Evropská komise navrhla uvolnit některá účetní pravidla pro banky, aby mohly snáze poskytovat úvěry firmám i domácnostem ekonomicky zasaženým koronavirem. Oznámil to dnes místopředseda EK odpovědný za finanční služby Valdis Dombrovskis, podle něhož jsou úpravy pouze dočasné na dobu krize. Úlevy se týkají především některých požadavků přijatých v reakci na finanční krizi z konce minulého desetiletí, které mají bránit nezdravému růstu zadlužení bank.
„Využíváme maximální pružnost bankovních pravidel EU a navrhujeme cílené legislativní změny, aby mohly banky nechat naplno proudit likviditu, což umožní domácnostem a firmám získat potřebné financování,“ prohlásil dnes Dombrovskis.
Jednou z navržených úprav je odložení platnosti pravidla o výpočtu poměru vlastního kapitálu na celkových aktivech. Ten je součástí globálních pravidel zvaných Basilej III, která EU stejně jako Spojené státy či asijské země začala zavádět v reakci na krizi z let 2007 až 2009.
Komise podle Dombrovskise navrhla také vstřícnější přístup k posuzování veřejných záruk za úvěry, což by mělo pomoci zvláště malým a středním podnikům.
Dalším opatřením, které má bankám uvolnit ruce při poskytování úvěrů, je zmírnění požadavku na rezervy, které si banky musejí nechávat pro půjčky podnikům, u nichž hrozí insolvence.
Evropská bankovní federace podle agentury Reuters návrhy ocenila a uvedla, že mohou pomoci výrazně zvýšit schopnost nákupů vládních dluhopisů potřebných k financování záchrany řady zasažených firem.
Dombrovskis dnes připomněl, že Brusel už v minulých týdnech přišel s některými doporučeními, která mají zvýšit schopnost bank přispět k financování záchranných stimulů. Evropská centrální banka (ECB) mimo jiné koncem března komerčním bankám z eurozóny sdělila, aby přerušily vyplácení dividend a odkup vlastních akcií nejméně do října. Odhadla, že tak mohou ušetřit asi 30 miliard eur (820 miliard Kč), které místo toho mohou poskytnout na podporu ekonomiky.
Dnes navržený balíček budou schvalovat členské státy a Evropský parlament. Podle Dombrovskise by tak měly učinit v rámci rychlé pomoci ekonomikám nejpozději do června.
Pandemie koronaviru udělala čáru přes rozpočet prakticky všem, výjimkou nebylo ani Sdružení odborových organizací (SOO CCG) , které mělo na polovinu dubna naplánovaný pravidelný sněm, tentokrát navíc spojený s volbami. Uskutečnit se proto musel ve speciálním režimu.
„Na dvaadvacátého dubna jsme měli naplánovaný sněm, kterého se pravidelně účastní zhruba tři desítky delegátů. Za současných podmínek bylo nereálné jej uskutečnit, a vzhledem k tomu, že nevíme, jak se budou dál uvolňovat pravidla, nechtěli jsme termín posouvat na později. Měli jsme ale už v předstihu zpracovanou variantu, ke které jsme nakonec přistoupili,“ vysvětlil Jaromír Franta, předseda sdružení odborových organizací skupiny.
Delegáti se shodli, že většinu důležitých bodů sněmu, jako jsou například schválení loňského rozpočtu sdružení, jeho návrh na letošní rok a drobná změna stanov, schválí korespondenčně. „Korespondenční hlasování probíhalo v týdnu od 20. do 24. dubna. Volby do vedení sdružení a volba revizní komise se na doporučení právníků uskutečnily za osobní účasti delegátů a velmi přísných hygienických podmínek. Delegáti přicházeli jednotlivě v přesně stanovený čas, aby se nekumuloval příliš velký počet osob,“ doplnil Jaromír Franta.
Volby nakonec proběhly úspěšně, předsedou sdružení odborových organizací byl znovu zvolen Jaromír Franta. Do vedení sdružení byli zvoleni i tři místopředsedové, Arnošt Ševčík, Lubomír Holý a Pavel Murcko.
Vláda s opozicí, odbory a zaměstnavateli by se měla dohodnout na náhradách škod, které vznikly kvůli nařízeným mimořádným opatřením proti šíření koronaviru. Shodnout by se měla na tom, do jaké míry by je stát měl případně firmám či jednotlivcům uhradit. Navrhují to odbory. ČTK to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Vláda vyhlásila v Česku 12. března nouzový stav. Podle krizového zákona pak nařídila opatření proti koronaviru. Od 14. března uzavřela řadu provozů. Po deseti dnech omezení prodloužila, ale už podle normy o ochraně zdraví. Podle některých právníků se tak chtěla vyhnout případnému odškodňování. Středula před měsícem postup vlády ostře kritizoval. Přirovnal ho k „chování šmejdů“. Soud minulý týden některá vládní nařízení zrušil. Uvedl, že omezení jsou možná jen podle krizového zákona.
Podle předsedy odborové centrály by se vláda měla nyní na nastavení náhrady škod dohodnout s opozicí a se zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů. „Myslím si, že 80 procent by mohla být ta míra. Může to být ale i 60 či 70 procent. Všichni by věděli, že víc od státu nemohou dostat. Mohlo by to pomoci uklidnit situaci,“ řekl ČTK Středula.
Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) před měsícem zdůvodnila změnu režimu zákonů tím, že zdravotní norma je pro pandemii vhodnější a vláda chce zabránit spekulantům, aby nynější nouzové situace zneužili k obohacení. Podle šéfa ČMKOS by stanovení míry náhrady těmto případům zabránilo. Žalobám o odškodnění by předcházelo především poskytnutí dostatečných kompenzací za nařízená omezení, uvedl odborář.
Na náhradu škod by podle odborů neměly mít nárok ti, kteří v Česku neplatí daně. „Nemělo by to platit pro daňové ráje. Firmy nebyly solidární předtím, proč by s nimi měl být solidární někdo teď,“ dodal Středula.
Podle krizového zákona má stát povinnost nahradit škodu, která vznikla kvůli opatřením, která se podle krizové normy vyhlásila. Při újmě na zdraví při nařízené i dobrovolné práci či výpomoci se poskytuje také odškodnění za pracovní úraz. Peníze zaplatí ten úřad, který krizová opatření nařídil. Nárok na náhradu je možné u něj uplatnit písemně do šesti měsíců od vzniku škody, nejdéle do pěti let, uvádí krizový zákon.
Opatření proti šíření koronaviru nejvíce zasáhla obor hotelnictví, restaurací a cestovního ruchu. Meziročně se výkon těchto oborů propadne o polovinu a dopady navíc zřejmě budou dlouhodobé. Dosavadní státní programy na podporu podnikatelů ovšem provozovatelům hotelů, restaurací či cestovních kanceláří příliš nepomohou. Svaz průmyslu a dopravy ČR proto navrhuje, aby toto odvětví dostalo speciální pomoc. Tyto myšlenky zazněly v prvním dílu seriálu online konferencí, v nichž členové představenstva Svazu průmyslu s pozvanými experty hledají cesty k restartu ekonomiky po koronavirové krizi.
Svaz průmyslu a dopravy ČR odstartoval seriál online konferencí. V nich členové představenstva Svazu diskutují s pozvanými hosty o tom, jak by vláda měla vyvézt Česko z koronavirové krize. V prvním dílu se Petr Jonák, člen představenstva SP ČR, věnoval restartu restaurací, hotelnictví a cestovního ruchu s Tomášem Prouzou, prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, Sanjivem Surim, zakladatelem a prezidentem Zátiší Group, a Richardem Procházkou, ředitelem společnosti Lagardere Travel Retail.
Kvůli opatřením proti šíření koronaviru je zavřeno 75 procent restaurací, zbývající fungují v omezeném režimu díky výdajům přes okénko. Nefunguje ani 95 procent hotelů a dalších ubytovacích zařízení. Zavřeno mají také prodejny cestovních kanceláří a cestovních agentur. První odhady hovoří o tom, že by o práci mohla přijít čtvrtina až třetina lidí.
„Horeca a turistický ruch jsou odvětví, která v ČR dávají práci skoro 400 tisícům lidí a ročně dosahovaly obratu 500 miliard korun. Mají navíc silnou sociální a kulturní funkci, zejména na vesnicích a menších městech. Jenže dosud schválené vládní programy těmto firmám příliš nepomohou. Záruky za případné komerční úvěry provozovatelům hotelů a restaurací by musely být výrazně vyšší, protože banky vidí v oboru velkou nejistotu. Většina malých restaurací a zařízení nedosáhne ani na podporu z programu Antivirus, protože se snaží fungovat alespoň přes okýnko a nemají tak zaměstnance na překážkách. S vládou už jednáme o možných řešeních,“ říká Petr Jonák, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Vláda sice začala rozvolňovat opatření proti koronaviru, zatím ale jasně neřekla, za jakých podmínek by mohly hotely, restaurace a cestovní kanceláře obnovit provoz. Je také jasné, že minimálně letošní sezóna bude kvůli nižšímu přílivu turistů ze zahraničí pro spoustu firem kritická. Za normálních okolností do Česka přijede 11 milionů zahraničních turistů ročně.
„Odvětví Horeca by pomohl nový pilíř v programu Antivirus, který by obsahoval dlouhodobější podporu části mzdových nákladů. Firmám by pomohl také speciální program státních záruk za úvěry, který by obsahoval výrazně vyšší garanci státu a delší splatnost úvěrů než stávající programy. Vláda by oboru mohla pomoci také snížením DPH na poskytované služby. Mezi možnou okamžitou pomoc patří pokrytí nákladů na zničené suroviny a hygienická opatření nebo pokrytí části nákladů na nájmy,“uvádí Petr Jonák, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Možnou pomocí by byly také vouchery nebo finanční kredit, který by každý Čech dostal a mohl utratit v odvětví tuzemského cestovního ruchu nebo ve svých oblíbených hospodách, restauracích a kavárnách. Výhodou takového řešení by bylo, že by lidé „hlasovali nohama“ – pomoc by tedy mířila k podnikatelům, kteří nabízejí dobré služby. „Současná krize je příležitostí zkusit nastartovat rozvoj tuzemského turismu,“ dodal Petr Jonák.
Seriál online konferencí bude pokračovat už tento čtvrtek, kdy se viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj zaměří na fungování a potřebné úpravy programu Antivirus. Příští týden ve čtvrtek se viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková bude se svými hosty věnovat tématu školství.
V seriálu členové představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR s pozvanými hosty také hodnotí, jak jsou účinná dosavadní opatření vlády na pomoc firmám a ekonomice.
Vláda prodloužila program podpory zaměstnaneckých míst Antivirus až do konce května, 27. dubna 2020.
Zaměstnavatelé, kteří v důsledku epidemie koronaviru museli přerušit či omezit činnost svých firem, budou moci získat od státu refundaci náhrad mezd za období od 12. března až do konce května. O prodloužení tzv. programu Antivirus o měsíc rozhodla v pondělí 27. dubna vláda Andreje Babiše. Od úterý 28. dubna opět platí parkovací zóny.
Program Antivirus umožňuje uznat náklady vynaložené zaměstnavateli na náhrady mezd zaměstnanců včetně povinných odvodů za dobu, kdy trvala překážka v práci na straně zaměstnavatele z důvodu uzavření či omezení provozů v důsledku epidemie koronaviru, a to ať už přímým rozhodnutím vlády v rámci vyhlášených preventivních opatření, či v důsledku sekundárních jevů s epidemií souvisejících. Vláda tento nástroj podpory zaměstnanosti schválila 31. března s platností od 12. března do 30. dubna. Vzhledem k tomu, že důvody pro jeho přiznání budou pro řadu firem trvat i v květnu, rozhodla dnes vláda o jeho prodloužení až do 31. května. Zaměstnavatelé tak budou moci o refundaci náhrad mezd požádat i za měsíc květen. Více v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.
Vláda schválila také návrh Ministerstva zdravotnictví na oddlužení vybraných státem řízených nemocnic, které jsou v dlouhodobých problémech se splácením svých závazků a současná krize způsobená epidemií koronaviru jejich hospodářskou situaci ještě zhoršuje. Konkrétně se jedná o Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze, Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, Nemocnici Na Bulovce, Thomayerovu nemocnici, Fakultní nemocnici Brno a Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Vláda v jejich prospěch uvolní z vládní rozpočtové rezervy téměř 6,6 miliardy korun. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.
Ministři souhlasili také s nasazením příslušníků Armády ČR rovněž v zařízeních provozovaných poskytovateli zdravotních služeb poskytujících následnou lůžkovou léčebně rehabilitační péči. Vojáci vypomohou v léčebnách dlouhodobě nemocných a zařízeních sociálních služeb, domovech pro seniory, v Chebu a v Mariánských Lázních, kde se mezi klienty a zaměstnanci objevilo ložisko nákazy nemocí covid-19 a zařízení by péči o klienty vlastními silami nemohla zvládnout.
Vláda zároveň schválila navýšení finančních prostředků na služební platy vojáků z povolání v celkové výši 35,59 milionu korun, které půjdou na platy a odměny pro příslušníky Armády ČR, kteří vypomáhají se zvládnutím epidemie koronaviru. Ze stejných důvodů odsouhlasili ministři i navýšení prostředků na platy příslušníků Celní správy o 44,18 milionu korun, na platy policistů o 783,89 milionu korun a platy příslušníků Hasičského záchranného sboru o 99,76 milionu korun.
Ministři rovněž rozhodli, že s účinností od 28. dubna bude zrušeno krizové opatření, kterým vláda zakázala obcím po dobu trvání nouzového stavu vybírat poplatky za parkování na místních komunikacích, tzv. zónách placeného stání.
Vláda se opět vrátila i k problematice dostavby nových jaderných bloků. Ministři projednávali smluvní rámec spolupráce se společností ČEZ. Vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček dostal od vlády mandát, aby zahájil nezbytná jednání o veřejné podpoře s Evropskou komisí, tzv. notifikaci. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.
Ministři se zabývali také několika důležitými legislativními návrhy. Schválili návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie a zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích. Jedním z cílů novely je eliminovat další náklady státu na provozní podporu a mít možnost každoročně nařízením vlády maximálně zohlednit situaci na energetickém trhu. Zároveň návrh transponuje do české legislativy závazky České republiky, které vyplývají z vydaných rozhodnutí Evropské komise o slučitelnosti podpory energie získávané využitím obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla s vnitřním trhem EU. Více na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.
Vláda schválila také návrh nového zákona o soukromé bezpečnostní činnosti. Vyčlenění tohoto specifického podnikatelského prostředí do zvláštního zákona má umožnit zpřísnit podmínky pro činnost soukromých bezpečnostních služeb, jasně definovat nároky na ně a zlepšit také možnosti kontroly. V důsledky tedy zákon pomůže odstranit z trhu nekvalitní či rizikové provozovatele a celkově zkvalitní jejich služby. Více se dozvíte v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.
Ministři schválili rovněž návrh novely daňového řádu, který předložilo Ministerstvo financí. Jedná se vlastně o opětovné předložení návrhu, který po zamítnutí Senátem neschválila minulý týden Poslanecká sněmovna. Základem návrhu je realizace projektu MOJE daně, který má pomoci zjednodušit daňový systém a podpořit elektronizaci správy daní. Návrh rovněž zjednodušuje kontrolní postupy, reviduje sankční systém a nově upravuje i problematiku vracení daňového odpočtu.
Oproti sněmovnímu tisku, který předtím v Parlamentu neuspěl, připravilo Ministerstvo několik dílčích změn. Vypustilo například návrh na faktické prodloužení lhůty pro vracení daňových odpočtů z 30 na 45 dnů v případě konkludentního stanovení daňového odpočtu či upravilo institut zálohy na daňový odpočet tak, aby vznik nároku na tuto zálohu byl správcem daně posuzován až v průběhu daňové kontroly, popřípadě při zahájení postupu k odstranění pochybností, a nikoliv ve fázi před zahájením daňové kontroly. Účinnost nového zákona se také posunula na 1. leden 2021.
Šéf odborů Josef Středula Foto: Jana Jabůrková, Jiří Turek
Firmy i lidé by se od vlády měly dočkat plošného odškodnění kvůli opatřením souvisejícím s pandemií nového typu koronaviru. Myslí si to šéf největší odborové centrály, Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), Josef Středula. Podle něj se vláda snažila vyhnout své odpovědnosti přijímáním opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Její postup odmítl jako nezákonný i soud.
Městský soud v Praze zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby v provozovnách. Podle rozsudku jsou nezákonná, protože je vláda nepřijala podle krizového zákona. Co rozhodnutí znamená pro firmy? Již po přijetí těchto kontroverzních rozhodnutí jsem se proti postupu vlády poměrně razantně vymezil. Použil jsem u postupu vlády synonymum pro „šmejdy“, kteří dělají totéž a někteří lidé to považovali za velmi silné vyjádření. „Šmejdi“ do smluv dávají ustanovení, která nejsou na první pohled viditelná a příslušný subjekt si toho nevšimne. Vláda udělala to samé a chtěla se zbavit škod, které by podle krizového zákona – paragrafu 36, musela v některých případech hradit. K tomu přistoupila další věc, pravděpodobně z marketingového důvodu, začalo se šířit, že se firmám jedná o zisky. Ale to se v žádném případě nejedná, jedná se o škodu. Přirovnávám to k situaci pracovního úrazu zaměstnance, kdy má dotyčný právo na odškodnění, ale dopředu neví, kolik odškodnění bude a jeho výše se posuzuje následně. Záleží například na míře jeho zavinění. Nikdo tak nemůže říct, že má nárok na nějakou automatickou výši. Tady je to o to zajímavější, že na odškodnění máme jako zaměstnanci nárok, ale někdo usoudí, že to je hodně peněz a začne spekulovat, že to nemusí vyplatit vůbec resp. změní zákon, podle kterého se to odškodnění má posuzovat. A to se přesně stalo. Vláda místo toho, aby měla postavila za odpovědnost vyplývající z krizového zákona, tak se této své povinnosti začala vyhýbat.
Byl to od vlády úmysl, jak se vyhnout odškodňování? Já si myslím, že v tom byl cíl. Že to opravdu nebylo jenom tak. Takový princip se mi rozhodně nelíbí. Všichni jsme si vědomi, že situace je vážná, že koronavirus není v ČR vinou vlády. Taky je nutné říct, že výše škody, pokud vůbec nějaká vznikne, se neřeší v průběhu, ale až na konci celého toho příběhu. Právnické i fyzické osoby mohou podle zákona požádat o náhradu škody. To se týká také osob pracujících za hranicemi, stejně jako těch, kterým byly zakázána činnost a budou mít možnost požádat o náhradu škody. Vláda teď různě selektuje pomoc a myslím si, že to neumí zcela uchopit. Přicházejí různé skupiny s různě silnými či méně silnými požadavky a já si myslím, že teď je ten správný čas dosáhnout konsensu mezi všemi subjekty. Pokusit se o něj mezi odbory, zaměstnavateli, podnikateli, ale také vládou i Poslaneckou sněmovnou.
Jak by taková shoda na odškodnění mohla vypadat? Myslím si, že ten konsensus bude někde na hodnotě, která odpovídá navýšenému ošetřovnému. Tedy ve výši 80 procent. Je to hodnota, ve které může být zohledněno úplně všechno. Určitý podíl subjektů, které situaci nezpůsobily a stejně tak i podíl vlády, která musela rozhodnout. Protože se tu jedná o záchranu ekonomiky jako takové.
Z hlediska odborů i vašeho osobního postoje by tedy bylo lepší plošné odškodnění, než to, aby se firmy či lidé domáhali náhrady škod individuálně u soudu? Vláda by tomu mohla jít naproti. Udělat ten krok a poměřovat míru pomoci k této hodnotě. A pokud by se tak stalo, tak si myslím, že by to mohlo i odpovídat určitému typu praxe soudů. Protože soud nerozhoduje tak, že by stanovil automaticky náhradu 100% škody nebo nulu, ale posuzuje každý případ. Konsenzus by pomohl a mohl hrát poměrně významnou roli. Pro vládu by to byl i poměrně silný moment, mohli by se podívat na to, jak kterým subjektům se pomáhá a k tomu by mohli poměřit i další kroky, které budou v čase konat. Protože ještě zdaleka nejsme po celé té situaci. Byl by to stav, který by pro všechny subjekty byl do určité míry měřítkem pro následování a mohlo by to pomoci ke zklidnění situace. A nevyvolávání zbytečných soudních sporů či přehnaných představ některých subjektů, že se bude žádat o 100 možná i více procent náhrady škody. Mohlo by to uklidnit situaci. Také by to mohlo znamenat, že řada subjektů vůbec nebude žádat žádné odškodnění v případě, pokud pomoc dosáhne maximální určené hodnoty.
Josef Středula chce, aby vláda plošně upravila odškodnění podnikatelů Foto: Jana Jabůrková, Jiří Turek
Takže by to odlehčilo i justici? Justici, státu, atmosféře a mohli bychom se soustředit na jiné věci.
Soud se nezabýval otázkou, zda bude mít zrušení opatření vliv na případné odškodňování podnikatelů. Někteří právníci ale varovali, že část podnikatelů se využitím pomoci poskytované státem nároku na náhradu jakékoliv škody zřekla. Neobáváte se tohoto argumentu? To byl původní záměr. Vím o něm, byl jsem na jednání, kde to přesně v této podobě zaznělo a řekl jsem, že tento přístup je z mého pohledu naprosto neakceptovatelný. Přece nejde, aby se někdo nedobrovolně ve stavu nouze zbavil svých budoucích práv. Následně to dopadlo tak, že se to má týkat pouze mzdové části, což je pochopitelné. Náš návrh by nikoho neupřednostňoval, ani neznevýhodňoval. Vláda by tak mohla mít hodnotu, ve které by mohla být schopna některé věci poměřovat, ale je tam ještě jedna podmínka. A to je to, že si umím představit, že by vláda stanovila, že těm, kteří se nacházejí v daňových rájích a nedaní v ČR, tak by jim v žádném případě takováto pomoc nenáležela. Protože se nepodíleli na společenské solidaritě a tudíž žádat o nějakou náhradu není odpovídající situaci ČR a naší ekonomiky. Ať žádají tam, kam překlopili svou daňovou povinnost.
Už o tom ČMKOS s vládou jednala? Ještě ne. Na toto téma jednám s některými členy ekonomických skupin Ústředního krizového štábu. Je potřeba něco podobného stanovit, ale je to úplně nová iniciativa z naší strany. Věřím tomu, že tady by se mohly potkat jak politické strany, tak i zaměstnavatelé a jednotlivci. Možná někdo usoudí, že 80 procent je hodně a že 70 procent stačí, ale musí tu aktivitu někdo mít, musí to uchopit a musí tímto směrem jít. A pak to poměřovat s dalšími kroky a nástroji.
Máte nějaký odhad, kolik by činily náklady státu v případě takového plošného odškodňování? Víme, kolik to stojí teď. Vláda připravuje či realizuje spoustu kroků a už teď je zřejmé, že budou stát několik stovek miliard korun. Toto se musí přiložit na stranu již uhrazených škod. Stejně by to posuzoval i soud. Neučinil by ten krok, že by řekl, jaká vám vznikla škoda, my vám ji uhradíme. Ale řekne: toto jste již obdrželi, v tomto jste neučinili vůbec žádné kroky, nepožádali jste např. o program Antivirus, nepožádali jste o úvěr, nic jste v té věci neudělali, nemůžete požadovat ani těch 80 procent. Také bude řada subjektů, které nebudou o náhradu škody žádat, protože si myslí, že kompenzace již byly dostačující.
Ministerstvo zdravotnictví podá proti rozhodnutí Městského soudu v Praze kasační stížnost. Neobáváte se toho, že ještě může rozsudek změnit či se vyjádřit právě ke způsobu odškodňování ze strany státu? V tomto jednoznačně respektuji právo soudu rozhodnout. To budou posuzovat soudci zcela samostatně. Musím však ocenit, jakým způsobem se k tomu soud postavil, protože dal zcela jasně najevo svůj názor a vládě dostatečný čas na nápravu. A to je něco, co se zase tak často nestává. Musím říct, že jak navrhovatel, tak soud, se v tomto zachoval opravdu důstojně. Na straně druhé tu jsou škody, které se musí řešit. Nemyslím si, že by mělo ze strany kasačního soudu dojít k nějakému zásadnímu zlomu. Přeci jenom právo je stejné, ať z pohledu městského nebo správního soudu. Překvapení se může stát vždy, ale tady to bylo ze strany městského soudu tak dobře vyargumentováno, že to myslím nenastane. Vláda také bezprostředně provedla změny a sjednala nápravu.
Ve svém nejnovějším sloupku pro Deník jste upozornil, že vláda bude rozhodovat o návrhu, se kterým přišlo ministerstvo financí. Poplatník by si mohl zpětně odečíst od již zaplacených daní za poslední dva roky daňovou ztrátu, která mu teprve vznikne na základě působení nastupující ekonomické krize vyvolané koronavirovou epidemií. Podle vás půjde o „ždímačku veřejných peněz“. Proč? Jedná se o možnost, kdy ministerstvo navrhuje, aby subjekty, kterou budou mít v letošním roce ztrátu, ji mohly uplatnit proti zaplaceným daním zpátky. Za poslední dva roky. My se obáváme, že může dojít k velmi aktivní spekulaci, zejména u firem, které nejsou české, ale mají v ČR svou jednotku, že budou ztráty transferovat do ČR a tyto bude následně hradit český daňový poplatník. To je pro nás neakceptovatelné. Navíc si myslíme, že to mohou být částky v desítkách miliard korun. Nevidíme vůbec žádný důvod k sanaci škod, které tu vůbec nevznikly a někdo je spekulativně převede do ČR. Vidíme jinou věc, která by mohla intenzivně pomoci. A to firmám, které čerpají program Antivirus. Dosud je to tak, že firma musí zaplatit mzdy a následně může žádat o určitý druh refundace prostřednictvím programu. Musí mít ale hotovost na výplatu mezd. A my si myslíme, že by mohlo dojít k nové situaci a to, že by podle toho, jak již bylo zaplaceno za mzdy, dostala firma zálohu ještě před tím, než zaplatí příští mzdy. Takže by firma nemusela mít hotovost na zaplacení mezd, dostala by ji formou zálohy a následně by se to vyúčtovalo. To by byla obrovitá pomoc. V této věci jsem zatím nenarazil na odpor. Ještě jsme navrhli jeden nástroj – na to mě přivedl europoslanec lidovců Tomáš Zdechovský. ČR by mohla požádat o prostředky v rámci Evropského globalizačního fondu, což by pomohlo lidem, kteří jsou propouštěni. A to, že propouštěni jsou, je bohužel realita. Taková žádost musí být realizována Českou republikou ve spolupráci se subjekty, které zaměstnance propouští. V tomto případě by to mohla být další velmi dobrá pomoc.
Vláda v pondělí 27. dubna – na návrh Ministerstva zdravotnictví ČR – schválila na oddlužení vybraných státem řízených nemocnic, které jsou v dlouhodobých problémech se splácením svých závazků, kdy současná krize způsobená epidemií koronaviru jejich hospodářskou situaci ještě zhoršuje. Informovalo o tom tiskové oddělení vlády ČR ve své zprávě.
Podle tiskové zprávy se jedná o Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze, Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, Nemocnici Na Bulovce, Thomayerovu nemocnici, Fakultní nemocnici Brno a Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Vláda v jejich prospěch uvolní z vládní rozpočtové rezervy téměř 6,6 miliardy korun.
V tiskové zprávě je dále uvedeno, že ministři souhlasili také s nasazením příslušníků Armády ČR rovněž v zařízeních provozovaných poskytovateli zdravotních služeb poskytujících následnou lůžkovou léčebně rehabilitační péči. Vojáci vypomohou v léčebnách dlouhodobě nemocných a zařízeních sociálních služeb, domovech pro seniory, v Chebu a v Mariánských Lázních, kde se mezi klienty a zaměstnanci objevilo ložisko nákazy nemocí covid-19 a zařízení by péči o klienty vlastními silami nemohla zvládnout.
Vláda zároveň schválila navýšení finančních prostředků na služební platy vojáků z povolání v celkové výši 35,59 milionu korun, které půjdou na platy a odměny pro příslušníky Armády ČR, kteří vypomáhají se zvládnutím epidemie koronaviru. Ze stejných důvodů odsouhlasili ministři i navýšení prostředků na platy příslušníků Celní správy o 44,18 milionu korun, na platy policistů o 783,89 milionu korun a platy příslušníků Hasičského záchranného sboru o 99,76 milionu korun.
Ministři rovněž rozhodli, že s účinností od 28. dubna bude zrušeno krizové opatření, kterým vláda zakázala obcím po dobu trvání nouzového stavu vybírat poplatky za parkování na místních komunikacích, tzv. zónách placeného stání.
Ministři se také zabývali několika důležitými legislativními návrhy. Schválili návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie a zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích. Jedním z cílů novely je eliminovat další náklady státu na provozní podporu a mít možnost každoročně nařízením vlády maximálně zohlednit situaci na energetickém trhu. Zároveň návrh transponuje do české legislativy závazky České republiky, které vyplývají z vydaných rozhodnutí Evropské komise o slučitelnosti podpory energie získávané využitím obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla s vnitřním trhem EU.
Vláda rovněž schválila návrh nového zákona o soukromé bezpečnostní činnosti. Vyčlenění tohoto specifického podnikatelského prostředí do zvláštního zákona má umožnit zpřísnit podmínky pro činnost soukromých bezpečnostních služeb, jasně definovat nároky na ně a zlepšit také možnosti kontroly. Zákon má za úkol pomoci odstranit z trhu nekvalitní či rizikové provozovatele a celkově zkvalitnit jejich služby.
Ministři také schválili návrh novely daňového řádu, který předložilo ministerstvo financí. Jedná se vlastně o opětovné předložení návrhu, který po zamítnutí Senátem neschválila minulý týden Poslanecká sněmovna. Základem návrhu je realizace projektu „MOJE daně“, který má pomoci zjednodušit daňový systém a podpořit elektronizaci správy daní. Návrh rovněž zjednodušuje kontrolní postupy, reviduje sankční systém a nově upravuje i problematiku vracení daňového odpočtu.
V rámci tohoto procesu schvalování ministerstvo financí připravilo několik dílčích změn. Vypustilo například návrh na faktické prodloužení lhůty pro vracení daňových odpočtů z 30 na 45 dnů v případě konkludentního stanovení daňového odpočtu či upravilo institut zálohy na daňový odpočet tak, aby vznik nároku na tuto zálohu byl správcem daně posuzován až v průběhu daňové kontroly, popřípadě při zahájení postupu k odstranění pochybností, a nikoliv ve fázi před zahájením daňové kontroly. Účinnost nového zákona se také posunula na 1. leden 2021.
28. duben je dnem, kdy odbory na celém světě tradičně uctívají památku obětí pracovních úrazů, nemocí z povolání a zraněných při práci.
Letošní 28. duben je dnem smutku nejen pro odbory, ale pro celý svět. Je silným varováním, jak nesmírně důležitá je ochrana zaměstnanců a všech lidí před nemocemi, zejména na pracovišti. Devastující následky koronarovirové pandemie negativně už dnes ovlivňují budoucí statistiky úmrtí v práci. Dnes a denně jsou zdravotníci, záchranáři, hasiči, policisté, učitelé, prodavači, lidé v dopravě, odpadovém a vodním hospodářství, vystaveni pracovním rizikům nákazy, která může mít i fatální následky.
Riziko vážných pracovních úrazů a poškození zdraví bude existovat vždy. „Ale právě nyní na příkladu zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách, právě kvůli těmto skutečným lidem schovaným za čísly ve statistikách, musíme toto riziko minimalizovat a ideálně smrtelným pracovním úrazům zcela zabránit,” uvedl Rudolf Hahn, ředitel Státního úřadu inspekce práce.
Každoročně se v ČR stane kolem 45 000 pracovních úrazů s pracovní neschopností a zhruba stovka zaměstnanců v práci zemře. „V loňském roce zemřelo v ČR při práci 96 zaměstnanců a i když celkový počet smrtelných pracovních úrazů poklesl, k uspokojeni není. Nejde o čísla, ale o lidi, kteří se z práce už nikdy nevrátí ke svým blízkým. Při příležitosti letošního Mezinárodního vzpomínkového dne myslíme s úctou i na ty, kteří zemřeli na koronavirus vlivem svého nasazení na pracovišti. Nikdo by neměl umírat kvůli práci,“ zdůraznila Radka Sokolová, místopředsedkyně ČMKOS.
E-mobilita je v mnohých ohledech nové téma. Nejasnosti v daňových postupech proto nesmí být bariérou pro další rozvoj elektromobility v České republice. Z tohoto důvodu byla zveřejněna příručka „Daňové otázky elektromobility“ (ke stažení zde). Připravil ji Svaz průmyslu a dopravy ČR společně se svými členy a projednal ji se zástupci Ministerstva financí, Generálního finančního ředitelství, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Sdružení automobilového průmyslu. Příručka například vyjasňuje, jakým způsobem účtovat dobíjení firemních elektromobilů v domácnosti zaměstnanců nebo režimy pořízení dobíjecích wallboxů a jejich využívání pro služební i pro soukromé účely.
„Rozvoj elektromobility a využívání vozů na alternativní pohony nesmí brzdit administrativní nejasnosti. Byla by škoda, kdyby se je lidé a firmy obávali kupovat jen kvůli tomu. Proto jsme s našimi odborníky připravili jasnou příručku, jak řešit základní daňové otázky. Propojili jsme odbornou technickou stránku s daňovými aspekty. Jsme rádi, že příručka byla konzultována s Ministerstvem financí i Generálním finančním ředitelstvím. Bez toho bychom firmám dostatečnou jistotu poskytnout nemohli,“ říká Andrea Gontkovičová, členka představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR, která zodpovídá za oblast daní.
Dokument projednaný s Ministerstvem financí a s Generálním finančním ředitelstvím nabízí doporučené daňové a další postupy a konkrétní možné kroky, které lze v praxi využívat. Materiál reaguje na hlavní nejasnosti a otázky, které se s rozvojem elektromobility objevují stále častěji. Zohledňuje specifika a varianty řešení elektromobility oproti klasickým pohonům, jako je například benzín či nafta.
„Ačkoliv jsou automobilky na nové trendy technologicky připravené a řada zájemců o elektromobilitu má finanční zdroje i motivaci si takový vůz pořídit, při jejich praktickém používání však naráží na řadu nejasností v daňově-účetní oblasti. Přitom podporou rozvoje čisté mobility Česká republika může vyřešit několik výzev najednou. Zvýší kvalitu životního prostředí prostřednictvím snížených emisí, přispěje k plnění svých klimatických závazků i podpoří domácí automobilový průmysl při plnění cílů CO2. Proto považujeme vyjasnění souvisejících daňově-účetních nejasností za klíčové,“uvádí Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu.
„Vydaná příručka je jedno ze základních opatření Memoranda a Akčního plánu o budoucnosti automobilového průmyslu v ČR. Její součástí je i již publikovaná referenční cena elektřiny pro účely domácího dobíjení služebních vozů v rámci vyhlášky MPSV, kterou Svaz průmyslu pomohl prosadit na konci minulého roku,“ dodává Jiří Nekovář, předseda Expertního týmu pro daně a pojištění Svazu průmyslu a dopravy ČR.
„S tím, aby napříště bylo umožněno dokládat výdaje na pracovní cesty v elektromobilu právě s pomocí referenční ceny elektřiny, už počítá návrh daňového balíčku na příští rok. Tento návrh už má za sebou vnější připomínkové řízení a na vládu bude předložen bezodkladně poté, co budou připomínky z vnějšího připomínkového řízení vypořádány,“ dodává náměstek ministryně financí pro daně a cla Stanislav Kouba.
Premiér Andrej Babiš během videokonferenčního jednání vlády, na němž se řešilo další prodloužení nouzového stavu, 24. dubna 2020.
Vláda Andreje Babiše požádá Poslaneckou sněmovnu o prodloužení doby nouzového stavu v České republice až do 25. května. Znění žádosti vláda schválila na mimořádném jednání v pátek 24. dubna 2020.
K podání žádosti o prodloužení nouzového stavu, který zatím platí do 30. dubna, se vláda rozhodla v důsledku rozhodnutí Městského soudu v Praze z 23. dubna, který zrušil klíčová protiepidemiologická opatření vyhlášená na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. Aby mohla vláda udržet kontrolu nad vývojem epidemie i v dalších týdnech, musí postupovat podle krizového zákona, který je ale možné uplatnit jen během trvání nouzového stavu.
„Už jsem podepsal žádost vlády Sněmovně, aby projednala naši žádost o prodloužení nouzového stavu do 25. května, což je den v naplánované sérii rozvolňování,“ potvrdil premiér Andrej Babiš. Předseda vlády zároveň ocenil, jak Česká republika zvládá boj s epidemií. „Čekali jsme dlouho na dopady Velikonoc, a jak všichni víme, dopadlo to velice dobře. Takže já bych chtěl všem našim spoluobčanům poděkovat, že jsou nejen kreativní, ale solidární a evidentně i zodpovědní, a díky tomu můžeme rychle rozvolňovat ta opatření, která jsme ohlásili,“ prohlásil Andrej Babiš.
Vláda schválila také návrh Ministerstva financí na mimořádný vklad ve výši čtyř miliard korun do fondu Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Tyto peníze budou určeny na krytí závazků ze záruk, které EGAP poskytne za úvěry především velkým firmám, které byly poškozeny během současné koronavirové krize. Poskytovat záruky umožnila EGAP novela zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, kterou ve stavu legislativní nouze schválil Parlament a v pondělí ji podepsal i prezident republiky. Změna zákona byla podmínkou spuštění vládou schváleného programu Záruka COVID plus, který připravilo Ministerstvo financí počátkem dubna. Více v tiskové zprávě Ministerstva financí.
Současně s tím ministři schválili i nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, které na novelu zákona navazuje a upravuje například účel a rozsah záruk, podmínky jejich poskytnutí, výše krytí nesplacené úvěrové jistiny a postup vyplácení veškerých peněžních prostředků ze státního rozpočtu ve prospěch exportní pojišťovny z titulu poskytování záruk, část pojistné kapacity exportní pojišťovny připadající na poskytování záruk či způsob tvorby fondu na krytí závazků z poskytovaných záruk.
Ministři odsouhlasili také plán Ministerstva práce a sociálních věcí na postupné rozvolňování činnosti sociálních služeb. Od pondělí 27. dubna tak budou moci začít fungovat, ovšem zatím pouze v bezkontaktní formě, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Vláda zároveň schválila příslušné krizové opatření, které opětovné spuštění těchto služeb v omezené podobě umožní.
O čtrnáct dní později, 11. května, už plán počítá s tím, že poskytovatelé těchto dvou služeb budou moci chodit za klienty do jejich domácností a sociálně aktivizační služby v bezkontaktní podobě budou spuštěny i pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Skončit má také platnost zákazu opouštění pobytových areálů pro klienty pobytových služeb s výjimkou seniorů. Celý plán rozvolňování naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.
Vláda schválila také nové krizové opatření, které umožňuje příjezd do České republiky expertům a dalším klíčovým zaměstnancům z Korejské republiky pro potřeby společnosti Hyundai Motor Manufacturing Czech v Nošovicích. Jedná se o celkem 786 odborníků z vývojových center společnosti Hyundai v Jižní Koreji, kteří pracují na vývoji nového elektromobilu této značky. Prvních 446 by mělo přijet již v květnu, poslední tři v říjnu. Za současných opatření, kdy stále platí až na výjimky zákaz vstupu cizinců na české území, by byla tato korejská investice ve významném podniku na území ČR ohrožena. Pobyt korejských zaměstnanců v ČR bude podmíněn dodržováním důkladných bezpečnostních a preventivních opatření.
