobky pro domácnost (o 9,6 %). Specializované prodejny s potravinami zaznamenaly výraznější pokles (o 40,9 %) než nespecializované prodejny s převahou potravin (o 0,4 %). Naopak významně vzrostly tržby internetového a zásilkového prodeje3) (o 47,5 %).

Cenový deflátor v maloobchodě kromě motorových vozidel ke stejnému období předcházejícího roku (bez vlivu DPH) činil 101,0 % a byl ovlivněn zejména vyššími cenami potravin, oděvů a obuvi, farmaceutického, zdravotnického a kosmetického zboží a potřeb pro domácnost. Naopak klesly ceny výrobků pro kulturu, sport a rekreaci, počítačového a komunikačního zařízení a pohonných hmot.

Sezónně očištěné tržby za prodej a opravy motorových vozidel4) klesly reálně meziměsíčně o 20,0 % a meziročně očištěné o kalendářní vlivy se snížily o 43,4 %. Neočištěné tržby klesly meziročně o 43,4 %, v tom za opravy motorových vozidel se snížily o 32,2 % a za prodej motorových vozidel (včetně náhradních dílů) o 46,4 %.

Mezinárodní srovnání vývoje maloobchodních tržeb v zemích EU je k dispozici na: http://ec.europa.eu/eurostat/web/short-term-business-statistics/publications/news-releases.

Upozorňujeme, že vzhledem k výjimečným opatřením v maloobchodě v souvislosti s onemocněním Covid-19 může dojít k vyšší revizi dříve publikovaných dat. Možnost revize je dána faktem, že část dat, která je běžně modelovaná na základě daňových přiznání k DPH z předchozích období, musela být odhadnuta.

Velice děkujeme všem podnikům, které nám data i v současné nelehké situaci poskytly, a umožnily tak ČSÚ zpracovat výsledky.

________________________
1) CZ-NACE 47 – nezahrnuje prodej a opravy motorových vozidel.
2)
 Rozdíl mezi vývojem očištěných a neočištěných tržeb za prodej potravin byl způsoben zejména rozdílným počtem nadprůměrných a průměrných prodejních dní.
3)
 CZ-NACE 4791 – maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby.
4)
 CZ-NACE 45 – zahrnuje velkoobchod a maloobchod s motorovými vozidly a opravy motorových vozidel.

Poznámky:
Všechny údaje v textu Rychlých informací jsou uvedeny ve stálých cenách.
Podniky jsou do odvětví zatříděny podle své převažující činnosti, tj. taková činnost, ze které podniku plyne největší přidaná hodnota.
Data za měsíce leden až březen 2020 byla v souladu s politikou revizí ČSÚ revidována, za duben 2020 jsou předběžná; definitivní údaje za všechny měsíce roku 2020 budou publikovány v březnu 2021.

  • Zdroj: Český statistický úřad

Aktuální informace z kontrolní činnosti v oblasti agenturního zaměstnávání

Kontroly agenturního zaměstnávání podle plánu kontrolní činnosti pro rok 2020 jsou v současné době vlivem vyhlášení nouzového stavu omezeny, proto zatím není za I. čtvrtletí letošního roku mnoho informací o jejich výsledcích. Mezi nejaktuálnější informace týkající se této oblasti patří proto stále výsledky kontrolní činnosti za rok 2019. Z nich je možno čerpat nejen konkrétní čísla, ale i námět na další zaměření kontrolní činnosti agenturního zaměstnávání v roce 2020.
 
Základní předmět kontrol se každoročně víceméně nemění, ale v průběhu roku se téměř vždy vyhlašuje alespoň jedna mimořádná kontrolní akce zaměřená na agentury práce, a to např. podle druhu vykonávaných prací, podle národnostního složení zaměstnanců, podle počtu zaměstnanců apod. V roce 2019 se kontroly agenturního zaměstnávání částečně dotkly kontrol vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, částečně kontrol zastřeného agenturního zaměstnávání.
 
V průběhu roku 2019 nedošlo k žádným výrazným změnám pracovněprávních předpisů ve vztahu k agenturnímu zaměstnávání. Proto také nebyla provedena změna v základním zaměření kontrol. V roce 2019 bylo v oblasti agenturního zaměstnávání ukončeno celkem 469 kontrol, z nichž bylo zhruba 63 % bez zjištění a 37 % se zjištěním porušení zákona.
 
Mezi nejčastější nedostatky patří porušení ustanovení § 309 a 308 zákoníku práce, méně porušení se týká porušení § 60 a 58 zákona o zaměstnanosti. V souvislosti s agenturním zaměstnáváním jsou zjišťována také porušení na úseku odměňování (nevyplacení mzdy v době splatnosti, nevyplacení příplatků ke mzdě apod.) nebo na úseku pracovní doby a doby odpočinku (nevedení evidence pracovní doby, nezajištění odpočinku v práci apod.), i když na tomto úseku v menším rozsahu.
 
Přetrvávajícím nejčastějším porušením je stále nezajištění srovnatelných pracovních a mzdových podmínek agenturních zaměstnanců s kmenovými zaměstnanci uživatele. Přes vydaný metodický pokyn SÚIP k hodnocení těchto podmínek, který pochopitelně nemůže pojmout všechny aspekty, hledají některé agentury práce i uživatelé cestu, jak v tomto směru obejít zákon a co nejvíce přitom snížit zejména mzdové náklady. Rozdílné názory kontrolních orgánů a agentur práce a uživatelů už začínají na tom, zda se jedná o srovnatelného zaměstnance uživatele, což se v základu promítne do mzdy. Pokud jde o různé benefity, SÚIP v zásadě zastává názor, že pokud je benefit spojen s odpracovanou dobou, to znamená s odpracovanými nebo neodpracovanými směnami, jedná se o benefit, na který mají dosáhnout i agenturní zaměstnanci, i když nesplňují podmínku doby trvání pracovněprávního vztahu k uživateli. Ale práci pro uživatele odvádějí ve stejném rozsahu jako kmenoví zaměstnanci uživatele, často už po několik let.
 
Nesmí se zapomínat ani na oblast BOZP a PO u agenturního zaměstnávání, protože přibývá pracovních úrazů agenturních zaměstnanců na pracovištích a strojích uživatelů. Je zjišťováno, že úrazy v knize úrazů evidují uživatelé, kteří často zasílají hlášení úrazů místo agentur práce, kterým to jako zaměstnavatelům přísluší. Také školení jsou prováděna často formálně, u zahraničních zaměstnanců bez toho, aby tomu porozuměli, podobné je to u vstupních prohlídek. Oblast BOZP je u uživatelů součástí předmětu těchto kontrol.
 
V roce 2020 se očekávalo, že kontroly agenturního zaměstnávání budou více zaměřeny na agentury práce, které zaměstnávají a přidělují k uživateli cizí státní příslušníky. Při přetrvávajícím nedostatku pracovních sil doplňují požadované stavy zaměstnanců. Cizinci jsou často oběťmi různých nelegálních zprostředkovatelů, zejména z jejich domovských zemí, které je nalákají za výhodných podmínek do České republiky a skutečnost je potom zcela opačná. Vyhlášení nouzového stavu však s sebou nese i omezení zaměstnávání zahraničních zaměstnanců.

 
  • Zdroj: Státní úřad inspekce práce, Zpravodaj

Ministr zemědělství Miroslav Toman chce na pultech obchodů až dvě třetiny českých potravin

Na pultech obchodů by mohly být až dvě třetiny tuzemských potravin, které si v České republice umíme vyprodukovat. V nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to nastínil ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Miroslav Toman prohlásil, že dlouhodobě podporuje co největší podíl českých, moravských a slezských potravin na pultech tuzemských obchodů, ať už kvůli lepší kvalitě, podpoře půdy nebo používání méně pesticidů.

V obchodech by podle něj v budoucnu mohly být až dvě třetiny českých potravin. „Bavíme se o potravinách, které si umíme vyprodukovat jak v rámci zemědělství, tak potravinářství. Nebudou do toho spadat kiwi a banány,“ nastínil Miroslav Toman.

Zastání našel u exministra zemědělství a předsedy opoziční KDU-ČSL Mariana Jurečky. „Dlouhodobě, i v dobách, kdy jsem byl ministr zemědělství, jsem bojoval za vyšší podíl domácích potravin u těch, které dokážeme produkovat, jako jsou brambory, jablka, hrušky, zelí, cibule. Kdyby tyhle produkty byly ve větší míře, krajina bude pestřejší,“ prohlásil Marián Jurečka.

Do studia CNN Prima NEWS si dokonce přinesl české mléko a jogurtový nápoj. Prohlásil, že všichni by měli směřovat k potravinové společnosti. „Nepovažuji za logické, že vozíme tisíce kilometrů tyto potraviny s obrovskou uhlíkovou stopou,“ řekl Marian Jurečka.

Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek prohlásil, že slova Miroslava Tomana a Mariána Jurečky jdou proti zdravému rozumu. „Jsem farmář, naše asociace zastupuje 7,5 tisíc soukromých sedláků. Zní to na první poslechnutí velice dobře, ale je to velmi brutální zásah do svobody trhu. Nemělo by se to zvažovat, je to zoufalé řešení, je to proti spotřebitelům,“ prohlásil Jaroslav Šebek.

Podle něj by bylo řešením rozšířit dotace pro menší farmáře a podporovat lokální produkci. „Pomůže to těm, kteří v tržní síti jsou, nejvíce to pomůže větším firmám. Firma Agrofert z toho bude mít větší výhody než malí zemědělci,“ uvedl Jaroslav Šebek.

Ministr Miroslav Toman na to reagoval se slovy, že návrh není o Agrofertu. „Odmítám to. Naším zájmem je podporovat všechny farmy, pokud se budou chovat ke krajině tak, jak mají.“

Na to, že uzákonění potravinové soběstačnosti by vedlo ke zvýšení cen a nahrálo velkým hráčům, už dříve upozornili opoziční politici i další ekonomové. Holding Agrofert spadá do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO).

Sám premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro CNN Prima NEWS řekl, že návrh své poslankyně nepodporuje, protože poškozuje hnutí ANO. „Já jsem šel do politiky nezištně. Dělám zdarma. A nedám vám žádnou šanci, abych někdy za moji bývalou firmu lobboval,“ prohlásil Andrej Babiš. „Na klubu jsem řekl, že tenhle návrh poškozuje mě a mou bývalou firmu. Asi máte pocit, že potřebuju nějaký zákon, aby si moje bývalá firma přilepšila. Není to pravda,“ dodal premiér.

Diskuzi o potravinové soběstačnosti vyvolal návrh poslankyně Margity Balaštíkové (ANO) a poslance Zdeňka Podala (SPD). Chtěli, aby české obchody musely příští rok prodávat minimálně 55 procent českých potravin. V roce 2027 měl být v obchodech až 85 % podíl tuzemských potravin.

Poslanci minulý týden návrh vrátili do druhého čtení. Předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek řekl, že chce vypracovat nový návrh. Maximální podíl potravin by podle něj mohl být 65 %.

K tomu musíme dodat, že návrh na zavedení povinné kvóty českých potravin prosazuje a podporuje především Agrární komora ČR, jejíž členové produkují až 80 % zemědělských výrobků a potravin, které dodávají na náš trh. Členy této naší největší nevládní zemědělské organizace jsou převážně akciové společnosti či „eseročka“ (společnosti s ručením omezeným, které se po roce 1989 transformovaly z původních státních statků a JZD, ale včetně řady soukromých zemědělských podnikatelů. Zatímco Asociace soukromého zemědělství spíše hovoří za restituenty, kterým byl na počátku 90. let minulého století navrácen majetek po jejich rodičích a prarodičích.

Právě Agrární komora ČR, která je členem nevládní zemědělské organizace COPA COGECA, a která sdružuje zemědělce a farmáře členských zemí EU, je zastáncem politiky zvýšit podíl českých potravin na pultech supermarketů a hypermarketů, jež převážně ve vlastnictví zahraničních obchodních řetězců. Agrární komora ČR v této souvislosti poukazuje na to, že zahraniční vlastníci těchto prodejen se snaží protěžovat dovoz potravin ze zahraničí na úkor těch tuzemských, k čemuž slouží i cenová politika těchto obchodních řetězců. Jde totiž o tom, že původní státy EU 15 (dnes EU14) skrytými formami dotací umožňují zlevnit výrobu například francouzských či německých nebo nizozemských farmářů, což ve skutečnosti znamená, že zahraniční zboží bývá v řadě případů i levnější, než to tuzemské. Přitom ve Francii či v Německu nebo Rakousku dávají majitelé obchodních řetězců přednost prodeji jejich tamějšího zboží a český zemědělec nemá téměř žádnou šanci se dostat svými výrobky na pulty jejich prodejen v těchto zemích.

  • Zdroj: CNN Prima NEWS, Agrární komora ČR

Pro nadcházející letní období České dráhy zaměstnancům zajistily nové roušky

Roušku, prosím! Pro nadcházející letní období České dráhy zaměstnancům zajistily nové roušky s upraveným materiálovým složením, ve kterých by měli vyšší teploty lépe zvládat.
 
Odpolední osobní vlak 6917 z Ústí nad Labem do Prahy Masarykova nádraží je slušně zaplněn. Venku je horko, hodně přes dvacet stupňů Celsia, sluníčko se do vlaku opírá vší silou a klimatizace „nestíhá“, zejména cestující na straně u oken, do nichž svítí slunce, lapají pod rouškami po dechu. Není si ani kam přesednout, druhá strana je plně obsazena, někde sedí na „čtyřce“ čtyři, některé čtyřky jsou obsazeny po třech lidech, někdo i stojí.
 
Vlakem pečlivě prochází průvodčí a ty, kteří roušku nemají nebo ji mají „na půl žerdi“, napomíná: „Roušku, prosím!“ A všichni ji respektují, byť i na průvodčí je vidět, jak ráda by si roušku sundala. „Prý takhle budeme jezdit až do 13. června. Musíme to vydržet, ale je to úmor,“ prohodí při kontrole jízdenky.
 
Cestující nastupují a vystupují, nandávají a sundávají roušky, jen průvodčí ji musí mít pořád na sobě. Mají průvodčí nějak náročnou službu kompenzovanou? „Povinnost nosit roušku ve vlaku a ve společných prostorách, kde není možné dodržet předepsaný rozestup, nemají průvodčí, ani jiní zaměstnanci ZAP nijak kompenzovánu. České dráhy jako zaměstnavatel nemohou nařízení Ministerstva zdravotnictví svévolně zmírňovat nebo porušovat,“ konstatuje Gabriela Novotná, regionální tisková mluvčí Českých drah s tím, že nošení roušky není jistě příjemné, ale jeho primárním smyslem je jak ochrana zdraví samotných zaměstnanců, tak i cestujících. „Pro nadcházející letní období jsme zaměstnancům zajistili nové roušky s upraveným materiálovým složením, ve kterých by měli vyšší teploty lépe zvládat. V rámci rozvolnění preventivních opatření již například používání ochranných rukavic a ochranných brýlí pouze doporučujeme, vždy záleží na konkrétních podmínkách práce a posouzení dané situace samotným zaměstnancem,“ dodává.
 
 
  • Zdroj: ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ

Tisková zpráva k odměnám za práci při epidemii COVID-19 pro zaměstnance nemocnic

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů vítají, že ministr zdravotnictví Adam Vojtěch dostal od premiéra Andreje Babiše za úkol jednat s odbory o jejich požadavcích na odměny za práci během epidemie koronaviru.
 
Dosavadní přístup ministra zdravotnictví k odměnám zaměstnanců nemocnic za mimořádné pracovní nasazení, při němž riskovali své zdraví, je pro odbory zcela nepochopitelný. Již 9. dubna, tedy před téměř dvěma měsíci, odbory zaslaly premiérovi Babišovi a ministrovi Vojtěchovi dopis, který obsahoval konkrétní a podrobně zdůvodněný návrh na odměny pro zaměstnance zdravotnictví, včetně řešení, jak zajistit peníze na odměny, a popisu, jak zajistit, aby byly odměny vyplaceny všem zaměstnancům ve všech typech nemocnic.
 
Od té doby odbory svůj návrh, jeho odůvodnění a způsob finančního zajištění opakovaly na všech jednáních, například detailně 19. května na jednání zdravotnické tripartity, naposledy potom v tomto týdnu jak 1. června na jednání s náměstkyní ministra Helenou Rögnerovou, tak 3. června na jednání poslaneckého zdravotního výboru.
 
V uplynulých dvou měsících odbory ministra opakovaně vyzývaly, aby v této věci konal, aby svou nečinností přestal bránit vyplacení odměn pro zaměstnance nemocnic.  
 
Odbory nechápou, jak nyní ministr může tvrdit, že jejich návrh je pro něj nový, že se s ním seznámí. To není pravda, s návrhem byl seznámen opakovaně a vyjadřoval se k němu.
 
Odbory nechápou, jak může ministr veřejně říkat, že požadovaly odměny jen pro zaměstnance, kteří pracovali s COVID pozitivními pacienty. To není pravda. Odbory od počátku a po celou dobu požadovaly odměny pro všechny zaměstnance nemocnic, a to ve třech různých výších podle stupně jejich ohrožení. Ohroženi byli všichni! Odbory připomínají, že nákaza hrozila v jakékoliv nemocnici a komukoliv ze zaměstnanců. Všichni proto museli pracovat s větším nasazením a v náročnějších podmínkách, často s nedostatečnými ochrannými pomůckami. Desetinu z těch, kteří onemocněli COVID-19, tvoří zdravotníci, a to všech profesí, včetně například laborantů atd.
 
Odbory odmítají ministrovo alibistické svalovaní zodpovědnosti na managementy nemocnic.
 
Nestačí vyvěsit na Ministerstvo zdravotnictví transparent s poděkováním. Nestačí vydat pokyn pro největší přímo řízené nemocnice a k zaměstnancům v desítkách dalších nemocnic se otočit zády. Adam Vojtěch není ministrem fakultních nemocnic, je ministrem zdravotnictví České republiky.
 
Je povinností státu postarat se o odměny pro zaměstnance nemocnic, protože si je zaslouží.
 
Nikdo na světě v tuto chvíli neví, jaký bude vývoj nemoci COVID-19 v příštích měsících. Jisté ale je, že pokud by se epidemie vrátila, budou to zase zaměstnanci nemocnic, na které bude celý stát spoléhat, že ji znovu úspěšně zvládnou, že půjdou do práce nasazovat všechny své síly a riskovat své zdraví.
 
Přesto se nyní stát, zastupovaný ministrem zdravotnictví, k těmto zaměstnancům chová neuctivě, nevděčně a urážlivě.  
OS zdravotnictví a sociální péče ČR a LOK-SČL proto vyzývají k jednání od odměnách pro zaměstnance nemocnic premiéra Andreje Babiše.
 
 
  • Zdroj: Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů

Vláda bude pracovat na řešení pro Sokolovskou uhelnou a na dalším urychlení silničních staveb

Premiér Andrej Babiš slavnostně otevřel nový obchvat na úseku Trstěnice-Drmoul, 4. června 2020.
Premiér Andrej Babiš slavnostně otevřel nový obchvat na úseku Trstěnice-Drmoul, 4. června 2020.
Řešení pro Sokolovskou uhelnou, dotace pro obce i urychlení silničních staveb a oprav silnic a dálnic – taková byla hlavní témata, o kterých přijel do Karlovarského kraje jednat premiér Andrej Babiš a další členové vlády. Na návštěvě v regionu 4. června 2020 je doprovázel hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis a další zástupci vedení kraje.

Během setkání s představiteli společnosti Sokolovská uhelná došlo k vytvoření společné krizové skupiny, která se v příštích dnech bude zabývat možnostmi pomoci státu při transformaci společnosti. Firma se chystá během července zastavit provoz plynárenské části provozu ve Vřesové a propustit okolo 800 lidí. „Je to složitý problém. Od Sokolovské uhelné máme analýzy a čísla, která nyní vyhodnotíme. Zasednou i pracovní skupiny. Času je opravdu málo. Variant moc není a vláda musí prověřit, jestli a jak může pomoct, i v Bruselu,“ uvedl premiér.

Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka jde na Sokolovsku o hlubší problém, který má dvě části. “Jednak transformaci Sokolovské uhelné a dále zásobování teplem jako součást moderního teplárenství. Musí se to řešit rychle, proto dnes vznikla krizová skupina, která se sejde už příští týden,“ řekl Karel Havlíček a dodal: „Na stůl se dají všechna čísla. Mimo jiné to, jak dlouho bude transformace trvat, kolik bude třeba pracovníků i co se dá dělat s emisními povolenkami, jejichž cena drtí řadu firem v celé Evropě.” Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová rovněž připomněla, že se nezaměstnanost v Karlovarském kraji v květnu dostala na 4,9 procenta, na Sokolovsku ale byla ještě vyšší, 5,6 procenta.

Členové vlády se také setkali v Sokolově se starosty měst a obcí Sokolovska. Ti se už před časem obrátili na vedení státu, aby vyjádřili svůj nesouhlas s propadem daňových příjmů kvůli kompenzačním bonusům, z nichž jdou peníze OSVČ a malým společnostem, a na kterých se podílejí kromě státu kraje a obce. Premiér je ujistil, že s nimi dále bude vláda debatovat a chce jim vyjít vstříc například i tím, že projekty, jež má ve svém zásobníku Ministerstvo pro místní rozvoj, a u nichž se nepočítalo s financováním, nakonec požadované dotace dostanou. Setkání se účastnila také ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Poslední zastávka pracovní návštěvy premiéra byl nový obchvat silnice I/21 v úseku Trstěnice–Drmoul na Chebsku, který se ve čtvrtek 4. června konečně otevřel. Po dlouhých desítkách let tak zmizela nejen takzvaná „křižovatka smrti“, kde docházelo k častým dopravním nehodám, ale oddychli si zejména obyvatelé obce Drmoul, kudy za den projelo až 12 tisíc vozidel. Premiér Andrej Babiš při oficiálním zprovoznění obchvatu uvedl, že podle něj je největším problémem Karlovarského kraje nedokončená dálnice D6, kde se nyní pracuje na třech nových úsecích. 

Česko-slovenská hranice se o půlnoci otevře pro občany obou zemí, dohodli se premiéři Andrej Babiš a Igor Matovič

Český premiér Andrej Babiš a předseda vlády Slovenské republiky Igor Matovič oznámili opětovné otevření společných hranic obou států, 3. června 2020.
Český premiér Andrej Babiš a předseda vlády Slovenské republiky Igor Matovič oznámili opětovné otevření společných hranic obou států, 3. června 2020.
Předseda vlády Andrej Babiš přijal ve středu 3. června 2020 slovenského premiéra Igora Matoviče při jeho první oficiální návštěvě České republiky. Hlavními tématy hovoru byly spolupráce v otázce opětovného otevření vzájemné hranice, řešení dopadů epidemie covid-19 a vzájemné vztahy obou států. V rámci unijní agendy se oba premiéři bavili mimo jiné o víceletém finančním rámci a další spolupráci zemí Visegrádu.

Premiér Babiš slovenskému předsedovi vlády Matovičovi během jednání v Kramářově vile poděkoval, že i přes současnou složitou situaci přijel na oficiální návštěvu do České republiky, a zachoval tak tradici, že první oficiální zahraniční cesta nového předsedy vlády míří do druhé země bývalého společného státu. „Měli jsme společný stát 75 let a samozřejmě ty vazby jsou velice blízké nejenom mezilidské, ale samozřejmě i rodinné,“ podotkl Andrej Babiš.

Jedním z hlavních témat jednání bylo uvolňování režimu na hranicích. Oba premiéři jako překvapení pro občany svých zemí přišli s dohodou, že od středeční půlnoci platí na společné hranici pro české a slovenské občany volný pohyb osob.

„Já si myslím, že na tom máme velký zájem. Jednak Slovensko je naší druhou největší exportní zemí po Německu. A potom samozřejmě je to cestovní ruch, protože Slovensko je druhou největší destinací našich občanů po Chorvatsku. Myslím, že 720 tisíc našich občanů navštíví ročně Slovensko a zároveň Slováci jezdí k nám a ten počet je přibližně stejný. Je to víc než 700 tisíc a roste to každý rok. A to je dobře,“ připomněl český premiér. Otevření společné hranice je podle něj pro oba státy jednak signálem návratu k normálu po epidemii covid-19, ale také zásadní prvek pro vzájemnou pomoc právě v oblasti cestovního ruchu, která byla dopady koronaviru velmi silně postižena.

Dalším tématem byla spolupráce mezi Českou republikou a Slovenskem. Premiéři se mimo jiné domluvili na pokračování už tradičních společných jednání české a slovenské vlády. To nadcházející uspořádá Slovensko a podle předsedy slovenské vlády Igora Matoviče se bude konat symbolicky ve Slovenském ráji.

„Diskutovali jsme také o automobilovém průmyslu. Slovensko má dokonce čtyři automobilky, my máme tři, takže je to velké téma a máme samozřejmě velice mnoho společných záležitostí a spolupráce, která nás čeká,“ poznamenal Andrej Babiš.

Premiéři se shodli, že vedle bilaterální spolupráce budou pokračovat v úspěšné spolupráci v rámci regionálních platforem, jako je především V4. V neposlední řadě diskutovali také o aktuálních evropských tématech především návrhu posílení víceletého finančního rámce a plánu obnovy, které včera prostřednictvím videokonference diskutovali ve formátu V4 s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.

„Byla to velice dobrá návštěva a my se znovu setkáme 11. června v Lednici, kde bude poprvé po koronaviru fyzický summit premiérů V4, kde společně budeme ještě více diskutovat nadcházející summit Evropské rady, který má být 19. června,“ uvedl premiér Babiš.

Premiér Andrej Babiš naposledy navštívil Slovenskou republiku letos v únoru, kdy se zúčastnil diskuze v Klubu Hospodářských novin. Poslední společné zasedání vlád ČR a SK se konalo v listopadu 2019 ve Valticích.