Hledáme nového kolegu/kolegyni s alespoň základním přehledem v oblasti environmentální regulace, se schopností odborné analýzy, nadhledu a argumentace. Jedná se o práci v prostředí se širokým záběrem témat. Pozice vyžaduje jak vlastní aktivitu, tak aktivní komunikaci se členy Svazu. Mezi tématy je například oběhové hospodářství, odpady, voda, sucho, průmysl a environmentální cíle a další témata spojená s legislativou životního prostředí.
Jako náš nový kolega či kolegyně budete pracovat v Sekci hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR, která se zaměřuje na širokou škálu oblastí spojených s ekonomikou, průmyslem a legislativním rámcem ovlivňujícím podnikatelské prostředí. Seznamte se se Svazem průmyslu v krátkém videu.
CO BUDE VAŠÍM ÚKOLEM?
Zpracování vyjádření a zhodnocení dopadů k návrhům nové regulace na národní i evropské úrovni, tvorba a koordinace pozic Svazu
Zajištění celého procesu připomínkového řízení k legislativním i nelegislativním návrhům (sledování vývoje, příprava stanoviska, koordinace s členskou základnou, expertními týmy, hledání kompromisů, uplatnění a prosazování stanoviska)
Sledování aktuálního vývoje v environmentální oblasti a související regulace pro podnikovou sféru
Prosazování a obhajoba zájmů členů Svazu
Zastupování při jednáních, členství ve vybraných expertních týmech a pracovních skupinách
Komunikace s experty a členy Svazu, hledání kompromisních řešení
Zpracování reportů a podkladů pro nadřízené
Organizace a koordinace jednání k řešeným problémům
Podílení se na odborných projektech
Spolupráce na ostatních agendách sekce
CO BYSTE MĚLI SPLŇOVAT?
Schopnost vystihnout podstatu problému, zhodnotit možné dopady návrhů legislativních a nelegislativních opatření pro praxi podniku, schopnost nadhledu a koncepční uvažování
Odolnost vůči stresu, schopnost koordinace, hledání kompromisu
Pečlivost, ochota hájit konkrétní zájmy
Alespoň základní znalost podnikového prostředí
Přehled v environmentální oblasti, znalost související regulace výhodou
VŠ vzdělání
Praxe min. 2 roky
Organizační, komunikační a prezentační schopnosti
Znalost AJ minimálně na úrovni B2
CO NABÍZÍME?
Zajímavou práci v prestižní nezávislé organizaci
Možnost podílet se na tvorbě politiky/pozic nejsilnějšího zaměstnavatelského svazu
Příjemné pracovní prostředí
5 týdnů dovolené
Stravenky
Služební mobil
Smlouvu na dobu určitou na 1 rok a možností prodloužení na dobu neurčitou (pozice není dočasná, cílem je dlouhodobá spolupráce)
KDY MŮŽETE NASTOUPIT?
Ideálně od 1. července 2020 nebo se podle potřeby dohodneme jinak.
CHCETE U NÁS PRACOVAT?
V tom případě zašlete prosím svůj životopis a motivační dopis, včetně mzdového očekávání, Anně Novotné na anovotna@spcr.cz. Děkujeme.
Zdeněk Pohlreich, který rozběhl akci Vaříme nepostradatelným, kdy vaří a následně rozváží jídla spolu se svým týmem pražským hasičům, záchranářům i policistům, ocenil další pomoc a podporu, které se jeho záslužnéčinnosti dostalo od odborů.
K jeho dobročinnému projektu se připojily odborové svazy, které jsou vlastníky hotelu Imperiál a bezplatně mu poskytly pro jeho rozšiřující se záslužnou akci prostory a vybavení kuchyně tohoto hotelu.
Asociace soukromého zemědělství ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Společnost mladých agrárníků a Svaz marginálních oblastí – jako nevládní organizace působící v zemědělském sektoru a sdružující zemědělské podniky všech forem, zaměření a velikostí, vyjádřily v úterý 21. dubna 2020 nesouhlas s plánovaným rozdělením financí, jež byly vládou na konci března převedeny na pomoc zemědělcům se zvládnutím současné koronavirové krize.
Ve společném stanovisku těchto nevládních zemědělských organizací se uvádí, že vyjednaná finanční alokace má být dle prohlášení ministerstva zemědělství z 26. března 2020 pomocí pro zemědělce a výrobce potravin v současné krizi, a to zejména pro malé a střední podniky, které mají tuto podporu čerpat primárně. Podle tiskové zprávy ministerstva zemědělství z 16. dubna 2020 však má směřovat drtivá většina těchto financí do investičního opatření v rámci Programu rozvoje venkova (PRV). S tímto rozdělením tyto organizace zásadně nesouhlasí. Zdůvodňují to tím, že tato forma podpory z významné části směřovaná na projekty nad 5 milionů korun bude po žadatelích vyžadovat v této nejisté době značné investiční zatížení, neboť finance se k farmářům dostanou v řádu jednoho roku či spíše dvou let. Podle signatářů společného stanoviska je nesporné, že malé a střední podniky na tyto prostředky nedosáhnou, protože v rámci svých peněžních toků nebudou schopné uvolnit tyto částky na nezbytné předfinancování projektů. Navíc se, podle nich, tato podpora bude týkat pouze velmi omezeného počtu zemědělských subjektů a pouze v několika málo sektorech bez většího zdůvodnění jejich výběru ze strany ministerstva.
„Naopak bychom jako daleko efektivnější pomoc v době plošných a velmi rychle uplatňovaných mimořádných opatření od státu očekávali stejně tak plošnou a rychlou podporu všech zemědělských subjektů ve formě, která bude efektivní pro co nejširší spektrum zemědělských podniků a omezí tak jejich možný úbytek v souvislosti s krizí, který by v konečném důsledku mohl vést právě ke snížení soběstačnosti,“ uvádějí signatáři společného stanoviska. Míní, že touto cestou může být například využití funkčního a osvědčeného režimu de minimis, který nepodléhá režimu schvalování Evropské komisi a lze jej využít prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) ke snížení úvěrového zatížení farem nebo jako přímou dotaci, a to navíc ve velmi krátké době, což je v současné situaci rozhodující. Zároveň upozorňují, že je zapotřebí společně hledat i jiné formy této finanční pomoci, včetně varianty uložení části těchto prostředků k řešení dalších očekávaných krizí v zemědělství v budoucnu, jako je problém sucha apod.
Signatáři stanoviska dále konstatují, že návrh zveřejněný ministerstvem nebyl se všemi zemědělskými organizacemi řádně projednán, a to ani v rámci Monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova (PRV), což je podle jejich názoru stěžejní, protože na veškeré finanční zdroje poskytované prostřednictvím programu PRV se vztahuje povinnost tohoto projednání.
Žádájí proto ministra zemědělství, aby přehodnotil rozdělení finančních prostředků a jednal se všemi dotčenými organizacemi tak, aby finanční pomoc schválená vládou zemědělcům na řešení dopadů epidemie měla podporu širší zemědělské veřejnosti a byla skutečně efektivní a rychle dostupná pro co největší počet subjektů.
Stanovisko, které zveřejnili 21. dubna, podepsali všichni předsedové či prezidenti zmíněných nevládních zemědělských organizací.
Od poloviny března žijeme v době koronavirové. „Venku“ se skoro zastavil život. Ve zdravotnictví a v sociálních službách tomu je naopak. Zvládáme, nebo nezvládáme? Máme vyzdvihovat jen pozitiva, nebo se poučit z negativ? Proč je každá snaha o předcházení problémů nebo eliminaci jejich dopadů brána jako útok?
Jsme generály po bitvě? Přicházejí věci samy? Nic nepřijde samo! Všechno někdo musí odpracovat! Jak říkala moje babička, bez práce nejsou koláče. A odbory mnohé v této zvláštní době tvrdě odpracovaly.
Na svazu to byly i dvacetihodinové šichty. Právníci, regionální manažeři, inspektoři BOZP a další zvedali telefony, psali odpovědi, sepisovali stanoviska, bez ohledu na to, zda je víkend, nebo po dvacáté druhé hodině. Vážení a milí kolegové z ústředí odborového svazu a právníci, děkuji vám. Generály po bitvě nejsme.
Od začátku března předsedkyně odborového svazu požadovala projednat přípravu na případnou epidemii koronaviru a situaci ve zdravotnictví na celostátní tripartitě. Nestalo se. Ve čtvrtek 12. března jsme spolu s LOK-SČL na tiskové konferenci (podrobnější informace Bulletin č. 3, strany 5 a 6) sdělili, jaké kroky je nutné dle našeho názoru v boji s epidemií COVID-19 v ČR realizovat. Všechny naše návrhy byly logické a byly také využity.
● Kvůli nedostatku ochranných osobních pracovních prostředků (OOPP) v nemocnicích a sociálních službách předsedkyně odborového svazu denně „bombardovala“ ministry a premiéra. Zavážet se začalo z Číny. Zaplať pánbůh za ministra Jana Hamáčka.
● V souvislosti se stížnostmi vás, pracovníků v první linii, na nejednotné postupy při používání OOPP jsme opakovaně žádali ministra zdravotnictví a dokonce premiéra o vydání jednotné metodiky, jakými OOPP mají být vybaveni pracovníci, kteří ošetřují pacienty, nebo pečují o klienty s nemocí COVID-19. Nakonec se po opakovaných urgencích podařilo, metodika je na stránkách Ministerstva zdravotnictví a rozeslali jsme ji do odborových organizací.
● Průběžně jsme vám zasílali i další informace a doporučené postupy z odborového svazu. Odpovídali jsme v nich na vaše nejčastější na dotazy.
● Opakovaně jsme připomínali, že i v případě pandemie platí zákoník práce a další zákony.
● Odmítli jsme nebezpečnou práci bez OOPP.
● Nesouhlasili jsme s 24 hodinovými směnami sester na ARO a na záchrankách.
● Řešili jsme a vyřešili právo rodičů z řad zdravotníků a pracovníků v sociálních službách na ošetřovné.
● Vydali jsme informaci, že nelze držet zaměstnance proti jeho vůli na pracovišti a požádali jsme také o stanovisko ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou.
● Opakovaně jsme připomínali, že pokud jste v karanténě z důvodu kontaktu s pozitivním pacientem, nebo vašim spolupracovníkem, máte právo na doplatek do plné mzdy, nebo platu.
● Navrhli jsme zařadit COVID-19 mezi nemoci z povolání.
● Řešili jsme překážky na straně zaměstnavatele v případě lázní.
● Stále připomínkujeme návrhy zákonů – navrhli jsme razantně zvýšit platby za státní pojištěnce a požádali jsme premiéra, aby byl zaměstnancům v nemocnicích a sociálních službách přiznán za dobu mimořádného stavu zvláštní příplatek.
● Oslovili jsme hejtmany, aby zvýšili příplatky pro výjezdové skupiny zdravotnických záchranných služeb.
● Naše podněty jsme přenesli na úroveň ČMKOS a jeho předseda Josef Středula s ministryni práce a sociálních věcí Janou Maláčovou uspořádali společnou tiskovou konferenci k zákoníku práce.
● Snažili jsme se pomáhat také konkrétně – předávali jsme vám kontakty na firmy, které chtěly pomáhat pracovníkům v první linii.
● Také vám, našim členům a odborovým organizacím, náš svaz pomůže – upravili jsme pravidla v Zajišťovacím fondu, snížili jsme odvody za členy na ošetřovném.
A ke kritice? Určitě podle našeho názoru nelze jen vyzdvihovat pozitiva. Tím, co jsme „pokazili“, se učíme. Je normální poukazovat na problematické věci a požadovat jejich nápravu, to není útok. Našim cílem je, aby se dařilo, aby se na minimum snížila rizika. Vaše/naše podněty nejsou útokem na management, ale snahou řešit to, co trápí zaměstnance. Tam, kde si to managementy uvědomily, to funguje. Lidé se semkli, kolektivy pracují na výbornou.
Za nás jsme moc rádi, že se to děje také na celostátní úrovni (i když tam to občas drhne). A zvládáme? Jsem přesvědčena, že zvládáme, a to hlavně díky vám všem. Všichni jsme dnes v první linii. Těžké to má každý.
Zdravotníci a pracovníci v sociálních službách, kteří ošetřují pacienty s COVID-19.
Záchranáři a zdravotníci na příjmových ambulancích, kteří nevědí, kdo jim prochází rukama.
Uklízečky, údržbáři, kuchaři, THP pracovníci a všichni další, kteří zabezpečují chod nemocnic a domovů.
Nelze zapomenout ani na naše hygieniky – u nich věříme, že už v budoucnu snad nikdo nebude tvrdit, že nejsou potřeba.
Těžké to ovšem mají i ti, kteří ne vlastní vinou musí být doma „na překážkách v práci“. Nižší příjem u extrémně nízkých mezd v lázeňství může být předstupněm propadu do chudoby, a co teprve jejich psychika. Kolegyně a kolegové, vydržte!
Závěrem proto vám všem, a možná jsem na někoho nevědomky zapomněla, za což se moc omlouvám, patří velké poděkování za to, že zvládáte.
A zvláštní poděkování ještě pro naše předsedy a výbory odborových organizací. Klobouk dolů, že se i v této vypjaté době zvládáte starat o jiné. DĚKUJEME.
Tlakové sensory od BD SENSORS sledují množství piva v nádržích, pomáhají stabilizovat zaoceánské lodě či hlídají provoz čistíren odpadních vod. Výrobce z Buchlovic se s nimi chce dostat i do vesmíru. „Na chystaném satelitu BD Sat ukážeme zákazníkům, že naše tlakoměry a elektronika ve vesmíru spolehlivě fungují,“ říká Karel Mareček, jednatel BD SENSORS.
Před několika lety koupila vaše firma BD SENSORS výrobce vesmírných technologií CSRC z Kroměříže. Co vás na tomto byznysu zaujalo? Vesmír se jednoho dne stane soukromým. Potenciál dodávek do vesmíru je obrovský a my se k tomu snažíme připojit. Je to ohromná reference, když můžete říct, že vám něco létá ve vesmíru. Nedávno jsme dodávali řídící jednotku antény, která poletí k Jupiteru. Abychom získali certifikáty, že naše produkty ve vesmíru fungují, stavíme náš vlastní satelit BD Sat. V roce 2021 ho pošleme nahoru.
Co to obnáší postavit si vlastní satelit? Je to jednodušší než v minulosti, kdy jste museli stavět celý satelit sami. Dnes má satelit normované rozměry 10 krát 10 krát 10 centimetrů. Ale můžete je spojovat dohromady. Když potřebujete půlmetrový satelit, tak poskládáte pět kostek dohromady. Ke komunikaci se používají prověřené radiové systémy, které už někdo vyvinul a dodává. Nic z toho nemusíte vymýšlet. Musíte ale vymyslet vlastní experiment, abyste pak přesvědčil toho, komu chcete prodat tlakoměr a elektroniku, že tam rok nebo dva úspěšně fungovaly.
Kolik vás postavení satelitu stálo? Celý projekt je za 21 milionů korun.
Kde ve vesmíru se měří tlak? Většinou se měří tlak paliva v nádržích raketových motorků, které polohují satelit správným směrem. Ty potřebují vědět, kolik paliva v nádržích ještě zbývá.
Další váš vesmírný produkt by měly být banky superkapacitorů. K čemu slouží? Na ty bychom teď měli dostat sériovou zakázku. Je to systém, který jednorázově dodá energii k odstřelení části rakety nebo krytu. K tomu se používaly baterie. Ty jsou ale těžké. Superkapacitory jsou lehčí. Spoléháme se také na to, že superkapacitory by mohly spolupracovat s bateriemi tak, že mohou obsloužit prvky satelitu, které mají velký jednorázový odběr energie. Třeba, když se startuje určitý motor, tak si elektřinu vezme ze superkapacitoru a ne z baterie. Superkapacitor se pak zase dobije z baterie.
Výdrž baterie pak bude delší, nebo baterie nebude muset být tak robustní? Nebude muset být dimenzovaná na tak velké proudové nárazy. To se projeví snížením její hmotnosti. Dá se zjednodušit také nabíjecí a vybíjecí řídící elektronika.
Kdy získáte první data ze svého satelitu? V polovině roku 2022 už musíme dostávat data, aby na brněnském Vysokém učení technickém mohli číst, co se na satelitu děje.
Za jak dlouho budete mít dost dat, které dokážou, že vaše zařízení ve vesmíru fungují? Už se nám hlásí firmy, že by tlakoměr pro vesmírné aplikace potřebovaly vyvinout. Díky satelitu urychlíme zkušební fázi. Většinou trvá tak pět let, než získáte ze satelitu dostatek dat. Takže někdy kolem roku 2025 až 2027.
OSMDESÁT VÝROBKŮ V PŮL MILIONU VARIACÍ
Tlakové sensory vyrábíte od roku 1993. Kde všude je lze najít? Tlak se měří skoro všude, aniž by to lidé věděli. Mezi aplikace našich sensorů patří třeba měření množství vody ve studni. Buď zjistíte výšku hladiny, nebo vám tlakoměr přímo vypočítá objem vody v metrech krychlových. Teď děláme set pro domácí nádrže na dešťovou vodu podporované z dotačního programu Dešťovka. Set se k nádrži přimontuje a buď doma na displeji, nebo v mobilu v aplikaci uvidíte, kolik vody v nádrži máte. Tyto údaje se mohou sbírat také za celou obec nebo i za povodí.
Jaké jsou nejčastější průmyslové aplikace vašich sensorů? V potravinářském průmyslu je to třeba měření výšky hladiny čokolády v nějaké nádrži. Nebo kolik piva je v nějakém tanku. Další aplikace je na námořních lodích. Když začne foukat vítr na loď převážející kontejnery, začne se naklánět. Potřebuje proto tento náklon vyrovnat pomocí vody v balastních nádržích. V nich jsou naše sensory, které řídí přepouštění vody mezi nádržemi, aby loď byla pořád rovně. Na trajektech mezi Evropou a Velkou Británií máme sensory, které pomáhají s rovnoměrným zaparkováním kamionů na palubě. Každý kamion je jinak těžký a je třeba je rozmístit tak, aby se loď nenakláněla.
Vaše průměrná zakázka je tři až pět sensorů. Kdo je váš typický odběratel? V podstatě kdokoliv. Dělali jsme třeba tlakoměr do nejrychlejšího kamionu na světě. Je to český kamion Buggyra. V Dubaji zajel rekord. Byly v něm tři naše snímače, které řídily v motoru třeba přípravu palivové směsi. V tomto případě jsme prodali tři sensory a věděli jsme, že to bylo naposledy.
V čem se zakázky liší, když jsou sensory pořád stejné? Záleží na tom, jaký signál zákazník vyhodnocuje. Když potřebuje napětí, tak sice naše zařízení vypadá stejně, ale posílá signál založený na napětí. Když má posílat data po nějaké sběrnici, tak komunikuje digitálně. Někdo chce konektor kovový, někdo chce plastový, různě tvarovaný. Máme osmdesát výrobků v půl milionu variant.
Jak takto rozmanitou výrobu zvládáte řídit? Na konfigurátoru se pro zákazníka udělá kombinace podle jeho potřeb. Ta pak propadne do systému řízení výroby. To funguje naprosto automaticky. Podle konfigurace systém automaticky připraví kusovník dílů, výrobní postup a kontrolní mechanismus. Na konci se dodávka jen zabalí a pošle.
Tady se dostáváme do aplikací konceptu Průmyslu 4.0. Jak s ním pracujete? Průmysl 4.0 u nás začíná už ve chvíli, kdy nás jako zákazník oslovíte. V roce 2003 jsme zavedli automatický nástroj, kterému říkáme Kniha došlé pošty. Recepční papírové dokumenty naskenuje, elektronické oklasifikuje. Pak už z informací automaticky vznikne zakázka. Letos jsme začali testovat softwarového robota, který činnosti recepční bude dělat sám. Ona už bude jen kontrolovat, kolik úkonů robot vykonal.
BUDOVAT SMART FACTORY JE NEKONEČNÝ PROCES
Pracujete s bezpapírovou výrobou. Znamená to, že se 80 výrobků v půl milionu variací nedá vyrábět s použitím papírové dokumentace? Dá se to, dělá to skoro každý, kromě nás. My máme všechno digitálně. Každý zaměstnanec má před sebou tablet. Když se v běžící zakázce musí udělat změna, pracovník, který má třeba za dvě minuty dělat nějakou operaci, si v tabletu rozklikne výkres s už zanesenými změnami. Ani přitom neví, že se něco změnilo. Pracuje prostě podle nového správného výkresu. Dřív jste musel vytisknout papíry, obíhat s nimi firmu, každý se musel podepsat, najít správnou zakázku a u ní výkres vyměnit.
V čem je hlavní přínos takové digitalizace? Všechny procesy se zdokonalí tak, aby se vyskytovalo minimum chyb. Když zaměstnanec pracuje podle dokumentace na tabletu, tak mu tam může červeně blikat, na jakou nestandardní operaci si má dávat pozor. Nebo když se udělá v dokumentaci změna, tak systém třeba desetkrát pracovníka varuje, když změněnou operaci provádí. Když ho systém varuje, tak pracovník musí potvrdit, že to udělal tak, jak měl.
Vaše vize je vybudovat z BD SENSORS smart factory. Jak blízko jste tomuto ideálu? Tento cíl je nekonečný. Co je dnes smart, tak za dva roky už stačit nebude. Nemůžete si říct, že něco dnes zautomatizujete a máte hotovo.
Co dalšího k už zavedeným prvkům Průmyslu 4.0 ještě chcete instalovat? První jsou softwaroví roboti. Tam se začíná rýsovat velká úspora administrativních pracovníků. Největší budoucnost vidíme ve zpracování a vyhodnocování historických dat. Abychom se dokázali podívat zpětně třeba na nástroje ve výrobě. Nakupujete obráběcí nástroje od určitého výrobce a víte, že se s nimi dá vyrobit padesát obrobků, než se otupí. Někdo mezi tím koupí stejný nástroj od jiného výrobce a ten vydrží 65 kusů. To se dnes hrozně pracně zjišťuje. Když budeme tato data shromažďovat a vyhodnocovat, tak můžeme generovat tyto sekundární úspory, třeba ve výši 20 procent.
Mění se nějak požadavky zákazníků kvůli nástupu internetu věcí? Vyvíjíme projekt DataFly. To je myšlenka, kterou jsme začali rozvíjet před čtyřmi roky. Řekli jsme si, k čemu bude, když uděláme krásný internet věcí jen pro tlakoměry. Zákazník, který chce měřit ještě teplotu, vlhkost, nebo okolní prostředí, například koncentrace oxidu uhličitého, by musel odebírat řešení od čtyř různých firem. To ale nebude nikdy stejné. Tak jsme si řekli, že uděláme internet věcí pro kohokoliv. Spojíme všechny firmy dohromady. Teď je nás asi pět. Každý vyrábí svůj sensor, ale v rámci projektu DataFly dáme zákazníkovi jednotné řešení pro vyhodnocování naměřených dat.
Celý systém pak budete prodávat? Do budoucna bude trend si pronajímat měřicí místo. Třeba si cementárna řekne, že rok bude potřebovat měřit jedno místo, aby získala přehled, jak přesně funguje. Po roce už bude mít technologický proces přesně nastavený a měření už nebude potřeba. My mu pronajmeme na jeden rok měřicí místo.
Co z toho bude mít BD SENSORS? Poplatek za tuto službu.
Vláda se na jednání opět zabývala opatřeními pro boj proti koronaviru, 20. dubna 2020.
Vláda Andreje Babiše se na jednání v pondělí 20. dubna zabývala především dalšími formami pomoci podnikatelům poškozeným důsledky pandemie koronaviru. Poškozené osoby samostatně výdělečně činné by měly dostávat od státu finanční pomoc i po 30. dubnu až do skončení mimořádných opatření. Vláda rovněž navrhne Poslanecké sněmovně další zvýšení schodku státního rozpočtu, a to na 300 miliard korun. Jedním z důvodů je i plánovaný nárůst plateb do systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce o necelých 21 miliard korun v letošním roce.
Osoby samostatně výdělečně činné, jejich podnikání utrpělo ztráty v důsledku vládních opatření či dopadů koronavirové krize, si budou moci požádat o finanční pomoc státu i po 30. dubnu. Vláda už dříve nabídla OSVČ jako kompenzaci dopadů krize v období od 12. března do 30. dubna 500 korun denně, což činí 25 000 korun. Vláda dnes schválila na návrh ministryně financí příslušnou noveluzákona o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, která má umožnit proplácet tento bonus ve výši 500 korun denně i celý květen až do 8. června, kdy se očekává poslední vlna uvolnění zákazů.
Pokud tedy tento návrh schválí Parlament v režimu legislativní nouze, jak vláda navrhuje, budou si moci drobní živnostníci požádat až o dalších 19 500 korun. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.
Ministři se zabývali také návrhem Ministerstva financí na vydání novely zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, kterým chce zvýšit plánovaný schodek státního rozpočtu na letošní rok z 200 na 300 miliard korun. Důvodem je nová makroekonomická predikce, která očekává další zhoršení ekonomického vývoje a s tím související pokles daňových příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení. Příjmy státního rozpočtu by měly klesnout o 60,1 miliardy korun a vláda zároveň chce zvýšit i výdaje, například na pomoc podnikatelům i jednotlivcům či na dofinancování koronavirem těžce zkoušeného zdravotnictví. Více v tiskové zprávě Ministerstva financí.
Vláda posílila pomoc i pro malé a střední firmy. Schválila státní záruku na úvěry ve výši 150 miliard korun. Záruku za úvěry podnikatelům od komerčních bank bude poskytovat Českomoravská záruční a rozvojová banka. Státní záruka má pomoci firmám snáze dosáhnout na peníze, které jim chybí na provozní financování kvůli propadům příjmů v důsledku koronavirové krize. Vláda předpokládá, že celková výše takto uzavřených úvěrů může dosáhnout výše až 600 miliard korun. Návrh zákona o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s., vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů v souvislosti se zmírněním negativních dopadů způsobených virem SARS-CoV-2 ještě musí v režimu legislativní nouze schválit Parlament.
Vláda Andreje Babiše se rozhodla finančně pomoci i segmentu zdravotnictví, který trpí v souvislosti s výskytem nemoci COVID-19 zvýšenými náklady, a zároveň s ohledem na očekávaný propad ekonomiky i příjmů zaměstnanců musí počítat i s nižšími vybranými částkami na zdravotní pojištění. Vláda se rozhodla tyto výkyvy vykompenzovat postupným navýšením plateb státu za státní pojištěnce, tedy děti, seniory, nezaměstnané apod. V návrhu zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, který předloží Parlamentu ve stavu legislativní nouze, chce zvýšit odvod za jednoho státního pojištěnce od 1. června o 500 korun za kalendářní měsíc a od 1. ledna 2021 o dalších 200 korun. Státní rozpočet bude toto navýšení letos stát navíc 21 miliard korun, příští rok pak zhruba 50 miliard korun, které pomohou financovat zdravotní péči v ČR. Další informace obsahuje tisková zpráva Minusterstva zdravotnictví.
Vláda vzala na vědomí také několik nových mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví. Jedno z nich má za cíl sjednotit mechanismus spolupráce všech krajů, krajských hygienických stanic, zdravotnické záchranné služby, odběrných míst a laboratoří s Centrálním řídícím týmem COVID-19 v rámci systému Chytrá karanténa na území celé republiky. Díky tomu bude zajištěna koordinace informačních toků napříč všemi zainteresovanými subjekty. Více v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.
Další ruší opatření Ministerstva zdravotnictví týkající se zákazu vyvážet přípravky osobní hygieny určené k desinfekci rukou, zákazu letů z Číny či zákazu přijímání víz v Teheránu, Číně a Hongkongu, protože jsou již řešeny obecnějším opatřením, . Přehled mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví naleznete na https://koronavirus.mzcr.cz/category/mimoradna-opatreni/.
Systém, kdy stát přispívá zaměstnavatelům při poklesu poptávky po jejich výrobcích či službách na náhrady mezd zaměstnanců s cílem zachovat pracovní místa, tzv. kurzarbeit, se v evropských zemích používá již dlouhá léta.
Toto opatření, nazývané také částečná nezaměstnanost nebo režim kratší pracovní doby, zachraňoval pracovní místa již za krize, která se rozpoutala v roce 2008. I v ČR tehdy odbory a zaměstnavatelé vyvíjeli tlak na vládu, aby podobný systém zavedla. Jednání bohužel trvala velmi dlouho a výsledná úprava přijatá v novele zákona o zaměstnanosti až v roce 2015 se ani nezačala používat. Zčásti proto, že není pro zaměstnavatele dostatečně motivující, a především proto, že mezitím krize v ČR odezněla a problémem pozvolna začínal být naopak nedostatek pracovní síly. Zaměstnavatelé tak zahájili boj o co nejlevnější pracovní sílu odkudkoli, odbory bitvu za zvyšování mezd a proti mzdovému dumpingu.
Některé země systém využijí poprvé V některých zemích mají systémy kurzarbeitu dlouhou historii. V době aktuální koronavirové krize se tyto státy snaží své systémy adaptovat na nové podmínky, zatímco ostatní země se teprve snaží podobná opatření uvádět do praxe. V ČR byla nová forma kurzarbeitu schválena 31. března jako součást tzv. programu Antivirus.
Zatímco cíl, tedy maximální zachování zaměstnanosti, je ve všech zemích stejný, systémy se podstatně liší v konkrétních podmínkách a pravidlech. Různý je například rozsah pokrytí zaměstnavatelů. Některé země využívají kurzarbeit generálně, tedy pro všechny zaměstnavatele, jinde je určen pouze pro podnikatelskou sféru nebo výhradně pro malé a střední podniky.
Česká verze pokrývá jen mzdovou sféru, není tedy možné program využít pro zaměstnance odměňované platem.
Kompenzace v řádech měsíců, ale i let, někde i v plné výši
Programy v jednotlivých zemích se také liší mírou kompenzace příjmů zaměstnanců, ta se pohybuje od 60 do 100 % příjmu zaměstnance. V severských zemích a Holandsku je zaměstnancům kompenzován příjem ve stoprocentní výši. Ve Francii činí kompenzace 70 % hrubé mzdy, ale vzhledem k tomu, že kompenzace již není zdaňována, dosahuje ve skutečnosti 84 % čisté mzdy. V některých zemích se zohledňuje i rodinná situace příjemce kompenzace, takže zaměstnanci s dětmi pobírají vyšší částky. V ČR je výše kompenzace při částečné nezaměstnanosti, jak se kurzarbeit po česku nazývá, závislá na konkrétním využití § 209 zákoníku práce, pohybuje se tedy v rozmezí 60 až 100 % průměrného výdělku zaměstnance.
V mnoha zemích hradí stát vyplacené kompenzace zaměstnavatelům v plné výši, a to v rámci systémů pojištění zaměstnanosti. V zemích, kde nedochází k plné úhradě státem, se státní příspěvek pohybuje nejčastěji ve výši 70 až 75 %, ale ve Slovinsku činí například pouze 40 %. V některých zemích se státní příspěvek odvíjí od předpokládaného poklesu obratu zaměstnavatele.
Český Antivirus zaručuje zaměstnavatelům jednotnou kompenzaci ve výši 60 % superhrubé mzdy, tedy je kompenzována i část pojištění, které odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance.
Rozdílná je i délka období, po kterou je možné program využívat. V některých zemích, zvláště v těch s vyšší kompenzací, jsou to tři měsíce, v jiných až 12 měsíců. Extrémním případem je Španělsko, kde je možno využít kurzarbeit až po dobu dvou let. V ČR byl program schválen s účinností do konce dubna 2020 s tím, že jej vláda může prodloužit na další období.
Němci věří, že opatření usnadní restart produkce Hlavním cílem režimu kurzarbeit by mělo být zachování pracovních míst zaměstnavatelem. Přesto některé země takový závazek po firmách nevyžadují,jako příklad lze uvést sousední Německo.
U nás však platí, že státní příspěvek je možné požadovat pouze na náhrady mezd zaměstnanců, kterým nebyla dána výpověď, s výjimkou výpovědí z důvodu porušení pracovní kázně nebo porušení léčebného režimu zvlášť hrubým způsobem.
A jaká je role kolektivního vyjednávání v programech kurzarbeitu? V zemích, kde není příjem zaměstnanců plně kompenzován, je možné vyjednat lepší podmínky prostřednictvím kolektivních smluv.
V ČR mohou odbory uzavírat na podnikové nebo odvětvové úrovni dohody v rámci § 209 zákoníku práce, náhrada mzdy zaměstnanců se tak může pohybovat v rozmezí 60 až 100 % jejich průměrného výdělku. Jaký bude skutečný přínos režimů kurzarbeitu, zatím není možné předjímat.
Nicméně například v Německu byla zpracována studie, která vyzdvihuje jejich přínosy. Dle této studie bude rozhodujícím pozitivním efektem kurzarbeitu především rychlejší obnovení produkce po skončení krize. Podniky si tak udrží své zaměstnance, zatímco v zemích bez kurzarbeitu je budou muset znovu přijímat. Studie tvrdí, že při využití kurzarbeitu bude propad výkonu německé ekonomiky asi o 45 procent mírnější než v případě scénáře bez kurzarbeitu.
Vysokých škol se uvolnění opatření bude týkat jako prvních, v dalších týdnech by se částečně mohly pro žáky otevřít střední a základní školy.
Studenti posledních ročníků vysokoškolského studia budou moci přijít na individuální konzultace či zkoušky včetně státnic a rigorózních zkoušek. V omezeném počtu do pěti osob se budou moci věnovat i laboratorní, experimentální nebo umělecké práci, a to zejména za účelem vypracování závěrečných prací, kvůli klinické a praktické výuce. Individuálně bude možno na vysoké škole navštívit knihovnu či studovnu, ale pouze za účelem vyzvednutí či vrácení studijní literatury.
Jedná se o součást plánu postupného otevírání škol a zmírňování protiepidemiologických opatření, který představil ministr školství v polovině dubna. (Bližší Informace o zveřejněném plánu naleznete na těchto webových stránkách na adrese: https://skolskeodbory.cz/jak-se-bude-vracet-zivot-do-skol).
Školské odbory poukázaly hned v počátku na nedomyšlenost některých kroků, obsažených v plánu, a vyzvaly ministra k obnovení sociálního dialogu – aby byl záměr na postupné otevírání škol studentům dotažen do konce, vyloučily se nejasné a sporné otázky, ohrožení zdraví žáků i zaměstnanců školství se snížilo na minimum. „Jsem z plánu velmi rozpačitý,“ řekl v pořadu Studio ČT24 předseda Školských odborů František Dobšík. „Byla nám sdělena nějaká i data i postupy, ale skrývá se za nimi velké množství otázek. Nechci přehánět, ale přicházejí nám k tomu stovky dotazů.“ Sociální dialog dle předsedy nyní nefunguje, proto školské odbory osloví ministra školství s žádostí o zahájení komunikace a vyjasnění plánovaných kroků.
Úřad práce ČR začal 6. 4. 2020 ve 12 hodin přijímat první žádosti zaměstnavatelů o refundaci náhrady mezd v rámci Programu Antivirus. Do tohoto programu se mohou hlásit všechny firmy, které v důsledku vládních opatření souvisejících s šířením nemoci COVID-19 musely pozastavit nebo utlumit svoji činnost.
Ke včerejšímu dni bylo přijato 32 287 žádostí, z nichž ÚP ČR už 24 597 zpracoval.
Zbývající žádosti úředníci zpracují během několika málo příštích dnů. Do příjmu a zpracovávání žádostí jsou v téměř nepřetržitém provozu zapojena všechna kontaktní pracoviště ÚP ČR v celé republice. Jednotliví zaměstnanci jsou také v intenzivním kontaktu se zástupci firem a v co nejkratším možném čase s nimi telefonicky nebo emailem řeší případné nedostatky v jejich žádostech. ÚP ČR se snaží, při dodržování všech zákonných náležitostí, situaci vyřídit co nejefektivněji a nejrychleji tak, aby žadatelé získali finanční prostředky co nejdříve.
Od zaměstnavatelů bylo zasláno celkem 9 381 vyúčtování, z nichž bylo již 4 325 proplaceno.
TABULKA POČTU ŽÁDOSTÍ FIREM DLE JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ
Krajská pobočka ÚP ČR
počet unikátních žádostí celkem
počet dohod v OK
Olomouc
1 743
1 686
Karlovy Vary
799
748
Příbram
3 050
2 463
Zlín
1 721
1 507
Ústi nad Labem
1 584
1 471
Hradec Králové
1 335
1 228
Jihlava
985
936
České Budějovice
1 458
1 453
Praha
9 496
3 826
Brno
3 381
3 331
Plzeň
1 296
1 142
Liberec
1 163
1 043
Ostrava
3 072
2 649
Pardubice
1 204
1 114
Celkem
32 287
24 597
Díky aktivní a intenzivní komunikaci Ministerstva práce a sociálních věcí i ÚP ČR se v posledních dnech významně snižuje i chybovost vyplněných žádostí, která byla typická pro první dny fungování Programu Antivirus. Nejčastějšími chybami v přijatých žádostech tak zůstávají nedostatečně vyplněné žádosti s chybějícími údaji a nesprávně uvedené IČ případně číslo bankovního účtu žadatele. Pro získání příspěvku je třeba zaslat kompletně a správně vyplněnou žádost včetně všech povinných příloh.
V tomto ohledu je také nutné upozornit na fakt, že příspěvky v rámci Programu Antivirus nekompenzují vyplacené mzdy, ale vyplacené náhrady mezd. Jinak řečeno – pokud zaměstnanci chodí do práce a dostanou mzdu, nemůže ÚP ČR takové firmě příspěvek poskytnout. Jestliže zaměstnavatel vyplatil zaměstnancům náhradu mzdy za dobu, kdy pracovat nemohli, pak za splnění dalších podmínek, může ÚP ČR příspěvek žadateli přiznat.
Program Antivirus je nastaven tak, že budou finanční prostředky vyplaceny všem žadatelům, kteří splní podmínky dle pravidel Programu a odešlou správně vyplněnou žádost. MPSV i ÚP ČR tímto vyvrací obavy a nepravdivé informace, které se objevily, že je program Antivirus připraven pouze pro určitý počet nejrychlejších žadatelů.
Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) od úterý 21. dubna od 8:00 hodin prostřednictvím své E-podatelny přijímá žádosti o poskytnutí záruky za úvěr komerčních bank spolu s finančním příspěvkem na úhradu úroků od malých a středních podniků působících v Praze. Program s názvem COVID Praha je určen firmám, které negativně postihla vládní opatření proti šíření koronaviru.
Na výzvu financovanou z Operačního programu Praha – pól růstu ČR (OP PPR) je vyčleněno 600 mil. Kč. ČMZRB odhaduje, že díky multiplikačnímu efektu bankovních záruk bude možné zajistit úvěry minimálně ve výši 1,4 miliardy korun.
Jedná se o podporu v režimu tzv. de minimis.
„Jsem rád, že zastupitelé Hl. m. Prahy vyslyšeli apel Svazu průmyslu, aby došlo k podpoře také pražských podnikatelů a byla alespoň částečně narovnána pomoc s ostatními regiony. Na několika jednáních s náměstkem primátora Petrem Hlubučkem jsme se snažili dojednat maximální výši alokace, jelikož nakonec sešlo z příspěvku MPO. Pozitivně tedy hodnotíme přístup vedení Hlavního města Prahy. Výsledná částka není nejvyšší, proto apeluji na podnikatele, aby se svými bankami řešili úvěry co nejdříve. Očekáváme však, že také pražským podnikatelům bude otevřen plánovaný program COVID III. Za Svaz průmyslu uděláme maximum, aby byl schválen co nejdříve,“ uvádí viceprezident Svazu František Chaloupecký.
Parametry záruk jsou stejné jako v případě COVID II: podniky mohou získat záruku až do výše 80 procent jistiny komerčního úvěru při výši zaručovaného úvěru až do 15 milionů korun, včetně tří let ručení a finančního příspěvku na úhradu úroků až do výše jednoho milionu korun.
Pro podání žádosti je nutné mít potvrzení o poskytnutí úvěru od spolupracující komerční banky Z programu je možné financovat náklady na mzdy a energie, platby za nájemné, úhradu dodavatelsko-odběratelských faktur, předfinancování pohledávek či pořízení majetku, zásob a dalšího drobného majetku.
Bližší informace včetně návodných videí, jak vyplnit žádost, jsou postupně zveřejňovány na webu ČMZRB.
