Aktuality – 252. stránka

Anketa: Jak funguje recyklační průmysl v Česku

Koncept cirkulární ekonomiky se v posledních letech dostává do centra pozornosti odborníků i firem. Recyklace odpadních materiálů je navíc jednou z cest ke klimaticky neutrální ekonomice. Vybraných osobností českého odpadového průmyslu jsme se proto zeptali, jak funguje recyklační průmysl v České republice.

1) Jak ve vašem oboru funguje recyklační průmysl a využívání odpadů jako druhotných surovin?
2) Jaká opatření by mohla zvýšit využívání odpadů jako druhotných surovin ve vašem oboru? Vidíte v tom potenciál pro vytvoření nových podnikatelských příležitosti?

Jaroslav Tymich

Asociace českého papírenského průmyslu

1) Papírenský průmysl je významně závislý na recyklaci sběrového papíru. Sběrový papír se podílí zhruba 55 procenty na výrobě nového papíru a lepenky v porovnání s buničinou vyrobenou ze dřeva. Obecně máme zájem na zvyšování podílu recyklace, protože je z pohledu nákladů a dopadů na životní prostředí šetrnější, i když výroba z buničiny ze dřeva také plní veškerá kritéria a požadavky na ochranu životního prostředí. Doposud platilo, že evropský papírenský průmysl zvládl zpracovat veškerý sebraný papír, který zůstal v Evropě po exportu zejména do Asie. Zvýšená nabídka sběrového papíru ve vazbě na snižování importu Číny a dalších asijských zemí je aktuálně problematická, nicméně vzhledem k předpokladům zvyšování spotřeby papírenských výrobků a výstavbě nových kapacit v druhé polovině roku se situace bude postupně zlepšovat.

2) Papírenský průmysl dlouhodobě posiluje zpracování sběrového papíru pro výrobu zejména obalových papírů a lepenky, čemuž odpovídají i nové projekty výstavby papírenských strojů. Bohužel doposud se projekty prováděly a plánují jen v okolních zemích a ne v Česku. Toto způsobuje velký rozdíl mezi sběrem zhruba 1 milionu tun papíru v ČR a spotřebou zhruba 200 tisíc tun. Tedy cca 800 tisíc tun sběrového papíru se musí z Česka vyvézt.

Miloš Kužvart

Česká asociace oběhového hospodářství

1) Recyklační průmysl funguje díky nadšení a vynalézavosti jeho provozovatelů, ani zdaleka však nemá tu podporu, kterou by měl a mohl v České republice mít. Pokud by současný stav pokračoval dál, recyklační cíle v letech 2025 či 2030 by byly naprosto nesplnitelné. Na vině malého rozvinutí recyklačního průmyslu je i obrovské kolísání cen druhotných surovin, které pro podnikatelský záměr nedává jistotu návratnosti vložených prostředků.

2) Kromě podpory v oblasti investic do recyklačního průmyslu je dnes možná ještě důležitější podpora „provozní“, nikoli podpora ve fázi investice. Totiž k výrobkům z druhotných surovin, které jsou často dražší nežli výrobky z primárních surovin, není důvěra. Proto, ať již z důvodu vyšší ceny či obav odběratelů z kolísavé kvality výrobků z recyklovaných surovin, nejdou tyto výrobky na odbyt. Proto cestou může být tzv. „zelené zadávání zakázek“, financovaných z veřejných zdrojů. Veřejný sektor tím dá signál, kudy vede cesta trvale udržitelného hospodaření. I když se nabízí možnost využít úprav DPH ve prospěch snížení ceny výrobků z recyklovaných surovin, řada expertů poukazuje na velké riziko podvodů, kdy by se o slevu na DPH ucházely výrobky s velice sporným obsahem recyklátu. Šlo by svým způsobem o obdobu afér s lehkými topnými oleji. Pozitivum rozvoje recyklačního průmyslu je obecně známé: kromě větší nezávislosti na často geopoliticky nestabilních oblastech, odkud primární suroviny dovážíme, je zde velký potenciál vzniku nových pracovních příležitostí. A to v době nastupujícího ochlazení hospodářského růstu bude mít svůj velký význam.

Petr Havelka

Česká asociace odpadového hospodářství

1) Podle čísel MŽP dokážeme recyklovat 38 % odpadů. Za 15 let máme být schopni recyklovat minimálně 65 % komunálních odpadů. To v absolutní hodnotě znamená, že musíme být schopni do recyklace přesouvat ročně o 1,4 milionů tun komunálních odpadů více než dnes. Jako ČAOH sdružujeme firmy s aktuálně největší kapacitou recyklace v ČR. V ČR není problém s množstvím vytříděných druhotných surovin. Těch máme přebytek. Největší problém je nedostatečná poptávka po produktech recyklace. Nová odpadová legislativa s tím však bohužel vůbec nepomáhá. V zákonech nevidíme cestu, která by nás měla dovést ke splnění závazných recyklačních cílů EU. Chybí zde nástroje na podporu recyklace. Je nutné je doplnit. Jinak dokážeme jen přesunout odpady ze skládek do spaloven, před tím však EU varuje.

2) Jako ČAOH jsme aktivním členem odborné skupiny RecHelp, která definovala 11 konkrétních nástrojů na podporu recyklace. Stejně jako EU říkáme, že pomůže daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků, třeba formou snížené DPH. Pomůže snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu. Pomůže závazek státu, aby ve veřejných zakázkách využíval ze stanoveného procenta recyklované produkty. Všechny nástroje by měly být zaměřeny na to, aby podpořily poptávku po recyklovaných výrobcích. Stejně důležité je také to, aby recyklaci nebránila nesmyslná administrativní opatření a plno zbytečné byrokracie. EU si stanovila recyklaci jako prioritu. Bylo by dobré, když by to bylo poznat také z navrhovaných odpadových zákonů. Je nutné je dopracovat.

Marek Novák

Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR

1) Sklo jako odpad je významnou druhotnou surovinou. Význam recyklace skla je velmi vysoký z hlediska ekologického, energetického i technického. Do oběhu či výrobního koloběhu lze totiž navrátit téměř celé množství surovin, ale i část energie vložené do skla v původním výrobním procesu. Vlastnosti výrobku, tj. recyklovaného skleněného odpadu, zůstávají stejné jako při výrobě z nových surovin a jsou zdravotně nezávadné. Náhrada surovin používaných pro výrobu skla přináší snižování výrobních nákladů. Používání recyklovaného skla šetří neobnovitelné přírodní zdroje, vede k poklesu energetické náročnosti výroby a snižuje objem emisí CO2 při tavení. V neposlední řadě odlehčí skládkám komunálních odpadů a nevyvolává potřebu skládek nových. Tradiční je v Česku sběr a recyklace obalového skla. Stále významnější se stává sběr a recyklace odpadového plochého skla.

2) Při zpracování Surovinové politiky státu a jejího naplňování je důležité uplatnit sklo jako významnou druhotnou surovinu pro recyklaci ve sklářském průmyslu. Upřednostnit tuto recyklaci před jinými formami využití skla, kdy je sklo definitivně staženo z jeho životního cyklu (např. skládkování). Poptávka po upravených střepech je trvalá, a to zejména ze strany sklářského průmyslu. Je potřeba zajistit trvale efektivní systém sběru, úpravy a využití skleněných střepů a odpadového skla a průběžně zvyšovat spotřebu skla jako ekologického obalu. První z potenciálních směrů v rámci koncepce nakládání s odpady jsou nástroje pro omezení skládkování odpadního plochého skla, zejména skla smíšeného s ostatními odpady. Dalším krokem k navýšení objemu střepů je například zavedení povinnosti pro stavební a demoliční firmy dokládat způsob likvidace odpadového plochého skla formou recyklace. V tomto směru by měl jít příkladem stát při zadávání veřejných zakázek na rekonstrukce státních a obecních objektů.

Ivan Souček
Svaz chemického průmyslu

1) Základem přístupu chemických podniků je předcházení vzniku výrobních odpadů. Tento princip plně vychází z hierarchie nakládání s odpady. Na recyklaci odpadů se podílejí chemické podniky úměrně svým možnostem a specifikám používaných technologií. Třeba firma Silon využívá odpady PET ze 100 % na výrobu střiže do autosedaček. Přerovská společnost Kemifloc zpracovává kyselé odpadní roztoky z opracování kovů na prostředky pro přípravu pitné vody a pro čistírny odpadních vod. Napajedelská Fatra má program využití odpadních plastů. Unipetrol investuje do výzkumu a ověřování chemické recyklace. Chemický průmysl je významným propagátorem tzv. chemické recyklace. Jde o tepelný rozklad odpadů, který je a bude s neustále zpřísňujícími se cíli EU významným nástrojem recyklace tam, kde nemá smysl nebo nelze plasty recyklovat mechanicky.

2) Jednoznačně je to zvýšení poplatku za skládkování využitelných komunálních odpadů a další neodsouvání termínu zákazu skládkování těchto odpadů. Určitou formou pomoci by mohlo být vhodné nastavení podpory využití recyklovaných výrobků například v případě veřejných zakázek. Problémem (ne)využívání recyklovaných výrobků je často jejich vyšší cena v porovnání s produkty vyrobenými z primárních surovin.

kategorie Z hospodářské politiky

Generální konzulát Lvov je dočasně uzavřen, nepřijímá žádosti o víza

Kvůli zhoršené epidemiologické situaci je od 19. června uzavřen Generální konzulát Lvov, a to do 25. června 2020 včetně.

V praxi to znamená, že od 19. do 25. 6. 2020 bude pozastavena veškerá vízová agenda uskutečňovaná přímo na GK Lvov. Nebudou proto přijímány nové žádosti o pobytová oprávnění, která se podávají přímo na GK Lvov (např. dlouhodobé vízum za účelem sezonního zaměstnání), nebudou vylepována DVR víza, atd.

V maximální možné snaze o zachování kontinuity vízové agendy bude nadále pokračovat příjem žádostí o zaměstnanecké karty v rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec, realizovaný prostřednictvím vízových center.

Rovněž zůstane zachován příjem žádostí o schengenská víza (rovněž pouze přes vízová centra).
S ohledem na současnou situaci budou všechny nabrané žádosti moci být zpracovány až s dílčím zpožděním, přičemž snahou bude zpoždění ve vyřizování žádostí minimalizovat.

kategorie Právní infoservis

Premiér navštívil obce ohrožené suchem, úpravnu vody na Želivce a prohlédl si nemocnici v Jihlavě

: Bohumila Urbánková, starostka obce Onšov, představila premiérovi Babišovi nové projekty na zadržení vody v krajině, 17. června 2020.

Předseda vlády Andrej Babiš ve středu 17. června 2020 v rámci výjezdu zaměřeného na problémy se suchem navštívil Středočeský kraj a Vysočinu. V jednotlivých obcích si prohlédl opatření realizovaná pro zmírnění dopadu sucha, navštívil vodní nádrž Švihov (Želivka) a diskutoval se zemědělci. Navštívil také nemocnici v Jihlavě. Premiéra na cestě doprovodili ministři životního prostředí Richard Brabec, zemědělství Miroslav Toman a zdravotnictví Adam Vojtěch.

Výjezd zahájil předseda vlády ve středočeské obci Lešany. V obci kvůli suchu platí omezení v používání pitné vody z veřejného vodovodu. Obyvatelé tak v posledních letech nesmí touto vodou například zalévat zahrady či napouštět bazény. Lešany ze sedmi vrtů získávaly pouze 45 metrů krychlových vody. Obec plánuje kontrolu a vyčištění stávajících vrtů a jedná o možném napojení na posázavský vodovod v Krhanicích. Díky dotaci z Národního programu životní prostředí, ve výši 2,2 milionu korun, je stávající studna vybavena čerpadly a napojena přes nově vybudovanou úpravnu vody do stávajícího vodovodního systému Lešany-Břežany.

„Posilování zdrojů pitné vody je jeden z našich tzv. rychloobrátkových projektů. Přináší rychlé řešení nedostatku pitné vody jako reakci na postupující změnu klimatu a s ní i projevy dlouhodobého sucha. Ministerstvo životního prostředí pomáhá obcím, městům i soukromým vlastníkům pozemků a domácnostem s adaptací na sucho už od roku 2014. Od té doby jsme podpořili na 17 tisíc projektů částkou 13 miliard korun, uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Zadržení vody v krajině, tvorba nových biotopů a zajištění zájmů ochrany krajiny a přírody. K tomu slouží soustava tůní Stibralky u obce Postupice. Díky finanční podpoře ze strany Ministerstva životního prostředí a Evropské unie ve výši 1,3 milionu vznikají tůně napájené podzemní vodou. Díky nim dojde ke vzniku nezamrzajícího biotopu pro zimující druhy a zajištění dostatku vody v obdobích dlouhotrvajícího sucha.

„Požádal jsem o tuto návštěvu, abychom v praxi viděli, jak bojujeme proti suchu. Jsme na místě, kde vzniklo devět větších tůní a takovýchto tůní letos zrealizuje až tisíc. Minulý rok to byla asi třetina, takže je potřeba toto propagovat. Myslím si, že jsme v realizaci úspěšní a máme se čím pochlubit, protože boj proti suchu je náš hlavní cíl. Toto je nejlepší důkaz, že to realizujeme a máme jasné plány,“ sdělil předseda vlády Andrej Babiš.

Třetí zastávkou Andreje Babiše byla úpravna vody u vodní nádrže Švihov. Úpravna prochází rozsáhlou modernizací. Jedná se o jeden z nejambicióznějších projektů financovaných z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Modernizace umožní odstraňovat z vody pomocí aktivního uhlí pesticidní látky či mikroplasty. Zároveň pomůže zajistit potřebnou kvalitu a chuť vody pro obyvatele Prahy, středních Čech a části Vysočiny. Celý projekt vyjde téměř na 1,5 miliardy korun, z toho 753 milionů z OPŽP. Dokončení modernizace se plánuje na konec roku 2020.

„Tuto nádrž jsme s panem ministrem navštívili již v minulosti. Dnes jsme si přijeli prohlédnout úpravnu vody. Je zde to investice za 1,5 miliardy korun, která zásadním způsobem zlepší kvalitu pitné vody. Myslím si, že je to velice důležité,“ řekl premiér po prohlídce.

Členové vlády následně v Zemědělském obchodním družstvu Hořice diskutovali s vedením i se zemědělci, hospodařícími v ochranném pásmu. Tématem byla kvalita vody v povodí Želivky, a to vzhledem k používání pesticidů a herbicidů během obhospodařování krajiny. V roce 2019 byl vyhlášen Program opatření ke snížení dopadu zemědělské prvovýroby v ochranném pásmu vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce. Účelem programu je zlepšení kvality vody a snížení negativního vlivu zemědělství na kvalitu vodních zdrojů. Na realizaci programu je vyčleněno cca 60 milionů korun ročně.

„Jde o šetrné hospodaření zemědělců v ochranném pásmu vodní nádrže Švihov (Želivka), kteří výrazně omezují používání přípravků na ochranu rostlin, a to ještě nad rámec stávajících omezení. Cílem je zlepšení kvality povrchové vody. Ministerstvo zemědělství má na projekt připraveno 60 milionů korun ročně. Pro rok 2020 jednáme o rozšíření o další dva zemědělské subjekty,“ vysvětlil ministr zemědělství Miroslav Toman.

Předposlední zastávkou premiéra byla obec Onšov. V obci došlo k obnově rybníků a vznikla průtočná vodní nádrž. Cílem projektu je zadržení vody v krajině, ochrana před povodněmi či zabezpečení užitkové a požární vody. Celkové náklady se vyšplhaly na 3,4 milionu korun, z toho se jednalo o 2 miliony z dotací.

Spolu s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem si Andrej Babiš prohlédl nemocnici v Jihlavě. Členové vlády měli možnost navštívit onkologické centrum s ozařovnami. S vedením jihlavské nemocnice poté diskutovali o prevenci nádorových onemocnění.

Odbory dál chtějí odměny pro zaměstnance všech nemocnic, žádají o ně premiéra

Téma odměn za práci pro zaměstnance v takzvané první linii v době epidemie COVID-19 stále rezonuje. Zaslouženého ocenění se dočkají záchranáři a zaměstnanci v sociálních službách. Vláda ocenila jejich mimořádné nasazení a v červencové výplatě se zřejmě mimo potlesku dočkají i finanční částky. Odměny pro sociální služby si vzala za své ministryně Jana Maláčová. Odměny pro záchranáře „vyboxovali“ poslanci a zvláště MUDr. Milan Brázdil (ANO), který neúnavně atakoval ministra a pod jehož taktovkou vše došlo ke zdárnému cíli. Vládě patří za odměny poděkování, mysleli na většinu veřejných služeb, ocenění „svých“ zaměstnanců prosazovali jednotliví ministři.

To se ovšem, bohužel, nedá vztáhnout na „našeho“ ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Být po jeho, neřešily by se zřejmě ani odměny pro záchranáře. Proč? To nikdo neví. Jeho filozofie a přístup k lidem je jiný, je to tak. Nic jiného se v tomto případě nedá konstatovat. Ministr dobře ví, že bez konkrétních nařízení a dodání financí většina zdravotníků a dalších nedostane nic. Ví, v jaké ekonomické situaci jsou nemocnice a konkrétně i ty jeho. Přesto problémy zaměstnanců, a to ani po opakovaných naléhavých výzvách odborů, neřeší.

Jím avizované odměny ve fakultních nemocnicích dopadly neslavně. Prý to vyřeší v kompenzační vyhlášce. Mediální prohlášení ministra o odměnách a kompenzacích pro nemocnice jsou od pravdy stejně daleko jako jeho tvrzení, že dělá vše pro stabilizaci sester. S ministrem, který principiálně odmítá odměny pro zaměstnance nemocnic, nedohodneme nic, a proto žádáme o jednání premiéra.

Proč by měli dostat mimořádné odměny všichni zaměstnanci všech nemocnic je nám, lidem ze zdravotnictví a sociálních služeb, naprosto jasné. Nemocnice v období epidemie COVID-19 fungovaly na výbornou. Zdravotníci a všichni ostatní i přes významná rizika dělali svoji práci. Zdravotníci přes nedostatek osobních ochranných pomůcek poskytovali pacientům péči, rodily se děti, kuchaři vařili, uklízečky uklízely, údržbáři, stejně jako IT pracovníci, chodili po nemocnici po jednotlivých odděleních, i když v tu chvíli nemohli vědět, zda se nepotkávají s lidmi nemocnými COVID-19. Dělali vše, co bylo třeba, a to na úkor sama sebe, svých rodin. Kolečka do sebe zapadala, týmy jely.

Pro vyplacení mimořádných odměn máme samozřejmě také další argumenty. Zaměstnanci ve zdravotnictví a zvláště zdravotníci jsou skupinou, která jednoznačně vede v počtu nakažených COVID-19. Ministr a vláda prostřednictvím mimořádných opatření uložila zdravotníkům povinnosti nad rámec. Připomeňme si některé:

● Všem poskytovatelům akutní lůžkové péče se přikazuje ode dne 19. března

1. vyčlenit lůžka pro potřebu zajištění akutní lůžkové péče o pacienty s onemocněním COVID-19, a to přednostně lůžka s možností umělé plicní ventilace a lůžka s možností oxygenoterapie, operativně dle potřeby vyvolané aktuální epidemiologickou situací,

2. zajistit personální zabezpečení, a to i převedením zaměstnanců z jiných pracovišť, a věcné a technické vybavení k zajištění péče o pacienty s onemocněním COVID-19 na lůžkách vyčleněných podle bodu 1,

3. stanovit hygienicko-epidemiologická opatření k zabránění šíření infekčního onemocnění COVID-19 uvnitř zdravotnického zařízení, a tato hygienicko-epidemiologická opatření aktualizovat v návaznosti na aktuální vývoj epidemiologické situace.

● Vláda bere na vědomí mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, vydané dne 21. března 2020, č. j. MZDR 12591/2020-1/OES, v souvislosti s nepříznivým vývojem epidemiologické situace ve výskytu onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem s označením SARS-CoV-2 v České republice, a jímž se stanovují organizační opatření k provádění karantény u zdravotnických pracovníků při kontaktu s potvrzeným případem COVID-19, uvedené v příloze tohoto usnesení.

Opatření, kterým se odlišně od celé populace stanoví zdravotníkům podmínky pro karanténu.

Vláda s účinností ode dne 24. března 2020

I. zakazuje všem zaměstnancům, kteří vykonávají zdravotnické povolání podle zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, čerpání dovolené po dobu nouzového stavu, s výjimkou osob, kterým byla nařízena karanténa.

Z uvedených opatření vyplývá, že všichni zdravotníci musí v případě potřeba pracovat kdekoliv, nesmí čerpat dovolenou a v případě kontaktu s COVID pozitivním pacientem zůstávají v práci a nejdou do karantény, což může velmi negativně v případě nákazy dopadnout na jejich zdravotní stav.

Opatření k personálnímu zabezpečení a karanténě trvají dosud.

Vláda vydala nařízení plošně, všichni zaměstnanci v lůžkové péči byli v ohrožení a všichni si zaslouží finanční ocenění své práce. Transparent na Ministerstvu zdravotnictví nestačí.

Co konkrétně pro zaměstnance nemocnic navrhujeme a co jsme zaslali jako návrh premiérovi?

Návrh na mimořádné odměny pro zaměstnance lůžkových zdravotnických zařízení za plnění mimořádných pracovních úkolů v období epidemie COVID-19 (za měsíce březen až květen 2020)

1. Odměna pro zaměstnance, kteří se přímo podíleli na poskytování zdravotních služeb pacientům s onemocněním COVID-19, nebo vykonávali činnosti spojené s úklidem, praním prádla a manipulaci s infekčním odpadem, ve výši 45 000 Kč měsíčně

Uvedená mimořádná odměna přísluší zaměstnancům, kteří při výkonu práce používali ochranné pracovní prostředky nejvyšší ochrany při ošetřování pacientům s potvrzenou diagnózou COVID-19.

Jedná se o návrh na odměnu pro zdravotnické pracovníky, kteří vykonávají zdravotnické povolání podle zákona č. 95/2004 Sb. nebo zákona č. 96/2004 Sb., a kteří v uvedeném rizikovém prostředí vykonávali v období březen až květen 2020 práci v nemocnicích zejména na pracovištích ARO, JIP, infekčních odděleních, odběrových a třídících pracovištích pro záchyt pacientů s COVID-19, laboratořích, RTG pracovištích a „infekčních“ příjmových ambulancích. V případě výskytu COVID-19 v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v zařízeních poskytujících následnou péči, tento příplatek náleží také jim. Na tuto výši mimořádné odměny mají nárok také zaměstnanci úklidu, prádelny a zaměstnanci fyzicky manipulující s infekčním odpadem.

2. Odměna pro zaměstnance, kteří byli potenciálně ohroženi onemocněním COVID-19 ve výši 30 000 Kč měsíčně

Uvedená odměna přísluší zaměstnancům, kteří při výkonu práce přicházeli do styku s pacienty, kteří byli potenciálně rizikoví, tj. neměli sice potvrzenou diagnózu COVID-19, ale existovalo zvýšené riziko nakažení. Jedná se o odměnu pro zdravotnické pracovníky, kteří vykonávali v období březen až květen 2020 zdravotnické povolání podle zákona č. 95/2004 Sb. nebo zákona č. 96/2004 Sb., a kteří v uvedeném rizikovém prostředí vykonávali práci v nemocnicích, léčebnách pro dlouhodobě nemocné, v zařízeních poskytujících následnou péči, OLU.

Na tuto výši mimořádné odměny mají nárok také zaměstnanci úklidu, prádelny a zaměstnanci fyzicky manipulující s infekčním odpadem.

3. Mimořádná odměna pro zaměstnance, kteří pracovali v lůžkových zdravotnických zařízeních v období onemocnění COVID-19 ve výši 20 000 Kč měsíčně pro všechny ostatní zaměstnance, kteří pracují v nemocnicích a na zdravotnických záchranných službách.

Uvedená odměna přísluší ostatním zaměstnancům, kteří nejsou uvedeni v předchozích bodech ad 1. a 2. a zajišťují chod nemocnic, léčeben pro dlouhodobě nemocné, zařízení poskytujících následnou péči, OLU a pro zaměstnance zdravotnických záchranných služeb, kteří se přímo nesetkávali s pacienty, ale kteří v této době svým výkonem práce pomáhali nelehkou situaci zvládnout. Jedná se například o zaměstnance stravovacích provozů, technicko-hospodářské pracovníky a další.

Výše odměny se stanoví za jeden měsíc při odpracování předem stanoveného objemu hodin v rozvrhu směn. V případě odpracování nižšího rozsahu hodin (např. z důvodů pracovní neschopnosti, karantény, ošetřovného) se mimořádná odměna proporcionálně krátí.

Odměna se poskytne prostřednictvím dotace, dotační titul je možné vypsat obdobně, jako vypsalo MPSV dotace pro zaměstnance sociálních služeb, nebo je možné jako nosič využít Metodiku Ministerstva zdravotnictví – Dotační program ke stabilizaci vybraných zdravotnických nelékařských pracovníků ve směnném provozu z roku 2017.

Evropa potřebuje ocel a ocel potřebuje Evropu

Odborová federace IndustriAll Europe vyzývá k okamžitým akcím na podporu evropského ocelářského sektoru. Ve čtvrtek 11. června publikovala své požadavky na nový Evropský akční plán pro ocelářství.

„V roce 2013 Evropská komise vydala Akční plán pro ocelářství a zřídila Skupinu na vysoké úrovni pro ocel. Evropská výroba oceli je však opět ve velmi kritické situaci a potřebujeme nový Evropský akční plán pro ocelářství, který bude řešit dnešní výzvy, přičemž zvláštní pozornost bude třeba věnovat dopadu COVID-19,“ uvádí se v požadavcích.

„Nemůžeme dovolit, aby se Evropa stala závislou na dovozu oceli, protože ocel je a zůstane nezbytným materiálem. Evropa potřebuje ocel, aby zajistila hospodářské zotavení z krize COVID-19 a splnila své dlouhodobé ambice v oblasti životního prostředí. Potřebujeme ocel pro transformaci našeho dopravního systému, modernizaci energetických sítí, zavádění obnovitelných zdrojů energie a pro renovaci budov, aby byly energeticky účinnější. Jako téměř plně recyklovatelný materiál bude ocel hrát klíčovou roli při realizaci oběhové ekonomiky. Ocel však nyní potřebuje evropskou podporu. Musíme zajistit, aby se toto odvětví mohlo inovovat směrem k nízkouhlíkové budoucnosti. Vyzýváme proto evropské politiky, národní vlády a ocelářské společnosti, aby nyní podnikly naléhavá opatření na ochranu budoucnosti oceli v Evropě a na ochranu pracovních míst ocelářů v celé Evropě,“ uvedl Luis Colunga, zastupující generální tajemník industriAll Europe.

Obnova Evropy stojí na oceli

Ocel je v srdci evropského průmyslu a bude hrát stěžejní roli v evropské obnově po COVID-19. Kromě toho je ocel klíčová pro dosažení různých politických cílů EU, jako je například evropská Zelená dohoda (Green Deal). Ocelářství v Evropě však bylo pod rostoucím tlakem kvůli nespravedlivému obchodu a globální nadměrné kapacitě a nedávná pandemie COVID-19 stav již bojujícího odvětví ještě zhoršila. „Ocel bude jedním z nejdůležitějších materiálů v evropské transformaci, a proto si Evropa nemůže dovolit, aby se stala závislou na dovozu. Od roku 2015 je však EU čistým dovozcem oceli, a proto slouží jako ,odkladiště´ globálních nadbytečných kapacit. Tento trend je třeba zvrátit, aby Evropa mohla úspěšně čelit společenským výzvám dneška. Žádáme proto okamžité evropské kroky na podporu evropského ocelářského sektoru,“ zdůraznili v požadavcích zástupci odborové federace.

Současně se zveřejněním požadavků na nový Evropský akční plán pro ocelářství se industriAll Europe zapojila do nepřetržité kampaně na národní a evropské úrovni, která předkládá podrobné požadavky na udržitelnou budoucnost evropského ocelářského průmyslu politikům EU, národním vládám a jednotlivým společnostem. Klíčové jsou investice do evropských oceláren a dekarbonizace odvětví, zajištění spravedlivého mezinárodního obchodu a provádění opatření na ochranu spravedlivého obchodu, jakož i ukončení globální nadměrné kapacity. IndustriAll Europe klade důraz na to, aby oživení evropského ocelářského průmyslu záviselo na jeho pracovní síle. Investice do zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků, zajištění nejvyšších standardů ochrany zdraví a bezpečnosti, zaručení dobrých pracovních podmínek a práv pro všechny pracovníky, včetně dočasných pracovníků a subdodavatelů, budou proto prvořadé.

Bojuje se o pracovní místa, trh i životní prostředí

COVID-19 měl obrovský dopad na evropské ocelářské odvětví. Výroba oceli v Evropě se ve druhém čtvrtletí snížila o 40 % a nové zakázky se snížily o 70–75 %. Odhaduje se, že nejméně 45% pracovní síly je dočasně propuštěno a pracuje na zkrácené práci. Asi 50% kapacity výroby oceli by mohlo být ztraceno do konce této pandemie! Situace evropského ocelářského odvětví je obzvláště zranitelná. Její hlavní konkurent – Čína, v prvním čtvrtletí roku 2020 zvýšila výrobu o 1,3 %. Existují skutečné obavy, že některé země využijí pandemii COVID-19 jako příležitost k vybudování kapacit, zvýšení zásob a zaplavení evropského trhu levnou ocelí. Tomu je třeba se vyhnout.

„Potřebujeme, aby evropští politici, národní a regionální vlády, zaměstnavatelé, občanská společnost a odbory spolupracovali na zajištění budoucnosti evropské výroby oceli. Ocel je srdcem výroby v Evropě a je třeba přijmout neodkladná opatření k obnovení evropské strategické autonomie v ocelářském sektoru a k ochraně pracovních míst tisíců pracovníků v ocelářství. Evropští pracovníci již nemohou dále nést tlak ze strany zemí mimo EU, které nedodržují mezinárodní obchod a opatření v oblasti životního prostředí, a žádáme tedy nový Evropský akční plán pro ocelářství, který investuje do evropského ocelářského průmyslu a bojuje za budoucnost evropských pracovníků.“ uvádí se mimo jiné v požadavcích IndustriAll Europe.

industriAll Europe: Evropský akční plán pro ocelářství_COVID-19 viz níže:

Přílohy:

evropsky_akcni_plan_pro_ocelarstvi_covid-19.pdf 395 kB

Chcete-li ušetřit, vsaďte na prevenci

Chcete-li ušetřit, vsaďte na prevenci!

Cílem kampaně, na které se podílí ČMKOS, je postupně představit pět příběhů popisujících smrtelné nebo závažné pracovní úrazy s hlavní myšlenkou, že investice do BOZP je důležitá jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele.

Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Cílem těchto opatření je minimalizovat pravděpodobnost vzniku pracovního úrazu, poškození zdraví zaměstnance, nebo jiné mimořádné události na pracovišti.Úspěšní manažeři firem již pochopili, že investice do BOZP se jim rozhodně vyplatí, a to jak ekonomicky, tak ve formě dobré pověsti (image) jako zaměstnavatele, který si váží zdraví svých zaměstnanců. Tito zaměstnavatelé tak vsadili na prevenci a uvědomili si její ekonomický a obchodní přínos.

Někteří zaměstnavatelé však stále kladou ekonomickou stránku firmy na první místo a BOZP berou spíše jako ekonomické břemeno, přičemž argumentují, že pravděpodobnost vzniku pracovního úrazu nebo poškození zdraví zaměstnance je malá, takže investovat čas a peníze do této oblasti se jim nevyplatí.

Podívejte se na první reálný příklad, který skončil tím nejhorším možným způsobem – smrtí. Je to tragická událost jak pro rodinu zaměstnance, tak i pro firmu.

Přílohy:

1-propadnuti-strechou-A4.pdf 752 kB

2-rozdrceni-ruky-strojem.pdf 733 kB

Společná pozice k regulaci umělé inteligence

Zástupci 15 zaměstnavatelských svazů a platforem umělé inteligence z deseti zemí střední a východní Evropy podepsali společnou pozici k Bílé knize Evropské komise o umělé inteligenci a předložili ji do veřejné konzultace. Tento důležitý krok, koordinovaný Svazem průmyslu a dopravy ČR, byl poté představen publiku v Bruselu formou online setkání 16. června. Akce se zúčastnila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja, europoslanec Dragoş Tudorache a zástupci národních asociací.

Společná pozice byla podepsána minulý týden po předchozím koordinačním setkání z května 2020. Zástupci České republiky, Slovenska, Polska, Slovinska, Litvy, Lotyšska, Bulharska, Maďarska, Rumunska a Chorvatska, kteří vytvořili skupinu tzv. AI Challengers, diskutovali o tom, jaké jsou klíčové priority různých sdružení a platforem v oblasti AI a jak zajistit, aby budoucí regulační rámec EU nebránil rozvoji umělé inteligence a konkurenceschopnosti firem v EU. Společné priority zahrnují mj. podporu malých a středních podniků, podporu výzkumné a inovační komunity nebo zajištění potřebných pokročilých digitálních dovedností v populaci.

Online setkání zahájila úvodním vystoupením místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová, po které následovalo představení společného postoje ústy Bojana Hadžisejdiće, zástupce Chorvatské asociace zaměstnavatelů. K AI Challengers se poté v panelové diskuzi připojili místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Zelení / EFA) a člen LIBE Dragoş Tudorache (Renew Europe). Ta se zabývala tématy, jako je např. úloha regionu střední a východní Evropy v rozhodování či význam budoucí regulace umělé inteligence.

„Země střední a východní Evropy sdílely svůj společný postoj k regulačním otázkám týkajících se umělé inteligence. Doufáme, že se tato pozice odrazí v nadcházejícím návrhu Evropské komise,“ zdůraznila Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy České republiky, ve své závěrečné řeči. AI Challengers se shodli na tom, že jsou připraveni pokračovat ve své snaze přispět k vytvoření životaschopného a dlouhodobého regulačního rámce AI.

Společnou pozici zaměstnavatelských svazů si můžete přečíst zde.

kategorie Tiskové zprávy

Do Parlamentu míří návrh zákona o náhradním výživném, vláda pomůže i obcím s rozbitými cestami od těžařů dřeva

: Vláda se opět sešla k jednání v zasedacím sále Úřadu vlády, 15. června 2020.

Až o 3 000 korun měsíčně po dobu dvou let budou moci požádat osamělí rodiče dětí, jejichž druhý rodič zanedbává placení výživného. Návrh zákona o náhradním výživném schválila v pondělí 15. června 2020 vláda Andreje Babiše, která se sešla ve Strakově akademii osobně poprvé od vypuknutí epidemie koronaviru. Odsouhlasila také finanční pomoc obcím na opravy místních komunikací zničených v důsledku těžby kůrovcového dřeva a jmenovala nového náměstka pro státní službu.

Samoživitelky a samoživitelé, kterým druhý rodič dítěte neplatí výživné, dostali po mnoha letech diskusí konečně naději, že nezůstanou bez finančních prostředků. Podle návrhu zákona o náhradním výživném, který do Parlamentu pošle vláda Andreje Babiše, budou moci, pokud předtím využijí všech zákonných možností, požádat stát o finanční pomoc. Jednou z nutných podmínek například bude, že na svého bývalého partnera podali kvůli dlužnému výživnému návrh na exekuci.

„Myslím, že je to úspěch. My jsme o tom ještě vyjednávali dnes ráno. První myšlenka na návrh takového zákona byla v roce 2005, takže patnáct let poté to konečně vláda schválila. Bylo to složité, i za minulé vlády jsme se snažili to řešit. Faktem je, že 31 procent všech samoživitelek nedostává alimenty vůbec a 13 procent samoživitelek dostává alimenty nepravidelně a každý rok je podáno asi 8 000 trestních oznámení kvůli neplacení,“ připomněl premiér Andrej Babiš.

Samoživitelé budou mít nárok na vyplacení náhradního výživného ve stejné výši, v jaké ho stanovil druhému rodiči soud. Maximální částka náhradního výživného bude 3 000 korun. „Já jsem velice rád, protože ty maminky si to zaslouží. A jak je všeobecně známo, od vstupu do politiky veškeré své příjmy posílám samoživitelkám, takže doufejme, že i ve Sněmovně tento zákon bude přijat a že pomůžeme maminkám, ale i tatínkům, kteří jsou samoživitelé,“ doplnil předseda vlády. Více informací naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda schválila také záměr Ministerstva zemědělství finančně přispět obcím na opravy místních komunikací, které byly nebo budou poškozeny v důsledku nadměrné těžby dřeva vyvolané kůrovcovou kalamitou. Ministerstvo pro místní rozvoj pro tyto účely využije svého podpůrného programu Podpora rozvoje regionů 2019+, podprogramu Podpora vládou doporučených projektů v oblasti rozvoje regionů v roce 2020 a letech následujících. Ministři schválili, že pro letošní rok bude na tyto dotace k dispozici 140 milionů korun a že obce budou moci od státu vyinkasovat až 60 procent uznatelných nákladů a dalších 20 procent přispějí kraje. První výzva bude určena obcím v nejvážněji zasažených krajích – Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském, které v současné době vykazují výrazné poškození místních komunikací.

Vláda dnes rovněž jmenovala s účinností od 1. července 2020 nového náměstka ministra vnitra pro státní službu. Na základě výsledků výběrového řízení a rozhodnutí předsedy vlády se jím stane JUDr. Petr Hůrka, Ph.D., dosavadní náměstek na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Jmenován je na šest let. „Doufejme, že ve funkci přinese zefektivnění naší státní správy, protože si myslím, že jsou tam velké rezervy,“ řekl premiér Babiš.

Kabinet rovněž odsouhlasil druhou fázi dofinancování sociálních služeb v souvislosti s epidemií covid-19. Zatímco v květnu vláda schválila mimořádné navýšení finančních prostředků pro sociální služby určené na zvláštní odměny jejich zaměstnancům za mimořádné pracovní nasazení v období epidemie, tentokrát Ministerstvo práce a sociálních věcí uvolní peníze na úhrady zvýšených nákladů, které provozovatelé sociálních služeb v době epidemie měli. Provozovatelé sociálních služeb tak dostanou navíc téměř 989,8 milionu korun. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí.

Ministři se zabývali rovněž jednou ze stěžejních vládních strategií – Digitální Česko a schválili implementační plány tohoto programu pro rok 2021. Schválený rámec investic na digitalizaci je bezmála 2,5 miliardy korun nad rámec rozpočtů jednotlivých úřadů. „Priority směřují především do oblasti digitalizace služeb státu tak, aby byl občan schopen vyřídit maximum svých záležitostí bez nutnosti navštívit úřad. Takže hodně investujeme do propojení dat mezi rezorty, abychom měli předvyplněné formuláře, jak to požaduje na počátku tohoto roku schválený zákon o právu na digitální služby. Tento zákon předpokládá digitalizaci všech služeb pro občany a firmy v horizontu pěti let,“ podotkl premiér Babiš.

Potřeba urychlené digitalizace se významně projevila i v době epidemie koronaviru, kdy v rámci preventivních opatření byl styk občanů s úřady po několik týdnů povolen pouze prostředky vzdáleného přístupu. Mezi úspěšně se rozvíjející konkrétní projekty patří například Portál občana či projekt BankID. „Musíme digitalizaci propagovat, musíme o tom mluvit, možná ještě víc to dostat do povědomí našich občanů, aby se naučili tyto služby využívat. Zasadíme se o to, aby digitalizace probíhala co nejrychleji,“ slíbil předseda vlády.

Vláda řešila také několik legislativních předloh. Schválila návrh novely zákona o ochraně utajovaných informací, která mimo jiné podstatně snižuje administrativní zátěž pro žadatele, návrh nového zákona o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie či návrh novely nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Zabývala se také dvěma poslaneckými předlohami, návrhem novely zákona o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020 a návrhem novely školského zákona. K oběma ministři zaujali nesouhlasné stanovisko.

Vláda vzala na vědomí také pět mimořádných opatření ministra zdravotnictví. Čtyři z nich už platí od půlnoci 15. června. Páté, které se týká školní docházky, vstoupí v platnost 22. června. Umožní žákům a studentům vyzvednout si ve škole vysvědčení za uplynulý školní rok, rozloučit se se závěrečnými ročníky a také udělat si společnou fotografii třídy. Přehled mimořádných opatření ministra zdravotnictví naleznete na https://koronavirus.mzcr.cz/category/mimoradna-opatreni/.

Kompletní výsledky jednání vlády 15. června 2020 naleznete na http://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-15-cervna-2020-182072/.

Pokles zasáhl většinu ekonomiky

V 1. čtvrtletí došlo k výraznému propadu ekonomické aktivity, který způsobila globální i domácí opatření proti šíření koronaviru. Restrikce přímo zasáhly velkou část služeb a maloobchodu, významný pokles se však nevyhnul ani průmyslu.

Hrubý domácí produkt se v 1. čtvrtletí meziročně reálně snížil o 2,0 %. Mezičtvrtletní propad dosáhl 3,3 % a byl nejsilnější od 1. čtvrtletí 2009, kdy vrcholila tehdejší krize. Ve směru hospodářského poklesu nejvíce působila nižší tvorba hrubého kapitálu a dále zhoršení bilance zahraničního obchodu. Propad naopak mírnila vládní spotřeba. V předchozích letech silný prorůstový vliv spotřeby domácností téměř vymizel, domácnosti vydaly meziročně více jen za předměty krátkodobé spotřeby.

Investiční aktivita v 1. čtvrtletí citlivě zareagovala na situaci a výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu meziročně klesly o 5,5 %. V porovnání s předchozím čtvrtletím se kapitálové výdaje propadly o 9,7 %. „Investice klesaly plošně. Propad nastal téměř u všech investičních kategorií, zejména u ICT a ostatních strojů a zařízení a rovněž u dopravních prostředků a zařízení. Rostly jen investice do bydlení, i zde ale došlo k prudkému zpomalení. Lze tedy nepřímo usuzovat, že domácnosti i podniky byly nuceny své kapitálové výdaje přehodnotit,“ říká Karolína Zábojníková z oddělení svodných analýz ČSÚ.

Meziroční pokles hrubé přidané hodnoty v 1. čtvrtletí činil 1,3 %. Na propadu měla největší podíl průmyslová odvětví v čele s výrobou motorových vozidel. Klesala také hrubá přidaná hodnota ve službách, zejména v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (o 4,9 %), na které přímo cílila omezení zavedená proti šíření koronaviru.

Spotřebitelské ceny v 1. čtvrtletí meziročně vzrostly o 3,6 %. Týkalo se to hlavně cen potravin, jejichž růst zrychloval již loni a v 1. čtvrtletí dosáhl 6,1 %. I přes mírné zvolnění se dále udržovala silná dynamika cen bydlení a energií.

Na trhu práce zatím nedošlo v souvislosti s nastalou krizí k výraznému zlomu. „Na konci minulého roku bylo patrné zvolnění, které v 1. čtvrtletí pokračovalo. Celková zaměstnanost tak meziročně poklesla o 0,5 % a v porovnání s předchozím kvartálem stagnovala. Obecná míra nezaměstnanosti se rovněž příliš neměnila. Situace se v celé ekonomice projevila zejména meziročním poklesem počtu odpracovaných hodin o 4,7 %,“ připomíná Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Dále zvolňoval růst průměrné mzdy, který navíc narážel na silnější zvyšování cenové hladiny. Reálné meziroční navýšení průměrné mzdy tak v 1. čtvrtletí dosáhlo 1,4 %.

MPSV sociálním službám dofinancuje 1 miliardu na zvýšené náklady na provoz v souvislosti s COVID-19

Téměř 1 mld. Kč půjde sociálním službám na dofinancování zvýšených nákladů v souvislosti s COVID-19 za období od 13. 3. do 31. 5. 2020. Vláda schválila návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové na mimořádný dotační titul pro sociální služby.

Peníze půjdou na výpadky úhrad od klientů, zvýšené personální náklady nebo nákupy ochranných pomůcek. Z dotačního titulu budou moci čerpat všichni registrovaní poskytovatelé, i ti mimo krajskou síť.

„Kvůli pandemii měly sociální služby zvýšené náklady, se kterými nepočítaly. Například v domovech pro seniory zaměstnanci odpracovali spoustu přesčasů, které musí poskytovatelé zaplatit. Terénní pečovatelské služby se kvůli uzavření některých služeb staraly o více klientů, vozily jim obědy a nákupy. To vše byly pro poskytovatele náklady navíc,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

MPSV proto tyto zvýšené náklady sociálním službám uhradí. Dotace se bude poskytovat na:

• výpadky z úhrad od klientů, jelikož sociální služby přestaly přijímat nové klienty;

• zvýšené personální náklady jako jsou například přesčasy, více směn pracovníků;

• zvýšené náklady kvůli přijatým opatřením vlády, kdy například terénním pečovatelským službám kvůli uzavření sociálních služeb přibyl okruh lidí, kteří najednou zůstali doma a potřebovali pomoc;

• nákupy ochranných pomůcek, zajištění dezinfekce prostorů, nákup teploměrů apod.

Na dofinancování sociálních služeb je vyčleněna necelá 1 mld. Kč (989 793 698 Kč). MPSV dotační výzvu vypíše v následujících dnech. Podle zákona poté musí být dotační titul zveřejněn po dobu alespoň 30 dní. Veškeré informace budou dostupné na webu ministerstva.

Postranní panel