Aktuality – 251. stránka

Kulatý stůl v Parlamentu k předškolnímu vzdělávání

Předsednictvo odborového svazu se na svém posledním zasedání 19. 6. 2020 zabývalo problematikou zařízení předškolního vzdělávání. Stalo se tak na podnět předsedkyně profesní sekce předškolního vzdělávání svazu Evy Soukalové.

Diskutovalo se o více tématech, která se jeví jako problematická:

– přijímání o dvouletých dětí,
– administrativní zátěž ředitelek mateřských škol (MŠ),
– úvazky přímé pedagogické činnosti učitelek a zástupkyň ředitelek těchto zařízení,
– rozpory ve financování pedagogické práce podle provozu,
– financování nepedagogických pracovníků ve školních jídelnách podle počtu dětí, navštěvujících MŠ.

Této profesní sekci se podařilo iniciovat kulatý stůl k předškolnímu vzdělávání v Poslanecké sněmovně dne 30. 6. 2020. Akce je pod záštitou místopředsedkyně školského výboru Kateřiny Valachové, má se konat za účasti představitelů ministerstva školství.

Firma má světové jméno, její zaměstnanci provinční mzdy

Společnost Sellier & Bellot má pozoruhodnou, téměř dvě stě let trvající tradici a záviděníhodné renomé. Její střelivo nakupují lovci, sportovní střelci a ozbrojené složky po celém světě. Municí vyrobenou ve Vlašimi se střílí nejen v Evropě či Spojených státech, ale třeba i v Austrálii, Tanzanii, Keni, na Novém Zélandu, v Thajsku nebo Venezuele, či dokonce na Islandu.

Hlavní důvod úspěšného obchodního tažení po evropských trzích spočívá nejen v dlouhé tradici a kvalitní technologii. Stojí za ním také kvalitní a profesionální práce zaměstnanců. Těch má firma v současnosti kolem patnácti set. A zatímco výrobky z vlašimské muniční továrny kupují zákazníci i z nejvyspělejších zemí světa, mzdy zaměstnanců za vyspělým světem víc než pokulhávají.

„Například ženy, a těch tu pracuje určitě více než polovina, mají mzdy někde kolem 18 až 20 tisíci korun, přitom pracují i ve dvanáctihodinových směnách. Ani ostatní zaměstnanci ve výrobě nejsou nijak zvlášť dobře ohodnoceni,“ připouští předseda kováků v Sellier & Bellot Jaromír Srb. „Vzhledem k tomu, jakou má firma na trhu pozici a jakých hospodářských výsledků dosahuje, je tu určitě velký prostor pro lepší ohodnocení lidí nejen na mzdách, ale i v poskytování benefi tů. Snažili jsme se například prosadit zavedení příspěvku na penzijní připojištění, ale zatím jsme neuspěli, přestože tento benefit je už i v České republice běžný. Ale nevzdáváme to, věřím, že si lidi uvědomí, čeho bychom mohli dosáhnout, a vstoupí do odborů. A pokud snad někoho odrazuje to, že by musel platit členský příspěvek, tak to jsou opravdu zbytečné obavy. Co na příspěvcích zaměstnanci odborům zaplatí, to se jim bohatě vrátí v benefi tech, lepších pracovních podmínkách, a hlavně mzdách,“ ujišťuje Jaromír Srb.

Jednotlivci jsou pro firmy neviditelní
Odbory v muniční továrně Sellier & Bellot fungovaly dlouhá léta víceméně jen setrvačností. Se třiceti členy přežívaly z roku na rok. Před dvěma lety současný předseda Jaromír Srb, místopředsedkyně Jitka Janáčková a několik jejich kolegů rozvířili stojaté vody.

„Spousta zaměstnanců ani nevěděla, že tady nějaké odbory vůbec máme. Začali jsme se o to zajímat, zjistili jsme, že tady sice odbory jsou, ale podepisují se každý rok stejné kolektivní smlouvy, a to bylo všechno. Takhle to fungovalo roky,“ vzpomíná místopředsedkyně Jitka
Janáčková. „Proč jsem do odborů vstoupila? Protože je to správné. Pokud ve firmě nejsou odbory, vedení se s vámi jako jednotlivcem nebude bavit. Jednotlivec je sám o sobě pro firmu v podstatě neviditelný. Může jedině nadávat a stěžovat si v šatně nebo na chodbě, ale vůbec nic tím nevyřeší,“ konstatuje místopředsedkyně.

Profitují i ti, kteří odbory ignorují
Poté, co se řízení odborů chopili noví lidé, přibyly desítky nových členů. „Na jaře roku 2018 jsme zorganizovali členskou schůzi, na ní bylo odvoláno staré vedení a my jsme museli začít úplně od nuly. Hned v začátcích se nám přihlásilo 70 nových členů, z toho bylo vidět, že lidi
ve firmě změnu chtěli. Rok nám trvalo, než jsme všechno dali trochu dohromady, bylo to složité, a složité je to i teď. Není lehké po tak dlouhé době, po tolika letech, kdy se v odborech nic nedělo, něco změnit,“ vysvětluje předseda Jaromír
Srb.

„Mysleli jsme si, že nastartovat odbory a dostat je mezi lidi bude jednodušší. Rozhodně jsme ale během té doby dosáhli toho, že se s námi vedení normálně baví a o kolektivní smlouvě se nejdřív vyjednává, teprve pak se podepisuje. Problém je v tom, že my vyjednáme
kolektivní smlouvu pro všechny, ať v odborech jsou nebo nejsou. Ale všichni si musí uvědomit, že čím víc nás bude, tím líp se bude jednat. Jsou to jednoduché počty. A sama za sebe si myslím, že je to výhodné pro obě strany, nejenom pro zaměstnance, ale i pro zaměstnavatele,“ argumentuje Jitka Janáčková.

Investice s garantovaným ziskem
Odbory ve světoznámé muniční firmě se snaží dobýt ztracený kredit. Po letech stagnace hledají odboráři ve vlašimské společnosti Sellier & Bellot způsob, jak získat další členy, aby mohli upevnit svou pozici pro vyjednávání s vlastníkem.

Podle předsedy kováků Jaromíra Srba by impulsem, který přivede do odborů nové členy, mohl být výsledek nedávno uzavřené kolektivní smlouvy. Ta lidem mimo jiné zajistila zvýšení mezd o 5 % s platností od 1. ledna. „Členství v odborech je pro zaměstnance něco jako
dlouhodobá investice se zajištěným výnosem,“ říká s lehkou nadsázkou předseda vlašimských kováků. „Kolektivní smlouvu jsme podepsali před dvěma a půl měsíci, a navíc v době pandemie, což je pro nás o to významnější, protože loni, i když tomu žádné objektivní příčiny nebránily, s námi vedení podepsat kolektivku nechtělo. Zaměstnancům se tak od ledna paušálně navýšila mzda o 5 %, zvýšil se i vánoční
příspěvek a příspěvek na dovolenou, pro matky samoživitelky jsme prosadili o den delší nárok na placené volno,“ vypočítává předseda ZO OS KOVO SELLIER & BELLOT, a. s., Vlašim to nejpodstatnější, co dohoda se zaměstnavatelem lidem přinesla. „Rozumím tomu, že by si lidi přáli, abychom pro ně vyjednali víc, a to je i naším cílem, ale je to i na nich, musí nás podpořit, vstoupit do odborů. Pak budou naše vyjednávací pozice stabilnější a můžeme se bavit o lepších podmínkách,“ uzavírá Jaromír Srb.

Ve Svazu průmyslu vznikne nový Útvar digitální ekonomiky

Výkonný aparát Svazu průmyslu a dopravy České republiky čeká od 1. července 2020 několik změn. Zástupcem generální ředitelky bude hlavní ekonom SP ČR a ředitel Sekce hospodářské politiky Bohuslav Čížek. Poradkyní generální ředitelky Svazu Dagmar Kuchtové se stane Jitka Hejduková, dosavadní ředitelka Sekce zaměstnavatelské. Současně na Svazu průmyslu vznikne nový Útvar digitální ekonomiky, který bude mít na starosti stále významnější pole digitalizace a její vliv na průmysl a hospodářství. Jeho ředitelem se stává dosavadní zástupce ředitele Sekce hospodářské politiky Ondřej Ferdus.

Význam digitální ekonomiky ve světě neustále roste. Digitální transformace včetně zavádění prvků Průmyslu 4.0 je pro Českou republiku šancí k vnitřní modernizaci, přechodu na vzdělanostní ekonomiku a vzniku domácích inovativních produktů s vysokou přidanou hodnotou. I z těchto důvodů proto na Svazu průmyslu a dopravy vzniká od 1. července Útvar digitální ekonomiky. Bude nadále úzce propojen zejména se Sekcí hospodářské politiky, ale i s dalšími odbornými sekcemi, protože principy digitalizace zasahují prakticky do všech odvětví průmyslu a ekonomiky.

„Svaz průmyslu a dopravy se digitální ekonomikou zabývá dlouhodobě. S dalšími evropskými zaměstnavatelskými svazy například pravidelně řešíme, jak nastavit budoucí regulační rámec Evropské unie tak, aby nebránil rozvoji umělé inteligence a konkurenceschopnosti firem. Rostoucí význam digitální ekonomiky navíc potvrdila i současná koronavirová krize. Ukázala nám, že je potřeba na principech digitalizace neustále pracovat. Bez dobře fungující digitální ekonomiky není možné kvalitně a efektivně vykonávat práci z domova, na dálku řídit firmu nebo se digitálně vzdělávat,“ říká generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtová.

Ředitelem Sekce digitální ekonomiky se stane Ondřej Ferdus, dosavadní manažer pro digitální ekonomiku a zástupce ředitele Sekce hospodářské politiky. Od 1. července současně platí ve výkonném aparátu Svazu průmyslu a dopravy také dvě další personální změny. Poradkyní generální ředitelky bude nově Jitka Hejduková, která dosud vedla Sekci zaměstnavatelskou. Pozice zástupce generální ředitelky se ujme Bohuslav Čížek, hlavní ekonom SP ČR a ředitel Sekce hospodářské politiky.

kategorie Tiskové zprávy

Cizinci mohou nově setrvat v ČR do 16. září 2020

Na základě informace z resortů vláda 22. června 2020 vydala Usnesení o přijetí opatření v souvislosti s epidemiologickou situací ve světě s účinností od 17. července 2020, na jehož základě je možnost prodloužit povolení k zaměstnání u cizinců (krátkodobé pracovní vízum do 90ti dnů, sezónní zaměstnanci, mimořádné pracovní vízum), kterým bylo toto vízum vydáno před 12. březem 2020, a tito jsou povinni vycestovat z České republiky nejpozději do 16. září 2020.

Zaměstnavatel však musí splnit stanovené podmínky. A to, že zaměstnavatel s cizincem sjedná prodloužení základního pracovněprávního vztahu či uzavře nový pracovněprávní vztah, a to tak, aby tento trval po dobu platnosti tohoto opatření. Po splnění těchto podmínek se doba platnosti povolení k zaměstnání podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, které bylo vydáno s datem uplynutí doby platnosti po dni 12. března 2020, prodlužuje tak, že skončí nejpozději dnem 16. září 2020.

Gbelec Ondřej

kategorie Právní infoservis

Zapojte se do průzkumu dopadů krize na zahraniční aktivity firem

Svaz průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu provádí průzkum zejména za účelem zjištění dopadů pandemie COVID-19 na zahraniční obchodní aktivity firem.

Výsledky budou využity pro nastavení státních programů podpory exportu a pro nastavování oficiálních pozic ČR na úrovni EU, např. při vyjednávání obchodních dohod s třetími zeměmi či pro zlepšování podmínek firem v rámci EU.

Průzkum do určité míry navazuje na zjišťování Svazu průmyslu a dopravy ČR z dubna letošního roku, je však detailnější a poskytne Ministerstvu průmyslu a obchodu podněty pro nastavení proexportních nástrojů jak pro nejbližší období po opatřeních z důvodu celosvětové pandemie COVID-19, tak i v dlouhodobějším horizontu. Jeho výsledky budou tedy důležité z hlediska nastavení budoucích státních programů podpory exportu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu bude z výsledků průzkumu také čerpat informace pro nastavování oficiálních pozic ČR na úrovni EU při dalším vyjednávání obchodních dohod s třetími zeměmi a uskupeními či pro zlepšování podmínek firem v rámci EU.

Dotazník vyplňte prosím zde

Termín pro vyplnění dotazníku: do 28. června 2020.

Děkujeme Vám za zapojení se do průzkumu!

Šeráková Petra

kategorie Proexportní servis

Český export potřebuje pro restart výraznou podporu státu

Svaz průmyslu a dopravy ČR vyzývá k ještě aktivnější proexportní politice státu. Ačkoliv je Česko jako exportní ekonomika výrazně závislé na ekonomické kondici zemí svých odběratelů, stát může aktivně přispět k zotavení vývozních firem. Exportérům při hledání nových odběratelů pomůže rychlá obnova podnikatelských misí, podpora účasti českých podniků na zahraničních veletrzích i rozšíření portfolia služeb institucí, které exportérům zajišťují státní finanční a institucionální podporu.

Export živí českou ekonomiku, jeho poměr vůči HDP dosahuje 80 procent. V dubnu se po mnoha letech růstu rekordně propadl. Zatímco v březnu klesl vývoz českých firem do 50 nejvýznamnějších exportních destinací v přeshraničním pojetí meziročně o více než 10 %, v dubnu 2020 se propadl o 35 %. Z klíčových zemí pro české exportéry nejvíce poklesl export do Francie, Indie, Jižní Afriky, Maroka, Norska, Portugalska a Španělska, kde se propadl o více než polovinu.

„Dobře si uvědomujeme, že otevřenou českou ekonomiku můžeme zachraňovat zevnitř České republiky jen v omezené míře. Až se zotaví Evropa jako celek a státy začnou zase kupovat naše auta, stroje a další produkty, zvedneme se i my. Neznamená to ale, že bychom měli čekat se založenýma rukama,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu už dlouho upozorňuje na velkou závislost na vývozu do Evropské unie. Přes 79 % českého vývozu putuje do zemí EU27. S Velkou Británií je to dokonce více než 84 %. Průmyslové svazy v Německu, Rakousku a na Slovensku očekávají, že se jejich ekonomiky začnou vracet k předkrizovým úrovním až v letech 2021 a 2022. Stejně to vidí evropská průmyslová konfederace BusinessEurope i u dalších hlavních exportních trhů pro české firmy. Nejpomaleji se k normálu bude vracet Velká Británie.

„Měli bychom současné situace využít a snažit se snížit naši závislost na EU. Zatím se nám to moc nedaří. Exportérům by v tom měly pomoci státní instituce. Potřebujeme se více rozkročit, najít nová odbytiště pro své výrobky a úspěšně vyvážet třeba i do severní Ameriky, jihovýchodní Asie a na další trhy,“ komentuje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PODPORA ZE STRANY STÁTU BUDE NUTNÁ

Z průzkumu Svazu průmyslu vyplývá, že se do ekonomických problémů bude postupně dostávat stále více exportně orientovaných firem. Stát by se měl na podporu vývozců více zaměřit a rozšířit paletu specifických nástrojů podpory exportu.

„Jakmile to situace dovolí, vrcholní státní činitelé by se měli co nejdříve opět rozjet společně s podnikateli na zahraniční cesty a stát by měl ještě více podpořit účast firem na mezinárodních výstavách a veletrzích. Podniky také potřebují rozšíření portfolia služeb od institucí zajišťujících státní finanční a institucionální podporu exportérů,“ vysvětluje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Doporučená opatření pro maximální podporu exportně orientovaných firem:

Obnova podnikatelských misí – v první fázi do zemí, které se úspěšně vypořádaly s nemocí Covid-19, např. Čína, Vietnam, Jordánsko a vybrané evropské země.
Podpora účasti firem na mezinárodních výstavách a veletrzích – finanční prostředky vyhrazené pro rok 2020 využít na podporu v druhé polovině roku nebo přesunout na rok 2021.
Umožnit konání Mezinárodního strojírenského veletrhu – veletrh bude důležitým impulzem k dalšímu oživení průmyslové aktivity.
Navýšit kapacity zahraniční ekonomické sítě – otevření nových zastoupení v Texasu, Africe, Latinské Americe nebo jihovýchodní Asii.
Vyšší institucionální a finanční podpora státu – rozšíření portfolia služeb institucí zajišťujících státní finanční a institucionální podporu exportérů.

Svaz průmyslu chválí dosavadní zavedenou pomoc:

Rekonstrukční balíček MZV pro české firmy – navýšení celkové dotace MZV na podporu exportu z 200 miliónů Kč v roce 2021 na cílovou částku 300 miliónů Kč v roce 2023.
Tzv. „Balíček pro exportéry“ od EGAP – přednostní vyřízení žádostí firem, které hledají nové odběratele kvůli epidemii. Výrazně snížil poplatky za pojištění nových rizik, zkrátil dobu k uznání pojistného plnění, žádosti lze podávat online, pojištění je dostupné i pro MSP, a to pro pohledávky již od 100 tisíc Kč.
Konzultace a poradenství CzechTrade zdarma

Zástupci CzechTrade poskytují od začátku krize konzultace a poradenství pro exportéry zdarma. Nyní je agentura prodlužuje až do konce roku 2020.

„Jelikož je naše ekonomika silně orientovaná na export, tak první logickou reakcí na krizi bylo stoprocentní zvýšení dotací na služby naší zahraniční sítě. Snažíme se co nejvíce přispět k restartu zahraničního obchodu,“ říká generální ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal.

E-MEET 2020

Akce E-MEET 2020 letos částečně nahradila tradiční jednání s ekonomickými diplomaty pořádané od roku 2002 Svazem průmyslu a dopravy ČR. Během každoroční dvoudenní akce konzultovalo své obchodní příležitosti v zahraničí přes 400 zástupců firem. Letos se kvůli pandemii nemoci Covid-19 akce nemohla uskutečnit poprvé po osmnácti letech. Do E-MEET 2020, kterou uspořádal CzechTrade ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Svazem průmyslu a dopravy ČR a AMSP ČR, se zapojilo 253 firem, které online jednaly s řediteli zahraničních kanceláří CzechTrade. Virtuální komunikace se stala v uplynulých týdnech naprosto běžnou, pro obchodní vztahy speciálně v zahraničí je to ale pouze nouzová alternativa.

„Děkujeme centrále CzechTrade a ředitelům jejich zahraničních kanceláří, že se flexibilně ujali organizace akce E-MEET 2020. Osobní setkávání je však pro budování obchodních vztahů nenahraditelné. Těšíme se, že exportéři budou mít možnost v příštím roce opět vše vyřídit osobně a akce proběhne v plném rozsahu,“ uzavírá Radek Špicar.

kategorie Tiskové zprávy

Evropská rada jednala o plánu na obnovu ekonomiky, premiér Babiš požaduje spravedlivé rozdělení prostředků

: Premiér Babiš se zapojil do videokonferenčního jednání Evropské rady k novému návrhu víceletého rozpočtu EU a tzv. plánu obnovy, 19. června 2020.

Předseda vlády Andrej Babiš se v pátek 19. června 2020 zúčastnil videokonference Evropské rady k novému návrhu víceletého rozpočtu EU a tzv. plánu obnovy po koronavirové krizi. Premiér na jednání apeloval na to, aby byl plán obnovy jasně zacílený, odpovídal potřebám jednotlivých ekonomik a zároveň byl spravedlivý pro všechny členské státy.

Dnešní sérii videokonferenčních schůzek k unijnímu rozpočtu zahájilo jednání prezidentů a předsedů vlád politické skupiny Renew. Následovalo koordinační jednání s premiéry zemí Visegrádské čtyřky.

Samotné jednání členů Evropské rady bylo v pořadí páté od začátku koronavirové krize. Tentokrát bylo zaměřené na příští víceletý finanční rámec EU a plán obnovy, jehož návrh Evropská komise představila 27. května. Evropská rada se shodla na tom, že je třeba evropskou ekonomiku podpořit, a to i prostřednictvím půjčky, díky které Evropská komise získá na finančních trzích 750 miliard eur.

Premiér Andrej Babiš uvedl, že se však plán obnovy musí omezit jen na to, co je nezbytně nutné, a musí být dobře zacílen. „Je to bezprecedentní krok, je proto potřeba zajistit, že získané prostředky budeme investovat rozumně,“ řekl předseda vlády.

Evropská rada bude o detailech plánu jednat na summitu, který se uskuteční v červenci v Bruselu. Jedním z hlavních témat bude přitom způsob, jakým se budou dodatečné prostředky rozdělovat. „Komise navrhla, aby klíčovým ukazatelem byla míra nezaměstnanosti za uplynulých pět let. To ale nemá s řešením dopadů krize nic společného a snižuje to alokaci pro ČR zhruba o šest miliard eur. S tím nemůžeme souhlasit,“ uvedl premiér Babiš. „Kritéria rozdělování musí být spravedlivá pro všechny.“

Druhým tématem dnešní Evropské rady byl brexit. Předsedkyně Evropské komise státníky informovala o aktuálním stavu jednání se Spojeným královstvím. Aktuální přechodné období trvá jen do konce tohoto roku. Vyjednávacímu týmu vedenému Michelem Barnierem tak zbývá jen několik měsíců na dosažení dohody s představiteli Velké Británie, která by upravila vzájemné vztahy po vystoupení země z EU.

Nakonec kancléřka Merkelová informovala o aktuálním vývoji v implementaci Minských úmluv a návrhu na prodloužení sankcí proti Rusku.

Vystoupení předsedy vlády ČR Andreje Babiše k plánu obnovy na videokonferenci členů Evropské rady

: Premiér Andrej Babiš při vystoupení v rámci videokonference Evropské rady, 19. června 2020.

Premiér Andrej Babiš vystoupil v pátek 19. června 2020 na videokonferenčním jednání členů Evropské rady s tímto projevem.

Milý Charlesi, milí kolegové,

jsem rád, že vedeme dnešní diskusi o tomto velmi důležitém návrhu a díky patří
Ursule za legislativní návrhy.

Souhlasím, že musíme společně reagovat na krizi.

Zdá se, že panuje shoda ohledně zadlužení budoucích rozpočtů EU. Nebyla by to moje první volba, ale nebudu tomu bránit. Měli bychom se však omezit na to, co je nezbytně nutné, účelné a dočasné.

Navržený splátkový kalendář úvěru je jasný. Celkové finanční náklady spojené s tímto dluhem by podle Komise měly dosahovat 17,5 miliardy eur v letech 2021–2027. Doufám, že správně chápu, že se jedná o celkovou a konečnou maximální částku servisních poplatků vztahujících se k celé výši půjček.

Pokud jde o dobu trvání plánu obnovy, národní plány musí být důkladně připraveny a dopad strukturálních reforem musí být dlouhodobý. Proto je třeba prodloužit maximální dobu trvání Facility na podporu oživení a odolnosti (RRF) do roku 2027. Velikost národních obálek by rovněž měla být rezervována po celou tuto dobu.

Cíl plánu

Shodli jsme se, že chceme řešit dopady krize.

Nyní se Komise zaměřuje rovněž na budování odolnosti. Všichni bychom samozřejmě chtěli, aby byla EU dlouhodobě silná. Musíme si však jasně říci, čeho přesně v tomto směru chceme dosáhnout. Odolnost by neměla znamenat bianko šek pro nepřiměřené utrácení.

Trvám na tom, že musíme dál rozvíjet klíčové politiky EU vyplývající ze Smluv, zejména posilování vnitřního trhu prostřednictvím podpory hospodářské konvergence. Ta je klíčem pro naši společnou sílu, růst a prosperitu.

Tradiční politiky musí hrát ústřední roli a zcela zásadní jsou v tomto ohledu především investice. Kromě Zelené dohody pro Evropu a digitalizace by za klíčovou prioritu mělo být i budování chybějící dopravní a energetické infrastruktury a průmyslu.

Nástroj pro obnovu

Nástroj pro obnovu musí být přínosný pro všechny.

Má podpořit nejvíce zasažená odvětví našich ekonomik. Zatím nevíme, jaký přesně bude dopad krize na HDP a další ekonomické ukazatele. Tato čísla zatím prostě nemáme k dispozici.

Co ale vím s jistotou, že výpočet podílů jednotlivých států podle údajů o míře nezaměstnanosti za minulých pět let určitě nemá nic společného se skutečným dopadem koronavirové krize a je zcela nesprávný.

V tomto ohledu by bylo mnohem praktičtější diskutovat nyní pouze o víceletém finančním rámci a o plánu obnovy až budeme mít konečný účet za koronavirus.

Analýza Komise uvádí, že odvětví cestovního ruchu nebo automobilového průmyslu jsou krizí vážně zasaženy. Úplně nechápu, jak přidělení dvou třetin celého třičtvrtěbilionového nástroje na obnovu a strukturální reformy v členských státech na základě míry jejich nezaměstnanosti před pěti lety, může těmto odvětvím pomoci se zotavit.

Řešením by mohl být dynamický alokační klíč. Fázování by nám pomohlo včas vidět skutečné dopady krize a umožnit odpovídajícím způsobem přizpůsobit tok peněz.

Pokud jde o rovnováhu mezi granty a půjčkami, já upřednostňuji granty. Důvodem je, že rozpočet EU je ze své podstaty strukturován jako grantově orientovaný a půjčky v něm nemají jasnou pozici.

Rozumím však, že některé členské státy si budou chtít také půjčit z nového nástroje, a měli bychom to umožnit.

Alokační kritéria

Jak jsem již řekl, způsob, jakým jsou nové zdroje přidělovány v návrhu, mě znepokojuje nejvíce.

Kritéria pro rozdělení peněz z nástroje obnovy, by měla být spravedlivá i pro země s nižšími příjmy, protože ekonomická vyspělost zvyšuje schopnost členských států financovat oživení.

Míra nezaměstnanosti v letech před rokem 2020 by neměla být rozhodujícím ukazatelem. Jsem přesvědčen, že bychom měli věnovat větší pozornost hospodářské prosperitě měřené v HND. Mohli bychom také zvážit doplnění dalších kritérií odrážejících důsledky uzavření ekonomiky a trhu, například roční pokles HDP.

Konkrétně je pokles alokace pro moji zemi jen kvůli kritériu nezaměstnanosti téměř 60 %, což představuje zhruba 6 miliard euro. To je více než současná celková alokace, která odpovídá 4,6 miliardám euro.

Nástroj by měl být také pružnější a přizpůsoben konkrétním potřebám dané země.

Role Komise při posuzování kritérií by měla být pečlivě sledována a dobře vyvážena s rolí Rady.

Jsem připraven na tom dál pracovat, ale vzorec tak, jak je teď navržen, pro mě fungovat nebude.

Víceletý finanční rámec

A na závěr, v samotném víceletém finančním rámci stále vidím určitý prostor pro úpravy v jednotlivých kapitolách, konkrétně posílením tradičních politik.

Upřímně oceňuji flexibilní přístup Komise v poslední době k podmínkám implementace a jsem přesvědčen, že maximální flexibilita by měla být zachována i do budoucna.

Pokud jde o příjmovou stránku rozpočtu, nejsem příliš nakloněn jakýmkoliv novým vlastním zdrojům, které by neúměrně dopadly na země s nižšími příjmy.

Kromě toho jsem přesvědčen, že veškeré rabaty by měly být zrušeny.

Jsem připraven v létě pracovat na balíčku, abychom měli dohodu v rozumném čase. Dohodneme se však pouze tehdy, bude-li návrh realistický a skutečně smysluplný pro nás všechny.

Těším se na negobox.

Andrej Babiš, předseda vlády

Členové Evropské rady jednali s představiteli zemí Východního partnerství

: Premiér Andrej Babiš se zúčastnil videokonferenčního summitu Evropské rady se zeměmi Východního partnerství, 18. června 2020.

Ve čtvrtek 18. června se uskutečnila videokonference Evropské rady a zemí Východního partnerství. Jednání opětovně vyzdvihlo a potvrdilo strategický význam regionu Východního partnerství pro EU. Vedoucí představitelé také diskutovali dlouhodobé priority politiky Východního partnerství po roce 2020.

Čtvrteční videokonference lídrů EU s protějšky ze zemí Východního partnerství (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavská republika, Ukrajina) nahradila vrcholný summit, který byl původně plánován, ale s ohledem na epidemiologickou situaci musel být zrušen.

Lídři EU se během videokonference shodli, že politika Východního partnerství patří a nadále bude patřit k zahraničněpolitickým prioritám, a zdůraznili solidaritu v době krize způsobené Covid-19. Podle premiéra Babiše byla videokonference důležitým potvrzením úzkých vztahů EU se zeměmi Východního partnerství. „Uvítal jsem, že strategický význam Východního partnerství pro EU byl dále posílen uvolněním balíčku okamžité podpory a prostředků pro socioekonomickou obnovu ze strany EU pro země regionu během pandemie Covid-19,“ uvedl předseda vlády.

Jednání se věnovalo také dlouhodobým prioritám a rozvoji cílů politiky Východního partnerství po roce 2020, kdy vyprší její stávající program. „Klíčovým principem spolupráce by mělo být posilování odolnosti partnerských zemí prostřednictvím praktické spolupráce, která má hmatatelný dopad na život obyvatel. Podporujeme také prohloubení hospodářské integrace,“ řekl premiér Babiš.

Během diskuze lídři vymezili prioritní témata budoucí spolupráce, k nimž patří další posílení hospodářských vazeb, digitální a zelená tranzice nebo podpora demokracie, právního státu a lidských práv. Společná deklarace k budoucnosti politiky Východního partnerství by měla být přijata na fyzickém summitu, který se uskuteční v březnu příštího roku.

Východní partnerství představuje specifický rozměr evropské politiky sousedství, jehož cílem je posílit politické přidružení a hospodářskou integraci šesti partnerských zemí: Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavské republiky a Ukrajiny.

Východní partnerství vzniklo v roce 2009jako jednotný rámec politiky EU vůči sousedním státům EU na východě Evropy a v oblasti Jižního Kavkazu. Oficiálně zahájeno bylo na summitu konaném v květnu 2009 v Praze, tedy během prvního předsednictví České republiky v Radě EU.

BOZP dobrovolníků

Jak zajistit BOZP dobrovolníkům? V období nedávného nouzového stavu řada dobrovolníků pomáhala například seniorům, téma je stále aktuální. Problematiku upravuje zákon o dobrovolnické službě, kde se uvádí, že pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se použijí přiměřeně pracovněprávní předpisy. Ne všechny organizace využívající dobrovolníky však spadají pod tento zákon.

Pojem dobrovolnická služba je vymezen v zákoně č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě, dále jen „zákon“), ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o činnost, při níž dobrovolník poskytuje
a) pomoc nezaměstnaným, osobám sociálně slabým, zdravotně postiženým, seniorům, příslušníkům národnostních menšin, imigrantům, osobám po výkonu trestu odnětí svobody, osobám drogově závislým, osobám trpícím domácím násilím, jakož i pomoc při péči o děti, mládež a rodiny v jejich volném čase,
b) pomoc při přírodních, ekologických nebo humanitárních katastrofách, při ochraně a zlepšování životního prostředí, při péči o zachování kulturního dědictví, při pořádání kulturních nebo sbírkových charitativních akcí pro osoby uvedené v písmenu a), nebo
c) pomoc při uskutečňování rozvojových programů a v rámci operací, projektů a programů mezinárodních organizací a institucí, včetně mezinárodních nevládních organizací.

Je vykonávána bez nároku na odměnu. Dobrovolník může dostat osvědčení o vykonané dlouhodobé dobrovolnické službě, jehož vzor je přílohou k tomuto zákonu. Na některé dobrovolnické činnosti může být poskytnuto pracovní volno u zaměstnavatele (viz § 200 a násl. zákoníku práce). V § 5 odst. 6 zákona je uvedeno, že při sjednání rozsahu pracovní doby, doby odpočinku, podmínek pro udělení dovolené, kapesného a pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se použijí přiměřeně pracovněprávní předpisy. Z uvedeného vyplývá, že dobrovolníci také musí být mimo jiné školeni v BOZP.

V ustanovení § 5 a § 8 se ještě hovoří o přidělení osobních ochranných pracovních prostředků a vybavení pracovními prostředky. V případě, že dobrovolník je vysílán jednou organizací na práce u jiné organizace, součástí smlouvy mezi vysílající a přijímající organizací musí být rovněž ujednání o povinnosti přijímající organizace informovat vysílající organizaci o rizicích, která mohou ohrozit život nebo zdraví dobrovolníka, vzniklých v průběhu výkonu dobrovolnické služby, a přijmout neprodleně opatření, která tato rizika vyloučí, a v případě neodstranitelných rizik omezí.

Tyto náležitosti musí být také součástí předvstupní přípravy organizované vysílající organizací, která musí být stanovena ve smlouvě mezi dobrovolníkem a vysílající organizací o výkonu dlouhodobé (delší než 3 měsíce) nebo krátkodobé dobrovolnické služby při vyslání do zahraničí. Podle povahy dobrovolnické služby musí být součástí i potvrzení o zdravotním stavu dobrovolníka ne starší než 3 měsíce.

Dobrovolníkem na území České republiky se může stát osoba starší 15 let, pokud má vykonávat dobrovolnickou službu v zahraničí, musí být starší 18 let. Podle zákona s dobrovolníkem mladším 18 let nesmí být sjednán výkon takové dobrovolnické služby, která by byla nepřiměřená anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem jeho věku nebo při níž by byl vystaven zvýšenému nebezpečí úrazu nebo jinému poškození zdraví.

Někde ale můžeme v ulicích vidět i mladší žáky, jak například prodávají drobné předměty a vybírají peníze do kasiček při charitativních akcích.

Dobrovolníky využívá například organizace Liga proti rakovině. Iva Kurcová, ředitelka a místopředsedkyně Výboru Ligy proti rakovině Praha k tomu říká: „Co se týká dobrovolníků při květinové sbírce, každoročně jejich počet narůstá a v posledních letech přesahuje již 14 tisíc po celé republice. Koordinátoři před sbírkou obdrží velmi podrobné pokyny k celé organizaci akce a jejich součástí je i upozornění na dodržování pravidel etických i bezpečnostních. Podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nelze pověřit prodejem kytiček osobu mladší 15 let. Děti do 15 let se tedy akce mohou zúčastnit pouze v doprovodu osoby starší 15 let, jejíž jméno je uvedeno v příslušné plné moci, a která bude po celou dobu provádění sbírky v jejich blízkosti.

Dobrovolníci, kteří nám pomáhají na různých osvětových akcích pro veřejnost, jsou vždy seznámeni s místem výkonu činnosti (obvykle stánek s edukačními publikacemi) a poučeni o možných bezpečnostních rizicích spojených s výkonem činnosti. Samozřejmostí je vybavení stánku nezbytným zázemím (prostor k odložení věcí, dodržování pitného režimu apod.). Pokud je akce organizována jiným subjektem (školské či zdravotnické zařízení nebo městská část) je třeba se řídit také pokyny organizátora týkajícími se BOZP.“

Dobrovolníky samozřejmě proškoluje také například Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR předtím, než u ní začnou působit. Zejména pokud přijdou do kontaktu s členy nebo klienty, tedy obvykle s osobami s těžkým zrakovým postižením, musí se dozvědět alespoň základní informace, jak nevidomé správně v exteriéru vést, jak s nimi komunikovat, jaké informace je vhodné sdělit atd. Výjimečně pomáhají i osoby mladší 15 let, ale vždy se tak děje s písemným souhlasem zákonného zástupce.

Nedávno jsme dostali do redakce BOZPinfo dotaz, jestli musí být dobrovolníci také školeni z BOZP, ale že jde o dobrovolníky, jejichž práce neodpovídá shora uvedené definici (podle § 2 zákona o dobrovolnické službě). V tomto případě bychom mohli postupovat podle § 101 odst. 5 zákoníku práce: „Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.“ A mohli bychom tak postupovat i v případě, pokud nejde o organizace s akreditací od Ministerstva vnitra, na které se vztahuje zákon o dobrovolnické službě, to znamená i tyto dobrovolníky školit.

Mohou však také existovat čistě dobrovolnické organizace (složené pouze z dobrovolníků). Zde opět nabývá na významu slůvko přiměřeně z § 5 zákona o dobrovolnické službě. „Tam po nich nemůžeme vyžadovat například OOPP, ale i tak by organizátor prací měl dobrovolníky přiměřeně vybavit, poučit je. Nelze připustit práci, při které by byli lidé ohroženi,“ říká inspektor Milan Moravec z Oblastního inspektorátu práce pro hl. m. Prahu.