Meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil

Spotřebitelské ceny vzrostly v květnu proti dubnu o 0,4 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména zvýšením cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v květnu o 2,9 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v dubnu.
 
Meziměsíční srovnání
Meziměsíční růst spotřebitelských cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák byl způsoben zvýšením cen tabákových výrobků o 3,7 %, lihovin o 3,3 % a piva o 3,4 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší především ceny ovoce o 7,6 %, uzenin o 1,2 %, brambor o 5,1 % a vajec o 4,2 %. Vývoj cen v oddíle doprava byl ovlivněn zejména růstem cen automobilů o 1,8 %. V oddíle bytové vybavení, zařízení domácnosti vzrostly především ceny přístrojů a spotřebičů pro domácnost o 1,3 %.
 
Na snižování celkové úrovně spotřebitelských cen v květnu působil pokles cen v oddíle odívání a obuv, kde byly nižší ceny oděvů o 1,4 %. Z potravin klesly zejména ceny zeleniny o 1,2 % a ceny sýrů a tvarohů o 1,6 %. V oddíle bydlení se snížily ceny vodného o 3,5 % a stočného o 3,0 %, a to částečně vlivem snížení DPH z 15 % na 10 %.
 
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,6 % a ceny služeb o 0,3 %.
 
Meziroční srovnání
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v květnu o 2,9 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v dubnu. Zpomalení meziročního cenového růstu nastalo především v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny masa vzrostly o 10,8 % (v dubnu o 12,8 %), sýrů a tvarohů o 2,1 % (v dubnu o 6,0 %), zeleniny o 4,0 % (v dubnu o 11,8 %) a cukru o 11,6 % (v dubnu o 16,2 %). Ceny másla byly nižší o 7,7 % (v dubnu o 3,5 %). V oddíle odívání a obuv se zvýšily ceny oděvů o 3,4 % (v dubnu o 4,5 %). V oddíle bydlení byly vyšší ceny vodného o 1,7 % (v dubnu o 5,3 %) a stočného o 1,5 % (v dubnu o 4,5 %). Naopak v oddíle alkoholické nápoje, tabák, meziroční růst cen zrychlil, a to zejména vlivem cen tabákových výrobků, které v květnu vzrostly o 7,1 % (v dubnu o 3,2 %).
 
Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v květnu největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde byly vyšší ceny mouky o 13,9 %, vepřového masa o 13,7 %, uzenin o 13,6 % a ovoce o 25,4 %. Druhé v pořadí vlivu byly ceny v oddíle bydlení, kde se zvýšily ceny nájemného z bytu o 3,8 %, elektřiny o 8,0 % a zemního plynu o 0,4 %. Vliv na zvýšení celkové cenové hladiny měly také ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde vzrostly ceny lihovin o 8,9 % a piva o 3,5 %. Na meziroční snižování celkové cenové hladiny v květnu působily ceny v oddíle doprava, a to především vlivem cen pohonných hmot, které byly nižší o 21,7 %. V oddíle pošty a telekomunikace klesly ceny telefonních a faxových služeb o 4,1 %.
 
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 2,7 % a ceny služeb o 3,3 %. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného (nákladů vlastnického bydlení) byl meziročně 103,0 %.
 
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v květnu 3,1 %.
 
 
  • Zdroj: Český statistický úřad
 

Malé podnikání se probouzí

Ekonomika se od propuknutí koronavirové krize v ČR pomalu začala probouzet.  Za tři měsíce, od března do května, podnikatelské aktivity pozastavilo více než 20 000 osob samostatně výdělečně činných, což je o 16 % víc než v roce 2019 a o třetinu víc než v roce 2018. „V květnu se ale již situace vrací do normálu,“ říká Petra Štěpánová z Bisnode.

Podle dat Bisnode hned v březnu, kdy stát svými proti pandemickými opatřeními prakticky znemožnil podnikání tisíců živnostníků a firem, činnost pozastavilo více než 10 000 OSVČ, což bylo o 47 % víc než ve stejném období roku 2019 a o 71 % víc než v roce 2018. V dubnu se situace začala zklidňovat. Podnikání přerušilo 5 800 živnostníků, což je srovnatelný počet jako v roce 2019. V květnu, kdy byla zrušena celá řada omezení, živnost pozastavilo 4 200 podnikatelů, což je o 9 % méně než v loni.

Počty přerušených živností v březnu až květnu 2018-2020

měsíc

2020

2019

2019

2019/2020

2018/2020

březen

10 033

6 810

5 869

47,33 %

70,95 %

duben

5 805

5 778

5 011

0,47 %

15,85 %

květen

4 203

4 627

4 096

-9,16 %

2,61 %

celkem

20 041

17 215

14 976

16,42 %

33,82 %

Zdroj: databáze a Bisnode

Nejvíc přerušených živností v období března až května ve zprostředkování velkoobchodu, kdy podnikání přerušilo 1 237 OSVČ, což je o 1 175 % víc než ve stejném období roku 2019, ale o čtvrtinu méně než v roce 2018. Následují podnikatelé ve stravování s 1 228 přerušenými živnostmi, kterých bylo nejvíc za poslední tři roky. Pomyslná třetí příčka patří kadeřnicím a kosmetičkám, kdy podnikání pozastavilo 975 z nich, tedy o polovinu víc než v roce 2019 a o 77 % víc než v roce 2018. Stejně jako v případě podnikatelů ve stravování se jedná o nejvyšší počet za poslední tři roky.

TOP 10 přerušených oborů podnikání v období březen až květen 2018-2020

Obor činnosti (NACE)

2020

2019

2018

2019/2020

2018/2020

Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení

1 237

97

1 661

1 175,26 %

-25,53 %

Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních

1 228

1 150

965

6,78 %

27,25 %

Kadeřnické, kosmetické a podobné činnosti

975

649

550

50,23 %

77,27 %

Maloobchod v nespecializovaných prodejnách

881

1 212

1 057

-27,31 %

-16,65 %

Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živn. zák.

867

1 717

75

-49,50 %

1 056,00 %

Příprava staveniště

821

809

632

1,48 %

29,91 %

Činnosti pro osobní a fyzickou pohodu

573

331

288

73,11 %

98,96 %

Silniční nákladní doprava

545

467

373

16,70 %

46,11 %

Podpůrné činnosti pro zemědělství a posklizňové činnosti

497

363

411

36,91 %

20,92 %

Výstavba bytových a nebytových budov

468

552

660

-15,22 %

-29,09 %

Zdroj: Bisnode

Premiér Babiš a ministr Metnar poděkovali armádním medikům

Premiér Babiš a ministr Metnar poděkovali armádním medikům, 9. června 2020.
Premiér Babiš a ministr Metnar poděkovali armádním medikům, 9. června 2020.
Předseda vlády Andrej Babiš a ministr obrany Lubomír Metnar dnes navštívili Fakultu vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové, aby poděkovali vojenským medikům za jejich pomoc během koronavirové krize a při té příležitosti se seznámili s činností této vzdělávací a vědecké instituce.

Premiéra s ministrem uvítali na půdě univerzity její představitelé, rektor-velitel Univerzity obrany brigádní generál Bohuslav Přikryl a děkan fakulty Pavel Boštík, který na úvod seznámil hosty s činností fakulty.

Na jednání s vedením univerzity a fakulty se předseda vlády zajímal do hloubky o systém přípravy vojenského zdravotnického personálu na vojenské vysoké škole, který je v rámci států NATO spíše výjimkou. Zjišťoval také možnosti pro navýšení vzdělávacích kapacit nejen pro resort obrany, ale také pro případnou potřebu ministerstev spravedlnosti a vnitra. 

Nejdůležitější část návštěvy předsedy vlády a ministra obrany na Fakultě vojenského zdravotnictví představovala beseda se studenty, kteří se podíleli na plnění úkolů v rámci opatření proti šíření nemoci COVID-19. „Chci poděkovat všem studentům, kteří pomáhali občanům naší země v boji proti koronaviru,“ zdůraznil předseda vlády.

Na své nasazení se vojenští medici připravovali od počátku epidemiologické krize. Již na konci března se první skupina studentů zapojila do vznikajícího projektu chytré karantény a postupně je následovali další. Téměř sto mediků působilo nakonec prakticky na všech krajských hygienických stanicích, především na telefonních linkách, kde kontaktovali osoby, které se dostaly do potenciálního kontaktu s nakaženými.

Další studenti a pracovníci fakulty pomáhali ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, ve vybraných objektech ministerstva obrany a dalších armádních zdravotnických zařízeních.

K poděkování premiéra se připojil i ministr obrany, který ocenil činnost studentů a dalších příslušníků fakulty v boji proti koronaviru. „Bylo pro mě velkým potěšením, když mi volali hejtmani a ředitelé nemocnic, děkovali za poskytnutou pomoc a chválili práci, kterou odvedli naši zdravotníci. Vážím si vaší práce a chci vám za vaše nasazení osobně poděkovat,“ uvedl ministr obrany.

Na besedě se studenty předseda vlády uvedl, že jeho prioritou jsou investice do zdravotnictví, včetně vojenského. „Koronavirová krize nám ukázala nutnost posílit systém vzdělávání zdravotnického personálu, zvýšit motivaci i společenské uznání lékařů, sester a dalšího zdravotnického personálu,“ poznamenal Andrej Babiš.

Předseda vlády a ministr obrany zakončili návštěvu fakulty předáním darů, které zkvalitní život na studentském internátě.

Fakulta vojenského zdravotnictví je jediným vzdělávacím a hlavním vědecko-výzkumným centrem resortu obrany v oblasti zdravotnictví. Připravuje vojenské lékaře, zubaře, farmaceuty a zdravotnické záchranáře a je centrem jejich celoživotního vzdělávání. Ve vědecko-výzkumné činnosti se profiluje zejména v oblasti epidemiologie, urgentní medicíny, medicíny katastrof a ochrany proti biologickým, chemickým a nukleárním hrozbám.

Podávání žádostí o dotace na mimořádné odměny pro zaměstnance v sociálních službách se blíží ke konci

Poskytovatelé sociálních služeb mají ještě do příštího pondělí (15. června) čas požádat o peníze na mimořádné odměny pro své zaměstnance. A to za období od 13. března až do 31. května. Peníze dostanou všichni poskytovatelé, včetně těch mimo krajskou síť.
 
Vyčleněno je pro ně 5,2 mld. Kč. Peníze pro sociální služby schválila vláda na začátku května. Sběr žádostí spustilo MPSV 29. května.
 
„Zaměstnanci v sociálních službách pracovali ve ztížených podmínkách, vystaveni riziku nákazy. Zaslouží si ocenění. Teď je důležité, aby poskytovatelé sociálních služeb neváhali a poslali žádost co nejdřív. Čím dříve si o peníze požádají, tím rychleji se dostanou ke všem zaměstnancům v sociálních službách,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
 
Odměny se týkají období od 13. března do 31. května 2020, tedy 10 týdnů. O prostředky na odměnu svých zaměstnanců mohou žádat všichni registrovaní poskytovatelé sociálních služeb, kteří poskytovali péči svým klientům během mimořádných protiepidemických opatření vlády. Jedná se přibližně o 5 700 zařízení sociálních služeb. Oceněni budou nejen pracovníci v přímé péči, ale i ostatní zaměstnanci sociálních služeb, kteří pomáhali zajistit fungování zařízení. Tedy kuchaři, uklízeči, ředitelé, údržbáři apod. Odměněni budou jak zaměstnanci zařízení, kde se vyskytla nákaza COVID-19, tak zařízení, ve kterých se nákaza neobjevila (viz tabulka níže). Odměny se zohledněním individuálního výkonu konkrétního zaměstnance se můžou od stanovené hodinové sazby lišit v rozmezí +/- 10 %. Finanční prostředky z dotačního titulu (5,2 mld. Kč) budou sloužit k úhradě mimořádných odměn zaměstnanců sociálních služeb, kteří v rozhodném období pracovali ve ztíženém pracovním prostředí.
 
   Přímá péče (pečovatelka) v hrubém  Ostatní (kuchařka, uklízečka, účetní, ředitelé) v hrubém
 Zařízení s COVID klienty  40 000 Kč
235 Kč/odprac. 1 hod
 20 000 Kč
115 Kč/odprac. 1 hod
 Zařízení bez COVID  10 000 Kč
59 Kč/odprac. 1 hod
 10 000 Kč
59 Kč/odprac. 1 hod
Celkem     5 203 718 050 Kč
 
Ministerstvo práce a sociálních věcí maximálně urychlí výplatu dotace tak, aby ji poskytovatelé obdrželi do poloviny července tohoto roku. První krok – podání žádosti o peníze na odměny pro své zaměstnance – ale musejí učinit poskytovatelé sociálních služeb. Čas mají do pondělí 15. června 2020.
 
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Po dlouhé vynucené pauze se sešli členové Podnikového výboru OSŽ Správy železnic

Po tříměsíční přestávce přivítal na řádném jednání členy PV OSŽ Správy železnic v Praze 4. června jeho předseda Petr Štěpánek. Přítomni byli všichni tři tajemníci PV a za aparát OSŽ pak JUDr. Petr Kožmín, vedoucí oddělení BOZP Ú, JUDr. Petr Večeř, vedoucí oddělení ESO OSŽ a Luděk Šebrle, rovněž z oddělení ESO OSŽ. Během jednání dorazil také předseda OSŽ Mgr. Martin Malý.
 
Petr Štěpánek zrekapituloval, jak jsou plněny jednotlivé úkoly z minulých jednání (poslední se konalo 20. února). Informoval pak o tom, jaká jednání probíhala mezi Podnikovým výborem a zaměstnavatelem, kdy bylo využito videokonferencí v době, kdy v době epidemie nebylo možné se sejít, jak fungovala informovanost směrem k členské základně. Hovořil o jednáních, která se týkala návrhů na 2. změnu PKS, kde řekl, že téměř všechny připomínky ze strany PV byly zaměstnavatelem přijaty. Došlo k dohodě na rozpočtu pro letošní rok, čerpání prostředků C-FKSP. Řada plánovaných akcí musela být z důvodu epidemie v ČR zrušena. Informoval o vypořádání připomínek k předpisům navrhovaných zaměstnavatelem a vydání Příkazu SŽ PR-8/2020-GŘ, který souvisel s nouzovým stavem vyhlášeným v ČR. Přiblížil, jak probíhají jednání k novelizaci Katalogu zaměstnání, a informoval o připomínkách, které byly zaslány zaměstnavateli. Dosud není vyřešeno jak dále v poskytování KOP a odkdy by mohli zaměstnanci začít na tyto pobyty jezdit.
 
S opatřením, které muselo být zavedeno v sídle OSŽ z důvodu pandemie seznámil členy PV předseda OSŽ Martin Malý. V době pandemie pracovala část zaměstnanců a funkcionářů OSŽ v režimu home office s využitím techniky, byly zavedeny týdenní porady předsedy. Bylo zavedeno poskytování jednorázové výpomoci pro samoživitele s dětmi do 15 let ve výši 2000 Kč na jedno dítě, počet žádostí o tuto finanční pomoc je dosud kolem 110. Bylo také nutné řešit situaci našich rekreačních zařízení, která musela být uzavřena, narychlo se ukončovaly pobyty v RZ Skalka na Slovensku, kdy byla slovenskou vládou uzavírána hranice. Nově je nutné řešit situaci způsobenou leteckou společností Smartwings, která zajišťuje cesty rekreantů do Řecka a která sdělila, že bude zajišťovat odlety pouze v neděli. To znamená řešit změny turnusů u cca 300 rekreantů u již objednaných pobytů v RZ Orion pro členy OSŽ na Olympské riviéře. Náročná byla také jednání s vládou na počátku mimořádného stavu, kdy byl naprostý nedostatek ochranných prostředků, aby byl ukončen prodej jízdenek ve vlacích, aby byly ochráněny vlakové čety od přímého kontaktu s cestujícími a opačně. Dále se také hledají cesty, jak kompenzovat ztráty dopravců, které vznikly výrazným úbytkem cestujících na železnici.
 
Další části jednání PV se zúčastnili zástupci zaměstnavatele: Ing. Marcela Pernicová, náměstkyně GŘ Správy železnic pro provozuschopnost dráhy, Ing. Miroslav Jasenčák, náměstek GŘ pro řízení provozu, Ing. Pavel Koucký, personální ředitel GŘ, Ing. Hana Kohoutová, vedoucí mzdového oddělení GŘ, Ing. Evžen Pospíšil, vedoucí personálního oddělení a Bc. Jitka Dolejšová.
 
V úvodním slovu předal Ing. Koucký členům PV pozdrav od generálního ředitele Správy železnic a dále hovořil o jednáních, která probíhala s odborovými centrálami a týkala se režimu pracovní doby zaměstnanců v době nouzového stavu a rozvrhování pracovní doby. Ve svém podrobném výkladu k této problematice uvedl, že smyslem předložení návrhu 2. změny PKS bylo, „abychom se pozvolna a v klidu vrátili do normálu.“ Záměr zaměstnavatele byl, aby se postupovalo u všech zaměstnanců stejně s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, bohužel k uzavření dohody o 2. změně PKS v plném rozsahu nedošlo (byla sjednána 2. změna PKS, která obsahuje pouze sjednání úhrady nákladů zaměstnavatelem na testování COVID-19 a změny termínů prověrek BOZP). Uvedl také řadu údajů o mzdovém vývoji za období 1 – 4/2020, nárůstu průměrné mzdy zaměstnanců proti indexu spotřebitelských cen a poklesu potřeby přesčasové práce. Zmínil také diskusi, která probíhá k novelizaci Katalogu zaměstnání a která bude dále pokračovat na společném zasedání odborových centrál a zaměstnavatele 12. června. Na závěr poděkoval všem zaměstnancům i jménem generálního ředitele za zvládnutí náročných úkolů v době koronavirové krize.
K situaci, která byla v době nouzového stavu u řízení provozu a zejména CDP, se vyjádřil Ing. Jasenčák rovněž s poděkováním zaměstnancům, kteří se museli přizpůsobit operativně nové situaci a pro zabezpečení provozu a své cestě do zaměstnání museli použít vlastní osobní vozidla. Pokud jde o novelizaci předpisu SŽ D1, probíhá připomínkové řízení, s předpokládaným termínem vydání od 1. 8. s tím, že účinnost tohoto předpisu by měla být od 1. 1. 2021, a zmínil se o některých návrzích změn v tomto předpisu. „Dalším z úkolů je vydání Směrnice 100, která se týká informování cestujících, kde chceme jít cestou zjednodušení hlášení pro cestující,“ dodal Ing. Jasenčák.
V době nouzového stavu nebyla významně omezena stavební činnost, probíhala příprava staveb a nebyla omezena kontrolní a dohledací činnost. Současnou dobu v oblasti provozuschopnosti Ing. Pernicová označila „obdobím hojnosti a je to vidět na stavu infrastruktury“, k čemuž uvedla řadu čísel za období od roku 2017 a narůstající výši finančních prostředků, které jsou poskytovány na činnost. Hovořila o dalších úkolech a činnosti v oblasti provozuschopnosti, mimo jiné o potřebě vybavenosti novou mechanizací údržbových a specializovaných vozidel, vozidel MPV a diagnostických vozidel, připraveny jsou soutěže na dodání dalších 50 vozidel MUV a jejich přidělení na jednotlivé OJ OŘ. Ing. Pernicová pak přiblížila další úkoly a činnosti, kterými se odbor zabývá, mimo jiné půjde o revizi stávajících předpisů (E 500, T 300) s cílem jejich zjednodušení. Tyto věci budou řešit zaměstnavatelem ustavené pracovní skupiny, kdy na projednání budou participovat i zástupci odborných skupin, ustavené odbory v rámci PV.
 
K dalším projednávaným tématům, která byla otevřena v rámci diskuse, již stručně. Informaci k poskytovaným pobytům KOP bylo Ing. Kouckým řečeno, že „jsme připraveni je v červenci spustit a ve hře je několik alternativ, jak vypořádat neuspokojené nároky.“ Dalším tématem diskuse byla otázka na počet a optimalizaci provozních obvodů, velká diskuse se podle sdělení člena PV za řízení provozu vede na pracovišti o „motivaci“ výpravčích v 9. TS. K tomu jen dodal Ing. Koucký, že o „cílové podobě Katalogu zaměstnání bude ještě mnoho diskusí.“ O změnách v legislativě pak hovořila Ing. Kohoutová, zejména v odměňování a vykazování nepřítomnosti při ošetřovném, diskutovalo se o výkonu práce při tzv. home office a podmínkách této práce, konstatovala zároveň, že zaměstnavatel plní všechna ustanovení PKS. Ing. Pospíšil informoval o přenosu informací o dočasné pracovní neschopnosti z portálu ČSSZ do STKR (eNeschopenky) – zobrazováno pro zaměstnance a vedoucí zaměstnance. Na řadu přišla i podrobná informace Petra Štěpánka o stavu členské základny a počtu zastupovaných zaměstnanců na základě rozboru z evidenčních návratových listů od ZO OSŽ. O poskytovaných službách členům OSŽ, krizové lince a poradenské pomoci informovali JUDr. Petr Večeř a JUDr. Petr Kožmín. Na závěr jednání PV pak bylo na návrh jednoho z členů PV navrženo a formulováno usnesení.
 
Další jednání Podnikového výboru se uskuteční 25. června v Praze.
 
  • Zdroj: ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ

Vláda navrhne zvýšení schodku státního rozpočtu na 500 miliard, připravila i zákon zmírňující dopady nižšího výběru daní na obce

Vláda se na zasedání opět věnovala také tématu koronaviru, 8. června 2020.
Vláda se na zasedání opět věnovala také tématu koronaviru, 8. června 2020.
Stát pomůže obcím, které v důsledku epidemie koronaviru letos přijdou o část daňových příjmů. Návrh příslušného mimořádného zákona schválila v pondělí 8. června 2020 vláda Andreje Babiše. Sněmovně předloží také návrh na zvýšení schodku státního rozpočtu pro letošní rok na 500 miliard korun.

Do hospodaření obcí a krajů se negativně promítnou pokles ekonomiky a další negativní dopady pandemie koronaviru, které v důsledku povedou ke snížení příjmů územních samosprávných celků ze sdílených daní. Přechodné snížení daňových příjmů obcí by mohlo znamenat výrazné omezení jejich investiční aktivity a problém zajistit financování provozních výdajů, což by v první fázi potenciálně znamenalo selektivní dopady na lokální ekonomiky a následně na ekonomiku celého státu.

Vláda proto rozhodla, že návrhem zákona o zmírnění dopadu poklesu daňových příjmů obcí v roce 2020 v souvislosti s epidemií koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 předloží Parlamentu řešení tohoto problému. „Dnes jsme dlouze diskutovali o tom, jakým způsobem nahradíme obcím částku, o kterou přišly. Podle našich propočtů je to asi 6,6 miliardy a kraje asi o 3,3 miliardy korun. Nakonec jsme se domluvili už včera večer koaličně s panem předsedou Hamáčkem i s paní vicepremiérkou Schillerovou a teď to schválila vláda, že předložíme do Poslanecké sněmovny bonus 1 200 korun na každého obyvatele každé obce. To znamená, že celkově půjde o náklady ve výši 12,8 miliardy, z toho Praha činí 1,6 miliardy,“ uvedl premiér Andrej Babiš. Počty obyvatel budou vycházet z údajů Českého statistického úřadu k 1. lednu 2020. Aby mohla být finanční pomoc obcím vyplacena co nejrychleji, požádá vláda Poslaneckou sněmovnu o schválení tohoto návrhu zákona již v prvním čtení.

Ministři odsouhlasili rovněž další novelu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020. Pokud změnu odsouhlasí Sněmovna, státní rozpočet by mohl dosáhnout v letošním roce schodku až 500 miliard korun. Důvodem k navýšení je nutnost sanovat dopady epidemie koronaviru, ale také snaha vlády předejít hrozící ekonomické krizi masivními výdaji do investic. Vláda kromě podpory obcí podpoří mimo jiné i kraje, kterým přispěje na opravy silnic II. a III. tříd, a navýší i objem finančních prostředků na investice Státního fondu dopravní infrastruktury. Nový rozpočet také počítá se snížením příjmů z daní, a to o téměř 44 miliard korun, o dalších téměř 18 miliard by mohl přijít sociální systém. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

„Rozpočet, který jsme dnes schválili, doufejme, že schválí Poslanecká sněmovna 16. června. A v momentu, když to bude podepsáno, budeme pokračovat v dalších dotacích pro obce, pro kraje. Ministerstvo práce a sociálních věcí tam má 400 milionů, pan ministr Toman tam má 1,6 miliardy na vodu, sedm miliard na kůrovce atd. My jsme přesvědčeni o tom, že nemůžeme krátit investice, že se nemůže stát, že nějaká obec nebude mít na kofinancování svých projektů,“ dodal předseda vlády.

Další miliardu korun vláda uvolnila ve prospěch Ministerstva zemědělství na snižování negativních dopadů klimatických změn. Z těchto peněz budou financovány především vodohospodářské projekty – například výstavba a rekonstrukce infastruktury vodovodů a kanalizací, propojování vodárenských soustav či projekty na zadržování vody v krajině. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Vláda také rozhodla o prodloužení programu Antivirus A až do 31. srpna. Jedná se o kompenzaci nákladů zaměstnavatelům, jejichž zaměstnancům byla nařízena karanténa, nebo museli částečně či úplně omezit svůj provoz. Důvodem tohoto prodloužení je zejména stávající epidemiologická situace a dosud trvající mimořádná vládní opatření, v jejichž důsledku některá pracovní odvětví stále stagnují. Další podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Ministři odsouhlasili také další, už třetí liberační balíček, který předložila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová. Mezi schválená opatření patří například prominutí pokuty za pozdě podané daňové přiznání, úroku z prodlení a úroku z posečkané částky u daně z nabytí nemovitých věcí až do 30. listopadu 2020, prominutí daně z přidané hodnoty na bezúplatné dodání základních ochranných prostředků a dalšího zboží do 30. července 2020 a prominutí dalších sankcí a správních poplatků za opožděná podání daňových dokladů. Příslušné opatření vydá Ministerstvo financí v nejbližších dnech. Podrobnosti v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Kabinet schválil rovněž dokument Krizový akční plán cestovního ruchu ČR 2020-2021, který předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Akční plán shrnuje opatření, kterými chce vláda podpořit podnikatele v oblasti cestovního ruchu. Jedná se o segment, který patří mezi nejpostiženější v rámci pandemie koronaviru a souvisejících preventivních opatření včetně uzavření státních hranic. Akční plán obsahuje šestnáct konkrétních kroků, které mají podnikatelům v tomto odvětví pomoci krizi překonat, jako třeba podporu zvýšení poptávky po jejich službách s názvem Dovolená v Česku, revizi nastavení Národního programu podpory cestovního ruchu v regionech, ale i osvědčené celoplošní programy Covid či Antivirus nebo zavedení voucherů, které cestovním kancelářím umožnily oddálit povinnost vrátit klientům peníze za zaplacené a neuskutečněné zájezdy. Více na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj.

Ministři také odsouhlasili návrh na přijetí velmi výhodného úvěru od Rozvojové banky Rady Evropy. Česká republika může touto cestou získat až 300 milionů eur, což je v přepočtu zhruba 8 miliard korun. Peníze mají být použity na úhradu mimořádných nákladů, které mělo zdravotnictví v souvislosti s bojem proti epidemii koronaviru. Úvěr bude možné uplatnit na vynaložené náklady i zpětně, takže by vláda mohla tímto způsobem získat zpět většinu z 11,9 miliardy korun, které uvolnila z vládní rozpočtové rezervy například na nákup ochranných prostředků, testovacích sad či dovybavení jednotek intenzivní péče. Další informace jsou v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda dnes také vyslovila souhlas s uzavřením dohody o neodvolatelných a bezpodmínečných zárukách splatných na požádání ve smyslu článku 11 nařízení Rady o zřízení evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku rozšíření onemocnění covid-19. Prostřednictvím tohoto dočasného nástroje zřízeného Evropskou komisí bude moci Česká republika získat až 374 538 500 eur. Peníze bude možné využít na úhradu programů, vypsaných členskými státy EU v důsledku koronavirové pandemie na podporu udržení zaměstnanosti. V České republice tedy bude možné z tohoto zdroje uhradit výdaje za programy Antivirus a Pětadvacítka. Více na stránkách Ministerstva financí.

Ministři odsouhlasili rovněž záměr Ministerstva zahraničních věcí efektivněji provádět ekonomickou diplomacii. Schválili soubor opatření, která mají posílit efektivitu vnějších ekonomických vztahů a lépe využít kapacitu zastupitelských úřadů ČR při podpoře českých ekonomických subjektů v zahraničí. Tzv. Rekonstrukční balíček využívá již existujících nástrojů podpory českých firem, takže dojde jen k minimálním dodatečným nárokům na státní rozpočet. Důraz klade na zvýšení podpory přímo v zahraničí a její větší flexibilitu. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva zahraničních věcí.

Vláda schválila také financování dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci do roku 2023. Na pomoc rozvojovým zemím vyhradí ze státního rozpočtu v příštích třech letech více než tři miliardy korun. Finanční pomoc České republiky má pomoci partnerským zemím oživit ekonomický růst a zároveň otevírat dveře českým firmám, podnikatelům a dalším organizacím na tyto trhy.

Ministři schválili také novelu několika zákonů v oblasti bankovnictví, které do českého právního řádu implementují nové evropské předpisy. Jedná se především o novelu zákona o bankách a novelu zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu. Cílem změn je posílit bankovní sektor, zefektivnit výkon dohledu nad bankovním trhem a upravit pravidla pro případné řešení problémů bank. Více v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Kompletní výsledky jednání vlády 8. června naleznete na http://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-8-cervna-2020-181921/.

Bezpečnostní rada státu se zabývala otázkami spojenými s řešením situace v souvislosti s výskytem onemocnění covid-19

Bezpečnostní rada státu se v pondělí 8. června 2020 zabývala otázkami spojenými s řešením situace v souvislosti s výskytem onemocnění covid-19 v České republice včetně vyhodnocení činnosti Ústředního krizového štábu v době vyhlášeného nouzového stavu. První místopředseda vlády a ministr vnitra v této souvislosti informoval o záměru přípravy novelizace krizové legislativy.

Bezpečnostní rada státu se věnovala také aktuální problematice Severoatlantické aliance a Evropské unie v bezpečnostní oblasti včetně aktuální bezpečnostní situace v České republice.

Bezpečnostní rada státu vzala na vědomí Zprávu o projevech extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky v roce 2019Vyhodnocení Koncepce boje proti extremismu a předsudečné nenávisti pro rok 2019 a Koncepci boje proti extremismu a předsudečné nenávisti pro rok 2020 a dále schválila Vyhodnocení plnění Akčního plánu Auditu národní bezpečnosti za rok 2019, jež je přehledným souhrnem stavu plnění úkolů uložených jednotlivým gestorům usnesením vlády ze dne 22. května 2017 č. 407.

Bezpečnostní rada státu vzala na vědomí také Závěrečnou informaci o plnění úkolů vyplývajících z Koncepce rozvoje schopností Policie České republiky vyšetřovat kybernetickou kriminalitu, která se zabývá i dalším postupem v oblasti boje s kybernetickou kriminalitou z hlediska očekávaného vývoje trestné činnosti v této oblasti a s přihlédnutím k aktuálnímu vývoji systémových změn v rámci Policie ČR. Dále Bezpečnostní rada státu vzala na vědomí Naplnění položky výdajů Prostředky na financování zapojení občanů České republiky do civilních struktur Evropské unie a dalších mezinárodních vládních organizací a do volebních pozorovatelských misí v kapitole Všeobecná pokladní správa v návrhu státního rozpočtu na rok 2021 a léta následující.

Bezpečnostní rada státu vzala na vědomí Informaci o závěrech výročních zasedání mezinárodních kontrolních režimů nešíření zbraní hromadného ničení, konvenčních zbraní a položek dvojího použití v roce 2019 a dále Výroční zprávu o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží technologií dvojího užití v České republice za rok 2019.

Bezpečnostní rada státu udělila Ceny Bezpečnostní rady státu za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky České republiky pro rok 2020 – v hlavní kategorii generálporučíku Ing. Radovanu Procházkovi, redakci časopisu Obrana a strategie a Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Ve studentské kategorii udělila čestné uznání Mgr. Marku Radostovi, Ph.D. za disertační práci Pokročilé nesmrtící technologie v boji proti terorismu, extremismu a kriminalitě.

Bezpečnostní rada státu schválila Zprávu o činnosti Bezpečnostní rady státu za rok 2019.

Na program Bezpečnostní rady státu byly pro informaci předloženy materiály Průběžná zpráva o realizaci Programu bezpečnostního výzkumu pro potřeby státu 2016–2019, Zpráva o činnosti Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky za rok 2019, Zpráva o činnosti Výboru pro obranné plánování za rok 2019, Zpráva o činnosti Výboru pro vnitřní bezpečnost za rok 2019, Zpráva o činnosti Výboru pro civilní nouzové plánování za rok 2019, Zpráva o činnosti Výboru pro zpravodajskou činnost za rok 2019 a Zpráva o činnosti Výboru pro kybernetickou bezpečnost za rok 2019.

Antivirus C prošel sněmovnou, odbory s ním spokojené nejsou

Návrh zákona, kterým se rozšiřuje program podpory zaměstnanosti Antivirus o třetí část, tzv. Antivirus C, byl v pátek 29. května schválen Poslaneckou sněmovnou.
 
Vládní opatření předpokládá, že by zaměstnavatelům s maximálně padesáti zaměstnanci byly odpuštěny platby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za červen, červenec a srpen letošního roku.
 
Odbory se zákonem nesouhlasí, obávají se, že to odčerpá finanční prostředky určené na důchody, podpory v nezaměstnanosti a nemocenské dávky. Kritizují také skutečnost, že podporu mohou získat i podniky, které žádné problémy nemají a k prokazatelnému snížení poptávky po jejich výrobcích či službách nedošlo. Návrh totiž umožní odpuštění plateb i těm podnikům, jejichž výkonnost krize neovlivnila.
 
„Odbory od počátku nechtěly, aby vláda sanovala aktuální likviditu firem odpuštěním či odložením plateb sociálního pojištění, které firmy odvádí za zaměstnance. Tyto peníze budou okamžitě chybět v položkách, ze kterých jsou vypláceny mimo jiné podpory v nezaměstnanosti, nemocenské dávky, ošetřovné, mateřská, důchody. Chceme, aby vláda firmám pomohla tlakem na banky, které by měly nést část rizika a úvěrovat v této situaci firmy za nízký úrok,“ uvedl předseda OS KOVO Jaroslav Souček po zasedání tripartity. „Navíc se nebude testovat, zda firmám poklesl odbyt o 30 % a další podmínky, o kterých se uvažovalo. Pokud se nebude testovat, zásadně to sníží vládní a ministerskou administrativu. Na druhou stranu o to budou moci požádat i firmy, které v období pandemie vyráběly naplno a mají větší zisky než před
koronavirem,“ dodal předseda největšího odborového svazu.
 
Žadatelé nesmějí propouštět ani snižovat mzdy
Pro odpuštění plateb musí zaměstnavatel splnit kromě maximálního počtu zaměstnanců několik dalších podmínek. V první řadě nesmí významně propouštět nebo snižovat mzdy.
 
„Podmínka nepropouštění je nastavena tak, že počet zaměstnanců oprávněného zaměstnavatele musí činit v posledním dni kalendářního měsíc alespoň 90 % počtu těchto zaměstnanců v posledním dni března 2020. Úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců za kalendářní měsíc musí činit alespoň 90 % procent úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020. Takové je nastavení pro splnění podmínky, tedy nesnižování mezd, neboli mzdy lze v úhrnu snížit maximálně o 10 %, “upřesnila Ing. Alena Paukrtová, specialista-ekonom OS KOVO.
„Kromě těchto hlavních podmínek musí zaměstnavatel mimo jiné prokázat, že odvedl pojištění, které jsou ze svých mezd povinni platit zaměstnanci. Prominout platby také není možné zaměstnavateli, který už čerpá jiné prostředky z programu Antivirus. Zaměstnavatel
také musí být daňovým rezidentem v ČR, popřípadě v jiném státě EU či Evropského hospodářského prostoru (pokud dosáhl většiny svých
relevantních příjmů ze zdrojů na území ČR),“ zdůraznila ekonomka. Vejde-li vládní návrh v platnost, bude jej moci využít přibližně pětina zaměstnavatelů, jejichž zaměstnanci jsou sdruženi v OS KOVO.
 
  • Zdroj: OS KOVO, Kovák

Program Antivirus A se prodlouží do konce srpna

Vláda ČR na svém dnešním zasedání schválila návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové na prodloužení režimu A programu Antivirus, který zmírňuje přímé dopady nákazy COVID-19. Jedná se o kompenzaci nákladů zaměstnavatelům, jejichž zaměstnancům byla nařízena karanténa, nebo museli částečně či úplně omezit svůj provoz.
 
Důvodem tohoto prodloužení je zejména stávající epidemiologická situace a dosud trvající mimořádná vládní opatření, v jejichž důsledku některá pracovní odvětví stále stagnují (veletrhy, kulturní festivaly atd.). Antivirus A se prodlouží až do 31. srpna 2020. Náklady MPSV odhaduje na max. 604, 8 mil. Kč.
 
„Přestože v současné době dochází k rozvolňování protikoronavirových opatření a hodně lidí se vrací zpátky do práce, stále tu jsou zaměstnavatelé, kteří potřebují, aby je stát podržel. Nadále jsou evidovány nové případy nařízení karantény a s ohledem na aktuální statistiky lze v příštích měsících očekávat další. Hromadné akce se už sice konají, ale omezení počtem max. 500 účastníků pořadatelům situaci i nadále komplikuje. Abychom zamezili propouštění zaměstnanců ve firmách ohrožených těmito faktory, je prodloužení Antiviru A do konce srpna nevyhnutelným krokem,“ řekla ministryně Jana Maláčová.
 
Epidemiologická situace
Přes výrazné zlepšení epidemiologické situace v České republice existují nadále lokální centra nákazy COVID-19 (např. Praha, Karvinsko – důl Darkov) a ČSSZ stále eviduje nové případy nařízení karantény. Prognóza je taková, že nové případy nařízených karantén budou v dalších měsících přibývat.
 
Omezení konání akcí s účastí nad 500 osob
Přes významné uvolnění v oblasti podnikatelských aktivit nadále existují ekonomické činnosti, jejichž výkon je mimořádnými vládními opatřeními do značné míry omezen. V tomto případě se jedná zejména o stále trvající zákaz hromadných akcí nad 500 osob (od 8. června 2020 do odvolání). Tento zákaz fakticky znemožňuje realizaci veletrhů, festivalů a jiných velkých kulturních akcí. V oblasti zajišťování veletrhů, jejich organizace a správy veletržních prostor MPSV odhaduje dotčení zhruba 1 500 zaměstnanců. Pokud jde o velké kulturní akce, zde se mohou setrvávající omezení negativně projevit až u cca 3 000 pracovních míst.
 
Příspěvek poskytovaný v režimu A činí 80 % uznatelných výdajů zaměstnavatele, maximálně však 39 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance. Celkové náklady prodloužení uznatelnosti výdajů režimu A programu Antivirus do 31. srpna 2020 odhaduje MPSV na maximálně 604,8 mil. Kč.
 
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí