Aktuality – 263. stránka

Tripartita: více než tisícovka škol má problémy s on-line výukou, je nutno pomoci

Obnovené jednání tzv. školské tripartity se konalo 12. května, hlavním tématem byla aktuální opatření ve školství ke koronaviru.

Z navrhovaných opatření vzbudilo v minulých dnech v tisku asi největší ohlas doporučení ministerstva ředitelům škol, aby zaměstnance z tzv. rizikových skupin pokud možno posílali na neplacené volno. Odbory proti tomu vyjádřily výhrady z hlediska zákoníku práce, ministerstvo jejich výhrady uznalo, a tzv. manuály pro otevírání škol budou v tomto bodu upraveny. To však zdaleka nebyl jediný důležitý bod jednání.

Dúkladně se rozebíralo distanční vzdělávání a přínos digitalizace. Dle šetření ČŠI má cca tisíc škol problémy s on-line výukou a ministerstvo jim proto chce poskytnout cílenou podporu. Řešily se detaily kolem průběhu maturit, otevírání mateřských škol, ale také pokračování tzv. „nového financování“, a tedy nepřímo i platy pedagogických a nepedagogických pracovníků.

Novela zákona č. 108/2006 o sociálních službách je stále v přípravách

V těchto nelehkých dnech, týdnech a měsících, kdy se všichni potýkáme s řadou problémů v pracovním, rodinném i osobním životě, které nám nastaly v důsledku nouzového stavu v souvislosti s pandemii COVID-19, se na ministerstvech nezahálí a jejich zaměstnanci velmi intenzivně pracují na novelách zákonů.

Zákony přicházejí do připomínkovacího řízení a některé přicházejí opakovaně. Jedním z nich je návrh novely zákona o sociálních službách, který, ač prošel řadou kol připomínek i jednáním o vypořádání připomínek, nám opět přistál v e-mailové poště 21. dubna 2020.

Byla nám zaslána finální podoba návrhu novelizace zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. V přílohách byly zaslány všechny doprovodné dokumenty, společně i s vypořádací tabulkou, ve které byly připomínky všech začleněných subjektů, které se k novele zákona vyjadřovaly. Jen pro vaši informaci – vypořádací tabulka je na 113 stran. Některé naše připomínky byly vypořádány, ale některé zůstaly bez vypořádání, a navíc úprava v zákoně je ve stejné podobě.

Obecně můžeme říci, že novela zákona v průběhu meziresortního připomínkového řízení prošla mnohými změnami a je velmi rozsáhlá. Změny se budou dotýkat zřizovatelů, poskytovatelů, zaměstnanců, ale i samotných klientů. Proto je nutné se novele věnovat s náležitou péčí a pozorností. Na odborovém svazu jsme proseděli mnoho hodin nad touto novelou a zvažovali důležitost změn, jejich přínosu a dopadů v praxi.

Na připomínky jsme dostali devět dní, a tak jsme celý návrh znovu poctivě a velmi podrobně prošli a vše jsme znovu zvažovali. Posoudili jsme připomínky a došli jsme k závěru, že předložený návrh je obzvláště v oblasti financování velmi rizikový. Jedná se o návrh, který je ve své podstatě experimentální, v praxi neověřený.

Financování sociálních služeb prostřednictvím normativů na zaměstnance, zvláště za situace, kdy je v textu konstatováno, že optimální personální standard stanovuje počet pracovníků garantujících poskytování služby v nejvyšší kvalitě, kterou je v daném kalendářním roce možné v rámci státního rozpočtu financovat, je pro nás nepřijatelný a pro praxi nebezpečný. Upozornili jsme, že v minulosti opakovaně docházelo k situacím, kdy sociální služby nebyly pro politickou reprezentaci prioritou a jejich zcela nezbytné dofinancování nastalo až po velkém nátlaku zainteresovaných subjektů. Jsme přesvědčeni, že navrhovaný nový systém dlouhodobě negarantuje odpovídající kvalitu a dostupnost sociálních služeb. Z tohoto důvodu jsme se nakonec po zralé úvaze rozhodli odmítnout návrh zákona jako celek.

Pro odborový svaz, kromě nastavení financování sociálních služeb, jsou nepřijatelné i další změny v zákoně a na našich připomínkách trváme.

Znovu se musím zastavit u jedné připomínky, která je pro mě zásadní a osobně se mě jako dlouholetého zaměstnance sociálních služeb dotýká. Dovolím si citovat z § 98 bodu 6: ,,Vyžaduje-li to předmět inspekce a nelze-li účelu inspekce dosáhnout jinak, je člen inspekčního týmu oprávněn v rámci výkonu své činnosti jednat pod změněnou identitou a využít krycí prostředek, a to ve výjimečných případech a v nezbytné míře. Při provádění inspekce pod změněnou identitou platí ustanovení § 82b odst. 3 až 9 obdobně.“

Myslím, že změněná identita neuráží jen mě, ale i ostatní zaměstnance sociálních služeb, kteří přišli do sociálních služeb pracovat poctivě a odvádět práci v co nejlepší kvalitě pro klienty. Neměli by se zaměstnanci lépe finančně ohodnotit? Není třeba je lépe připravit pro tuto práci, a tím získat kvalitní personál? Jak to vlastně v praxi bude vypadat? Chceme do sociálních služeb zavést strach, nebo u nově nastoupivších zaměstnanců vzbudit nedůvěru a podezření, jestli nepřišli, a omlouvám se za to slovo, ,,šmírovat“ naši práci. Myslím, že se velmi zkomplikuje jejich začlenění do kolektivu. Jak se bude „výjimečný případ“ posuzovat? Jaká bude mít kritéria? Navíc upozorňujeme, že institut skryté identity je naprosto nepřiměřený a neadekvátní. Smysl skryté identity je v současné legislativě používán za zcela jiným účelem.

Na druhé straně se snižuje počet lidí v inspekčním týmu ze tří na dva členy. Moc tomu nerozumím, naopak bychom měli posílit inspekční týmy a kontroly provádět s řádnou důkladností a pečlivostí. Jenže všechno stojí peníze, tak si raději najmeme ,,šmíráky“, kteří vnesou do sociálních služeb neklid, místo toho, abychom tento obor stabilizovali a zkvalitňovali.

Mám obavy o celou novelu zákona o sociálních službách, že spadne pod stůl. A přikláním se více k tomu, že by se měly v současné době udělat jen nezbytné změny, které potřebuje praxe, jako je například navrhované sjednocení výše příspěvku na péči i pro pobytové sociální služby, což byla i jedna z připomínek odborového svazu.

Nečekají nás lehké roky a financování sociálních služeb a jejich kvalitu si budeme muset tvrdě obhajovat. Zavádění experimentů si sociální služby nezaslouží. Mysleme na klienty, jejich zranitelnost a křehkost. Mysleme také na zaměstnance a jejich ocenění v naší společnosti a připravme novelu zákona, která bude odpovídat potřebám současné praxe.

Podnikový výbor OSŽ při ČD, a. s.: Doprava na Českých drahách se postupně obnovuje

Dne 13. 5. 2020, po tříměsíční přestávce zaviněné koronavirovou pandemií, zasedal v Praze, v sídle OSŽ, v domě Bohemika, Podnikový výbor (PV) OSŽ při Českých drahách, a. s. Jednání řídil tajemník PV Antonín Leitgeb.

V úvodu přednesl první host jednání, předseda OSŽ Mgr. Martin Malý, několik aktuálních informací. Hovořil mimo jiné o organizačních opatřeních zavedených v sídle OSŽ (zaměstnanci se na pracovištích střídají, část pracuje z domova), dále uvedl, že byla přeorganizována nebo zrušena některá jednání orgánů OSŽ; každou středu se však koná porada předsedy, která jedná o aktuálních záležitostech, především o poskytování příspěvků z Podpůrného fondu OSŽ: „K dnešnímu dni bylovyřízeno 98 žádostí,“ dodal Mgr. Malý. Dále předseda OSŽ informoval o tom, že OSŽ v březnu v rámci Asociace samostatných odborů aktivně podpořilo společně s ČMKOS prosazení programu Antivirus, ze kterého mohou v současné době zaměstnavatelé (včetně společnostískupiny ČD) čerpat od státu příspěvek na vyplácené náhrady mezd zaměstnancům při karanténě nebo částečné nezaměstnanosti. Dále předseda OSŽ informoval o tom, že se dne 6. 5. 2020 jako zástupce ASO také zúčastnil porady na Ministerstvu práce a sociálních věcío dalších připravovaných opatřeních na pomoc firmám postiženým pandemií COVID-19. Jde mimo jiné o návrh programu Antivirus „C“, který by spočíval ve slevě na odvodech na sociální pojištění, pokud u firmy došlo v důsledku epidemie COVID-19 ke snížení tržebalespoň o 30 %, a současně nedojde ke snížení počtu zaměstnanců o více než 10 % (také tento program by mohl být významnou pomocí pro společnosti skupiny ČD). Zmínil se i o dopise, který OSŽ dne 30. 4. zaslalo ministru průmyslu, obchodu a dopravy Karlu Havlíčkovis návrhem série opatření na pomoc železničním dopravcům.

Podrobněji o tomto dopise hovořil i předseda PV Vladislav Vokoun. Uvedl, že se v dopise připomíná, že v souvislosti s omezeními na železnici je vážně ohrožena konkurenceschopnost železniční dopravy vůči ostatním druhůmdopravy, hrozí zpožďování investic do modernizace a v důsledku toho možné zhoršování mezd železničářů či zánik mnoha pracovních míst. OSŽ proto navrhuje upuštění od poplatků za použití dopravní cesty pro osobní i nákladní dopravce, a to za období březen až konec roku 2020 (zcela, nebo částečně), či zrušení poplatku na obnovitelné zdroje energie pro zbytek roku 2020 (elektrická trakce) a neuplatnění sankcí za neodebrání sjednaného množství trakční energie. Dopis byl zaslán na vědomí premiéru Andreji Babišovi,generálním ředitelům Správy železnic, ČD a ČD Cargo a také nejvyšším představitelům sdružení ŽESNAD.CZ a Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Vladislav Vokoun dále hovořil o tom, že České dráhy očekávají důsledkem pandemie výrazný výpadek tržeb (dle publikovaných odhadů ve výši 2 – 2,5 mld. korun). Uvedl, že v souvislosti s nutností řešit mnoho organizačních záležitostí se opět prokázalo, že nebylopříliš prozíravé převést kompetence pro rozhodování o regionální osobní železniční dopravě na kraje.

Dále informoval o tom, že dvě odborové centrály (SOSaD a OOZS) nepodepsaly změnu PKS – prodloužení vyrovnávacího období a režim „letmo“.Opatření je pro zaměstnance v tuto chvíli výhodnější, proto je nepřidání podpisu nepochopitelné.

Dalšími hosty jednání byly tři pracovnice odboru 10 GŘ ČD, a. s.: Ing. Monika Horáková (ředitelka odboru), Ing. Lucie Bauerová a nová zaměstnankyně Ing. Julie Bartoňová. Ing. Horáková podrobně informovala o hlavních problémech, které bylo třeba v uplynulých dvou měsících řešit – především šlo o nutnost zajistit provoz. „Situaci jsme úspěšně zvládli,“ konstatovala Ing. Horáková. Hovořila i o tom, že 1500zaměstnancům propadla prověrka zdravotní způsobilosti, což by mohlo působit velké problémy. České dráhy proto podle jejích slov budou žádat o prodloužení překlenovacího období na 4 měsíce, aby bylo možné zajistit příslušné prověrky.

V diskusi se mimo jiné hovořilo o otázce kompenzace příjmů zaměstnanců ČD a o možnosti rozlišení mezi těmi, kdo v kritické době chodili dopráce, a mezi těmi, kdo zůstali na překážky doma. Tato otázka je velmi komplikovaná a zůstala zatím otevřená. Ing. Horáková dále seznámila PV s některými organizačními změnami, které se uskuteční na GŘ ČD od 1. 7. 2020. Tyto změny spočívají v přeřazení některýchpracovišť pod pravomoc jiných náměstků a nemají dopad do zaměstnanosti. K dotazu, kdy se rozběhnou „KOPky“, odpověděla Ing. Bauerová, že předpoklad je, že by to mohlo být od poloviny června 2020.

V 11 hodin se jednání podnikového výboru rozdělilo na dvě části, které jednaly odděleně – jedna část se věnovala problematice dep s hostem Ing. Zdeňkem Štěpánkem, ředitelem odboru 12GŘ ČD, a druhá část jednala s Ing. Jitkou Kubíkovou, ředitelkou ZAP, o aktuálních provozních záležitostech. „Jsem ráda za to, jaké zaměstnance máme,“ řekla v úvodu svého vystoupení Ing. Kubíková a zdůraznila, že se v této těžké době ukázalo, že zaměstnancidokážou táhnout za jeden provaz. Zmínila i to, že na začátku epidemie zaměstnanci pomohli i se zajišťováním roušek. V ZAP se jich ušilo přes 10 tisíc. Zaměstnanci museli podle slov Ing. Kubíkové zvládnout řadu změn, ke kterým v průběhu minulých týdnů docházelo. „Nyní se postupně doprava obnovuje, posilují pracovníci na přepážkách podle počtu cestujících. Každý týden je znát,“ řekla Ing. Horáková. K obnovování dopravy dále uvedla, že od 15. 6. má začít jezdit část pendolin, od 1. 6. se pak mají spustit půjčovny kol,od 14. 6. vlakové minibary a také prodej flexi jízdenek. „Je potřeba, aby se k nám vrátili cestující,“ zdůraznila Ing. Kubíková.

Hlavním tématem projednávání u zástupců OCÚ (druhá skupina) byla novelizace údržbového předpisu ČD V25 v návaznosti na zavedení ECM k 16.6. 2020. Ing. Štěpánek dále hovořil o provedení snížení předpisů, o písemné žádosti o posunutí zavedení 4 železničního balíčku o 1 rok, problémech s podudržovaností vozidel a s tím spojených otázkách hledání opravárenských kapacit. Zmínil se také o budoucíchinvesticích do kolejových vozidel, i o výstavbě nových zázemí údržby spojených s moderním vybavením a novými technologiemi. Na závěr vyjádřil poděkování všem zaměstnancům údržby v době koronaviru. V počátcích to bylo právě OCÚ, které zajišťovalo pro zaměstnancev první linii šitím roušek ochranné prostředky. OCÚ se v této době nezastavilo a mělo naopak více času k odstraňování různých závad.

Závěrečná část jednání, která probíhala opět společně pro obě skupiny, patřila organizačním záležitostem (například zazněla informace o odsunutíoslav 30 let OSŽ na 29. října 2020). PV také odsouhlasil odstartování pilotního programu k odzkoušení nových bundokošil. Příští jednání PV proběhne v Praze 10. 6. 2020.

Stát by měl říct, kolik peněz z programů Covid I a II už do firem dorazilo

Programy COVID mají být jedním z hlavních vládních protikrizových opatření. V programu Covid I ale spousta firem neuspěla, v programu COVID II se podle údajů MPO schvaluje až 70 % žádostí. Nyní se rozjíždí program Covid Plus pro velké firmy a před spuštěním je COVID III. Jak to je s programy COVID a co se chystá, zaznělo v pátém díle ze série on-line konferencí, v nichž členové představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR s pozvanými experty hledají cesty k restartu ekonomiky po koronavirové krizi.

Pátý díl ze seriálu on-line konferencí Svazu průmyslu a dopravy ČR se zaměřil na půjčky a záruční programy na pomoc podnikatelům postiženým koronavirovou krizí. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar k diskuzi pozval ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR a generálního ředitele Třineckých železáren Jana Czudka, a předsedu představenstva České spořitelny Tomáše Salomona.

Svaz průmyslu a dopravy českou verzi státních záruk za bankovní úvěry pro firmy postižené koronavirovou krizí nepovažuje za ideální nástroj, který by českým podnikům rychle pomohl. Stát programy Covid I a II zkomplikoval složitou administrativou a přijatými parametry těchto programů omezil jejich využitelnost pro mnoho firem. „Programy COVID měly do firem, které náhle přišly o část nebo veškeré tržby, rychle nalít hotovost, aby tuto dobu přežily. Jenže mnoho žadatelů narazilo na zamítnutí žádosti. Jiné podniky, které mají několik tisíc zaměstnanců, na možnost požádat o úvěr se státní zárukou teprve čekají,“ uvádí Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Řada z firem, které prošly sítem v programech Covid I a II, stále nevědí, jestli peníze nakonec dostanou. „MPO, ČMZRB a nově také EGAP musí firmám jasně říct, kdy mohou očekávat peníze ze záručních programů na svých účtech a kolik peněz už díky těmto programům skutečně dostaly,“ vyzývá státní úřady Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„COVID I byl mimořádný rychloprogram, který se vypsal s nulovou úrokovou sazbou a s ročním odkladem. Díky tomu se přihlásilo obrovské množství klientů, řádově desetinásobně víc, než byla ČMZRB schopná uspokojit nikoliv s ohledem na objem, ale na kvalitu žádostí,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Jinak řečeno, žádost poslal úplně každý a možná v domnění, že se snadno a rychle dostane k penězům. Tak to ale není, je to úvěr a ti, co ho poskytují, si musí žadatele prověřit, aby byl schopen splácet. U COVIDU II, kde ČMZRB ručí za úvěry u komerčních bank a přispívá jim na úhradu úroků, se schvaluje 70 % žádostí, kterých přišlo desetkrát víc, než bylo pro banku do té doby běžné. Úspěšnost získání podpory je tedy výrazně vyšší, a ještě ji zlepší COVID Plus a COVID III.“

Karel Havlíček doplnil podrobnosti k programům COVID Plus a COVID III. „COVID Plus spustila Exportní garanční a pojišťovací společnosti začátkem května. Ke včerejšku se o něj zajímala téměř desítka komerčních bank. Právě EGAP v programu ručí za úvěry, ve svém online systému evidoval přes 20 rozpracovaných žádostí. Program COVID III je nyní na notifikaci u Evropské komise,“ uvádí Karel Havlíček a doplňuje: „Předpokládáme, že vyjádření přijde v nejbližších dnech. V COVID III bude ČMZRB ručit za úvěry od komerčních bank, alokováno bude 150 miliard korun. To znamená, že ČMZRB bude moci zaručit úvěry až v objemu 500 miliard korun a podpořit tak kolem 150 000 OSVČ a podniků zaměstnávajících až 500 zaměstnanců.“

Po dvou měsících od vypuknutí krize se podařilo spustit záruční program pro velké firmy Covid Plus, v němž za komerční úvěry ručí státní pojišťovna EGAP. „Také na velké firmy krize tvrdě dopadla. Pokud by nezískaly podporu, musely by propouštět a některé možná i zcela uzavřít výrobu. Svazu průmyslu se podařilo prosadit řadu důležitých parametrů v programu Covid Plus. Například zvýšení maximální výše zaručeného úvěru z 1,4 na 2 miliardy korun, nebo možnost, aby jedna firma mohla využít záruku na úvěry od více bank. Díky Svazu průmyslu bude možné úvěr použít také na investice do zlepšení výroby. Stále ale čekáme na finalizaci smlouvy mezi Českou bankovní asociací a EGAP,“ říká Jan Czudek, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a generální ředitel Třineckých železáren.

Firmy čekají na vyhlášení programu Covid III, který by měl být administrativně jednodušší a měly by na něj dosáhnout nejen malé a střední společnosti, ale také velké podniky do 500 zaměstnanců.

„Pomoc firmám skrze státem garantované úvěry je vyzkoušený model, který ve stávající krizi použila většina zemí a věřím, že úvěrový proces ve třetí fázi programu COVID bude oproti dvěma předcházejícím rychlejší a méně byrokratický. Banky bezpochyby dokáží v rámci COVID III financovat mnoho firem i z těch odvětví, na které dolehla krize obzvláště těžce, ale nedokáží pomoci všem. Je nutné si uvědomit, že banky stále nesou 70 % úvěrového rizika a musejí se chovat s péčí řádného hospodáře,“ říká Tomáš Salomon, předseda představenstva a generální ředitel České spořitelny.

Spuštění COVID III se odvíjí od notifikace Evropské komise, která by podle nyní známých informací měla přijít v nejbližších dnech. MPO zdůrazňuje, že programy COVID jsou jedním z mnoha nástrojů na podporu nastartování ekonomiky. Zapadají do palety programů jako je Antivirus, Kompenzační bonus pro OSVČ či ošetřovné. Pouze jeden mechanismus totiž nemůže vyléčit všechny problémy ekonomiky, které dnes vyvstávají na povrch.

Seriál online konferencí bude pokračovat příští čtvrtek, kdy se viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj bude se svými hosty věnovat tématu, jak zajistit hygienicky bezpečné pracoviště, aby se zaměstnanci mohli vrátit do práce. V seriálu členové představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR s pozvanými hosty také hodnotí, jak jsou účinná dosavadní opatření vlády na pomoc firmám a ekonomice.

Gbelec Ondřej

kategorie Tiskové zprávy

Potraviny prudce zdražily!

Český statistický úřad (ČSÚ) vydal statistiku spotřebitelských cen za letošní duben. Z uveřejněných statistických údajů, jak o tom informuje server Seznam.cz, levněji vyšla doprava, zdražují náklady na bydlení i vybrané potraviny.

Podle Seznamu.cz zpráva ČSÚ konkrétně uvádí, že za zboží a služby platíme oproti loňsku více. Růst cen oproti březnovým hodnotám v dubnu mírně zpomalil a míra inflace dosáhla na 3,2 procenta (v březnu 3,4 procenta). Na nízké hodnotě ovšem meziroční nárůst cen držel zejména levný benzin.

Naopak zdražují zejména potraviny a nealkoholické nápoje. Například za kilogram citronů zaplatí Češi o téměř 29 korun více než loni, výrazněji si připlatí i za květák nebo česnek. Brokolice je dokonce nejdražší od roku 2012, jeden kilogram stál v dubnu přes 48 korun. Zatímco rajčata v tomto období obvykle zlevňují, v dubnu to bylo naopak.

Celkem se cena ovoce meziročně zvýšila o necelou čtvrtinu, cena zeleniny narostla o 11,8 %.

Redaktoři Seznamu.cz k vydané zprávě ČSÚ dále konstatují, že ne všechny potraviny ale v delším časovém horizontu zdražily. Cenově stabilnější potraviny, jako jsou například kuřecí prsa, svou cenu v posledních letech výrazně nezměnily a nestalo se tomu tak ani teď. Některé potraviny dokonce v poslední době spíše zlevňují. Například pstruha si lidé v dubnu mohli koupit o 10 % levněji než v předchozích měsících.

Výrazně zdražilo vepřové maso, které oproti loňskému dubnu, stálo téměř o pětinu víc. Za kilogram vepřového bůčku si tak nyní zákazníci připlatí 15 korun. Stejně tak je potřeba vzít si více peněz při nákupu mouky a cukru. Obě suroviny jsou o 16 % dražší než před rokem. Lihovinám stoupla cena o desetinu, pivu o 4 % a vínu o jedno procento. Milovníci tabákových výrobků si připlatí o 3,2 % více. Zdražilo se také nájemné, vodné, stočné nebo elektřina.

Cenová hladina se naopak snížila v dopravě, kde klesla o 3,8 %, v poště a telekomunikacích dokonce o pět procent. Pohonné hmoty zlevnily za poslední tři měsíce o 10,5 %. Meziměsíčně podle statistického úřadu zaznamenaly největší propad od roku 1993, kdy měření začalo. Za Natural 95 zaplatili motoristé v dubnu průměrně 26,37 koruny za litr, motorová nafta vyšla v průměru na 26,83 koruny za litr.

Ohrožení zaměstnanci by neměli být nuceni k neplacené dovolené

Ministerstvo školství doplní manuály k ochraně proti koronaviru ve školách o informace o různých možnostech zaměstnávání pracovníků z tzv. rizikových skupin. Rozšíří původní doporučení, aby se ředitelé škol s těmito zaměstnanci domluvili na neplaceném volnu. Po jednání mimořádné školské tripartity to v úterý řekl předseda školských odborů František Dobšík. V manuálech by měly být upřesněny a dopracovány i další informace.

Školské odbory již dříve kritizovaly, že manuály doporučují ředitelům dohodnout se s rizikovými zaměstnanci na neplaceném volnu. Mají informace o tom, že k tomu někteří ředitelé učitele i nutí. Odboráři zveřejnili výklad, vycházející ze zákoníku práce, ze kterého vyplývá, že pokud se učitel cítí ohrožen na zdraví nebo na životě, může přímou výuku odmítnout. Ředitel by mu mohl přidělit jinou práci – typicky výuku na dálku. Pokud by to nebylo možné, jde o překážku na straně zaměstnavatele, a učitel by měl pobírat plnou náhradu platu.

Podle Dobšíka v úterý ministr školství Robert Plaga na jednání tripartity výklad odborů nezpochybnil. „Dohodli jsme se, že ministerstvo doplní možnosti zaměstnávání lidí, kteří spadají do rizikové skupiny, aby se ředitelé mohli lépe orientovat. Možností je více, než jen neplacené volno,“ řekl. „Pokud bude ve škole odborová organizace, mohou se učitelé obrátit na ni, zastoupí je v komunikaci s vedením školy.“

Ministerstvo mělo přislíbit i zpřesnění dalších údajů, obsažených v manuálech. Například informace o výuce v základních uměleckých školách (ZUŠ), které jsou nejasné. Další upřesnění zřejmě budou udělána v instrukcích k maturitám, nebo k závěrečným zkouškám.

Odbory, stejně jako jiní sociální partneři, měly výhrady, že ministerstvo připravuje zásadní opatření ve školách bez jejich účasti. Předseda Školských odborů nyní ocenil, že se ministerstvo opět vrátilo ke komunikaci s nimi. Zástupci sociálních partnerů se domluvili, že by se v červnu měla tripartita sejít znovu.

Regionální pracoviště OS KOVO proměnil COVID-19 v poradensko-informační centrum

Protiepidemická opatření, nařízená vládou ČR v souvislosti se šířením nákazy onemocnění COVID-19, zasáhla nějakým způsobem každého. Stejně tak tvrdě zasáhla různé velké i malé firmy, obchody, úřady, organizace a další subjekty. Mnoha lidem změnila i pracovní náplň a způsob její realizace. Například jihočeské Regionální pracoviště Odborového svazu KOVO (RP OS KOVO) v Českých Budějovicích se doslova ze dne na den proměnilo v poradensko-informační centrum pracující formou home office.

Zaměstnanci nejsilnějšího odborového svazu v zemi, které tvoří specialisté na pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce a podobně, přiznávají, že nápor srovnatelný se situací krátce po vyhlášení nouzového stavu, nepamatují.

„Zahrnulo nás naprosto neuvěřitelné množství dotazů zejména z oblasti pracovněprávní a bezpečnostní. Prvních čtrnáct dní to byl opravdu neuvěřitelný mazec. Spolu s koronavirovou krizí se ovšem objevila celá řada otázek k problematice, s níž jsme se stejně jako ostatní nikdy před tím nesetkali. Vždy po jednom se kvůli omezení střídáme v kanceláři, přičemž ostatní pracují z domova. Naše služební mobily v prvních dnech ztichly obvykle až v noci,“ popsala první dny „celoplošné karantény“ vedoucí českobudějovického regionálního pracoviště OS KOVO Pavlína Jirková.

Zpočátku dotazy směřovaly k užívání ochranných pomůcek a velmi rychle přecházely k tématům poklesů zakázek, omezování výroby, různých forem státní pomoci, jak firmám, tak zaměstnancům. „Velmi často jsme fungovali jako informační centrum přenášející informace z centra do regionu a obráceně. Vlastní kapitolou bylo připomínkování programu Antivirus a vyjednávání ve firmách o výši mzdových náhrad dle paragrafu 209 Zákoníku práce nad rámec zákonem daných 60 procent průměrného výdělku,“ zdůraznila Jirková.

Odboráři sehráli a sehrávají významnou roli i v případě poskytování informací managementům jednotlivých firem. „Díky ústředí OS KOVO a Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) máme velmi kvalitní informace přímo z vlády či Ústředního krizového štábu, zatímco vedení firem je odkázáno často výhradně na média. Koronavirová krize jasně ukázala na potřebu spolupráce zaměstnavatelů s odbory. Nejsme protivníci, ale partneři a jde nám o společnou věc. Tedy přežít, restartovat podniky a vrátit všem klid a spokojený život,“poznamenal v této souvislosti jihočeský zmocněnec OS KOVO Jan Janoušek.

Odbory v současné době podporují plošné odškodnění firem i lidí, včetně takzvaných pendlerů apod. za opatření související s koronavirovou pandemií. Dle jejich názoru by se měl pohybovat na úrovni 80 procent, tedy na hodnotě odpovídající navýšenému ošetřovnému.

„Ekonomiku podpora do firem sama o sobě nerozhýbe. Rozhýbe ji spotřeba a ta souvisí s tím, že lidé budou mít práci, peníze, důvěru, chuť a odvahu utrácet. Státní podpora by tak měla směřovat k lidem přímo, rychle a spravedlivě,“ konstatoval Janoušek.

Portugalsko, Španělsko a Itálie požadují evropský minimální příjem

LISABON

Jižní země požadují evropský minimální příjem. Ministři práce a sociálních věcí portugalské, španělské a italské vlády volají po vytvoření systému evropského minimálního příjmu. Na krizi způsobenou novým koronavirem je podle nich nutné reagovat solidaritou a zavedení společného rámce pro minimální příjem může být jedním z klíčových kroků. (Pedro Sousa Pereira, Lusa.pt)

MADRID

První fáze. Španělský premiér Pedro Sánchez v sobotu vyzval občany regionů, ve kterých má začít první fáze uvolňování karanténních opatření, aby zůstali opatrní.

Přibližně 51 procent populace se dočká mírného uvolnění přísných opatření kvůli koronaviru, ale největší města jako Madrid nebo Barcelona, která jsou nejvíce zasažena, zůstanou zatím v přípravné fázi. (EuroEFE.EURACTIV.es)

ŘÍM

Rozvolňování se bude lišit region od regionu. Italská ekonomika se od 18. května začne pomalu obnovovat. Vzhledem k tomu, že pandemie zasáhla některé regiony méně než jiné, o rozvolňování jednotlivých sektorů bude vláda rozhodovat s ohledem na daný region.

Počet nových případů nákazy koronavirem v Itálii stále klesá. Země poprvé za dva měsíce zaznamenala za den méně než 1000 nakažených. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

ATHÉNY

Do Řecka jen s negativním testem. Pasažéři cestující letecky na území Řecka se budou muset prokázat maximálně tři dny starým negativním testem na koronavirus. Informovala o tom řecká média, která měla možnost nahlédnout do návrhu pro záchranu turismu. Ten má být představen již tento týden. Díky přísným kontrolám na letištích nebudou muset aerolinky snižovat kapacity svých letadel. Myslí si to řecký ministr turismu Charis Theocharis. (Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com)

VALLETTA

Rezignace velvyslance. Maltský velvyslanec ve Finsku Michael Zammit Tabona rezignoval poté, co na svém facebookovém účtu přirovnal německou kancléřku Angelu Merkelovou k Adolfu Hitlerovi. Informoval o tom deník The Times of Malta. (EURACTIV.com)

ZÁPAD

BERLÍN

Protesty proti koronavirovým omezením. I přes nedávné uvolnění opatření kvůli koronaviru vyšly v největších německých městech o víkendu do ulic tisíce demonstrantů, kterým se omezení nelíbí. Protestující nedodržovali povinné rozestupy a neměli zakrytý nos a ústa. Politiky a zdravotnické experty viní z šíření strachu a omezování základních občanských práv.

Odmítnutí ambiciózních plánů. Křesťanští demokraté (CDU/CSU) v Německém spolkovém sněmu odmítli navýšení cílů pro snižování emisí skleníkových plynů. Narušili tak plány kancléřky Angely Merkelové, která chce v zemi prosadit ambicióznější klimatickou politiku. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

PAŘÍŽ

Uvolňování opatření v rozdělené zemi. Francouzská vláda dnes začala s postupným uvolňováním karanténních opatření, čímž si vysloužila ostrou kritiku od pravice, extrémní pravice a extrémní levice, stejně jako od učitelů a odborů, kteří strategii považují za riskantní.

Zatímco prezident Emmanuel Macron se nechal ve svém sobotním proslovu ke Dni Evropy slyšet, že „jednotná Francie překoná všechny zkoušky“, k jednotě má jeho země daleko, především kvůli nedostatku ochranných masek a testů, což Francouzi nenesou dobře. Pouze 15 procent studentů se dnes vrací do škol, a od firem se požaduje, aby stále upřednostňovaly práci na dálku. Veřejná doprava zůstává omezená. (EURACTIV.FR)

BRUSEL

Už nikdy jako dřív? Život v Belgii možná už nikdy nebude takový jako před koronavirem, řekla o víkendu ministryně zdravotnictví Maggie De Blocková. Její země dnes znovu otevře obchody, a lidé se na veřejnosti mohou potkávat ve skupinkách po pěti. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

SEVER

HELSINKY

Podpora EU klesla. Finská veřejnost není spokojena s tím, jak EU reaguje na koronavirovou krizi. Z výzkumu, který minulý týden publikoval think tank EVA, vyplývá, že od loňského podzimu kleslo pozitivní vnímání EU o 7 %. Pro členství v EU je ale stále většina Finů (53 %). (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)

OSTROVY

LONDÝN

Johnson rozvolňuje opatření. Spojené království začne s postupným uvolňováním koronavirových opatření. Lidé začnou opět chodit do práce a budou moci sportovat bez omezení. Plán, který premiér představil včera (10. května), však kritizují opoziční politici a odbory. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)

DUBLIN

Nereálný termín pro dohodu mezi Británií a EU. Podle irského ministra zahraničí Simona Coveneye je kvůli koronaviru „prakticky nemožné“, aby byla dohoda o budoucích vztazích Spojeného království s Evropskou unií dojednána v termínu.

„Vzhledem ke komplexnosti jednání a dalším komplikacím, kterých je v důsledky covid-19 celá řada, dává smysl, abychom požadovali trochu více času,“ řekl ministr. Británie by měla dohodu s Unií uzavřít již do konce tohoto roku. (Samuel Stolton | EURACTIV.com)

VISEGRÁD

VARŠAVA

Volby nevolby. Polské prezidentské volby se v plánovaném termínu 10. května neuskutečnily. Většina Poláků byla kvůli koronaviru pro jejich odložení na pozdější termín. Lídři koaličních stran se nakonec dohodli na odkladu voleb. Ty by se měly uskutečnit v červenci.

Předseda vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński i poté tlačil na to, aby se volby konaly v ještě květnu (23. května). Už před začátkem koronavirové pandemie se podle průzkumů začaly snižovat šance na vítězství současného prezidenta a kandidáta vládní strany Andrzeje Dudy, zatímco podpora ostatních kandidátů začala pomalu ale jistě stoupat. Volby v nejbližším termínu by tak byly pro PiS výhodné. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

BRATISLAVA

Proevropská deklarace. Tři nejvyšší ústavní činitelé, prezidentka Zuzana Čaputová, premiér Igor Matovič (OĽaNO) a předseda parlamentu Boris Kollár (Jsme rodina), podepsali při příležitosti Dne Evropy (9. května) deklaraci o spolupráci v zahraniční politice. V deklaraci slibují konsensus v rámci proevropského a proaliančního směřování zahraniční politiky. Právě tato otázka byla za předchozí vlády problematická, obzvláště co se týče přístupu k Rusku. Slovenští představitelé také chtějí dostát závazku k NATO a do roku 2024 navýšit výdaje na obranu na 2 % HDP. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

PRAHA

Boj proti covid-19 v Mali. Nejen výcvik malijských jednotek či budoucnost mise, ale i karanténní opatření kvůli novému koronaviru bude mít během půlročního velení misi Evropské unie v Mali na starosti brigádní generál František Ridzák. Funkce se ujme v polovině června, česká armáda tak poprvé ve své historii převezme zodpovědnost za velení mezinárodní mise. (ČTK)

BALKÁN

SOFIE

Podpora pro aerolinky. Bulharské sdružení podnikatelského kapitálu (BICA) požaduje, aby stát dotoval částkou 6 tisíc eur všechny charterové lety, které míří do země a jsou provozovány bulharskými aerolinkami. Dotace by podle sdružení měly být udělovány ještě dva roky poté, co bude zrušen nouzový stav. Pokud vláda návrh přijme, musela by financovat až tisíc letů měsíčně. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

LUBLAŇ

Slovinci mohou navštívit své nemovitosti v Chorvatsku. Chorvatský institut veřejného zdraví povolil Slovincům překročit chorvatské hranice a navštívit své místní nemovitosti. Při přejezdu hranic musí podstoupit kontrolu a prokázat, že do Chorvatska jedou oprávněně. (Zoran Radosavljevic | EURACTIV.com)

ZÁHŘEB

Kandidát na primátora? Chorvatský ministr zdravotnictví Vili Beroš se těší velké oblibě. Vládní strana HDZ proto přemýšlí, kde by v budoucnu mohla využít jeho potenciál. Podle chorvatského deníku Jutarnji list by mohl Beroš být kandidátem strany HDZ na post primátora Záhřebu. (Tea Trubić Macan, EURACTIV.hr)

BĚLEHRAD

Nová rezoluce OSN. Ruský velvyslanec v Srbsku Alexander Botsan-Karačenko se domnívá, že kosovskou otázku by mohla konečně vyřešit nová rezoluce Bezpečnostní rady OSN. Ta by nahradila stávající rezoluci 1244. (EURACTIV.rs, betabriefing.com)

https://euractiv.cz/section/politika/news/the-capitals-portugalsko-spanelsko-a-italie-pozaduji-evropskou-minimalni-mzdu/?utm_source=traqli&utm_medium=email&utm_campaign=2098&tqid=gu25NCp.WUoBdH58K4hOq4mRdXuZzIbi8OR6LFYz8A

Česko nosí roušky a trasuje nakažené. Kde v Evropě sáhli ke stejným opatřením?

Česká republika byla prvním evropským státem, který zavedl povinné nošení roušek na veřejnosti. Má také svou oficiální trasovací aplikaci. Řada zemí v Evropě se rozhodla pro stejná opatření. Přinášíme grafický přehled.

Evropské státy aplikují v boji s pandemií koronaviru různá opatření, jejichž úspěch bude možné zhodnotit pravděpodobně až s delším časovým odstupem. Některá z nich jsou vyloženě praktická, jako nošení roušek, jiná se zakládají na „chytrých“ strategiích.

Vyznat se v rozdílech, platnosti či rozsahu zvolených opatření napříč Evropou není vůbec jednoduché, mezi státy totiž i přes společné proklamace o jednotě evidentně neexistuje příliš velká vůle pro koordinaci na unijní úrovni. Přístup jednotlivých zemí například k povinnému nošení pokrývek obličeje či k využívání „chytré karantény“ pomocí mobilních trasovacích aplikací se často velmi liší.

S rouškou (z krize) ven

Účinnost a smysluplnost běžně dostupných či podomácku vyrobených roušek a dalších pokrývek obličeje bývá zpochybňována, celá řada zemí napříč Evropou je však po svých občanech ve snaze zpomalit epidemii koronaviru vyžaduje, nebo jejich nošení alespoň doporučuje.

Konkrétně česká vláda zavedla povinné nošení roušek na veřejnosti 18. března, a k tomuto kroku sáhla jako vůbec první v Evropě. Konec povinnosti nosit pokrývku obličeje venku má přijít 25. května.

Například Slovensko se do „rouškového klubu“ přidalo 25. března, Bosna a Hercegovina 29. března, Rakousko 6. dubna a Polsko 16. dubna. Plošné nařízení nosit roušky začalo v Německu platit 22. dubna. Francie v porovnání s Českou republikou zvolila jinou strategii, a pokrývky obličeje vyžaduje až s uvolňováním dalších opatření od 10. května.

Nakažení v hledáčku aplikací

Jednou z „chytrých“ cest z pandemie je tzv. trasování kontaktů nakažených, čili zmapování, s kým přišel člověk s koronavirem do styku, případně kde se pohyboval. K tomuto účelu se v Evropě využívá celá řada mobilních aplikací, správa získaných dat však zároveň představuje kontroverzní otázku, a to kvůli jejich potenciálnímu zneužití. Na důležitost otázky soukromí a dobrovolnosti v tomto ohledu upozornila i česká eurokomisařka Věra Jourová.

Názory a přístup k takovým aplikacím se v jednotlivých evropských zemích značně liší. Zatímco litevský premiér vyzval k vytvoření jednotné aplikace pro celou EU, ten lucemburský se postavil proti využívaní osobních dat tímto způsobem.

Konkrétně v České republice funguje oficiální aplikace eRouška, kterou v současnosti provozuje ministerstvo zdravotnictví. Také řada dalších evropských zemí má svou vlastní oficiální aplikaci, někde se její vývoj připravuje, někde fungují neoficiální aplikace, a například v Srbsku se o problematice zatím jen diskutuje. Slovensko svou aplikaci nemá, data z mobilních telefonů k trasování nakažených však přesto využívá.

Ne všechny aplikace vytvořené v souvislosti s koronavirem však řeší šíření viru, například ta španělská lidem pomáhá identifikovat symptomy nemoci Covid-19.

https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/infographic/cesko-nosi-rousky-a-trasuje-nakazene-kde-v-evrope-sahli-ke-stejnym-opatrenim/

Zaměstnanci i zaměstnavatelé na železnici zaslouží velkou pochvalu za to, jak k vzniklé mimořádné situaci, která zatím neměla v ČR obdobu, přistupovali

O tom, jak železnice a její zaměstnanci zvládají koronavirovou epidemii z pohledu BOZP a zda „bezpečáci“ řešili nějaké osobní spory související s epidemií koronaviru jsme si povídali s JUDr. PETREM KOŽMÍNEM, LL.M., vedoucím oddělení BOZP OSŽ-Ú.

O epidemii koronaviru bylo – nejen v Obzoru – napsáno mnoho a mnohým se už toto téma zajídá, přesto mi nedá, abych se vás nezeptal na to, jak železnice a její zaměstnanci podle vás zvládají koronavirovou epidemii z pohledu BOZP?
Dle dostupných informací a získaných poznatků je současná mimořádná situace v souvislosti s nákazou COVID-19 zaměstnavateli i zaměstnanci na železnici zatím zvládána dobře. Ze strany zaměstnavatelů byla přijata celá řada nutných opatření. Zaměstnanci jsou vybavováni nezbytnými osobními ochrannými prostředky a dezinfekcí. Větší pozornost je ze strany zaměstnavatelů věnována i úklidu. Kromě hygienických opatření byla přijata i ta organizačního charakteru. Jedná se například o omezení pohybu (omezení pracovních cest, zamezení osobních kontaktů), střídání zaměstnanců a tam, kde to bylo možné, byla se zaměstnanci dohodnuta tzv. práce z domova (home office). Jiná situace však byla na samotném začátku epidemie, kdy zaměstnavatelé nedisponovali dostatečnými počty osobních ochranných a dezinfekčních prostředků. Dlužno však podotknout, že tento problém nebyl v té době jen u železnice, ale v celém státě. Domnívám se, že zaměstnanci i zaměstnavatelé na železnici zaslouží velkou pochvalu za to, jak k vzniklé mimořádné situaci, která zatím neměla v ČR obdobu, přistupovali. Zejména pak ti, kteří vykonávali svoji pracovní činnost v první linii, např. zaměstnanci HZS, vlakové čety a další.

Máte přehled, kolik zaměstnanců ČD, ČD Cargo a SŽDC, nedrážních a dalších firem, v nichž má OSŽ členskou základnu, onemocnělo, respektive kolik členů OSŽ koronavirem onemocnělo, a kolik se jich uzdravilo?
Těmito informacemi samozřejmě nedisponujeme, odborové organizace nám tyto informace cíleně nesdělují a žádné takové statistiky si nevedou. O případech nakažení se dozvídáme pouze v případě, že se na naše oddělení obrátí například předseda základní organizace s odborným dotazem ohledně případného posuzování takových případů z hlediska ochrany zdraví při práci, celkově se však jednalo o velmi zanedbatelný počet případů.

Setkal jste se s případem, jak o tom informovala média, šikany či slovního napadání ze strany okolí člověka nakaženého koronavirem? Museli jste jako „bezpečáci“ vůbec řešit nějaké spory související s epidemií koronaviru?
S těmito případy jsme se naštěstí nesetkávali a žádné případy šikany nebo slovního napadání jsme nezaznamenali, a bohudík nemuseli ani řešit. Na druhou stranu jsme zodpovídali celou řadu telefonických dotazů, které byly směřovány na oblast související s povinnostmi zaměstnavatelů vybavovat své zaměstnance osobními ochrannými prostředky, na problematiku karantény, a týkaly se stanovených organizačních opatření přijatých v souvislosti s koronavirovou epidemií. V souvislosti s nákazou COVID-19 jsme nebyli nuceni řešit žádné spory se zaměstnavateli.

Rozhovor vyšel 11. 5. 2020 v Obzoru č. 10

S rouškou (z krize) ven

Nakažení v hledáčku aplikací

Postranní panel