Podpora a úlevy pro podnikatele a zaměstnance

Přehled

Daňové úlevy

  • Ministerstvo financí připravilo pro fyzické a právnické osoby balíček daňových úlev, například prominutí červnových záloh na daň z příjmu či posunutí termínu pro podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitostí; jejich přehled naleznete v tiskové zprávě;
  • Ministerstvo financí vydalo nařízení, které umožní plošné prominutí příslušenství daně a poplatků;
  • v souladu s § 260 odst. 1 písm. b) daňového řádu byl vydán tzv. generální pardon ministryně financí, kterým dojde k prominutí příslušenství daně a správních poplatků;
    • prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně ve všech případech, kde došlo na žádost daňového subjektu k individuálnímu prominutí úroku z prodlení nebo posečkání úhrady daně z důvodů souvisejících s koronavirem,
    • prominutí příslušenství daně z příjmů tak, aby byla zajištěna tolerance pozdního podání daňových přiznání a úhrady daně až do 1. července 2020,
    • prominutí pokut za opožděné podání kontrolního hlášení ve výši 1 000 Kč, které vznikly mezi 1. březnem a 31. červencem 2020,
    • prominutí správního poplatku za podání žádosti o posečkání nebo splátkování daně, žádosti o prominutí úroku z prodlení, resp. z posečkané částky, a žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení, a to plošně pro žádosti podané mezi dnem účinnosti generálního pardonu a 31. červencem 2020;
  • Ministerstvo financí hromadně promine daně z přidané hodnoty u zboží, které je dodáno bezúplatně (např. testovací soupravy a diagnostické testovací nástroje pro COVID-19, ochranné oděvy a podobné zboží, teploměry, desinfekční prostředky a sterilizační produkty, ostatní zdravotnické prostředky a zdravotní spotřební materiál), a zboží, které k výrobě tohoto zboží slouží;
  • ministerstvo chce prominout také příslušenství silniční daně, konkrétně sankce za pozdější úhradu záloh daní splatných do 15. dubna a do 15. července, pokud budou uhrazeny nejpozději do 15. října 2020;
  • silničním dopravcům byla odložena platba mýta o tři měsíce.
  • Ministerstvo financí rovněž rozhodlo o úpravě metodiky;
    • ze strany Generálního finančního ředitelství dojde k vydání metodického pokynu zohledňujícího možnost individuálního prominutí úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení z důvodů souvisejících s mimořádnou událostí způsobenou šířením viru SARS-CoV-2;
    • metodicky řízené úřady budou vedeny k uplatňování maximální vstřícnosti a tolerance ve vztahu k daňovým subjektům a jejich individuální situaci, a to zejména tam, kde jde o vynucování plnění povinností a ukládání sankcí umožňujících správní uvážení (pokuty na úseku evidence tržeb, pokuty za nesplnění oznamovací povinnosti atd.);
  • více informací k daňovým opatřením v tiskové zprávě a průvodci Ministerstva financí;
  • podnikatelé budou moci využít zejména tyto instituty:
    • možnost požádat o posečkání úhrady daně,
    • možnost požádat o úpravu výše záloh nebo o výjimku z povinnosti daň zálohovat,
    • možnost požádat o prominutí úroků a pokut za nepodání kontrolního hlášení,
    • možnost požádat o prodloužení lhůty pro podání daňového tvrzení (a tím i úhrady daně);
  • pro podnikatele spadající do závěrečné fáze (3. a 4. vlny) elektronické evidence tržeb se odkládá povinnost používat EET do doby uplynutí tří měsíců od ukončení stavu nouze;
  • pro podnikatele, kteří už EET používají, se do doby uplynutí tří měsíců od ukončení stavu nouze zavádí výjimka z jeho používání kromě povinnosti zacházet s autentizačními údaji, certifikátem pro evidenci tržeb a blokem účtenek tak, aby předešli jejich zneužití;
  • s ohledem na předpokládaný výpadek příjmů a vzhledem k nutnosti zafinancovat nezbytná opatření na ochranu zdraví obyvatelstva a na podporu české ekonomiky byla připravena úprava státního rozpočtu nově se schodkem 200 miliard korun;
  • Ministerstvo financí sděluje, že v souladu s usnesením vlády České republiky ze dne 15. března 2020 o přijetí krizového opatření mohou banky včetně stavebních spořitelen, pojišťovny, obchodníci s cennými papíry a další poskytovatelé a zákonem regulovaní zprostředkovatelé finančních služeb nadále obsluhovat klienty;
    • Tyto subjekty mohou dle svého rozhodnutí omezit provozní dobu svých poboček, obchodních míst a provozoven;
  • ministryně financí rozhodla o hromadném prominutí daně z přidané hodnoty a správního poplatku
    • prominutí daně z přidané hodnoty se týká zboží či služeb, které jsou dodány bezúplatně poskytovatelům zdravotních služeb, základním složkám integrovaného záchranného systému, Armádě České republiky a zařízením sociálních služeb; bezplatně poskytované zboží a služby jsou vyjmenovaným kategoriím subjektů poskytovány v období nouzového stavu, souvisí s opatřeními pro zastavení šíření viru SARS-CoV-2;
    • mezi základní složky integrovaného záchranného systému patří Hasičský záchranný sbor České republiky, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, poskytovatelé zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky;
    • promíjení je omezeno časově na dodání zboží či poskytnutí služby, kde povinnost přiznat daň z přidané hodnoty vznikla v období od 12. března 2020 do skončení nouzového stavu
    • bude prominut také správní poplatek spojený s vydáním potvrzení o bezdlužnosti nebo o stavu osobního daňového účtu, přičemž prominutí se vztahuje na potvrzení vydaná na základě žádostí, které budou podány ode dne účinnosti rozhodnutí ministryně financí do dne 31. 7. 2020 a je omezeno na potvrzení vydávaná správními orgány řízenými ministryní financí, tj. zejména orgány Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky

Podpora OSVČ

  • Stát vyplatí finanční příspěvek za ušlý výdělek – ošetřovné – pro osoby samostatně výdělečně činné, které po zavedení mimořádných opatření vlády pečují o děti mladší 13 let a o nezaopatřené děti maximálně do věku 26 let, které jsou závislé na pomoci jiné osoby alespoň ve stupni I za podmínky, že druhý člen rodiny na toto dítě (děti) již nečerpá tuto dotaci či jiný kompenzační příspěvek, a to ve výši 424 korun za den;
    • dotace bude poskytována po dobu maximálně 31 dní,
    • dotace nesmí přesáhnout částku 13 144 korun,
    • k vyplácení  ošetřovného byl vyhlášen program podpory malých podniků postižených celosvětovým šířením onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-19 s názvem Ošetřovné pro OSVČ,
    • na program bude v první etapě vyčleněna částka 100 milionů korun,
    • program se bude vztahovat i na oblast zemědělské a lesnické prvovýroby,
    • Ošetřovné pro OSVČ je možné žádat od 1. dubna přes živnostenské úřady.
    • Ošetřovné pro OSVČ Výzva I, návod, podmínky a formulář.
  • osobám samostatně výdělečně činným se v době od března do srpna 2020 odpouští minimální povinné platby na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a důchodové pojištění a veřejné zdravotní pojištění;
  • mimořádný zákon o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, který musí ještě projednat ve stavu legislativní nouze Parlament, umožní vyplatit OSVČ, které prokáží, že jejich hrubé tržby za leden až březen 2020 poklesly v porovnání se srovnatelným obdobím roku 2019 nejméně o 10 %, a splní další podmínky, jednorázovou finanční výpomoc ve výši 25 000 korun
  • Byl spuštěn program přímé podpory pro OSVČ ekonomicky zasažené šířením koronaviru, tzv. pětadvacítka, na částku v nominální výši 25 000 Kč bude mít nárok OSVČ, která o ni požádá a prohlásí splnění několika základních požadavků:
    • jedná se o osobu samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění (typicky živnostník, samostatný zemědělec, autor nebo umělec, znalec, tlumočník, veterinář, lékař, poskytovatel zdravotní péče, architekt, daňový poradce a podobně),
    • vykonávaná činnost je činností hlavní,
    • vykonávaná činnost může být i činností vedlejší, pokud OSVČ současně nevykonává zaměstnání
    • OSVČ byla aktivní ke dni 12. března 2020, případně může jít také o OSVČ, jejíž činnost byla přerušena kdykoliv po 31. srpnu 2019 (sezónní podnikání),
    • OSVČ prohlásí, že nemohla tuto činnost zcela nebo z části vykonávat nad míru obvyklou, a to v důsledku ohrožení zdraví souvisejícím s výskytem koronaviru nebo krizových opatření vlády (a to zejména z některého z důvodů, jako je nutnost uzavřít provozovnu nebo omezit její provoz, karanténa OSVČ nebo jejího zaměstnance, péče o dítě, omezení poptávky po výrobcích nebo službách poskytovaných OSVČ či omezení nebo ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon činnosti),
    • splnění těchto skutečností doloží žadatel čestným prohlášením,
    • formulář žádosti naleznete na https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/dane/informace-financni-a-celni-spravy/2020/zadost-o-kompenzacni-bonus-38140.

Přehled pomoci podnikatelům a živnostníkům na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.​ Podrobnosti k programu přímé podpory na stránkách Ministerstva financí.

Podpora udržení zaměstnanosti

Úvěrový program COVID

  • Na podporu podnikatelů a k eliminaci dopadů epidemie koronaviru na zaměstnavatele a OSVČ zřídilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráce s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou úvěrový program COVID;
  • vzhledem k velkému zájmu podnikatelů o program COVID vypsalo Ministerstvo průmyslu a obchodu podpůrný úvěrový program COVID II, který žadatelům umožní čerpat státem zaručený a dotovaný úvěr i od komerčních bank za obdobných podmínek jako v případě programu COVID; k dispozici bude až 30 miliard korun.

Program Technologie COVID 19

  • Nový dotační program podpoří projekty,  které mají přímou souvislost s bojem proti dalšímu šíření koronaviru prostřednictvím pořízení nových technologických zařízení a vybavení;
  • dotace může dosáhnout až 20 milionů korun, celkem bude k dispozici nejméně 300 milionů korun.

Program Czech Rise Up

  • Program Czech Rise Up – Chytrá opatření proti COVID-19 má za cíl podpořit rychlé zavedení nových řešení, která mohou pomoct s bojem proti koronaviru, zmírnit dopady dalšího šíření a následky této krize řešit;
  • zaměří se na podporu inovativních firem včetně start-upů, které vyvíjejí nové technologie a řešení pomáhající v boji s koronavirem a chtějí je uvést do výroby či praxe;
  • na program bude vyhrazeno zhruba 200 milionů korun;
  • více informací v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu

Nouzový balíček pro české vývozce

Program podpory zaměstnanosti Antivirus

  • Byl schválen program podpory zaměstnanosti Antivirus, který  má pomoci firmám ochránit pracovní místa a kompenzovat zaměstnavatelům podstatnou část mzdových nákladů, pokud byla jejich hospodářská činnost ohrožena v důsledku šíření nákazy COVID-19;
    • zaměstnavatel musí pro nárok na kompenzace splnit několik podmínek,
    • příspěvek bude poskytovat Úřad práce ČR, výše a doba poskytování bude závislá na důvodu vzniku překážky v práci, u každého zaměstnance bude nutné odlišit důvod překážky v práci,
    • výše kompenzací zaměstnavatelům je odvozena od průměrné superhrubé mzdy, tedy včetně povinných odvodů,
    • podrobnosti o programu jsou k dispozici na https://www.mpsv.cz/web/cz/antivirus.

​​Podpora pro velké podniky

  • Pro podniky nad 250 zaměstnanců bude připraven program záruk Exportní a garanční pojišťovny, a to až do úhrnné výše (včetně stávajících produktů) pojistné kapacity 330 miliard korun;
  • na podporu investic do dopravní infrastruktury (údržba, opravy, nová výstavba) vyčlenila vláda prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury dalších 6,5 miliardy korun;
  • po dobu nouzového stavu pomůže stát úlevami firmám realizujícím stavby dopravní a vodní infrastruktury, budou například prodlouženy smluvní lhůty pro plnění těchto zakázek.

Přehled pomoci podnikatelům a živnostníkům na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.​

Pomoc  zoologickým zahradám

  • Prostřednictvím dotačního titulu Příspěvek zoo budou moci zoologické zahrady bezodkladně čerpat prostředky na nákup krmiva pro zvířata;
  • dotační program je určen pro všech 29 licencovaných zoo;
  • formuláře pro podání žádosti jsou k dispozici na https://www.mzp.cz/cz/prispevek_zoo_covid_19.

Bezplatné využití datových schránek

  • Na podporu bezkontaktního styku s úřady a institucemi je s účinností ode dne 24. března 2020 od 00:00 hod. po dobu trvání nouzového stavu zavedeno bezplatné využívání datových schránek.

Podpora zemědělců, lesníků a potravinářů

  • Opatření pro pandemií postižené zemědělce, potravináře a lesníky:
    • bude povoleno odložení splátek u komerčních úvěrů poskytnutých Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem,
    • bude jim poskytnuta garantovaná podpora i na provozní financování,
    • budou navýšeny národní zdroje v Programu rozvoje venkova,
    • na zmírňování dopadů budou maximálně využity finanční prostředky z evropských zdrojů;
  • ve prospěch dotačního Programu rozvoje venkova vláda uvolnila navíc 3,3 miliardy korun;
  • ve prospěch Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu na odklady půjček a další opatření vláda uvolnila navíc 1 miliardu korun;
  • Ministerstvo zemědělství vydalo výjimku, která umožňuje lihovarům vyrobit dezinfekční přípravky z lihu denaturovaného prostředkem Bitrex;
    • cílem rozhodnutí je zvýšit dostupnost dezinfekčních přípravků na trhu v ČR pro občany, firmy a všechny další instituce;
  • zájemci o brigádníky mohou navštívit facebookovou skupinu Ministerstva zemědělství Buď superhrdina https://www.facebook.com/groups/210584496686612/
    • stránka funguje jako nabídka pracovních pozic zemědělců, agrárních podniků, potravinářů, lesníků atd., rozmístění do jednotlivých provozů koordinuje Agrární komora a Zemědělský svaz,
    • firmy, které shánějí pracovníky do zemědělství, lesnictví, potravinářství nebo rybářství, se mohou také obracet na krizovou linku Ministerstva zemědělství 221 814 595 nebo zaslat požadavek na e-mailovou adresu krizovalinka@mze.cz;
  • bylo rozhodnuto o posunutí termínu příjmu tzv. jednotných žádostí (hlavní zemědělské dotace) až do 15. června 2020,
  • v rámci Programu rozvoje venkova budou u projektů v realizaci prodlouženy maximální lhůty pro realizaci projektů a podání Žádostí o platbu o 6 měsíců
    • u operací 1.1.1 Vzdělávací akce a 1.2.1 Informační akce je prodloužena lhůta pro realizaci projektů a podání Žádosti o platbu o 12 měsíců,
    • u operace 16.1.1 Podpora operačních skupin a projektů (EIP) je prodloužena lhůta pro předložení žádosti o průběžnou platbu v roce 2020 spolu s inovačním deníkem, a to do 31. srpna. 2020
  • souhrnné informace o opatřeních v rezortu zemědělství v souvislosti s koronavirem jsou na http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/aktuality/koronavirus/.

Opatření pro zaměstnance

  • V režimu legislativní nouze vláda připravila návrh mimořádného zákona, který po dobu trvání nouzového stavu upravuje zákon o nemocenském pojištění, a to tak, že
    • prodlužuje dobu vyplácení ošetřovného na dobu trvání mimořádného opatření vlády o zákazu školní docházky,
    • mění maximální věkovou hranici pro přiznání nároku na ošetřovné tak, že se bude nově týkat dětí mladších 13 let,
    • rozšiřuje vyplácení ošetřovného i na péči o zdravotně hendikepované osoby ve společné domácnosti, a to bez věkového omezení, pokud došlo k uzavření zařízení určeného pro péči o ně,
    • přičemž ošetřovné může být vyplaceno i zpětně.
    • Ošetřovné bezbolestně – návod jak postupovat na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.
  • Vojákům z povolání, kteří se v důsledku zákazu školní docházky potřebují starat o děti do 13 let, umožnilo Ministerstvo obrany vyhláškou poskytnutí služebního volna s nárokem na služební plat.

Všechny aktuální informace na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Příspěvek 25 000 Kč pro OSVČ v otázkách a odpovědích

Kolik činí příspěvek a bude se vyplácet pravidelně?

Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, které je od 12. března do konce dubna. Celkově tak může jít až o 25 tisíc korun. Jde nicméně jen o jednorázový příspěvek. Vláda ovšem připustila, že v případě, že vývoj situace nebude příznivý, podporu prodlouží.

Je příspěvek určen všem OSVČ?

Nikoli. Příspěvek nemohou dostat OSVČ, které kromě podnikání vykonávají i činnost, v jejímž důsledku jsou účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanec. Na podporu tak nemají nárok kromě zaměstnanců na hlavní pracovní poměr ani dohodáři o pracovní činnosti, kteří mají příjmy vyšší než 3000 korun, či dohodáři o provedení práce s příjmem vyšším než 10 000 korun.

Nárok naopak mají zbylé OSVČ, pokud 12. března 2020 podnikali nebo pokud měly přerušenou činnost ode dne, který nastal po 31. srpnu 2019. O příspěvek tak mohou požádat i OSVČ vedlejší, které jsou zároveň důchodci, studenty nebo třeba na mateřské.

Dále platí, že bonus náleží jen těm OSVČ, které nemohly svoji činnost zcela nebo zčásti vykonávat nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření, a to zejména z důvodu

a) nutnosti uzavřít provozovnu subjektu kompenzačního bonusu či omezit její provoz,

b) karantény subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance,

c) péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance,

d) omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo

e) omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu

Tento výčet je nicméně jen demonstrativní a stačí jakékoli omezení činnost.

Je potřeba omezení podnikání nějak dokládat?

Není. Stačí vyplnit žádost a čestné prohlášení, že nárok splňujete. Nyní to finanční úřady kontrolovat nebudou, pokud ale zpětně zjistí, že jste za letošní rok měli třeba trojnásobné příjmy než loni, mohou zahájit kontrolu. Pokud vyhodnotí, že jste neměli na příspěvek nárok, budete jej muset vrátit. Podmínky jsou na druhou stranu formulovány tak široce, že se do nich vejde takřka každá OSVČ, které se aspoň trochu krize dotkla a úřad vám jen stěží bude dokazovat opak.

Kdy půjde o bonus žádat?

O příspěvek lze již žádat. Server Podnikatel.cz nabízí formulář ke stažení.

Co se bude vyplňovat a co bude nutné dokládat?

Stačí vyplnit žádost, kde kromě obecných náležitostí uvedete i číslo účtu a čestné prohlášení, že splňujete podmínky. Nic dalšího dokládat nemusíte.

Jak o příspěvek požádat?

Žádost může být podána jedním z těchto způsobů:

  • osobně na podatelně finančního úřadu,
  • podáním poštovní zásilky na poště,
  • prostřednictvím datové schránky,
  • prostřednictvím technického zařízení správce daně (EPO) za předpokladu, že daňový subjekt má elektronický podpis,
  • pomocí elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, zaslané na e-mailovou adresu zveřejněnou správcem.

Dokdy je nutné žádost podat?

Žádost musíte podat nejpozději do 30. června 2020.

Lze bonus kombinovat s ošetřovným pro OSVČ?

Ano, je to možné.

Lze bonus kombinovat s podporou v nezaměstnanosti?

Nikoli, souběh čerpání kompenzačního bonusu je s výplatou podpory v nezaměstnanosti vyloučen. Nicméně kdo například čerpal v březnu podporu v nezaměstnanosti a v dubnu již nikoliv, může o kompenzační bonus zažádat za duben. Dostane pak 15 000 Kč.

S jakými dalšími příspěvky a dávkami lze bonus kombinovat a jakými nikoli?

Jak upozorňuje ministerstvo financí, pobírání jakýchkoli dávek není překážkou pro vznik nároku na kompenzační bonus, ale v určitých situacích může být výplata kompenzačního bonusu důvodem pro snížení či nepřiznání sociální dávky či podpory (bonus je pro potřeby výpočtu dávky započitatelným příjmem).

  • 6měsíční odpuštění minimálního sociální a zdravotní pojištění – ANO, lze kombinovat
  • Nemocenská – ANO, lze kombinovat
  • Ošetřovné pro OSVČ – ANO, lze kombinovat
  • Starobní důchod, invalidní důchod, rodičovský příspěvek, mateřská či dávka pěstounské péče – ANO, lze kombinovat  
  • Dávky v hmotné nouzi – NE, nelze kombinovat a tyto dávky nebudou při čerpání bonusu vyplaceny, resp. mohou být vyplaceny ve výši rozdílu dávky a bonusu, přesahuje-li výše dávky kompenzační bonus
  • Podpora v nezaměstnanosti – NE, nelze kombinovat. Tyto dávky nemusí být vyplaceny při čerpání bonusu, resp. kompenzační bonus nemusí být vyplacen při čerpání podpory v nezaměstnanosti
  • Příspěvek na bydlení – NE, nelze kombinovat, resp. tyto dávky nemusí být vyplaceny při čerpání bonusu

Lze bonus čerpat, i když má OSVČ zaměstnance?

Ano, při splnění podmínek nejsou zaměstnanci problém.

Může bonus čerpat spolupracující osoba?

Ano, může, pokud vykonává samostatnou činnost jako hlavní, tj. příjmy, které jsou na ni rozdělovány, jsou jejím jediným zdrojem příjmů nebo jsou na ni rozdělovány příjmy a spolupracující osoba měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod, případně měla nárok na rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství či osobně pečovala o osobu závislou na její pomoci.

Mohou bonus čerpat i OSVČ vedlejší, které jsou zároveň „dohodáři“?

Jen někteří. U dohody o pracovní činnosti jde o ty, které mají maximální příjem do 3 tisíc korun. U dohod o provedení práce je pak limit 10 000 korun. Při vyšší odměně se totiž stáváte účastníkem nemocenského pojištění a z bonusu jste vyloučen.

Bude se muset bonus danit?

Nebude a příspěvek nepodléhá ani pojistnému.

Kdy úřady příspěvek vyplatí?

Lhůtu sice úřady nemají stanovenou, měly by tak ale učinit bez zbytečného odkladu. Už v dalších týdnech by tak peníze měly začít rozesílat.

https://www.podnikatel.cz/clanky/prispevkek-kompenzacni-bonus-25-000-kc-pro-osvc-v-otazkach-a-odpovedich/?utm_source=newsletter-html-w&utm_medium=text&utm_campaign=2020-04-12

  • Zdroj: Podnikatel.cz

Pracovnělékařské prohlídky v době mimořádných opatření

V souladu se zákonem o specifických zdravotních službách jsou zaměstnavatelé povinni zajistit pro své zaměstnance periodické, mimořádné a výstupní lékařské prohlídky. Uchazečů o zaměstnání se samozřejmě týkají vstupní lékařské prohlídky. V souladu s ustanovením § 43 odst. 8 zákona o specifických zdravotních službách, jestliže se posuzovaná osoba nepodrobila lékařské prohlídce za účelem dalšího posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu ve stanoveném termínu bez uvedení vážného důvodu, hledí se na ni pro činnost, pro kterou měla být zdravotně posouzena, jako na zdravotně nezpůsobilou nebo jako na osobu, která pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci, anebo jako na osobu, jejíž zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byl posuzován. V případě, kdy jde o pravidelně se opakující lékařskou prohlídku a posuzovaná osoba se jí nepodrobila, hledí se na ni jako na osobu zdravotně nezpůsobilou podle věty první ode dne, kdy končí platnost předchozího lékařského posudku.

Je tedy jasné, že pokud se uchazeč o zaměstnání nepodrobí vstupní prohlídce, jedná se o osobu nezpůsobilou, pokud zaměstnanci uplyne platnost periodického posudku, jde o osobu, která ztratila způsobilost vykonávat dosavadní práci.

Již před vyhlášením nouzového stavu někteří lékaři odmítali pracovnělékařské prohlídky vzhledem ke své pracovní vytíženosti provádět. Zaměstnavatel, který zaměstnanci bez platného lékařského posudku přidělil práci, se vystavoval možnému postihu od inspektorátu práce. Čtěte také: Koronavirus a práce na dohody konané mimo pracovní poměr

Vyhlášením nouzového stavu se situace mění

To ovšem platilo před vyhlášením nouzového stavu, tj. před 15. březnem 2020. Od tohoto data lze pracovnělékařskou prohlídku nahradit čestným prohlášením.

Vláda nařizuje, že po dobu trvání nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády č. 194 ze dne 12. března 2020 lze u zaměstnanců, jejichž pracovně právní vztah vznikne ode dne vyhlášení tohoto opatření, nahradit čestným prohlášením zdravotní průkaz podle zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání dle zákona o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

https://www.podnikatel.cz/clanky/pracovnelekarske-prohlidky-v-dobe-mimoradnych-opatreni/?utm_source=newsletter-html-w&utm_medium=text&utm_campaign=2020-04-12

  • Zdroj: Podnikatel.cz

Upravuje se režim na hranicích. Po Velikonocích bude možné v odůvodněných případech vycestovat do zahraničí

Od 14. dubna mohou občané v nezbytných a jasně odůvodněných případech vycestovat do zahraničí. Návrh Ministerstva vnitra vychází vstříc lidem, kteří např. musejí jet do zahraničí vyřídit úřední povinnosti, vyjet na služební cestu, na pohřeb, za rodinou nebo v jiné mimořádné naléhavé situaci. Podmínkou bude prodloužení nouzového stavu.

Usnesení vlády upravuje vstup občanů do Česka a karanténní opatření. Hranice nadále zůstávají uzavřené a stále platí zákaz vstupu cizinců na naše území včetně přerušení vydávání víz. Sjednocujeme také pravidla pro pendlery na všech hranicích.

Nově umožňujeme vycestovat všem občanům Česka, a to buď na dobu kratší než 24 hodin bez nutnosti karantény po návratu, nebo na delší dobu s nutností karantény. Možnost vycestovat bude jen v nezbytných, odůvodněných a doložených případech. Všechny osoby budou policií při výjezdu i návratu zaevidovány. Usnesení bude trvat po dobu mimořádné situace.

„Plošný zákaz cestování je extrémním opatřením, které bylo nutné a osvědčilo se. Hranice proto zatím otevřít nemůžeme. Umožníme ale vycestovat těm, pro které to je životně nutné. To je v současnosti maximum možného,“ vysvětlil předseda Ústředního krizového štábu a ministr vnitra Jan Hamáček. Lidé budou muset i tak dodržet podmínky omezení volného pohybu a karanténa po návratu dopadne na širší skupinu osob než dnes. Tabulka pravidel pro vstup na území ČR a karanténní opatření.

Vycestování na dobu kratší než 24 hodin

Jde o možnost v naléhavé a mimořádné situaci vycestovat bez nutnosti karantény po návratu. Tuto možnost získají:

  • Zaměstnanci složek IZS, pokud musejí zasahovat v sousedním státě. Může jít např. o hasiče z Aše, který musí kvůli pomoci při likvidaci požáru vyjet do Německa, nebo např. pro zaměstnance horské služby.
  • Zemědělci, kteří musejí kvůli práci vyjet během dne do sousední země.
  • Všichni občané, kteří musejí za hranice jet k doktorovi, veterináři, na pohřeb, k soudu, na úřad nebo krátkodobě vyjet pečovat o rodinu. Důvod výjezdu budou muset na hranicích doložit.

Vycestování na dobu delší než 24 hodin

Jde o možnost vycestovat s nutností 14denní karantény po návratu. Kromě výše zmíněných případů, které občan nestihne do 24 hodin, jde o nezbytně nutné a odůvodněné případy, které nelze vyřídit v České republice. Jde např. o možnost vycestovat za zaměstnáním či na služební cestu. Stačí, když občan na hranicích ukáže pracovní smlouvu.

Je např. možné:

  • Cesty za zaměstnáním, výkonem povolání, služební cesty atd.
  • Cesty za rodinou včetně péče o osoby blízké.

Není nezbytné, tedy není možné:

  • Cestovat do zahraničí do parku, lesa či na chalupu.
  • Zajet na nákup nebo do zábavního parku.

Pendleři

Sjednocujeme postup pro příhraniční pracovníky. Při výjezdu za prací pro ně budou platit stejné podmínky pro všechny sousední státy – režim dva týdny v zahraničí, dva týdny v domácí karanténě.

Nadále mohou překračovat hranice bez 14denní karantény pracovníci ve zdravotnictví, sociálních službách a v IZS. Nově k nim přibudou pracovníci kritické infrastruktury. V těchto případech je zapotřebí doložit nótu zastupitelského úřadu o garancích ze strany zahraničních zaměstnavatelů.

Současně je nutné sledovat pravidla v ostatních zemích, zda je vůbec přicestování možné.

Pro všechny osoby v Česku stále platí omezení volného pohybu nařízené Ministerstvem zdravotnictví, a to i v případech vycestování z ČR. Nemožnost vycestovat je tedy vázaná na platnost mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví.

Všechny osoby kromě výjimek mají po návratu povinnost oznámit návrat krajské hygienické stanici. Osoby cestující do ČR také mají povinnost oznámit jakékoliv příznaky chřipkových onemocnění lékaři.

Zdroj: Ministerstvo vnitra

Individuálně sportovat bude možné bez roušek, vláda od čtvrtka umožní i provoz některých prodejen

Vláda se na jednání opět zabývala opatřeními pro boj proti koronaviru, 6. dubna 2020.
Vláda se na jednání opět zabývala opatřeními pro boj proti koronaviru, 6. dubna 2020.
Vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 6. dubna přistoupila k částečnému uvolnění přísných protiepidemických opatření. Od úterý umožní lidem individuálně sportovat bez roušek, ve čtvrtek budou moci otevřít některé dosud povinně zavřené obchody a od úterý 14. dubna bude možné vycestovat z České republiky v nezbytných případech.

Od půlnoci z pondělí na úterý budou moci občané České republiky opět začít využívat venkovní sportoviště, parky a další veřejná prostranství k individuálnímu sportování. Pokud dodrží minimální odstup dvou metrů od ostatních osob, nebudou muset mít při sportování, a to včetně jízdy na kole či běhu, roušku. Společně sportovat mohou nanejvýš dvě osoby s výjimkou členů domácnosti a nesmí přitom využívat vnitřní šatny, sprchy a další uzavřené společné prostory. V praxi to znamená, že si lidé mohou venku nově věnovat třeba tenisu, nohejbalu, golfu, jízdě na koni, bruslení či vodním sportům při omezení počtu dvou osob na hřišti či v posádce.

Od úterý mohou začít fungovat sběrny surovin, sběrné dvory a kompostárny, od čtvrtka 9. dubna si pak lidé budou moci jít nakoupit kromě již povolených prodejen a provozoven také do hobbymarketů, železářství, stavebnin a prodejen jízdních kol a cykloservisů. Všichni prodejci, nově i dříve povolení, však budou muset od čtvrtka dodržovat přísnější hygienická opatření – budou muset zajistit ve svých provozovnách dodržování minimálně dvoumetrových odstupů mezi zákazníky, u nejvíce exponovaného zboží umístit dezinfekční přípravky a obsluhovat v rukavicích. Více k pravidlům pro prodej a nakupování na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Ministerstvo zdravotnictví zároveň prodloužilo opatření o zákazu maloobchodního prodeje a prodeje služeb a o omezeném pohybu osob do konce trvání nouzového stavu. Více ke schváleným nařízením Ministerstva zdravotnictví.

Zároveň vláda rozhodla, že se s okamžitou platností ruší dosavadní omezení činnosti pracovišť Czech POINT, aby si lidé mohli touto formou vyřizovat neodkladné úřední věci. Ministři rozhodli také o změně mimořádného opatření, které se týká činnosti obecních samospráv. Zastupitelé mohou zasedat, pokud budou mít ochranné prostředky dýchacích cest a budou mezi sebou dodržovat dvoumetrové odstupy. Mají také zajistit, aby se vhodným způsobem mohla jednání zúčastnit i veřejnost, a to v oddělených prostorách. I nadále vláda obecním i krajským zastupitelstvům doporučuje, aby při jednání upřednostnily videokonferenční formu.

Od úterý 14. dubna se také mírně uvolní dosavadní zákaz vycestovat z České republiky. Kromě pendlerů a dalších osob, které mají výjimku ze zákazu už dnes, budou moci ze země vycestovat i lidé, kteří prokáží, že cesta do zahraničí je nezbytná, ať už z pracovních či soukromých důvodů. V zahraničí se mají maximálně zdržet osobních kontaktů a při návratu budou muset projít kontrolou zdravotního stavu a projít karanténou.

Vláda schválila také návrh zákona o prodloužení lhůt pro konání doplňovacích voleb do Senátu, jak ji k tomu vyzval verdikt Nejvyššího správního soudu. Jedná se o doplňovací volby ve volebním obvodu 32 – Teplice. Návrh předpokládá, že prezident republiky vyhlásí termín voleb tak, aby se obě kola uskutečnila do 30. června 2020. Více informací o bodech jednání předložených Ministerstvem vnitra.

Vláda na videokonferenční schůzi schválila i další legislativní návrhy, které chce předložit k projednání Parlamentu v režimu legislativní nouze. Návrhem zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 na odvětví cestovního ruchu chce pomoci cestovním kancelářím, kterým kvůli rušení zájezdů klienty z důvodu pandemie a z toho vyplývající povinnosti vracet zaplacené zálohy může reálně hrozit krach.

Kabinet proto navrhuje, aby pro refundace zaplacených dovolených, u nichž klient odstoupil od smlouvy, protože nebylo možné zájezd realizovat, platilo roční přechodné období. Během této doby nabídne cestovní kancelář klientům voucher na zájezd v hodnotě zájezdu, který si klient zaplatil. Vrátit peníze bude cestovní kancelář muset až tehdy, pokud klient během dvanácti měsíců tento voucher nevyužije. Toto pravidlo se nemá vztahovat na seniory, osoby s hendikepem a další zvláště zranitelné skupiny klientů. V případech, kdy má klient zakoupený zájezd s termínem do 31. srpna 2020, a v případě jeho zrušení by musel uhradit tzv. storno poplatek, bude moci cestovní kancelář požádat o vydání voucheru v hodnotě zaplaceného storna, a svůj zájezd tak odsunout na pozdější dobu.

Vláda také Parlamentu předloží také návrh zákona o zvláštních pravidlech pro výkon povolání lékaře a nelékařských zdravotnických povolání osobami, které získaly vzdělání v jiném než členském státě Evropské unie, v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020. Předložil ho ministr zdravotnictví s úmyslem umožnit po dobu trvání nouzového stavu a bezprostředně po jeho skončení vykonávat lékařské či nelékařské povolání i osobám ze třetích zemí, které mají adekvátní vzdělání, ale buď o jeho uznání v České republice dosud nepožádaly, nebo ještě nestihly složit všechny zákonem požadované části aprobační zkoušky. Tito lékaři a zdravotníci mají pomoci českým kolegům překonat současnou koronavirovou krizi.

Vláda schválila také ochranu klíčových českých firem před rizikovými investory. Smyslem návrhu zákona je stanovení pravidel a postupů pro prověřování přímých zahraničních investic v zájmu ochrany bezpečnosti České republiky a vnitřního či veřejného pořádku. Stanovené postupy budou sloužit k posouzení, zda zamýšlená zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost ČR nebo vnitřní či veřejný pořádek, a to včetně dopadů na obranu státu, kritickou infrastrukturu či informační systémy, nebo klíčové technologie a vstupy, jejichž narušení, ztráta či zničení může mít pro Českou republiku značný dopad. Více k návrhu na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-6-dubna-2020-180882/.

Krize COVID-19 nesmí být zneužita k podkopání práv pracujících

IndustriAll Europe varuje před pokusy chránit ekonomiku na úkor práv pracujících a tleská zemím, které se rozhodly pro konsensuální řešení a sociální dialog.
 
Jako odbory musíme zvonit poplašnými zvonky proti využívání současné krize k podkopávání práv pracovníků a zvýšení flexibility. Vzhledem k tomu, že vlády v celé Evropě provádějí mimořádná opatření s cílem oddálit šíření corona viru a ochránit zdraví obyvatel a hospodářství, industriAll Europe varuje před pokusy chránit ekonomiku na úkor práv pracujících a tleská zemím, které zvolily konsensuální řešení a sociální dialog.
 
IndustriAll Europe varuje před opakováním chyb globální finanční krize 2008–09, kdy politici potvrdili požadavky zaměstnavatelů na větší flexibilitu a následně podkopali práva pracovníků. Škodlivé účinky demontáže systémů kolektivního vyjednávání v reakci na krizi 2008–2009, zejména v zemích nejvíce zasažených krizí, byly dobře zdokumentovány. Viděli jsme, jak zvyšující se flexibilita prospívá hlavně velkému podnikání a jak zisky, které pracovníci pomohli generovat, skončily v kapsách akcionářů.
 
Dnes jsme velmi znepokojeni určitými vládními opatřeními v reakci na krizi COVID-19.
 
V Maďarsku byla demokracie nahrazena vydáváním vyhlášek a vláda Viktora Orbána oslabuje již tak slabá práva pracovníků. Zaměstnavatelé se nyní mohou odchýlit od zákoníku práce jednoduše ústními dohodami se zaměstnanci. Zaměstnavatelé mohou v krátké době jednostranně změnit pracovní dobu. Pracovní smlouvy lze ukončit bez předchozího upozornění. Mzdy lze měnit a snižovat pod minimální mzdu. Právo na dovolenou lze zrušit. Kromě toho neexistují žádné záruky, že tato opatření budou zrušena po pandemii, protože neexistuje žádný konečný termín platnosti těchto vyhlášek.
 
Maďarsko není jedinou zemí, kde se současná nouzová situace využívá k podkopávání práv pracovníků. V Polsku odbory a organizace zaměstnavatelů silně protestovaly proti útokům na autonomii sociálního dialogu po pokusech o zavedení nařízení, které předsedovi vlády umožní propustit členy Rady pro sociální dialog. Polský parlament naštěstí tato omezení sociálního dialogu odmítl. V Chorvatsku se vláda pokusila zavést možnost jednostranně zrušit kolektivní smlouvy nebo jejich části a další drastické změny pracovního práva. Chorvatské odborové hnutí, podporované Evropskou odborovou konfederací (ETUC) a Evropskými odborovými federacemi, včetně industriAll Europe, dokázalo těmto změnám zabránit.
 
Útoky na sociální dialog, odbory a snahy podkopávat práva pracovníků lze pozorovat také v zemích západní Evropy. Francouzská vláda rovněž rozhoduje vyhláškou, která zaměstnavatelům umožňuje odchýlit se od zákoníku práce a kolektivních smluv. Zaměstnavatelé dostali flexibilitu při rozhodování o tom, kdy mohou být placeny dovolené a dny odpočinku, a v některých odvětvích mohou zvýšit pracovní dobu na 60 hodin týdně a umožnit práci v neděli. Odborové organizace vyjádřily velké obavy z možnosti zvýšit týdenní pracovní dobu ze 48 na 60 hodin. Domnívají se, že zejména v důležitých odvětvích, kde jsou pracovníci již týdny pod tlakem, je to jednoduše nepřijatelné z lidského a fyziologického hlediska.
 
Na druhém konci spektra vidíme, jak účast zaměstnanců a zapojení odborů do řešení současné krize může situaci výrazně zlepšit a vést k přijatelným řešením jak pro pracovníky, tak pro zaměstnavatele. V Rakousku, Dánsku, Finsku, Německu, Itálii a Švédsku uzavřeli sociální partneři tripartitní a bipartitní dohody o zkrácené práci, mimořádných dávkách z důvodu nemoci a rodičovské dovolené, mimořádné technické nezaměstnanosti a dalších opatřeních k zajištění toho, aby pracovníci a zaměstnavatelé dostávali nezbytnou podporu k překonání krize. Monitor COVID-19 industriAll v Evropě poskytuje dostatečné informace o takových dohodách.
 
Luc Triangle, generální tajemník industriAll Europe, řekl v komentáři k současnému vývoji v reakci na pandemii COVID-19 v celé Evropě: „Vítáme úsilí vlád řešit krizi COVID-19, zejména ty, které zapojují sociální partnery do hledání řešení na podporu pracovníků a hospodářství v těchto těžkých dobách. Jako odbory však musíme zvonit poplašnými zvonky proti využívání současné krize k oslabení práv pracovníků a zvýšení flexibility. Bohužel vidíme, že některé vlády naslouchají velmi pečlivě zaměstnavatelům, a nikoli pracovníkům a jejich odborům. Ochrana práv pracovníků a udržování zapojení odborů je důležitější než kdy jindy. Vyzýváme politiky, aby neopakovali chyby minulosti a poučili se z předchozí hospodářské krize, když podkopávání práv pracovníků pouze zpomalilo oživení.“
 
  • Zdroj: OS KOVO
 

Poslanci povolili zvýšit strukturální deficit a rozšířili možnosti ČNB. Rozhodnou také o exekucích

Poslanci začali dnes také hlasovat o vládních návrzích, které mají zmírnit krizi způsobenou opatřeními proti šíření koronaviru. Schválili rozšíření možností centrální banky obchodovat na volném trhu, změnili i pravidla pro poskytování úvěrů a zvýšili strukturální deficit až na čtyři procenta HDP. Uvedla to ve svém zpravodajství Česká televize.

Opoziční poslanci nesouhlasili se stanoviskem ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), když potvrdila, že chce zrušení daně z nabytí nemovitosti vynahradit zrušením daňových odpočtů u hypoték. Policisté i strážníci zřejmě budou moci pokutovat až 10 tisíci korunami lidi, kteří budou porušovat opatření proti šíření koronaviru.

Poslanci schválili rozšíření kompetencí České národní banky (ČNB), změnu pravidel pro poskytování úvěrů a také zvýšení strukturálního deficitu až na čtyři procenta HDP. Vláda míní, že bez takové změny by nemohla sestavit rozpočet na příští rok. Opoziční poslanci podali řadu pozměňovacích návrhů, které ale při konečném hlasování neprošly, což se jim nelíbilo.

Rozšíření kompetencí ČNB

„Pokud jde o zákon o ČNB, ten dává centrální bance širší možnosti obchodování na volném trhu. Obchodovat bude moci nejen se zlatem, ale se všemi drahými kovy, stejně tak s cennými papíry s delší splatností a nakupovat více například státní dluhopisy. „Velmi to pomůže, oživí to finanční trh,“ řekla poslancům ministryně financí Schillerová. Část opozice se ale domnívá, že by banka neměla možnosti, které jí zákon dá, dostat vůbec.

Předseda klubu poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek k tomu poznamenal, že není fér, když v okamžiku, kdy bude krachovat řada ekonomických subjektů v reálné ekonomice, aby ty v tom finančním sektoru byly stoprocentně sanovány zásahy České národní banky. A především se obává, že ztráty z bilancí bankovního sektoru se přenesou do ztrát České národní banky.

Ve Sněmovně vystoupil i guvernér ČNB Jiří Rusnok. Podle něj může banka nakupovat cenné papíry na takzvaném centrálním trhu i nyní, ale pouze od bank a spořitelních družstev a musí jít o cenné papíry se splatností do jednoho roku. „Je evidentní, že pro prosazování finanční a cenové stability se může ukázat jako nutné vstoupit v nějaké krizové situaci na trh a kupovat veškeré státní dluhopisy nebo i ty s dlouhou splatností a také mít možnost kupovat dluhopisy ne přes zprostředkovatele, kterými jsou banky, ale třeba od pojišťoven, penzijních fondů, investičních společností,“ prohlásil guvernér ČNB.

Nakonec prošel vládní návrh ovšem s tím, že bude rozšíření pravomocí ČNB časově omezené do konce roku 2021. S tím souhlasila i ministryně financí.

Změna zákona o spotřebitelských úvěrech

Změna zákona o spotřebitelských úvěrech omezí maximální možnou výši úroků ze spotřebitelských úvěrů, které nebyly spláceny déle než 90 dnů. Zároveň omezuje výši sankcí pro osoby samostatně výdělečně činné za opožděné splátky úvěrů. Při prodlení delším než tři měsíce pokuta nebude moci přesáhnout 0,1 procenta denně z dlužné částky.

Tento zákon bude platit i po skončení nynější krize. „Proti úvěrovým predátorům je třeba bojovat nejen během současné krize, ale i po jejím skončení,“ zdůvodnila Alena Schillerová.

Schválena byla i další ekonomická opatření

Zvýšení podílu strukturálního deficitu z 0,75 (což byl dosavadní střednědobý cíl pro roky 2020 až 2022) až na čtyři procenta vláda ve sněmovně prosadila i přes velké opoziční výhrady. Miroslav Kalousek (TOP 09) a Mikuláš Ferjenčík (Piráti) neúspěšně navrhli dokonce zamítnutí návrhu novely zákona o rozpočtové odpovědnosti.

Zákonodárci se mimo pořad schůze dotkli i slíbeného zrušení daně z nabytí nemovitosti. Ministryně Alena Schillerová řekla, že s tím počítá, ale potvrdila, že zároveň chce zrušit daňové odpočty z úroků u hypoték. „Přece jenom je to určitý výpadek. Teď je doba, kdy byty klesly, kdy se oživuje trh, celá řada lidí čekala na tuto dobu. Mám připraveno zrušení možnosti odečtu úroků z hypoték od základu daně – samozřejmě pro nové smlouvy, aby to bylo spravedlivé,“ připustila ministryně financí.

Předseda SPD Tomio Okamura vnímá plány Schillerové tak, že sice zruší daň, kterou označil za „amorální“, ale nahradí ji opatřením, které zhodnotil obdobně. „Vy výměnou za to vlastně potrestáte občany, kteří mají hypotéku,“ vyčetl ministryni financí. V obdobném duchu promluvil i předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Pokud jde o další opatření, která byla přijata v důsledku pandemické krize, poslanci schválili, že policisté budou moci pokutovat lidi, kteří porušují opatření. Umožní jim to udělovat blokově desetitisícové pokuty za porušení nařízení vydaných v souvislosti s koronavirem.

Zákonodárci rovněž schválili návrh, který cestovním kancelářím umožní vydávat klientům poukazy místo již zaplacených peněz za zrušené zájezdy. Senioři a osoby se zdravotním pojištěním tyto náhradní poukazy mohou odmítnout.

Na schválení zatím ještě čeká úprava exekucí

Na schválení ještě čeká úprava exekucí. V předloženém návrhu je mimo jiné uvedeno, že do konce června by se podle vládního návrhu, respektive znění projednaného ústavně-právním výborem neměly provádět exekuce movitých věcí. Výjimkou budou případy, kdy s tím dlužník souhlasí nebo pokud jde o pohledávky na výživném, za újmy na zdraví a z úmyslných trestných činů.

Exekuovat dočasně nepůjde ani nemovitost v případě, že v ní má dlužník trvalý pobyt. Exekuce prodejem nemovitosti by navíc byla možná až u dluhů nad sto tisíc korun místo nynějších 30 tisíc.

Z odstupného například v případě výpovědi ze zaměstnání by se podle úprav, jak je podpořil výbor, v širší míře odečítalo v případě exekuce nezabavitelné minimum. Exekuci by nově nepodléhal daňový bonus na dítě.

Vládou navrhovaná úprava přijímacích zkoušek na vysoké školy potom počítá s tím, že by se mohly konat prezenčně nejdříve patnáct dnů po znovuotevření škol, ale mohly by probíhat i dálkově. Bez osobního setkání studenta se zkoušejícími by mohly probíhat i státní zkoušky. 

Poslanci budou jednat také o ochraně nájemníků před výpovědí z bytů nebo prostor pro podnikání. Poslanci se budou zabývat také například normou o odkladu doplňovacích senátních voleb na Teplicku.

  • Zdroj: Česká televize

Kurzarbeit: Nejčastější otázky a odpovědi k programu Antivirus

Připravili jsme pro vás odpovědi na dotazy z reálného provozu firem k programu Antivirus. Níže najdete oblasti, kterých se jednotlivé dotazy týkají. Kliknutím na danou oblast se dostanete ke konkrétním otázkám a odpovědím.

OBLASTI OTÁZEK

OBECNÁ ČÁST

REŽIM A

REŽIM B

DALŠÍ

OTÁZKY A ODPOVĚDI

OBECNÁ ČÁST

Max. částky měsíčního příspěvku na 1 zaměstnance v rámci Programu Antivirus (29 000 Kč resp. 39 000 Kč) jsou o něco vyšší než publikovaná 60 % resp. 80 % součtu průměrné mzdy za 4.Q 2019 + odvodů, ze kterého mají vycházet. Co platí?
Platí maxima výslovně stanovená v Programu Antivirus, tj. částky 29 000 Kč/39 000 Kč na jednoho zaměstnance za měsíc.
Zpět na Oblasti otázek

1) V rámci Programu Antivirus je možné uplatnit žádost o částečnou kompenzaci náhrad mezd vzniklých od vyhlášení nouzového stavu (12.3.2020, včetně). Bude se měsíční maximum příspěvku 29 000 Kč resp. 39 000 Kč na zaměstnance krátit za březen kvůli platnosti fungování Programu Antivirus až od 12.3.2020?
2) Bude se maximální výše příspěvku poměrně krátit v případě, že náhrada mzdy byla uplatněna jen za část měsíce (např. jen několik dnů?)
3) Bude se příspěvek poměrně krátit v případě, že vyplacená náhrada mzdy činí méně než 100 % průměrného výdělku (např. prostoj, karanténa)?
1) NE, příspěvek za březen nebude z důvodu aplikace Programu Antivirus až od 12.3.2020 nijak krácen, maximální výše příspěvku za březen tedy činí 29 resp. 39 000 Kč.
2) NE, k poměrnému krácení příspěvku nedochází, i když zaměstnavatel žádá o příspěvek jen za několik dnů.
3) NE, příspěvek bude stále činit 60 resp. 80 % skutečně vyplacené náhrady mzdy zvýšené o odvody (pokud se aplikují), max. 29 resp. 39 000 Kč/měsíc.
Zpět na Oblasti otázek

Může zaměstnavatel uplatnit nárok na příspěvek na náhradu mzdy za březen na pracovníka, kterému skončil pracovní poměr na dobu určitou k 31.3.2020? Bude odpověď jiná, pokud zaměstnanci pracovní poměr skončí např. 5.4.2020? A co když zaměstnanec nečekaně dá výpověď nebo třeba nečekaně zemře?
NE ve všech těchto případech. Příspěvek se poskytuje výhradně na zaměstnance, kteří jsou v době, kdy zaměstnavatel podává vyúčtování, stále jeho zaměstnanci a nebyla jim ke dni podání tohoto vyúčtování dána výpověď, ani nejsou ve výpovědní době, s výjimkou výpovědi dle § 52 písm. g) a h) ZP. Toto omezení vychází mj. z § 120 ZZam, na základě kterého byl ten program schválen. Podle § 120 odst. 2 ZZam je takový program „souborem opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce“, tj. podpora musí směřovat k udržení daného místa (což u zaniklého pracovního poměru není splněno). POZOR! Výklad byl upřesněn, nárok na příspěvek může uplatnit zaměstnavatel i za zaměstnance, kteří jsou ve výpovědní době, ale výpověď dali sami.
Zpět na Oblasti otázek

Bude nutné k žádostem o příspěvek v rámci Programu Antivirus dokládat bezdlužnost? (§ 118 odst. 3 ZZam).
V Poslanecké sněmovně už je novela zákona o zaměstnanosti (ST 809/0), podle které nebude dočasně splnění této podmínky vyžadováno. Do doby přijetí a nabytí účinnosti novely nebude vyžadováno předložení dokladu o bezdlužnosti (bezdlužnost je podmínkou až pro vyplacení příspěvku).
Zpět na Oblasti otázek

Může zaměstnavatel uplatnit žádost o příspěvek současně v Režimu A i v Režimu B?
ANO, podle toho, která okolnost zakládající nárok na příspěvek u konkrétního zaměstnance nastala (např. zaměstnanci jsou v karanténě – Režim A, a pro jiné zaměstnance zaměstnavatel nemá práci z důvodu výpadku vstupů – Režim B).
Zpět na Oblasti otázek

Může zaměstnavatel uplatnit žádost o příspěvek současně v Režimu B
ANO, podle toho, jaká okolnost zakládající nárok na příspěvek u konkrétního zaměstnavatele v daném provozu na daném pracovišti nastala (např. v jedné provozovně došlo k omezení výroby pro výpadek zahraničních pracovníků a na druhé provozovně např. došlo k přerušení subdodávek pro výrobu, nebo poklesly zakázky a došlo k omezení výroby).
Zpět na Oblasti otázek

Bude v rámci Programu Antivirus platit podmínka neudělení pokuty za nelegální zaměstnávání podle § 5 písm. e) bod 3. ZZam?
ANO, na této podmínce se nic nemění, plyne nejen z § 118 odst. 5 ZZam, ale i ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES.
Zpět na Oblasti otázek

Co když zaměstnavatel nesprávně stanoví překážku v práci a navazující výši náhrady mzdy a bude mu tak vyplacen příspěvek v „nesprávné výši“? Bude muset příspěvek vracet?
NE. Za správnost stanovení příslušné překážky v práci a dodržování příslušných ustanovení ZP je plně zodpovědný zaměstnavatel (a bude zejména následně kontrolováno ze strany SUIP), nicméně případné chybné stanovení překážky v práci však není porušením dohody o poskytnutí příspěvku a nemá návaznost na jeho případné vrácení, byla-li náhrady mzdy zaměstnanci skutečně vyplacena. Případné sankce z porušení pracovněprávních předpisů je v souladu s nimi oprávněn stanovit SUIP.
Zpět na Oblasti otázek

Co když uplatní zaměstnavatel žádost o příspěvek v nesprávném Režimu (např. požádá o kompenzaci náhrad mezd v Režimu A – příspěvek ve výši 80 % – z důvodu nařízeného omezení provozu, ale jeho provoz nebyl omezen přímo některým z přijatých usnesení vlády nebo mimořádných opatření, tj. žádost měla být případně podána v Režimu B – příspěvek ve výši 60 %). Bude muset příspěvek nebo jeho část (20 % rozdíl) vracet?
Odpověď ověřujeme, ale domníváme se, že na zařazení nesprávně do Režimu A namísto do Režimu B upozorní zaměstnavatele Úřad práce neprodleně po podání žádosti o příspěvek. Součástí žádosti o příspěvek v Režimu A týkající se nařízeného uzavření/omezení provozu je také uvedení čísla jednacího příslušného krizového opatření (usnesení vlády), resp. mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví či krajské hygienické stanice, podle kterého byl zaměstnavatel nucen uzavřít provoz či omezit svou činnost. Pokud se bude Úřad práce domnívat, že zaměstnavatel do působnosti uvedeného opatření nespadá, tj. nesplňuje podmínku nařízeného omezení/uzavření provozu v rámci Režimu A, žádost o zařazení do Režimu A nepřijme a zaměstnavatele upozorní.
Zpět na Oblasti otázek

REŽIM A

§ 192 odst. 3 ZP umožňuje zaměstnavateli zvýšit částku jím vyplácené náhrady mzdy v případě karantény nad zákonné minimum 60 % redukovaného vyměřovacího základu. Bude se nahrazovat 80 % i z této zvýšené částky?
ANO, příspěvek bude poskytnut ve výši 80 % skutečně vyplacené náhrady mzdy (u karantény odvody nejsou relevantní), v maximální výši 39 000 Kč.
Zpět na Oblasti otázek

Na co všechno se vztahuje podbod b) v Režimu A? V návětí je uvedena „nemožnost přidělovat práci zaměstnancům v souvislosti s vydáním krizových usnesení vlády ČR…“, ale hned další věta hovoří o tom, že musí jít o situaci, že zaměstnavateli bylo na základě usnesení vlády nebo opatření orgánů ochrany veřejného zdraví přímo nařízeno uzavření či omezení provozu, tj. nejen že museli zavřít v souvislosti s opatřeními.
Dosavadní odpověď MPSV: Jedná se o případy, kdy z rozhodnutí státu (vlády nebo příslušných úřadů) je přímo nařízeno uzavření provozu. Při tom je přihlíženo jak ke krizovým opatřením přijatým usneseními vlády, tak k mimořádným opatřením nařízeným ministerstvem zdravotnictví, tak ale rovněž k mimořádným opatřením nařízeným krajskými hygienickými stanicemi. V těchto opatřeních ale musí být výslovně uvedeno, že se činnost zaměstnavatele zakazuje nebo omezuje. Tedy ne činnost toho kterého konkrétního zaměstnavatele, ale obecně se omezuje/zakazuje činnost. Pokud zavřel zaměstnavatel nepřímo v souvislosti s opatřeními (např. z titulu zákazu shromažďování nebo např. z titulu zákazu překročení hranice) pak do Režimu A zaměstnavatel nespadá. Jeho činnost mu nebyla opatřeními fakticky přímo zakázána. Takovýto zaměstnavatel spadá do režimu B.
Zpět na Oblasti otázek

Může zaměstnavatel požádat o příspěvek na náhradu mzdy za své zaměstnance pracující v ČR, ale bydlící v zahraničí (Polsko, Slovensko), kterým byla po příjezdu do země nařízena karanténa a zaměstnavatel jim vyplácí náhradu mzdy?
ANO, za karanténu bude respektována i karanténa nařízená příslušným orgánem v zahraničí za předpokladu, že zaměstnavatel postupuje v souladu s českým zákoníkem práce (vyplácí náhradu mzdy podle § 192 ZP zaměstnancům), zároveň je i podmínkou programu, že příspěvek náleží výhradně na zaměstnance v pracovním poměru, kteří jsou účastni důchodového pojištění a nemocenského pojištění podle českého právního řádu. Toto bude kontrolováno prostřednictvím vazby na ČSSZ (přímou komunikací UP ČR – ČSSZ).
Zpět na Oblasti otázek

REŽIM B

V původně schválené verzi Programu Antivirus bylo za významnou část zaměstnanců považováno min. 30 %. Platí to i nadále?
NE, minimální kvóta 30 % chybějících zaměstnanců již není stanovena. 
Zpět na Oblasti otázek

Musí v případě překážky podle § 209 ZP (částečná nezaměstnanost) zaměstnavatel přidělovat zaměstnancům alespoň nějakou práci?
ANO. V rámci tzv. částečné nezaměstnanosti je nutné přidělovat aspoň nějakou práci všem. Pokud někdo nepracuje vůbec, není v režimu částečné nezaměstnanosti.
Zpět na Oblasti otázek

Pokud zaměstnavatel řešil svoje provozní problémy v důsledku COVID-19 zčásti tím, že zaměstnancům určil nebo v dohodě s nimi „umožnil“ čerpání dovolené, a teprve pak pracovněprávní důsledky COVID-19 řešil přes částečnou nezaměstnanost ve smyslu § 209 ZP po celou zbývající pracovní dobu zaměstnance, bude to z hlediska kompenzací v Režimu B v pořádku?
Odpověď ověřujeme, nicméně podle našeho názoru ANO. Doba dovolené se považuje za výkon práce (§ 348 ZP), takže lze říci, že po část měsíce zaměstnavatel pro zaměstnance práci měl.
Zpět na Oblasti otázek

Má příjem v rámci záchranných on-line kampaní (zákazníci kupují vouchery na budoucí služby aktuálně uzavřených restaurací, kadeřnictví apod.) vliv na možnost požádat o příspěvek v rámci Programu Antivirus?
NE. Příjem z prodeje takových voucherů nemá podle našeho názoru žádný vliv na možnost žádat o příspěvek v rámci Programu Antivirus, protože ten je určen ke kompenzaci vyplacených náhrad mezd zaměstnanců. Zaměstnavatel sice má z prodaných voucherů příjem už nyní, ale tento příjem nemá nic společného s tím, zda aktuálně zaměstnavatel provozuje nebo neprovozuje činnost (voucher si vyberou zákazníci až po zrušení aktuálních omezení provozu).
Zpět na Oblasti otázek

DALŠÍ

Na co má nárok zaměstnanec v případě práce o Velikonocích (pátek/pondělí), jestliže je firma „v kurzarbeitu“ z důvodu nedostatku zakázek?
Pokud zaměstnanec ve sváteční den bude pracovat, náleží mu bez ohledu na kurzarbeit mzda v plné výši + placené náhradní volno (nebo příplatek min. ve výši průměrného výdělku, dohodne-li se tak se zaměstnavatelem) a za tento den nelze žádat o žádný příspěvek na náhradu mzdy v rámci Programu Antivirus. Pokud zaměstnanec měl ve svátek rozvrženou směnu (v rámci kurzarbeitu), ale nepracoval, bude mít případně nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud mu v důsledku svátku mzda ušla (§ 115 odst. 3 ZP), ale toto jde mimo Program Antivirus (není to náhrada mzdy z důvodů uvedených v Hlavě III zákoníku práce – Režim B ani žádný z důvodů v Režimu A). Tzn. že pouze zaměstnanci v kurzarbeitu (nastaveného na základě dohody s odbory nebo vnitřního předpisu), kteří neměli rozvrženou směnu a tedy byli na překážce v práci v rámci kurzarbeitu, mají nárok na náhradu mzdy podle § 209 odst. 2 ZP a na tyto náhrady mezd lze příspěvek žádat.
Zpět na Oblasti otázek

Gbelec Ondřej
kategorie Právní infoservis