Poskytovatelé sociálních služeb dostanou 990 milionů korun

Poskytovatelé sociálních služeb dostanou zhruba 990 milionů korun na pokrytí zvýšených nákladů, které měli kvůli pandemii koronaviru. Podle zpravodajství České televize to dnes schválila vláda na svém zasedání. Zároveň také schválila plán digitalizace České republiky, jenž si vyžádá příští rok 2,5 miliardy korun, a také návrh zákona o náhradním výživném.

Podle České televize vláda o dotacích pro sociální služby na provoz a odměny začala jednat v dubnu. Začátkem května však souhlasila jen s vyplacením odměn, na které vyčlenila 5,2 miliardy korun.

Na sumě na pokrytí zvýšených nákladů, jež ministerstvo práce spočítalo původně na 1,33 miliardy, se vláda nedohodla. Chtěla vyjednávat s kraji o jejich podílu.

Problém spočívá v tom, že sociální služby provozují především kraje, obce, neziskové či církevní organizace. Stát podle poslední statistické ročenky, vydané předloni, zřizoval pouze 21 z 3447 domovů, stacionářů, sociálních poraden a dalších služeb pro potřebné spoluobčany.

Zmíněná suma 990 milionů korun by měla dorovnat výdaje na ochranné pomůcky i přesčasy a také výpadek příjmů, protože zařízení nemohla přijímat nové klienty. „Částku použijeme z nevyčerpaných prostředků na odměny,“ uvedla na tiskové konferenci vlády ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Další bod jednání vlády se týkal další digitalizace České republiky. Jde o to, že prioritní záměry digitalizace státu si příští rok vyžádají 2,47 miliardy korun. Část by měly pokrýt peníze Evropské unie, o čemž dnes informoval premiér Andrej Babiš (ANO). Přičemž celkové náklady na priority Digitálního Česka se odhadují do deseti miliard korun. Vláda usiluje o jejich spolufinancování z evropských fondů. Ty by mohly přispět na všechny záměry řádově až dvaceti miliardami korun.

Schválené peníze půjdou podle premiéra nad rámce rozpočtů jednotlivých úřadů. „Priority směřují do služeb digitalizace tak, aby občan byl schopný vyřídit maximum svých záležitostí bez nutnosti navštívit úřad,“ uvedl Andrej Babiš.

Katalog cílů a záměrů programu Digitální Česko obsahuje 908 záměrů. Pokrývá 17 hlavních cílů a 125 dílčích cílů. Z aktualizované databáze záměrů byly následně ve spolupráci ministerstev s Radou vlády pro informační společnost vytvořeny implementační plány. Počítá se mimo jiné s internetem v každé domácnosti o rychlosti alespoň 30 Mbit/s. Polovina Čechů má mít 100 Mbit/s.

V další části tiskové konference vlády ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová informovala o schválení návrhu zákona o náhradním výživném. Podle přijatého návrhu by děti neplatičů mohly dostávat novou dávku. Úřad práce by jim poskytoval stanovené výživné, ale v maximální výši 3000 korun. Podmínkou by bylo to, že rodič nedostal peníze za čtyři měsíce a po dlužníkovi už je začal vymáhat v exekuci či u soudu. Aby zákon začal platit, musí ho schválit Parlament a podepsat prezident ČR Miloš Zeman.

Vážné obavy o naši potravinovou soběstačnost má bývalý dlouholetý předseda agrární komory ČR Jan Veleba

V seriálu článků a rozhovorů Parlamentních novin, které jsou věnovány otázce potravinové soběstačnosti, a také i bezpečnosti potravin vyráběných a prodávaných v České republice, se v těchto dnech objevil i rozhovor s bývalým dlouholetým prezidentem Agrární komory ČR Janem Velebou, který vám ve formě zprávy přinášíme.

Jan Veleba začíná rozhovor slovy, že má pocit, že vyslovit sousloví „potravinová soběstačnost“, v západních zemích tak samozřejmý pojem, je u nás chápáno téměř jako velezrada, a že jej nahlas vyslovit, k tomu je už dnes potřeba kus osobní odvahy. „Holt zahraniční obchodní řetězce nás mají v rukou,“ říká Jan Veleba. Těmito slovy se Jan Veleba pokusil vysvětlit čtenářům podstatu celého problému potravinové bezpečnosti.

Jan Veleba v rozhovoru dále poukazuje na to, že pandemii koronaviru, a případný příchod druhé vlny tohoto nebezpečného viru, začínají v mediálním světě doplňovat i další závažná témata. Například je to živá diskuse o naší potravinové soběstačnosti. Sám ji velmi pozorně sleduje, zúčastňuje se jí, ale přitom má takový zvláštní pocit, že spíše než o diskusi, jde v tomto případě o řízenou dezinformaci české veřejnosti. Říká, že jde o to, aby lidé u nás nepochopili, o co v podstatě jde, a dobrovolně, to je bez odporu, přijali pokračující závislost a dominanci zahraničních potravin na našem trhu, a to bez ohledu na názory spotřebitelské a odborné veřejnosti.

Dále uvádí, že naši republiku mají zahraniční obchodní řetězce v rukou s tím, že každý kapitál má svůj domov, jehož zájmy prosazuje, a nikoliv ty naše. Podle něho jsou to především zájmy dvou mocných agrárních supervelmocí, tj. Francie a Německa, a také i jejich agrárních satelitů ze starých zemí EU, pro něž jsme se stali vstupem do unie – v roce 2004 – novým hospodářským prostorem a vítaným odbytištěm jejich potravin.

Jan Veleba k tomu dále dodává, že se tak dělo za potlesku řady našich tehdejších politiků, a bohužel tehdy i značné části naší společnosti. Konečným důsledkem této politiky byla drastická redukce stavů chovaných hospodářských zvířat a změna krajiny. Nastal úbytek jetelů, vojtěšek, luskovin, dále ploch pěstovaných plodin, jako jsou zelenina, ovoce, brambory, chmel, len, cukrovka atd. V této souvislosti připomíná, že jsme svého času byli světovou špičkou v oboru šlechtění a produkce travních semen, takzvané travičkářství, a to konkrétně s kolébkou na Přerovsku.

Jan Veleba dále upozorňuje i na útlum zpracovatelského průmyslu, k němuž u nás v té době docházelo, a zároveň i na ztrátu pracovních příležitostí, a to zejména na venkově, současně i na útlum zemědělského odborného školství a nevídaný nárůst kamionové dopravy dovážejících potraviny ze zahraničí. Zdůrazňuje, že právo zemědělců a potravinářů za návrat českých potravin, které si umíme vyrobit u nás, je legitimní.

Jan Veleba rovněž konstatuje, že politici se ve velkém začali zajímat o novelu připravovaného potravinového zákona o poměru českých potravin v obchodech. Přičemž mnozí z nich mluví dokonce o porušování volné soutěže konkurence v obchodu, o neúnosném tlaku na naše spotřebitele, o omezování jejich volby, co si mají koupit a nakonec i o tom, že s tím nebude souhlasit EU. Proto se také bývalý prezident Agrární komory ČR ptá: Proč se kolem toho rozpoutalo tolik vášní?

Zároveň si odpovídá, že tzv. volná soutěže není fér, když si obchodníci mohou dovolit například zvýšit cenu třešní z dovozu až skoro za 200 Kč za kilogram či květáku za 100 Kč nebo žlutých paprik přes 100 Kč za kilo. Přičemž tyto potraviny, které jsou nabízeny na pultech našich obchodů, jsou dováženy ze zahraničí, a to mnohdy z velkých vzdáleností. Podle něho z toho vzniká značný tlak na české spotřebitele, zejména na jejich peněženky. Současně k tomu podotýká, že je třeba si uvědomit, že se dostáváme do situace, kdy vyslovit pojem potravinová soběstačnost u nás znamená, že autor tohoto výroku je terčem útoků, dehonestace, ba mnohdy až zesměšnění. Zatímco v západních zemích, včetně nejliberálnějších Spojených států, jde o termín, který je tak samozřejmý.

Jan Veleba k tomu ale říká, že všechno má ale svoji míru a je otázkou času, kdy se role vymění a autoři kampaně proti pozvolnému návratu českých kvalitních a čerstvých potravin na pulty obchodů budou lidem vysvětlovat, co tím vlastně sledují. Tedy, že ve skutečnosti horují ve prospěch zájmů zahraničních obchodních řetězců.

Podle Jana Veleby je skutečnost ovšem taková, že boj proti českým potravinám, to je proti jejich postupnému navýšení, nelze, ze strany zahraničních obchodních řetězců a některých politiků, vyhrát. Vždyť právě ti bojují za zájmy těchto obchodních řetězců, potažmo za producenty potravin v těchto zemích. V této souvislosti podotýká, že lidé u nás nejsou hloupí. Naopak si myslí, že lidé budou české potraviny vyžadovat a tím je i podporovat.

Na druhé straně ale uvádí, že vedení Asociace soukromého zemědělství a Potravinářské komory ČR jsou jednoznačně proti stanovení kvóty českých potravin. V této návaznosti připomíná jejich argument, že se stanovením kvót nebude souhlasit Evropská unie. Přičemž k tomu dodává, proč by EU nesouhlasila, vždyť právě západní státy mají prodej svých potravin v maloobchodní síti v jejich vlastních zemích dobře zabezpečen. Zároveň se řečnicky ptá, zda v západních zemích platí jiné zákony či zda rolí českého státu je držet ústa a krok?

Redaktor Parlamentních listů na to uvedl, že české výrobky, které by podle toho zákona měly v obchodech tvořit určité procento k zahraničním potravinám, tvoří dnes jen asi jedno procento z celého sortimentu, které obchody s potravinami nabízejí. Přičemž redaktor dále položil otázku, jestli by se k tomu neměl vyjádřit a situaci s připravenou novelou zákona o potravinách vysvětlit i ministr zemědělství Miroslav Toman?

Na tuto otázku Jan Veleba odpověděl, že v médiích se skutečně vede válka proti jednomu procentu z celého sortimentu. Zároveň konstatoval, že přesto mají odpůrci českého zemědělství a českých potravin obrovský strach, takže se uchylují k různým nesmyslným výrokům o návratu k socialismu, o nebezpečí prázdných regálů a malém sortimentu potravin.

Pokud jde o ona procenta českých potravin, tak se, podle Jana Veleby, týkají 155 položek základních potravin z více než 15 tisíc položek. Tedy skutečně jde o asi jedno procento. Měřeno je to hmotností nabízených a prodávaných potravin.

Za této situace, pokračoval v odpovědi Jan Veleba, je třeba tuto otázku položit ministrovi zemědělství a dát mu prostor, aby připravovanou novelu v médiích vysvětlil. Podle Jana Veleby by se měl ministr zemědělství veřejně postavit po bok Agrární komory ČR a novelu zákona o potravinách podpořit.

Na další otázku redaktora Parlamentních listů jak jsou na tom, v rámci této diskuse v médiích, čeští zemědělci v očích naší veřejnosti, Jan Veleba odpověděl, že jde o cílené informace, přesněji řečeno o dezinformace, které jsou předkládány naší veřejnosti. Zároveň je přesvědčen, že zemědělce a celý venkov, česká média, pokud jde o potravinovou bezpečnost a suverenitu státu, nemohou porazit a umlčet. Podle něho nastal čas, že je třeba se začít bránit a konat. Současně podotkl, že když to nepůjde jinak, tak i důraznými akcemi po celé republice s vysvětlujícími pravdivými informacemi, které by uvedly na pravou míru cílené dezinformace téměř všech médií a těch, kteří jsou ochotni pracovat proti své zemi.

Jan Veleba v této návaznosti zdůraznil, že obdobný přístup k obraně zájmů svých vlastních zemědělců, jako je tomu v České republice, nezná jinde ve světě. Podtrhl, že jako bývalý prezident Agrární komory ČR projel všechny evropské země, tak další země jako jsou USA, Kanada, Izrael a další. „Musím bohužel konstatovat, že takovéto znevážení a pohrdání zemědělci je možné jenom snad v České republice. Ne tak na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku a už vůbec ne v západních zemích, a mohl bych pokračovat USA, Kanadou, Izraelem atd. Nikde není šířeno tolik lží na svoje živitele, jako u nás,“ uvedl Jan Veleba.

Podle něho závěr z toho je jediný. Tento boj nemohou odpůrci zákona vyhrát, neboť v případě důstojného podílu našich domácích potravin na našem trhu jde o víc, než o jakousi volnou soutěž. Jde o přirozené zákony, které podmiňují zdravý a bezpečný vývoj společnosti a státu a je v zájmu každého občana zemědělce podpořit. Podle něho si český zákazník musí české potraviny hledat v obchodech a zároveň nepodléhat mediálnímu nátlaku, který je prezentován ve většině českých médií. Přičemž Jan Veleba dodal, že kdo chce, tak si sám obrázek o skutečné situaci udělá a jako spotřebitel české potraviny podpoří tím, že je bude kupovat a hlavně vyžadovat!

Současně uvedl, že je přesvědčen, že se české potraviny prosadí a že naše zemědělce naši spoluobčané podpoří. Navrhovaná novela zákona o potravinách je, podle Jana Veleby, prvním a zároveň nutným legislativním impulsem, který by měl situaci pomoci změnit a napravit. Načež za tuto novelu v závěru svého rozhovoru Jan Veleba jejím předkladatelům, a vedení Agrární komory ČR, poděkoval.

  • Zdroj: Parlamentní listy

Vláda musí v pondělí rozhodnout o konání MSV v Brně

„Je naprosto zásadní, aby vláda v pondělí schválila, že v říjnu může proběhnout Mezinárodní strojírenský veletrh. Už květnu to na jednání tripartity přislíbila. Po více než dvou týdnech ale stále není rozhodnuto,“ komentuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Pokud vláda v pondělí neudělí Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu jasné ano, ohrozí tím letošní ročník,“ upozorňuje Jaroslav Hanák.

„Veletrhy jsou klíčovou součástí obchodní a exportní strategie českého průmyslu. Mezinárodní strojírenský veletrh bude pro naše firmy nenahraditelnou příležitostí představit své špičkové výrobky domácím i zahraničním partnerům. Po bezprecedentním útlumu české ekonomiky vyšle důležitý impulz k dalšímu oživení průmyslové aktivity,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy.

Gbelec Ondřej
kategorie Tiskové zprávy

Zemědělci jsou připraveni reagovat na poptávku, ne zákazy

Diskuse o welfare (prostředí) zvířat, zejména kritika konvenčních klecí v minulosti si vynutila v EU rozvoj dalších systémů ustájení, zejména obohacených klecí. Laická představa o pohodě slepic se neshoduje s poznatky vědy, přesto je třeba hledat kompromis mezi pohodou nosnic, ekonomikou a kvalitou vajec. Systémy ustájení pro slepice nosného typu by měly umožnit nosnicím přirozený repertoár chování, ochranu před nemocemi, minimalizovat stres a zajistit bezpečnost produkce konzumních vajec. Uvedli to dnes, na páteční tiskové konferenci, předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Důvodem svolání této tiskové konference je skutečnost, že v Poslanecké sněmovně v těchto dnech probíhá schvalovací proces zákona, který by v České republice zakázal klecový chov slepic, jak požadují ochránci zvířat.

Oba představitelé Agrární komory ČR proto informovali přítomné novináře o tom, že směrnice Evropské rady stanovila od roku 2012 zákaz chovu slepic nosného typu v tzv. neobohacených klecích. Ve světě (ve třetích zemích) se stále v současnosti chovají nosnice v neobohacených klecích. V EU, kde jsou povoleny pouze obohacené klece a alternativní způsoby ustájení, je v obohacených klecích ustájeno okolo 47,8 % nosnic a v ČR 70 % nosnic.

Přičemž zdůraznili, že dle nezávislých vědeckých studií je za nejdůležitější ukazatel užitkovosti a pohody slepic považován úhyn. Výrazně nejnižší úhyn je v obohacených klecích, následují podlahové systémy a nejvyšší úhyn je u výběhových chovů.

Současně upozornili, že v obohacených klecích jsou mírně omezené pohybové aktivity. Týká se to ovšem pouze létání a běhání, které jsou v obohacených klecích omezené, ale i v přirozených podmínkách tyto projevy chování má pouze 1 % chovaných nosnic. V podlahových chovech, s volným pohybem nosnic po hale, dochází k omezení potravního chování, což může mít za následek zrychlení příjmu krmiva a tedy i jeho vyšší spotřebu s menším využitím živin. Zároveň konstatovali, že nedostatek živin pro tvorbu vajec vede k nižší užitkovosti chovaných slepic. Podle nich je také indikátorem nepohody slepic sociální agrese a kanibalismus, jejichž projevy jsou ve větší míře právě v podlahových chovech. Dá se říci, jak říkají odborníci, že vyšší agrese, jejímž nejvyšším stupněm je kanibalismus, je výsledkem především sociálního stresu chovaných slepic.

Podle těchto studií je zřejmé, že systém ustájení ovlivňuje i kontaminaci vajec a má tedy vztah i k bezpečnosti produkce konzumních vajec. Studie ukazují na zajímavý úkaz, že vejce z podlahových chovů jsou více než 100násobně kontaminovaná než z klecí. Vyšší kontaminace totiž znamená vyšší penetraci mikroorganismů do vejce a tím i větší riziko přenosu patogenních mikroorganismů na člověka. Mimochodem, k tomu můžeme, za nás, jen dodat, že právě o této negativní skutečnosti, kterou dané studie potvrzují, ochránci zvířat českou veřejnost neinformují.

Novináři se na tiskové konferenci dále dozvěděli, že i přes tyto argumenty, které jsme uvedli v odstavci výše, chovatelé nosnic v České republice chápou požadavky trhu a přizpůsobují tomu technologie svých chovů. Podle Českomoravské drůbežářské unie je aktuálně v alternativním způsobu ustájeno okolo 30 % nosnic. Chovatelé nosnic čekají na mimořádné 10. kolo Programu rozvoje venkova a nové programové období Společné zemědělské politiky EU. Podle nich, nejsou však schopni odhadnout, zda stihnou předělat technologie do roku 2025, kdy obchodní řetězce deklarují konec prodeje vajec z obohacených klecí. Proto nevidí důvod zakazovat tyto klecové chovy ještě národní legislativou, pokud to nebude zakázáno i v okolních státech EU.

K tomu můžeme dále dodat, že ve středu poslanci, členové zemědělského výboru Poslanecké sněmovny, při projednávání novely příslušného zákona hlasovali znovu proti zákazu klecových chovů nosnic. Podle předsedy výboru Jaroslava Faltýnka se ale ještě může hlasování na plénu změnit. Členové zemědělského výboru naopak podpořili zákaz usmrcování zvířat zmrazováním s výjimkou u hadů.

Při projednávání tohoto bodu programu zemědělského výboru PS mimo jiné vystoupil právě i předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha, který stávající formu klecového chovu slepic podpořil s tím, že chovatelé nebudou znovu investovat do přesunu chovů do voliér, spíš je zavřou. Do České republiky se potom budou vozit vejce ze států mimo EU s chovy s neobohacenými klecemi, které jsou již nyní v Evropské unii zakázané. Podle něj se snaží zemědělci chovat zvířata v co nejlepších podmínkách, co ekonomika dovoluje. „Předkládání zemědělcům, že zvířata chovají jenom kvůli penězům a že je nemají rádi, je urážející,“ dodal Martin Pýcha.

Podle ministerstva zemědělství by se musely zakázat chovy v celé EU, které klece podporují, nikoliv jenom v ČR. Právě tato myšlenka byla i hlavním argumentem, který zazněl na páteční tiskové konferenci Zemědělského svazu ČR a Českomoravské drůbežářské unie.

  • Zdroj: Zemědělský svaz ČR, ČMDU, portál Zemědělec
 

Předsedové vlád V4 diskutovali o finanční pomoci v koronavirové krizi i o víceletém finančním rámci EU

Jednání představitelů zemí V4 v Lednici mělo dvě hlavní témata: dopady koronavirové krize a víceletý finanční rámec EU, 11. června 2020.
Jednání představitelů zemí V4 v Lednici mělo dvě hlavní témata: dopady koronavirové krize a víceletý finanční rámec EU, 11. června 2020.
Premiéři zemí Visegrádské čtyřky se ve čtvrtek 11. června 2020 sešli na zámku v Lednici, aby projednali, na poslední summitu současného českého předsednictví, aktuální otázky a problémy. Hlavním tématem byla příprava společného postoje k budoucímu evropskému rozpočtu a víceletému finančnímu rámci Evropské unie.

Premiéři České republiky Andrej Babiš, Polska Mateusz Morawiecki, Maďarska Viktor Orbán a Slovenska Igor Matovič, se shodli, že je potřeba v současné mimořádné situaci podpořit naši společnou evropskou ekonomiku. Krize, která na EU dopadla, set týká všech členských států, ale ne všechny státy mají dostatek nástrojů se s krizí vypořádat.

Pro státy V4 bude zásadní, aby státy střední Evropy nebyly v rozdělování prostředků z nových nástrojů obnovy znevýhodněny. „Máme samozřejmě velký zájem, aby tyto prostředky pomohly všem členským státům a abychom se z této krize dostali co nejdříve. Ale to asi chvilku potrvá. Dnes jsme o těchto problémech diskutovali. O tom, že tyto dodatečné prostředky by měly být rozděleny férově,“ uvedl český premiér Andrej Babiš. Například nezaměstnanost by podle něj klíčovým kritériem být neměla, protože její hodnoty v posledních letech nesouvisely s koronavirovou krizí. Naopak za vhodné kritérium předseda české vlády považuje třeba reálný propad HDP.

Pomoc evropské ekonomice by měla být také dostatečně flexibilní, aby odpovídala odlišným potřebám každého státu. Premiér Babiš zdůraznil, že členské státy vědí nejlépe, na co prostředky zaměřit. Pro nás je důležité, abychom ty prostředky, které dostáváme, skutečně dostali na ty programy, které potřebujeme. U nás je to hlavně Národní investiční plán. Abychom dostali peníze na investice a abychom také mohli přesně ukázat Evropské komisi a členským státům, kde ty peníze skončily,“ připomněl Andrej Babiš.

Zásadní podle premiéra Babiše je, že si členské státy V4 potvrdily společnou pozici k novému víceletému finančnímu rámci Evropské unie. „Do vyjednávání půjdeme s jasným společným cílem – zajistit, aby byl příští rozpočet EU správně nastaven, aby byl spravedlivý a aby plán obnovy po koronavirové krizi odpovídal potřebám našich ekonomik,“ dodal Andrej Babiš.

Státní úřad inspekce práce v roce 2019 uskutečnil přes 25 tisíc kontrol a uložil více než 3,5 tisíce pokut v souhrnné výši téměř 345 milionů korun

V uplynulém roce provedly orgány inspekce práce u zaměstnavatelů celkem 25 834 kontrol. Z tohoto počtu se 9 361 kontrol zaměřilo na dodržování bezpečnosti práce na pracovištích a bezpečný provoz vyhrazených technických zařízení, 7 015 kontrol se věnovalo dodržování pracovních vztahů a podmínek, na odhalování nelegálního zaměstnávání směřovalo 8 160 kontrol a na oblast zaměstnanosti bylo zaměřeno 1 298 kontrol.
 
Kromě inspekční činnosti v oblasti bezpečnosti práce a vyhrazených technických zařízení provedly oblastní inspektoráty práce 605 kontrol příčin a okolností pracovních úrazů. Dále oblastní inspektoráty práce vydaly 1 844 vyjádření k projektovým dokumentacím staveb, určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, a účastnily se v 1 176 případech kolaudačních řízení staveb.
 
 
Celkem bylo u zaměstnavatelů při kontrolách zjištěno 42 857 porušení, přičemž 23 829 z nich bylo zjištěno v oblasti bezpečnosti práce a vyhrazených technických zařízení, 10 040 při kontrolách v oblasti pracovních vztahů a podmínek, 7 110 porušení spadalo do oblasti nelegálního zaměstnávání a pod zákon o zaměstnanosti 1 878. Nejčastěji se zaměstnavatelé dopouštěli porušení právních předpisů v oblasti vyhledávání a řízení rizik spojených s možným ohrožením života a zdraví zaměstnanců. Při kontrolách dodržování pracovněprávních předpisů oblastní inspektoráty práce nejčastěji zjišťovaly u zaměstnavatelů porušování povinností při sjednávání a ukončování pracovního poměru a dohod konaných mimo pracovní poměr, v oblasti odměňování a dodržování pracovní doby zaměstnanců a v oblasti agenturního zaměstnávání.
 
 
Při kontrolách zaměřených na nelegální zaměstnávání odhalily oblastní inspektoráty práce 4 342 nelegálně zaměstnaných osob. Jednalo se o 622 občanů České republiky, 3 513 cizinců a 207 občanů EU.
 
V roce 2019 obdržely orgány inspekce práce celkem 6 786 podnětů ke kontrole, z nichž některé se paralelně vztahovaly k různým oblastem kontrolní působnosti Úřadu. Poměrně často šlo například o kombinaci oblasti pracovněprávních vztahů (dále PPV) společně s oblastí bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích (dále BOZP), resp. s oblastí nelegálního zaměstnávání (dále NLZ). Na úseku PPV bylo přijato 4 081 podnětů, což je srovnatelné s rokem předchozím. Na úseku BOZP došlo k poklesu počtu podnětů; v této oblasti Úřad v loňském roce obdržel celkem 779 podnětů, přičemž 68 směřovalo do oblasti vyhrazených technických zařízení. Na možný výkon nelegální práce upozorňovalo 1 843 podnětů a na jiná možná porušení v oblasti zaměstnanosti dalších 281 podnětů. Orgány inspekce práce rovněž obdržely 18 podnětů upozorňujících na nedodržování podmínek vymezených zákonem o dětské skupině. Procentuální rozložení podnětů podle jednotlivých oblastí působnosti Úřadu se oproti předchozímu roku prakticky nezměnilo, stále se kolem 60 % podnětů týká oblasti PPV, 30 % podnětů se týká zaměstnanosti a NLZ a zbylých 10 % se vztahuje k BOZP.
 
V roce 2019 oblastní inspektoráty práce uložily zaměstnavatelům za porušení právních předpisů spadajících do kontrolní působnosti Státního úřadu inspekce práce celkem 3 562 pokut v souhrnné výši 344 576 200 Kč.
 
 
  • Zdroj: Státní úřad inspekce práce
 

Informace pro správné podávání podkladů k ošetřovnému ze strany zaměstnavatele

Situace kolem viru Covid-19 citelně dopadla na zaměstnance a zaměstnavatele. V souvislosti s uzavřením školských zařízení vyvstala potřeba péče o děti zaměstnanců, kteří uplatňují nárok na ošetřovné.
 
K rychlému a bezproblémovému zpracování dávek ošetřovného mohou jednotliví zaměstnavatelé přispět řádným podáním podkladů. Tím pomohou jednotlivým správám sociálního zabezpečení zvládat efektivně zpracovávat a urychlit výplatu jednotlivých dávek ošetřovného.
 
Jak má tedy zaměstnavatel správně podat podklady:
Po převzetí podkladů od zaměstnance zaměstnavatel provede kontrolu úplnosti podkladů – správné vyplnění žádosti o ošetřovné a zejména měsíčního výkazu péče o dítě.
 
Měsíční výkaz péče je třeba zasílat na OSSZ až po skončení kalendářního měsíce, aby byly vyplněny všechny potřebné údaje až do konce měsíce, tj. skutečně odpracované směny atd.
 
Podklady je třeba zaslat přímo příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (v Praze Pražské správě sociálního zabezpečení, v Brně Městské správě sociálního zabezpečení Brno, dále jen „OSSZ“), a to podle sídla zaměstnavatele, popřípadě sídla zaměstnancovy mzdové účtárny.
 
Podklady je nejlepší zasílat prostřednictvím datové schránky příslušné OSSZ.
Pozor, výkazy péče se nezasílají do datové schránky ePodání ČSSZ! Tato schránka je určena jen pro automatizovaně zpracovávané tiskopisy (např. příloha k žádosti o dávku).
 
Podklady lze zasílat též na elektronickou adresu podatelny příslušné OSSZ s uznávaným elektronickým podpisem či pečetí.
 
Záznamy zaměstnavatele a výkaz péče k témuž zaměstnanci doporučujeme zasílat pokud možno společně v jedné datové zprávě. Společné doručení podkladů je klíčové pro hladké a rychlé zpracování a následnou výplatu dávky zaměstnanci.
 
V případě skenování či fotografování zasílaných dokladů zkontrolujte kvalitu a čitelnost skenu či obrázku.
 
Pokud zaměstnavatel posílá podklady za více zaměstnanců, doporučujeme je zasílat ke každému zaměstnanci v samostatné datové zprávě. Urychlí se tím další zpracování došlých podkladů.
 
Co se stane v případě chybného postupu:
Podklady doručené do datové schránky ePodání ČSSZ či jiné než místně příslušné OSSZ je nutné ručně předat správné OSSZ.
 
Neúplné či chybně vyplněné podklady musí OSSZ „došetřit“, což znamená kontaktovat pojištěnce nebo zaměstnavatele, aby doplnili chybějící údaje a doručili opravené nebo další podklady. Tím je proces zpracování výplaty časově náročnější. 
 
Chybný postup při zaslání dokumentů, jejich neúplnost či chybné vyplnění podkladů neúměrně zatěžují OSSZ a zdržují proces zpracování a výplatu dávky jednotlivým pojištěncům.
 
Více informací k ošetřovnému: www.cssz.cz/eneschopenka. Konkrétní informace k nároku, výši a výplatě nemocenského sdělí příslušná OSSZ (kontakty na jednotlivá pracoviště zde: http://www.cssz.cz/cz/kontakty) nebo odborníci call centra nemocenského pojištění na bezplatné informační telefonní lince 800 050 248.
 
 
  • Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Tlak na udržitelný rozvoj pomáhá českým firmám expandovat

Zájem o české technologie, které zlepšují kvalitu životní prostředí, v zahraničí roste. Řada zemí si totiž uvědomuje, že pokrok musí jít ruku v ruce s udržitelným rozvojem. „Paradoxně je naší velkou výhodou, že jsme se v posledních třiceti letech potýkali se stejnými problémy jako některé rozvíjející se země,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Brabec

Loni vás podnikatelské mise organizované Svazem průmyslu doprovodily do Peru, Kolumbie, Vietnamu a Malajsie, letos už jste se vrátil z mise do Spojených arabských emirátů. Firmy jsou za vaši podporu vděčné. Dostávají se kladné reakce i k vám?

Máme odezvu od řady účastníků. Po misi do Latinské Ameriky jsme se Svazem průmyslu nebo s Česko-tichomořskou aliancí zorganizovali několik tematicky zaměřených setkání pro firmy, ale i akademickou sféru. Výsledkem je několik podepsaných kontraktů jak v Peru, tak i v Kolumbii. Podíleli jsme se i na zajištění studijní cesty kolumbijských expertů do ČR, kteří navštívili české firmy a viděli jejich činnost a produkty.

Tři týdny po cestě do Vietnamu přijel do Prahy tamní ministr životního prostředí. Čím jste na jednání ve Vietnamu navázali?

Podepsali jsme konkrétní plán spolupráce na období dvou let včetně seznamu konkrétních dodávek a společných projektů. Doprovodný podnikatelský seminář jsme ve spolupráci se Svazem průmyslu zorganizovali přímo na MŽP.

Jakou roli může hrát ministerstvo životního prostředí při podpoře exportu?

Řadě dynamicky rozvíjejících se zemí neuniklo, že pokrok musí jít ruku v ruce s udržitelným rozvojem. Díky tomu se otevírá větší prostor pro firmy, které umějí rekultivovat krajinu nebo ji vyčistit od negativních dopadů průmyslové činnosti. Mezinárodní společenství často tyto země přiměje chránit přírodu a krajinu, což zvyšuje poptávku po chytrých, účinných a pokud možno levných řešeních. Přesně to mohou naše firmy nabídnout.

Čím jim pomůžete?

Obchodní mise s účastí ministra životního prostředí představí české řešení vládě v příslušné zemi. A bez toho se například v Asii žádná úspěšná spolupráce, ani environmentální, nenastartuje. V oblasti ochrany životního prostředí se také osvědčil námi nastavený model propojení aktivit komerčních firem s akademickou sférou a příslušnými rezortními organizacemi.

Je v zahraničí zájem o technologie českých firem?

Zájem o environmentální technologie značně roste. Všude potřebují čistou pitnou vodu, prakticky všude se potýkají se znečištěným ovzduším, velká města trápí hromady odpadků. To, že si místní municipality, vlády, nebo podnikatelské svazy vyberou ke spolupráci české firmy, závisí často na jejich dobré historické zkušenosti s Čechy nebo na úspěšně provedené obchodní misi. Paradoxně je naší velkou výhodou, že jsme se v posledních třiceti letech potýkali se stejnými problémy jako některé rozvíjející se země.

V Česku jste uzavřel nejen se Svazem průmyslu kompromis ohledně výše skládkovacího poplatku, která je důležitá pro vznik alternativ ke skládkování. Uhájíte ho v parlamentu při hlasování i balíku odpadových zákonů?

Uděláme pro to samozřejmě maximum. Ale v odpadovém byznysu je mnoho antagonistických zájmů a někteří poslanci už avizovali, že se chtějí v průběhu projednávání zákonů ve Sněmovně zabývat termínem konce skládkování či výší skládkovacího poplatku. Předložený návrh ale rozhodně míří správným směrem, tedy k modernímu oběhovému hospodářství. Věřím, že pro něj získáme potřebnou podporu.

Jak konkrétně plánujete podpořit rozvoj recyklačního průmyslu v ČR?

Dokud bude levnější odpad skládkovat, než ho skutečně třídit a využít do posledního kusu, pak se tady další recyklační průmysl rozvíjet nebude. To je v zákoně řešeno zvýšením skládkovacího poplatku. Současně je nutné na trh uvádět obaly, které budou lépe recyklovatelné a využitelné, a to zase řeší zavedení tzv. ekomodulace. Ta bude výrobce nutit, aby vyráběli výrobky i obaly ze snadno recyklovatelných materiálů. To jsou dva klíčové body naší nové odpadové legislativy, díky kterým budou mít investoři do recyklačních a zpracovatelských linek větší jistotu, že budou mít dostatek materiálu k vytřídění i ke zpracování.

Hodláte nějak zvýhodnit využívání recyklovaných materiálů?

Ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí už připravujeme pilotní projekt zvýhodnění použití recyklovaných materiálů. A s ministryní pro místní rozvoj diskutujeme konkrétní možnosti, jak „ozelenění“ veřejných zakázek řešit legislativně.

Firmy dnes musí ze zákona vykazovat evidenci svého odpadu Ministerstvu životního prostředí i Českému statistickému úřadu. Odstraníte tuto duplicitu?

Na zjednodušení evidenci odpadů, jak pro obce, tak pro firmy s Českým statistickým úřadem dlouhodobě spolupracujeme. Už před rokem se podařilo domluvit, že ČSÚ přímo přebírá informace, které obce posílají ministerstvu. V říjnu 2019 jsme podepsali smlouvu se statistickým úřadem o předávání dat, což by mělo snížit zátěž podnikatelů.

Domluvíte se s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem a pomůžete narovnat a stabilizovat ceny podzemní a povrchové vody?

S ministrem Tomanem už jsme se dohodli na řadě věcí, i v oblasti vodního hospodářství. Ale nemohu kývnout na návrh, který by dále zvýšil cenu vody pro určitou skupinu obyvatel a zároveň znamenal výpadek stovek miliónů korun pro Státní fond životního prostředí. Ten totiž tyto peníze obratem investuje do stovek konkrétních projektů na zajištění pitné vody i zadržení vody v krajině. O tyto projekty je obrovský zájem.

Nové evropské regulace v energetice a životním prostředí mohou někdy zhoršovat pozice českého a evropského průmyslu. Jak zohledňujete možnosti české ekonomiky při jednání v EU?

Při všech jednáních, nejen o klimatických otázkách, zdůrazňujeme, že Evropská komise musí brát v úvahu zcela rozdílnou startovní pozici i stávající hospodářskou i sociální úroveň členských zemí při stanovování cílů. Buďme ambiciózní, snižujme zátěž pro životní prostředí, to je jasné. Ale zároveň musíme vzít v úvahu prostý fakt, že likvidace evropského průmyslu v boji s klimatickou změnou nijak nepomůže. Naopak. Pro nás nejsou klimatické závazky pouhým žonglováním s čísly, ale zodpovědným rozhodnutím, které bude mít dopady na miliony našich obyvatel.

Jak zajistíte, aby Česko získalo maximum peněz z Fondu spravedlivé transformace, který je určen na pomoc regionů postižených útlumem využívání fosilních paliv?

Administrace tohoto fondu je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Ministerstvo životního prostředí je jen jedním, a nutno dodat, že ne tím největším, příjemcem peněz z tohoto budoucího fondu. Suma peněz pro Česko je už jasná, celkem bychom na transformační projekty především v uhelných regionech mohli získat více než 14 miliard korun. Samotnému Ministerstvu pro životní prostředí by měly na jeho programy připadnout zhruba 4 miliardy korun. Ale samozřejmě intenzivně jednáme s MMR i ostatními resorty o tom, jak co nejefektivněji a také co nejrychleji využít tyto peníze. Dle nastavených podmínek ze strany EU to totiž nebude vůbec jednoduché.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 2Q/2020. Celé číslo čtěte zde.

kategorie Rozhovory

Premiér Babiš a další vysocí ústavní činitelé uctili památku obětí vyvraždění Lidic

Premiér Andrej Babiš si na pietním aktu k 78. výročí vyhlazení Lidic připomněl památku obětí nacistického běsnění, 10. června 2020.
Premiér Andrej Babiš si na pietním aktu k 78. výročí vyhlazení Lidic připomněl památku obětí nacistického běsnění, 10. června 2020.
Před 78 lety, 10. června 1942, vyvraždili nacisté v odvetě za smrt zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha obec Lidice na Kladensku. Památku obětí uctili ve středu 10. června 2020 při pietním aktu v lidickém památníku premiér Andrej Babiš, prezident Miloš Zeman, předsedové obou komor Parlamentu ČR Miloš Vystrčil a Radek Vondráček, ministr kultury Lubomír Zaorálek a další významní hosté.

Pietní akce byla letos poprvé v historii neveřejná a v omezeném rozsahu kvůli preventivním opatřením proto šíření koronaviru. Kromě vysokých ústavních činitelů si památku obětí tradičně připomněli i přeživší a příbuzní obětí.

„Je to samozřejmě velice důležité, hlavně pro mladou generaci. Jsem velice rád, že jsme měli možnost vzdát úctu obětím té nacistické zrůdnosti a také pozdravit děti přeživších. Myslím, že bohužel už zůstali jen dva přeživší. I v rámci těch omezení kvůli viru je velice dobré, že jsme tu byli zastoupeni všichni nejvyšší ústavní činitelé. Já sem chodím každý rok,“ uvedl předseda vlády a připomněl i své návštěvy Izraele a Osvětimi, kde rovněž vzdal úctu obětem nacistického běsnění.

„Není to až tak dávno, co se to stalo, a člověk vždycky přemýšlí jak je možné, že něco takového, takové zločiny a zrůdnosti, lidé dokázali. Je potřeba si to připomínat, je potřeba to říkat mladým,“ dodal premiér Babiš.