Aktuality – 270. stránka

Vláda navrhla zvýšení ošetřovného a potvrdila od pondělí částečné uvolnění některých opatření

: Vláda navrhla zvýšení ošetřovného a potvrdila od pondělí částečné uvolnění některých opatření, 17. dubna 2020.

Ošetřovné pro rodiče dětí mladších 13 let, které v důsledku karanténních opatření nemohou navštěvovat předškolní či školská zařízení, a pro osoby, které pečují o zdravotně hendikepované osoby ve společné domácnosti, se může zvýšit ze současných 60 procent na 80 procent denního vyměřovacího základu. Příslušný návrh novely zákona o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 schválila na mimořádném jednání v pátek 17. dubna 2020 vláda Andreje Babiše.

Vláda přistoupila k navýšení částky ošetřovného s ohledem na vývoj epidemiologické situace, která podle výhledu na příští týdny neumožní obnovení řádné školní docházky pravděpodobně až do konce června, tedy do konce tohoto školního roku. Rodiče, kteří o menší děti musí pečovat, a nemohou kvůli tomu chodit do zaměstnání, se kvůli tomuto čtyři měsíce trvajícímu stavu mohou dostat do závažných finančních problémů. Současná dávka ošetřovného ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu totiž u většiny zaměstnanců činí přibližně jen 70 procent jejich čisté mzdy. Ministerstvem práce a sociálních věcí navržené navýšení na 80 procent denního vyměřovacího základu, které ještě musí schválit Parlament ve stavu legislativní nouze, by částku ošetřovného navýšilo u většiny zaměstnanců na více než 90 procent čisté mzdy. Více informací naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce na sociálních věcí.

Vláda také vzala na vědomí nová mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví, kterými dochází k realizaci první fáze vládou představeného scénáře postupného uvolňování karanténních opatření. Od pondělí 20. dubna bude moci otevřít své provozovny většina řemeslníků s výjimkou holičů, kadeřníků, pedikérů a dalších profesí, při nichž dochází k přímému fyzickému kontaktu s klienty, fungovat mohou začít autosalony a autobazary a na fakulty se budou moci k individuálním pohovorům, zkouškám či laboratorní, experimentální či umělecké práci v souvislosti se svými závěrečnými pracemi studenti závěrečných ročníků vysokých škol, a to při splnění přísných hygienických podmínek. Ze zákazu jsou nově vyňaty rovněž venkovní trhy a tržiště, i tam ale budou muset prodejci zajistit dodržení stanovených pravidel. V pondělí budou moci otevřít také salóny pro psy.

Od pondělí 20. dubna se rovněž budou moci konat za přesně daných pravidel malé svatby za přítomnosti nanejvýš deseti osob a na venkovní hřiště se budou moci k tréninku vrátit profesionální sportovci. I pro ně platí přísná pravidla, například omezení tréninkové skupiny na osm osob s výjimkou realizačního týmu, zákaz používat společné šatny a sprchy či zákaz provádět kontaktní cvičení. Sportovci, a to i ti rekreační, ale už budou mít povoleno při dodržení přísných hygienických pravidel používat toalety.

Vláda také odsouhlasila, že od pondělí 27. dubna bude platit rovněž výjimka ze zákazu volného pohybu pro účast na bohoslužbě. Bohoslužby se bude moci najednou zúčastnit nejvýše 15 osob, budou muset dodržet minimálně dvoumetrové rozestupy a při vstupu si povinně vydezinfikovat ruce. Celý akt budou muset mít roušky a je zakázáno žehnání se svěcenou vodou a další obdobné obřady. Věřící se rovněž nebudou smět pohybovat mimo hlavní bohoslužebný prostor. Duchovní bude povinen si vydezinfikovat ruce přinejmenším před začátkem bohoslužby a pak před podáváním eucharistie.

Podrobnosti k dnes přijatým změnám naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví. Přehled mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví naleznete na https://koronavirus.mzcr.cz/category/mimoradna-opatreni/.

Ministři odsouhlasili také nové mimořádné opatření Ministerstva financí, kterým se hejtmanům a primátorovi hlavního města Prahy nařizuje zahrnout do skupiny dětí od 3 do 10 let, jimž jsou povinni zajistit nezbytnou péči, také děti, jejichž zákonní zástupci jsou zaměstnanci v orgánech Finanční správy nebo ve Finančním analytickém úřadu. Důvodem je skutečnost, že tyto orgány jsou klíčovými institucemi na poli správy daní, resp. na poli opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a jejich fungování je z pohledu zajištění základních úloh státu a jeho financování zcela nepostradatelné.

Vláda schválila také finanční pomoc dvěma krajanským spolkům ve Velké Británii zajišťujícím potřebnou zdravotní a sociální pomoc ekonomicky slabším členům komunity čelícím důsledkům pandemické krize v oblasti Leedsu a Peterborough. Jedná se o Comenius Schools in the United Kingdom v Leedsu a Compas Charity v Peterborough, kterým Česká republika daruje po 150 000 korun. Tyto peníze půjdou z vládní rozpočtové rezervy a budou určeny především na organizování potravinové banky, nákup a rozvoz jídla potřebným občanům domů, nákup pohonných hmot při rozvozu jídla a poskytování zdravotní asistence, sociální poradenství, asistence při jednání na britských úřadech sociálního zajištění, zajištění alternativního vyučování v rodinách v době uzavření škol a nákup potřebných pomůcek a na úhradu nezbytných vynaložených nákladů poskytovatelům této pomoci. Jedná se o členy české romské krajanské komunity, která v těchto oblastech žije a je v těchto týdnech již velmi silně zasažena pandemickou krizí, především masivním výpadkem příjmů.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-17–dubna-2020-181060/.

Stát podpoří nákupy půdy zemědělci 120 miliony korun

Zemědělci budou moci od pondělí 20. dubna do 20. července žádat stát o snížení úroků u nestátních organizací při nákupu půdy. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) na podporu vyčlenil 120 milionů korun, sdělila mluvčí fondu Barbora Šenfeldová. Podpora je určena pouze malým a středním podnikům, které se zabývají zemědělskou prvovýrobou, jak to v pátek 17. dubna uvedl portál Zemědělec.

„Pro zemědělce je nákup půdy strategickou záležitostí, která jim z dlouhodobého hlediska zajišťuje určitou stabilitu. Navíc jsou sektory, jako například ovocnářství, u kterého je vlastnictví půdy důležité i proto, že sady rodí až po několika letech a zemědělec musí mít jistotu, že mu nikdo neukončí pronájem a nezmaří se tak jeho úsilí,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Výše podpory pro jeden podnik může dosáhnout maximálně 15.000 eur, tedy zhruba 407.000 Kč. Výše úvěru, u kterého se budou úroky snižovat, musí být od 100 000 korun do deseti milionů korun. Zemědělec nesmí půdu kupovat od státní organizace.

Jde o další z kroků posledních dní, které stát avizoval na posílení potravinové soběstačnosti. Začátkem dubna ministerstvo zemědělství navýšilo proti schválenému rozpočtu o 600 milionů Kč letošní národní zemědělské dotace. Ministr Miroslav Toman tehdy mluvil právě o zvýšení soběstačnosti.

Začátkem dubna mohli zemědělci také začít žádat o přímé platby – hlavní evropské dotace. V nich se přerozdělí každoročně přes 30 miliard korun.

Zemědělský svaz ČR: Je nutné odstranit nízkou potravinovou bezpečnost!

Před několika lety vznikla strategie ministerstva zemědělství, podle které měla Česká republika do roku 2030 získat potravinovou bezpečnost základních potravin. Byly stanoveny dílčí cíle, které se bohužel nedaří plnit. Zemědělský svaz ČR proto uspořádal v minulém týdnu tiskovou konferenci, která se věnovala třem skupinám potravin, u kterých dosahujeme výrazné potravinové nebezpečnosti, tj. pěstování ovoce, zeleniny a brambor.

Za Zemědělský svaz ČR na tiskové konferenci vystoupil jeho předseda Martin Pýcha, za Zelinářskou unii Čech a Moravy její předseda Petr Hanka, za Ovocnářskou unii ČR její předseda Martin Ludvík a za Český bramborářský svaz jeho předseda Josef Králíček.

Takže hlavním tématem této tiskové konference byla otázka soběstačnosti v ovoci, zelenině a bramborách. Dále jakou podporu by pěstování těchto komodit mělo mít v době současné pandemie COVID-19 a zároveň i jaká je situace, pokud jde o využití sezónní pracovní síly. Přirozeně, že tisková konference se věnovala i zhodnocení situace na trhu, zásobování a vývoji cen.

Představitelé těchto pěstitelských svazů informovali o společném stanovisku Ovocnářské unie ČR, Zelinářské unie Čech a Moravy a Českého bramborářského svazu.

Soběstačnost tuzemské produkce v ovoci:

Pokud jde o soběstačnost v tuzemské produkci, tak úvod tiskové konference patřil situaci v pěstování ovoce. Zpráva Ovocnářské unie ČR uvádí, že výměry ovocných sadů trvale klesají. Za předchozích 30 let už z naší krajiny zmizelo bez náhrady na 10 tisíc hektarů ovocných sadů. Za posledních pět let (od zavedení embarga na vývoz ovoce do Ruska z EU) se plocha snížila o 3,5 tisíce hektarů a ovocnáři předpokládají, že za letošní zimu poklesnou plochy sadů o dalších 1500 hektarů.

V souvislosti s poklesem plochy také dochází k poklesu produkce a tím pádem i ke snížení soběstačnosti. Soběstačnost u hlavních ovocných druhů se pohybuje se od 10 do 50 % a od devadesátých let minulého století výrazně poklesla. Česká republika je tedy výrazně závislá na dovozu čerstvého ovoce zejména ze zemí, jako je Itálie, Španělsko nebo Polsko.

Důvodem ústupu pěstitelů od pěstování ovoce je dlouhodobě záporná rentabilita odvětví v důsledku nadprodukce ovoce v EU způsobeném především uzavřením ruského trhu a zvyšující se polskou produkcí, která za podnákladové ceny končí i v tuzemských supermarketech. Dalším důvodem jsou stále častější negativní vlivy počasí – zejména výrazné škody jarními mrazy, které často zásadně snižují produkci a pěstitelé se proti nim obtížně brání. Jde o nepojistitelné riziko a veškerá technická opatření (např. protimrazové závlahy nebo ohřívání sadů) jsou velmi drahé a ne vždy spolehlivě účinné. Dalším důvodem poklesu produkce je nedostatek sezónní pracovní síly a zejména nejistota sklidit úrodu ve správný čas. Ovocné sady tak v krajině nahrazují rentabilnější plodiny, zejména obiloviny a řepka, tedy plodiny, které nepotřebují sezónní pracovní silu a nejsou tolik náchylné na negativní klimatické jevy (např. mrazy).

Soběstačnost tuzemské produkce v pěstování zeleniny:

Zpráva Zelinářské unie Čech a Moravy uvádí, že dlouhodobý nezájem ze strany státu v kombinaci s vysokým zdaněním práce způsobil hlavně po našem vstupu do EU propad soběstačnosti z původních takřka 70 % na dnešních 30 – 32 %. Celková roční spotřeba zelenina se pohybuje kolem 950 tis. tun, dvě třetiny dovážíme. Díky kombinaci poklesu ploch s rostoucím podílem zeleniny v našem jídelníčku se stala Česká republika závislou na dovozech z okolních států. Čeští a moravští pěstitelé zvládají z velké části uspokojovat poptávku v hlavní sezoně, největší deficit mají od února do května, kdy jsou zcela závislí na dovozech i u základních druhů zeleniny. Ke zvýšení soběstačnosti potřebují navýšit produkční plochy ze současných 11 tis. ha na dvojnásobek, aby se Česká republika přiblížila státům jako je Německo nebo Rakousko. Jde hlavně o základní druhy jako je cibule, kořenová a košťálová zelenina, pěstitelům zeleniny schází i kryté plochy. Potřebují nově vybudovat, nebo zrekonstruovat závlahové systémy, schází jim přes 100 tis. tun skladové kapacity. Pěstování zeleniny je mimořádně investičně náročné a rizikové. Nejedná se jen o počasí. V minulých letech byl největším soupeřem pro naše pěstitele dumpingový dovoz ze zemí s nižší daňovou zátěží (např. z Polska), nebo výprodej krátkodobých přebytků z celé Evropy. Proto je pro ně podpora domácí produkce od zákazníků, a přirozeně, že i podpora investic ze strany státu, zásadní! Bez nich postupnou nápravu nezvládnou.

Soběstačnost tuzemské produkce v pěstování brambor:

Zpráva Českého bramborářského svazu konstatuje, že v roce 2019 bylo v České republice sklizeno celkem 28.868 ha brambor, z toho v zemědělském sektoru 22.894 ha a v rámci samozásobení domácností (plochy do 1 ha) 5.974 ha. Celková produkce brambor dosáhla 756.310 tun, průměrný výnos 26,20 t/ha. Regionálně byly porosty poškozeny suchem, propad výnosů ale nebyl tak významný jako v roce 2018, výnosy odpovídaly víceletému průměru. Průměrné výsledky vykázaly i ostatní bramborářské státy EU.

Česká republika dlouhodobě není ve spotřebě konzumních brambor soběstačná, přibližně třetinu jejich spotřeby musí každoročně dovážet. To odpovídá v průměru 150 tis. tunám ročně, zejména v jarních měsících. Významný je rovněž dovoz výrobků z brambor, který činí po přepočtu na brambory ve slupce dalších 200 tis. tun, naopak vývoz je zhruba třetinový. Rozhodující dodávky konzumních brambor jsou z Německa, významné dovozy též z Francie a Nizozemí. Dovozy v posledních letech rostou. Vývoz brambor je významně nižší a směřuje zejména na Slovensko.

Plochy brambor dlouhodobě stagnují. Problém se týká hlavně konzumních brambor. Faktorů, které rozsah pěstování ovlivňují, je několik – vyšší pěstitelské náklady a vyšší podíl lidské práce ve srovnání s pěstitelsky méně náročnými komoditami jako jsou obilniny, kukuřice a řepka, nižší stabilita výnosů (rozložení srážek, sucho), na rozdíl od vyspělých bramborářských zemí nedostatečná kapacita kvalitních (klimatizovaných) skladů pro zásobování v jarních měsících, dovoz přebytků z EU za podnákladové ceny v době nadúrody a další.

Na Českomoravské vysočině bylo v minulých letech vybudováno v zemědělských podnicích značné množství bioplynových stanic. V návaznosti na opakované problémy s nedostatkem srážek a současně přísnější protierozní i jiná opatření je prioritou zajištění dostatku kukuřice jako krmiva pro živočišnou výrobu, stejně jako suroviny pro bioplynové stanice. Tím jsou brambory z části osevního postupu vytlačovány.

Podpory pro sektor ovoce, zelenina a brambory:

Pokud jde o okamžitou pomoc při zajištění dostatku sezónní pracovní síly, včetně podmínek pro vstup a práci cizinců, jako jsou víza, zaměstnanecké karty, vstup do země atd., tak řada zejména menších farem ovocnářů, zelinářů a bramborářů ztratila odbyt v souvislosti s uzavřením restaurací, stravovacích zařízení (jídelny, školy apod.) a farmářských trhů. Z prostředků Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) požadují pěstitelé ovoce, zeleniny a brambor spuštění programu provozních úvěrů se snížením jistiny. Rovněž z PGRLF požadují maximální možnou podporu u programu pojištění speciálních plodin.

V případě střednědobé pomoci jde o zajištění včasných a zálohových výplat letošních podpor z národních dotací i evropských fondů podnikům pěstujícím ovoce, zeleninu a brambory, včetně jejich odbytových družstev.

Samozřejmě, že jejich požadavky a návrhy se týkají i dlouhodobé pomoci. Jako zásadní pro zvýšení soběstačnosti v pěstování ovoce, zeleniny a brambor v dlouhodobém horizontu považují zejména tato opatření:

zařadit ovoce, zeleninu a brambory mezi strategické plodiny, stanovit nezbytný podíl soběstačnosti a vytvořit podmínky pro naplnění cílů;
Program rozvoje venkova – v maximální míře podpořit investice směřující ke zvýšení soběstačnosti těm, kteří pěstují ovoce, zeleninu a brambory;
upravit podmínky pro jednodušší zaměstnávání sezónních pracovníků;
v rámci nového programového období Společné zemědělské politiky EU po roce 2021 výrazně preferovat podniky pěstující ovoce, zeleninu a brambory;
vytvořit fond těžko pojistitelných rizik;
zabránit obchodním řetězcům nákup ovoce, zeleniny a brambor •za podnákladové ceny;
zařadit ovoce, zeleninu a brambory do 10 % sazby DPH tak, jako je to obvyklé i v ostatních zemích EU, kde jsou tyto komodity v nejnižší příslušné sazbě DPH; podpořit tak růst spotřeby těchto zdravých produktů;
zajištění financování újmy zemědělcům, kteří se dobrovolně přihlásí k dodržování pravidel integrované produkce konzumních brambor (podprogram IP zeleniny);
na národní nebo komoditní úrovni ustanovit instituci pro systematické financování a realizaci propagace tuzemské zemědělské produkce na principu Marketingového fondu, který je zaveden v řadě zemí EU (obdoba Vinařského fondu);
podpořit investice směřující do budování a rekonstrukce závlahových systémů včetně úsporných detailů;

podpora státu při propagaci systémů integrované produkce ovoce a zeleniny, Q-CZ či bezreziduální produkce;

zahájení certifikace konzumních brambor a vybraných výrobků z nich v režimu jakosti Q-CZ od roku 2021.

Zajistit sezónní pracovní síly:

V sektoru ovocnářství je potřeba sezónní pracovní síly nejvíce od června do listopadu podle sklízených druhů a to od 1 do 5 tisíc pracovníků.

V sektoru zeleniny je aktuální potřeba cca 1 tisíc pracovních sil, od konce května do konce října dalších 4 až 5 tisíc sezonních pracovníků na zajištění sklizně.

Pěstitelé ovoce, zeleniny a brambor požadují umožnit vstup pracovníkům ze zahraničí i na výjimku, pokud budou uzavřeny hranice, dále obnovit vyřizování víz a zaměstnaneckých karet ve třetích zemích a také upravit podmínky práce na DPP, sezónním pracovníkům odpustit daně a pojištění (viz Německo).

Zhodnocení situace na trhu, zásobování a vývoje cen:

U všech sektorů, tj. ovoce, zeleniny a brambor, pěstitelé konstatují, že Česká republika není tím, kdo udává ceny na trhu. Tím je evropský trh jako takový. Ceny v České republice se tedy vyvíjejí v závislosti na něm.

Letošní úroda ovoce je ohrožena mrazy

Zpráva dále uvádí, že v současné době je u pěstitelů ovoce zásoba cca 10 tisíc tun tuzemských jablek z loňské sklizně. Do nové sklizně jablek, která začne v srpnu, bude tuzemský trh poptávat cca 45 tisíc tun jablek, bude tedy potřeba dovézt minimálně 35 tisíc tun, zejména z Itálie a Polska, tedy ze zemí, na jejichž dovozu je český trh závislý. Letošní úroda ovoce je v České republice ohrožena jarními mrazy. Výrazně je poškozena úroda meruněk, škody na produkci pěstitelé očekávají také u třešní, broskví a zřejmě i dalších, zejména letních druhů ovoce. To ještě zvýší závislost českého trhu na zásobování z dovozu po celou sezónu. Lze předpokládat mírný nárůst cen a možné jsou i částečné výpadky v zásobování ze zahraničí s ohledem na zvládnutí sklizňových prací ve Španělsku a Itálii, které jsou také výrazně závislé na zahraniční pracovní síle, která nyní je a bude méně dostupná.

Loňská sklizeň zeleniny je již téměř vyprodaná

Zpráva rovněž konstatuje, že aktuálně je zelenina, nejen ta česká, z loňské sklizně již téměř vyprodaná. Nově začínají pěstitelé sklízet chřest, jarní cibulku a ředkvičky, průběžně sklízí plodovou zeleninu z krytých ploch (rajčata, okurky). Do začátku letošní sklizně plodin, jako je např. cibule nebo mrkev, je třeba čekat citelný růst cen umocněný obavami z nedostatku zeleniny v souvislosti s koronavirem a COVID – 19. Dobrou zprávou je, že se zatím se nepotvrdily obavy ze zastavení nebo výrazného omezení dovozů z Itálie a Španělska. Skladové zásoby kořenové zeleniny a cibule v Evropě jsou nedostatečné a ceny těchto komodit aktuálně stoupají.

Čeští a moravští zelináři se snaží zakládat porosty v plánovaném rozsahu. Přičemž často jsou do jarních prací zapojeni všichni členové rodin zelinářů, kteří dělají vše proto, aby tuzemská produkce na našem trhu nechyběla.

Co se týká počasí, letošní jarní mrazy celkovou produkci zásadně nepoškodily, nejranější porosty jsou nakryty netkanou textilií, která letos hodně pomohla. Panují obavy především ze sucha a možného nedostatku závlahové vody. Úspěšné pěstování zeleniny je bez doplňkové závlahy nereálné a bez doplňkových závlah se většině pěstebních ploch se neobejdeme.

Jen velmi omezené množství domácích konzumních brambor

V současné době je k dispozici jen velmi omezené množství domácích konzumních brambor. Měsíčně se na doplnění trhu dováží cca 16 tis. tun ze zahraničí, zejména z Německa, Francie a Nizozemska. Tam v současné době průměrná farmářská cena volného zboží kolísá na úrovni 6 Kč/kg. Dovozy budou v této výši pokračovat i v dalších měsících. Přes složitou situaci nebyly zaznamenány významnější problémy s dodávkami konzumních brambor ze zahraničí. V opačném případě by přerušení dodávek v řádu týdnů znamenalo významné omezení nabídky v maloobchodě. Spotřebitelské ceny se nyní pohybují na úrovni 12-20 Kč/kg, ojediněle i více. V následujícím období s jejich dalším zvyšováním nepočítáme. Vývoj cen může ovlivnit situace na evropském trhu s výrobky z brambor. Sklizeň domácích raných brambor lze předpokládat v první dekádě června zejména z oblasti Polabí a také z jižní Moravy.

Ani v letošním roce nepředpokládáme významnější změny v osázených plochách. Jak u konzumních brambor, tak u brambor pro produkci škrobu lze předpokládat stagnaci ploch, resp. mírný pokles v jednotkách procent.

V současné době je v ranobramborářské oblasti významná část produkčních ploch zasázena, v hlavní bramborářské oblasti – na Vysočině se s výsadbou právě začíná. Zde bývá ukončena obvykle v prvním květnovém týdnu.

Zemědělský svaz ČR: Pěstitelé potřebují vyšší podporu státu!

V závěru této zprávy se zdůrazňuje, že zvýšená konzumace ovoce, zeleniny a brambor je za současné situace doporučována lékaři jako jedna ze základních podmínek pro zvýšení imunity vůči nemoci COVID-19. Zásobování tuzemského trhu těmito čerstvými produkty tak je a bude zásadní.

Zpráva dále uvádí, že dne 2. května 2016 schválila Vláda ČR zásadní a strategický dokument „Strategie resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030“. Pěstitelé ovoce, zeleniny a brambor konstatují, že k naplnění cílů v roce 2030 uvedených v tomto dokumentu je potřeba výrazně větší podpory pěstitelům ovoce, zeleniny a brambor. Některé dílčí indikátory ze Strategie se nedaří plnit již nyní (např. současná výměra ovocných sadů je o tisíc hektarů nižší, než výměra plánovaná na rok 2020 v této Strategii).

„Letošní tuzemská produkce ovoce, zeleniny a brambor bude určená pro naše obyvatelstvo a pro trh v ČR. Aby tomu tak mohlo být i v dalších letech, je třeba tyto komodity výrazně více podporovat. Musíme zvýšit soběstačnost v produkci a snížit tak závislost České republiky na dovozech a produkci ovoce, zeleniny a brambor v zahraničí, která nemusí být v podobných nouzových situacích vždy dostupná v potřebném množství,“ uvádí se ve zprávě pěstitelů ovoce, zeleniny a brambor.

Pravda a mýty o právech zaměstnanců při epidemii

Manžel/partner se nakazil COVID-19, takže mám nárok na pracovní volno z důvodu ošetřování.

POLOPRAVDA

Zaměstnanec má nárok na pracovní volno z důvodu ošetřování nemocného manžela/partnera, se kterým žije ve společné domácnosti a jehož zdravotní stav vyžaduje nezbytné ošetřování jinou osobou, pak mu přísluší dávka – ošetřovné. Při lehčím průběhu nemoci však nemusí být ošetřování nezbytné. O potřebě ošetřování rozhodne ošetřující lékař manžela/partnera. V této situaci je navíc pravděpodobné, že u takového zaměstnance bude rozhodnuto o nařízení karantény, tudíž zaměstnavatel bude muset omluvit jeho nepřítomnost v práci z tohoto důvodu a poskytnout mu náhradu mzdy/platu ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku.

Žiji v domácnosti se seniorem, takže mám nárok zůstat doma, abych jej neohrozil.
POLOPRAVDA

Zaměstnanec nemá automaticky nárok na „preventivní volno“. V této situaci je však vhodné, aby zaměstnavatel vyšel zaměstnanci vstříc a dohodl se s ním na výkonu práce z domova, pokud je to možné. Mohou se také dohodnout na čerpání dovolené nebo na přesunu v harmonogramu rozvržení směn. Na žádost zaměstnance může zaměstnavatel poskytnout neplacené pracovní volno.

Zaměstnanec není povinen nosit roušku na pracovišti.

POLOPRAVDA / MÝTUS

V současné době jsou všechny osoby povinny mít ochranný prostředek dýchacích cest na všech místech kromě svého bydliště. Usnesení vlády tedy přikazuje, aby občan ochranný prostředek užíval i v práci, pokud je to slučitelné s výkonem daného druhu práce, jinak musí zaměstnavatel zajistit ochranu zdraví zaměstnance jinými opatřeními.

Nemůžu odmítnout výkon práce, když je ohroženo moje zdraví a život.
POLOPRAVDA

Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. Když by byla práce odmítnuta za splnění všech třech kritérií, byla by posuzována adekvátnost, důvodnost, bezprostřednost a přiměřenost takového jednání v porovnání se všemi okolnostmi dané situace. Zákon neposkytuje ochranu zaměstnanci, který by tak učinil nedůvodně, tedy účelově.

Zaměstnavatel se mnou chce rozvázat pracovní poměr dohodou, neboť je na základě mimořádných opatření vlády uzavřena provozovna, kde pracuji. Tvrdí, že rozvázat dohodou pracovní poměr musím a že to pro mě bude výhodnější.
MÝTUS

Je třeba zdůraznit, že zaměstnanec není povinen dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavřít. Takové „řešení“ se z pohledu zaměstnance nejeví výhodně. Při uzavření provozu v důsledku mimořádných opatření se dle § 208 zákoníku práce jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku. Při rozvázání pracovního poměru bez uvedení závažného důvodu je uchazeči o zaměstnání (v evidenci Úřadu práce ČR) vyplácena podpora v nezaměstnanosti v redukované výši. Situaci, kdy je provozovna dočasně uzavřena, lze řešit za pomoci některých opatření vlády, přičemž pracovní poměr zůstane zachován.

Zaměstnavatel mi může určit čerpání dovolené „ze dne na den“.
MÝTUS

Dobu čerpání dovolené určuje jednostranně zaměstnavatel, avšak musí vždy zaměstnanci písemně oznámit konkrétní dobu čerpání minimálně 14 dní předem. Bez dohody se zaměstnancem tak nemůže dovolenou nařídit „ze dne na den“.

Pokud pro mě zaměstnavatel nemá práci, může mi snížit náhradu mzdy na 60 % průměrného výdělku.
POLOPRAVDA

Pouze, pokud zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách, může náhrada mzdy činit (nejméně) 60 % průměrného výdělku zaměstnance, avšak zaměstnavatel tak může učinit pouze po dohodě s odborovou organizací. V případě, že u něj nepůsobí, lze dohodu nahradit vnitřním předpisem. Nelze tak učinit se zpětnou účinností.

Zaměstnavatel mi dává výpověď pro nadbytečnost a tvrdí, že nemám nárok na odstupné, neboť jsme v mimořádné situaci.
MÝTUS

Zaměstnanci, se kterým zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr výpovědí z důvodu nadbytečnosti [§ 52 písm. c) zákoníku práce], přísluší odstupné za podmínek stanovených § 67 zákoníku práce, a to bez ohledu na mimořádnou situaci, ve které se nyní nacházíme.

Zaměstnavatel mi může jednostranně snížit mzdu.
POLOPRAVDA

Ano, pokud je mzda zaměstnance určována mzdovým výměrem, její výše může být změněna rozhodnutím zaměstnavatele, ale důvod musí spočívat ve vykonávané práci. Ke změně výše mzdy nemůže dojít zpětně, o výši mzdy musí být zaměstnanec informován před započetím práce. Odlišná situace by byla v případě, že by mzda byla sjednána v pracovní, kolektivní či jiné smlouvě; ke změně výše mzdy by pak mohlo dojít pouze na základě dohody obou stran příslušné smlouvy.

Když mi byla nařízena karanténa, tak se nemohu domluvit se zaměstnavatelem na výkonu práce z domova.
MÝTUS

Pokud při nařízené karanténě zaměstnanec dodrží všechna stanovená omezení a jeho zdravotní stav tomu nebrání, je možné, aby se se zaměstnavatelem dohodl na práci z domova. V takovém případě zaměstnanci přísluší mzda, nikoliv náhrada mzdy nebo nemocenské poskytované při karanténě.

Zveřejněno: 19.04.2020

Autor: E Sondy

SP ČR podepsal s ElA historicky první smlouvu pomocí blockchainu

Svaz průmyslu a dopravy ČR je průkopníkem ve využívání digitálních technologií. Se svým členem Elektrotechnickou asociací ČR podepsal smlouvu o členském příspěvku prostřednictvím blockchainu. Jde o historicky první smlouvu, která byla v Česku v blockchainu zaregistrovaná.

Nynější omezení pohybu osob a provozu řady firem často komplikuje také uzavírání smluv. Prodlevy při podpisech a ověřování smluv může vyřešit první český průmyslový blockchain, který spravuje dceřiná společnost Elektrotechnické asociace ČR EIA Blockchain Services.

„Rozhodli jsme se tuto moderní technologii využít při podpisu smlouvy o členském příspěvku s Elektrotechnickou asociací. Přestože jsme smlouvu uzavírali na dálku, trval celý proces zhruba tři minuty. Do projektu ELA blockchain jsme se zapojili jako jedni z prvních partnerů už loni v říjnu, kdy Svaz průmyslu spustil jeden z autorizovaných serverů, na němž je blockchainová databáze uložená,“ říká Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Zaregistrování smlouvy a její ověření se uskutečnilo pomocí aplikace Blockchain Notarius. „Svaz průmyslu zaregistroval smlouvu v blockchainu. Do databáze se tím uložil 64místný kód, tzv. hash, který aplikace ze smlouvy vytvořila. V ELA jsme dostali smlouvu emailem, vygenerovali jsme si z její elektronické podoby hash a porovnali ho s kódem uloženým v blockchainu. Protože se oba hashe shodovaly, věděli jsme, že jde o pravou smlouvu a mohli ji podepsat,“ vysvětluje Jan Prokš, ředitel Elektrotechnické asociace.

První český průmyslový blokchain spustila Elektrotechnická asociace ČR loni v květnu. Jde o takzvaný konsorciový blockchain. Provozovat servery, na nichž se ukládá blockchainová databáze a ověřují se zápisy, mohou jen prověřené firmy nebo instituce, kterým to umožní správce systému EIA Blockchain Services.

Aktuálně je v provozu 22 těchto serverů. Jeden z nich provozuje od 8. října 2019 také Svazu průmyslu a dopravy ČR. Na všech serverech je uložená stejná aktuální verze databáze. Pokud by jeden ze serverů přestal fungovat, uživatelé se k databázi dostanou přes ostatní servery. Tím je garantováno, že je celý systém bezpečný a vždy funkční.

Do blockchainu se neukládají konkrétní dokumenty, ale jen jejich digitální otisky, takzvané hashe. Firmy se proto nemusí bát, že by někdo mohl z blockchainu získat jejich interní citlivé informace. Ani smlouvu mezi Svazem průmyslu a Elektrotechnickou asociací blockchain neobsahuje.

Díky unikátnímu digitálnímu otisku je ale možné snadno ověřit pravost předkládaného dokumentu. Pokud by se ve smlouvě změnilo jediné písmeno, její hash už nebude odpovídat kódu, který je v blockchainu zeregistrovaný. Obě smluvní strany si tak díky blockchainu mohou být jisté, že podepisují stejný dokument.

Gbelec Ondřej

kategorie Tiskové zprávy

Vládní plán otevírání obchodů pro restart ekonomiky nestačí

Vláda po Velikonocích představila plán, jak se budou uvolňovat jednotlivé oblasti podnikání. Plán počítá s postupným otvíráním provozoven v pěti vlnách. Velikonoční výzvu, v níž Svaz průmyslu představil hlavní opatření pro první fázi restartu ekonomiky, ale zatím nevyslyšela.

Harmonogram vlády pro otevírání obchodů a provozoven je jen jedním z mnoha opatření, která musí udělat pro restart ekonomiky. „Je pozitivní, že vláda předložila alespoň nějaký plán. Stále ale není vyřešena řada otázek klíčových pro oživení ekonomiky, samozřejmě včetně jasných hygienických a epidemiologických podmínek,“ komentuje vládní plán Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

VLÁDA ZATÍM NEVYSLYŠELA VELIKONOČNÍ VÝZVU SVAZU PRŮMYSLU

Svaz průmyslu před Velikonocemi vyzval vládu, aby kromě harmonogramu uvolňování podnikání, představila také jasné hygienické a provozní podmínky, za kterých budou moci firmy plně obnovit svou činnost. To se týká například podmínek chytré karantény. Vláda zatím tuto výzvu nevyslyšela.

„Ministři také nevyřešili problém řady firem, které nemohou do Česka dostat zahraniční specialisty, vysoce kvalifikovanou pracovní sílu či servisní techniky, bez nichž nedokážou dlouhodobě pokračovat ve výrobě. A to i přes to, že jim jsou ochotny zabezpečit případná vyšší hygienická opatření,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Není dořešena ani otázka postavení pracovníků z okolních států, především z Polska a Slovenska, kteří teď při jakémkoliv vstupu na své domovské území jdou na 14 dnů do karantény, a jakmile se po této karanténě vrátí do ČR, musejí do karantény znovu.

Svaz průmyslu stále upozorňuje ministerstvo práce a sociálních věcí, že program Antivirus na kompenzace části mzdových nákladů, je třeba prodloužit minimálně na šest měsíců. „Pokud vláda prodlouží program Antivirus prodlouží a spustí i další programy, o kterých se jedná, je šance, že se nezaměstnanost v Česku udrží kolem 5-7 %, jinak dramaticky vzroste. Řada firem totiž teprve začne omezovat výrobu kvůli nedostatku vstupních komponent, materiálů nebo poklesu poptávky po jejich výrobcích a službách. Pořád také není vyřešena kompenzace pro firmy s nepřetržitým provozem, na které také dopadla nižší poptávka, ale výrobu nemohou utlumit,“ vysvětluje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Zatím se nerozjel ani program na pomoc velkým firmám se získáním provozního financování, přestože na přípravách se pracuje. Svaz průmyslu také upozorňuje, že je třeba zjednodušit a zefektivnit pomoc už schváleného programu Covid II pro malé a střední podniky. Zlepšení by mělo být vidět už v příští výzvě na podávání žádostí. Klíčové pro firmy je, aby peníze ze všech vládních programů začaly dostávat na účty už v dubnu. Zásadní je také program pomoci pro pražské podnikatele.

STÁT NESMÍ PŘENÁŠET ODPOVĚDNOST NA OTEVŘENÍ ŠKOL NA ŘEDITELE

Firmy bohužel zatím nemohou počítat s tím, že by se jim ve velkém začali vracet rodiče, kteří musí pečovat o děti z prvního stupně základních škol. Ať už pobírají ošetřovné, nebo pracují na home office. Malí školáci se podle ministerstva školství budou moci do školy vrátit 25. května, ovšem jen do tříd s maximálně 15 žáky. Navíc tato školní docházka nebude povinná a o otevření škol by měli rozhodovat jejich ředitelé.

„Přenechání odpovědnosti za otevření škol na jejich zřizovatelích a ředitelích vnímáme jako nedomyšlené a nesystémové opatření. Návrh ministerstva školství na postupné otevírání škol navíc neřeší ekonomické dopady na zaměstnavatele ani zaměstnance, nehledí na dlouhodobý výpadek zaměstnanců a pokrytí jejich nákladů ošetřovným,“ uvádí Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Požadujeme jasný plán ochrany žáků a pracovníků škol, včetně zajištění ochranných prostředků a dalších pomůcek ze strany státu tak, aby mohlo dojít ke skutečnému otevření škol. Současně považujeme za nezbytné rozšiřovat a zkvalitňovat online vzdělávání. Je třeba aby se online vzdělávání zařadilo mezi základní digitální služby. V rámci zkvalitnění vzdělávání online je nutno zajistit, aby se vzdělávací zátěž nepřenášela na rodiče pracující v režimu home office, mnozí zaměstnanci i zaměstnavatelé si stěžují, že kvůli tomu nemohou řádně vykonávat práci v tomto režimu,“ doplňuje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Ve druhém průzkumu Svazu průmyslu o dopadech epidemie koronaviru uvedlo 58 procent firem, že mají zaměstnance na home office, a 51 procent odpovědělo, že mají zaměstnance na ošetřovném kvůli péči o malé školáky. Tito pracovníci tak nadále budou firmám chybět.

Gbelec Ondřej

kategorie Tiskové zprávy

Dačická THK prodloužila odstávku, stojí i další jihočeské firmy

Dačická společnost THK Rhythm Automotive Czech, která dodává díly pro automobilový průmysl, prodloužila odstávku do 17. dubna. Výrobu kvůli ekonomickým dopadům koronaviru zastavila 27. března, vrátí se k ní v pondělí 20. dubna, má už nové objednávky. Zaměstnanci jsou doma za 80 procent mzdy. V Bosch Group, která omezila výrobu dílů pro automobily v závodech Jihlava a České Budějovice, je část zaměstnanců střídavě doma. ČTK to v úterý 14. dubna řekli zástupci firem a odborů.

Bosch Group omezila koncem března výrobu v Jihlavě, kde je 4500 zaměstnanců, a v Českých Budějovicích. V krajském městě zaměstnává 3800 lidí. Na začátku dubna vyráběl budějovický podnik zhruba na 30 procent, řekla v úterý 14. dubna ČTK vedoucí regionálního pracoviště OS KOVO Pavlína Jirková. Odboráři se s vedením domluvili na mzdových náhradách, zaměstnanci jsou doma střídavě za 70 a 75 procent mzdy. „Tyto finanční podmínky platí do 10. května. Dohody se domlouvají preventivně na delší období,“ upřesnila Jirková. „Důležité je, zda bude vládní program na podporu zaměstnanosti ,Antivirus‘ prodloužený, od toho se bude další vývoj ve firmách odvíjet. Program byl vyhlášen zatím jen na duben s případným prodloužením. Firmy i zaměstnanci se nyní ptají, jestli se tedy prodlouží i na následující měsíc,“ dodala vedoucí RP OS KOVO.

THK, jež zaměstnává téměř 900 lidí, rozjede výrobu 20. dubna. „Je to v souladu s našimi zákazníky. Máme už nějakou úroveň objednávek. Začneme pomaleji, bude méně směn, přemýšlíme, jak víc chránit zaměstnance, aby se směny nepřekrývaly,“ řekl ČTK finanční ředitel firmy Ladislav Černý. Zaměstnance nechal podnik původně doma za 70 procent mzdy. Poté, co vláda schválila kompenzace, dostávají pracovníci, kteří jsou doma, 80 procent mzdy.

Do 19. dubna, na dva týdny, zastavil výrobu strojírenský holding Motor Jikov. Většina z 800 zaměstnanců je doma, berou 60 procent mzdy. Holding využil i možnosti kurzarbeitu. O případném prodloužení odstávky rozhodne podnik koncem týdne. ČTK to řekl ředitel PR holdingu Marek Prášil.

Strojírenská firma Kovosvit MAS ze Sezimova Ústí omezila výrobu, doma na 60 procentech mzdy je nyní 127 pracovníků, tedy necelá třetina všech zaměstnanců. Převážně jsou z divize MAS Machine Tools. „I z této společnosti ale více než polovina zaměstnanců nadále chodí do zaměstnání. Montáž nových strojů byla omezena, ale ne zcela zastavena, a pracuje se na strojích, jež jsou pod kontraktem,“ řekl ČTK generální ředitel Kovosvitu Pavel Kovář. Slévárna funguje naplno, stejně tak nástrojárna či kalírna. Kovosvitu se 490 zaměstnanci klesla v březnu prudce poptávka.

Strakonická strojírenská firma ČZ, která zaměstnává 1160 lidí, vyrábí částečně, podle poptávky. „V dílčích případech jsou zaměstnanci posíláni domů z důvodu odstávky, ale jako celek firma běží. Výhodou je naše víceoborovost, že nejsme závislí na omezeném počtu velkých zákazníků,“ řekl ČTK mluvčí ČZ Jan Pěnkava. Firma, jež dodává 80 procent výrobků pro automobilový průmysl, požádá i o podporu z programu Antivirus.

Světová banka zmrazuje investice do soukromého ziskového vzdělávacího sektoru

Mezinárodní finanční korporace (IFC), která patří do skupiny Světové banky, učinila oficiální závazek, že zmrazí jakékoliv přímé a nepřímé investice do soukromého ziskového vzdělávacího sektoru na úrovni mateřských, základních a středních škol.

Tuto zprávu uvítala organizace Education International, jejímž je ČMOS PŠ členem, neboť dle jejího názoru financování soukromého sektoru v oblasti vzdělávání bylo v rozporu s cílem udržitelného rozvoje SDG 4, který míří na zajištění rovného a inkluzivního vzdělávání pro všechny.

Po zmrazení investic do soukromého ziskového vzdělávacího sektoru ze strany IFC bude následovat zhodnocení portfolia vzdělávání v rámci IFC provedené nezávislou hodnotící skupinou Světové banky. Tato skupina se zaměří na kritéria jako výsledky vzdělávání, přístup ke vzdělávání, chudoba a nerovné podmínky. Následně proběhne proces veřejné konzultace, který se bude snažit určit, zda existují nějaké výjimečné okolnosti, za kterých by budoucí investice IFC měly směřovat do soukromého ziskového vzdělávacího sektoru.

Vyplácení evropských dotací se nezpomalí ani v době nouzového stavu

Ministerstvo práce a sociálních věcí zajišťuje i v době nouzového stavu řádné fungování Operačního programu Zaměstnanost (OPZ). Snahou je, aby příjemci dotací z řad zaměstnavatelů, neziskových organizací a mnoha dalších nepocítili žádné komplikace či omezení.

MPSV vynaložilo maximální úsilí, aby příjemci měli včas prostředky na pokrytí svých výdajů. Za březen se tak podařilo schválit výdaje v téměř dvojnásobné výši oproti původnímu plánu a na účty příjemců bylo odesláno 686 milionů Kč. Šlo například o výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, poskytování sociálních služeb, podporu mladých lidí a rodičů či vzdělávání zaměstnanců.

Pokud příjemci doloží své výdaje v termínu a se všemi potřebnými náležitostmi, k čemuž mohou využít elektronické konzultace se svými projektovými manažery, nemusí mít obavu, že by kvůli omezením spojeným s nouzovým stavem museli čekat na peníze déle než obvykle. Propláceno je nyní až 60 žádostí o platbu denně a výdaje schválené v průběhu března příjemci již buď obdrželi, nebo je mohou očekávat v nejbližších dnech. Rovněž ti, kdo s realizací svých projektů teprve začínají, mohou se slíbenou podporou počítat. MPSV průběžně proplácí i zálohové platby pro nové projekty, jen v březnu jich bylo odesláno přes 200.

OPZ se tak nadále a bez problémů přibližuje svému cíli – zajistit vyčerpání všech prostředků, které v něm má Česká republika k dispozici. Ukazují to i čísla za březen, podpořeno je již 8 367 projektů v celkovém objemu 71 mld. Kč (102 % alokace programu), finanční prostředky vyúčtované v žádostech o platbu jsou ve výši 49 % alokace programu a certifikované výdaje vyžádané na Evropské komisi představují rovněž 49 % alokace programu. Podpořeno bylo téměř 400 tisíc účastníků.

Hasičům přibyly v době nouzového stavu další mimořádné úkoly

Kromě obvyklé práce, kterou hasiči v rámci Správy železnic vykonávají, přibyly jim v době nouzového stavu další povinnosti, které mají za cíl udržet trvalé zajištění bezpečnosti a provozuschopnosti dopravní cesty na železnici v potřebném rozsahu.

Mezi tyto úkoly patří zejména provádění dezinfekce vlaků, nádražních hal a nástupišť, ale i některých pracovišť. Mezi ty patří především centra dálkového řízení provozu (CDP) v Praze a Přerově. Samotné jednotky požární ochrany (JPO) v rámci HZS Správy železnic jsou pro tyto úkoly vybaveny potřebnými ochrannými prostředky, doplněnými o další pomůcky, jako jsou respirátory, dezinfekční prostředky, či ochranné obleky.

„Naše jednotky jsou zřízeny především proto, aby trvale udržovaly bezpečnost a rychlé odstraňování mimořádných událostí v rámci železniční dopravní cesty, toto provádíme i za mimořádného stavu. Tedy zajišťujeme bezpečnost na železnici, aby jezdily vlaky, aby se lidé dostali do práce, aby zboží, které vlaky přepravují, se dostaly včas na místo doručení,“ říká Marcel Bortl z JPO Přerov, předseda Výboru OSŽ hasičské záchranné služby. „Jako speciální úkol, který souvisí s touto mimořádnou nouzovou situací, je dezinfekce uzavřených prostor, doprava dezinfekce a ochranných prostředků na potřebná místa, ale i případná evakuace vlaků. V případě potřeby, jsme schopni pomoct i jednotkám HZS ČR, protože jsme součástí integrované záchranné služby (IZS),“ dodává.

V rámci JPO Přerov se přerovští hasiči Správy železnic účastnili i zajištění potřebných opatření v oblasti Uničovska a Litovelska, která byla na čtrnáct dní uzavřena v hermetické karanténě. Jak připomíná Marcel Bortl, mimořádná situace ukázala vynalézavost a kreativitu naších lidí především v tom, že když je něčeho nedostatek, tak jsme schopni si vždy pomoci.

(Rozhovor s Marcelem Bortlem bude zveřejněn v Obzoru č. 9, který vyjde 28. dubna).

VLÁDA ZATÍM NEVYSLYŠELA VELIKONOČNÍ VÝZVU SVAZU PRŮMYSLU

STÁT NESMÍ PŘENÁŠET ODPOVĚDNOST NA OTEVŘENÍ ŠKOL NA ŘEDITELE

Postranní panel